8.4.2024 Otázka – Odpověď

https://kob-forum.eu/2024/04/13/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-08-04-2024/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči. 

Dobrý den. 

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 08.04.2024. 3. dubna 2024 byl po naléhavé prosbě z francouzské strany proveden telefonický hovor ministra obrany Ruské federace armádního generála Sergeje Kužugetoviče Šojgu s ministrem obrany Francouzské republiky Sébastienem Lecornu, jak zdůraznili na našem ministerstvu obrany. V souvislosti s tím tu je otázka. Valeriji Viktoroviči, proč Lecornu volal našemu ministrovi Šojgu? 

Ta situace je fakticky všem očividná. Francouzi mají v plánu vstoupit se svými vojsky na území Ukrajiny, takže si potřebují zajistit podmínky, aby to mohli udělat, aniž by si to nějak odnesli. Vždyť nemůžete v plné míře porozumět jednání Francouzů, mám na mysli jejich vedení, neznáte-li informační pole, ve kterém žijí a myslí, jak uvažují. Tento týden viceprezident francouzského národního shromáždění Sébastien Chenu prohlásil, že jaderné zbraně poskytují Paříži neuvěřitelné možnosti. Nejen nezávislost státu a možnost uplatňovat nezávislou politiku, ale i nezávislost na NATO, ze kterého mohou vystoupit. Tedy že si mohou dělat, co se jim zlíbí a nemusí se ohlížet na nikoho. Oni mohou všechno, protože jsou světovou velmocí! 

Takto oni reálně uvažují. Tento týden bývalý generál… I když ti nejsou nikdy bývalí, je přece stále v záloze, generál francouzské armády Vincent Desportes, který je ve Francii dost významným vojenským teoretikem. Co ten prohlásil? Že jediným státem, kterého se bojí Rusko, je Francie, protože proti němu může zaútočit jadernými zbraněmi a za deset minut zničit Moskvu, Petrohrad a další velká ruská města. Rusko se toho prý bojí, a proto musí brát na Francii ohled a nedovolí si tudíž proti ní nic podniknout. Proto je možné na Ukrajinu vstoupit s francouzskými vojsky. Proč jsou pořád tak přesvědčeni, že si Rusko nic nedovolí? Je to velice jednoduché. Já opakuji, ve Francii se teď mají konat olympijské hry, a proto je tam jejich téma teď velice významné. Tím prizmatem olympijských témat se teď hodnotí všechny otázky. 

Jen si vzpomeňte, jak u nás probíhala olympiáda v roce 2014. Jak třeba probíhalo v Rusku mistrovství světa a další podobné sportovní akce. Neustále se při té příležitosti mluvilo o suverenitě Ruska, o jeho vzájemných vztazích s dalšími státy, o jeho možnostech na vnějším politickém a ekonomickém poli. To samé teď probíhá ve Francii. Proto je Francie tím státem, kde se konkrétně diskutuje o té otázce účasti sportovců z Ruska na olympiádě a jaké to bude mít politické důsledky. Olympiády se ve starověku účastnily státy, aby si ujasnily, jaké možnosti má ten či onen stát ve válce. Pokud měl daný stát silné vojáky, protože to právě oni byli těmi atlety, kteří soutěžili na té olympiádě, tak bylo jasné, že bojovat s ním by bylo nebezpečné. A byl-li stát zastoupen slabými atlety, což měli být nejlepší vojáci daného státu, tak bylo jasné, že s takovým státem se válčit dá. 

A to nejdůležitější, nezávisle na tom, jaké máte atlety, třeba i ty nejsilnější, ale když oni osobně, nebo v podobě týmu… Také tam měli vůdce delegací, přece tam nepřijížděli jen tak osamoceně. Vždy se jednalo o státní delegace. Pokud se lísali k jiným státům, aby si získali jejich blahosklonnost, když se ponižovali a strpěli urážky ze strany jiných států, přestože jinak předváděli skvělé tělesné výsledky v aréně... Zdálo by se, že záleží jen na tělesných výsledcích v aréně. Jestliže vás porážejí na sportovišti, můžete být poraženi i na válečném bojišti. Ale když i přes to, že předvádíte skvělé výsledky na sportovišti, nejste sami schopni uplatňovat suverénní politiku a strpíte urážky a ponižování, chcete si vysloužit blahosklonnost nebo přízeň nějakého jiného státu, tak je jasné, že daný stát je možné bít, neboť ve skutečnosti nemá armádu ani suverenitu. 

Protože "elita" ani armáda nedokážou bránit stát, protože její zájmy směřují jinam, takže na válečném bojišti nebude nebezpečná. A stejný úkol plnila olympiáda i poté, kdy ji obrodili. Jaký byl problém olympiády, než se jí začal po 2. světové válce účastnit SSSR? Do té doby se olympiády účastnili bělogvardějci a ti nezastupovali Rusko. Ti nemohli předvést takové výsledky jako sportovci ze SSSR, ti se nemohli chovat suverénně a z toho vyplynul dojem… Mimochodem také na základě výsledků 1. světové války, ve které se Rusko moc nepředvedlo, kde hrdinství našich vojáků a důstojníků zcela znehodnotilo jednání "elit", které dovedly stát ke krachu, jen aby se zalíbily zahraničním páníčkům. Únorovou revoluci v roce 1917 řídili dva velvyslanci, Francouz Maurice Paléologue a Buchanan z Velké Británie, což mimochodem plně dosvědčili ve svých pamětech. Zatímco SSSR si vždy vážili. 

Měl silné sportovce a vedl silnou, nezávislou politiku, a to i přes veškerou tu zradu svého poststalinského vedení. Přesto jeho politika byla silná a nezávislá a bylo nutné na ni brát ohled. A dokud nesundali vlajku SSSR z Kremlu, tak si všichni stále ještě mysleli, že ta slabost SSSR, Ruska pomine a znovu povstane v celé své síle. Ale když vztyčili trikolóru, vlajku koloniální závislosti, absence státní suverenity Ruska, tak svět vzdychnul a pochopil, že Rusko už není vojenský ani politický soupeř, že už není žádným subjektem řídícím vnější politiku, že se proměnilo ve sladkou koblihu, kterou je možné schramstnou k snídani a oni to dělali, drancovali Rusko. A stále to chtějí dělat. A v této situaci tu vyvstává jedna otázka: Je možné to dělat? Jaké má Francie důvody myslet si, že Rusko si nedovolí jakkoliv poškodit Francii? Všechny, prostě všechny důvody. 

A to z jednoho jednoduchého důvodu, a o tom důvodu se mluví v celém informačním poli Francie. Rossionská "elita" je absolutně nesubjektní a nesuverénní, nepracuje pro zájmy Ruska, kouká se zavděčit Západu. Kdyby rossionská "elita" byla suverénní, tak by nyní na Ukrajině nebyla žádná válka. Byly by splněny Minské dohody a žádná banderovská/benderovská Ukrajina by už dávno neexistovala. Benderovce by už na Ukrajině dávno vyčistili, jejich zbytky, protože ostatní by utekli do zahraničí. Tam už by se s nimi pracovalo jinými způsoby. Pokud začala válka a někdo se jí účastní proti vám, tak stát musí přijímat příslušná rozhodnutí. Na začátku pro ně byl problém dodat ukrajinské armádě, vojákům třeba jen ochranné helmy a spacáky, té ukrajinské ozbrojené sebrance, protože se velmi báli, že je za to Rusko může potrestat. Dalo by se z toho však ještě nějak vymluvit, byl to takový test pro Rusko. A když začali testovat naši "elitu", tak přišli k závěru, že je rossionská "elita" připravena zaprodat stát se vším všudy. 

Dříve se báli dodávat helmy a spacáky, a teď už se nebojí dodávat vůbec žádné zbraně. Pokud je mají, tak je tam dodávají. Problém je jen v tom, zda ty zbraně mají, aby je na tu Ukrajinu mohli dodat, nebo zda už jich mají jen tolik, aby sami nezůstali s úplně holým zadkem. Všechno ostatní hrnou na Ukrajinu, protože ona bojuje za zájmy Západu, jak o tom mluvil Stoltenberg. Západ, NATO tak fakticky bojuje proti Rusku, aniž by přicházelo o své lidské zdroje, přichází jen o určitou část svých vojenských zásob a fakticky válčí proti Rusku, které tak vojensky vysiluje. I když s tím vysilováním jim to moc nevychází, vyčerpávají vlastní zdroje. Ale co řekli? Že bojují s Ruskem rukama Ukrajiny. A pokud by v Rusku byla suverénní "elita", tak už by dávno na Západě měli kolosální problémy. Západ by udělal všechno pro to, aby dál netrpěl takové ztráty a nějak se usmířil s Ruskem za jeho podmínek. Jako to bylo například na začátku 20. století, kdy bolševici, kteří se nacházeli v absolutním obklíčení, byli připraveni o všechny zdroje… 

Jen si vzpomeňte na tu mapu, na ten rudý strom, jeho kmen kopíroval Volhu a korunu měl okolo Moskvy až do Petrohradu. A bez ohledu na to, že Petrohrad, Leningrad stál… Tehdy to byl ještě Petrohrad, že stál u Baltského moře, tak jsme stejně žádný přístup do Baltského moře neměli. Byli jsme blokováni. A co? Protože si uvědomovali, že za těchto podmínek nelze vyhrát, budeme-li bojovat symetricky, tak bolševici udělali jednoduchou věc, přenesli to napětí z Ruska na území intervenčních států. Jedním z takových kroků byla podpora turecké Atatürkovy armády. Nebylo to kvůli tomu, že by on sám byl až tak spravedlivý bojovník, ale protože tím narušoval plány Velké Británie, Francie a USA s ohledem na přestavbu Blízkého východu. Pro ně to bylo kritické. Dělnické hnutí zevnitř destabilizovalo všechny tyto kapitalistické státy. Tohle všechno bylo možné dávno udělat na novém ideologickém základu, zaměřeném proti kolonialismu, jak o tom nejednou mluvil gosudar. 

A na tom mimochodem pracuje vojenská agentura Wagner, pracovala na tom a pracuje. To je právě tím důvodem, proč se nám mnohé věci na vnější politické aréně daří, protože jim všem tak byly vytvořeny velké problémy: Velké Británii, USA, přímo katastrofální pro Francii, a proto jsou nuceni část svých zdrojů přesunovat tam a zcela jinak vést dialog s Ruskem, to proto ten telefonát, mimochodem. Kdyby pro ně nebylo důležité rozhodování takříkajíc nejbližšího prezidentova okolí, tak by nevolali. Oni se přece orientují na "elitu". A "elitu" zastupují i ti sportovci. A tak si říkají: "Podívejte se, my Rusko ponižujeme. My ho hanobíme a oni stejně sní o tom… Plazí se sem k nám po břiše, abychom je dál ponižovali a uráželi. Myslíte si snad, že by si tato "elita" něco dovolila proti Francii? Proti jiným západním státům? Když jim jsou zájmy Ruska ukradené? Oni těmi zájmy nežijí. Ti chtějí sloužit Západu, lízat mu zadek, a také to dělají, přece to vidíme. Na všechny ty urážky a ponižování Ruska, na všechny naše nepřátelské kroky, na útoky proti ruskému území… 

Vždyť proti Rusku útočí francouzské rakety Scalp. A odpovědělo na to něčím Rusko? Ne! A proč? Protože takovou tu máme rossionskou "elitu". Proto je možné proti Rusku zaútočit jadernými zbraněmi a ono ničím neodpoví. Takovou má "elitu". Ta olympiáda to dokládá! A zde je zásadní věcí, jak se naše vedení staví k tomu, že sportovci pojedou na tu olympiádu. A my známe takové jako je Peskov, Matycin a další podobné pederastické zmetky. Ti říkají: "Musíme jet, prostě musíme. Musíme ukázat světu, že Ruský národ je národem otroků, že nemá žádnou sebeúctu, že nemá důstojnost, a proto také Rusové nejsou hodni mít svůj stát. A to znamená, že ty plány Západu na rozčlenění Ruska jsou správné. My to musíme ukázat a svou cestou tam to ukážeme. My pojedeme bez vlajky a oni vědí, že jsme všichni z Ruska. Naším ponižováním ponižují Rusko. 

A to hlavní, když tam jedeme s podporou státu, tak tím ukazujeme, že Západ může beztrestně útočit na Rusko, a to dokonce i jadernými zbraněmi, aniž by se dočkal odvety." Všichni si to velmi dobře uvědomují. I u nás to vědí a ve Francii o tom všichni mluví zcela otevřeně. U nás si to takoví jako Peskov a Matycin velmi dobře uvědomují, že pracují na tom, aby Rusko nemělo svůj vlastní stát, aby byl proti němu proveden jaderný útok, a aby se zato Západ nedočkal žádné odvety. Oni si to velmi dobře uvědomují, když říkají, že tam ti sportovci musí jet, a že se s tím ruský dobytek musí smířit a vážit si těchto zrádců, vlasovců, kteří říkají, že Rusko nesmí dál existovat, že nesmí existovat ruský národ, a ten se s tím musí smířit. Zdálo by se, že vše je jasné. Informační pole je takové, ale potom zavolal Lecornu Šojguovi a začal s ním jednat. 

O čem mluvili? "My tam vstoupíme s našimi vojsky a vy to nechte být." Jestliže máte takovou sílu a jste o tom přesvědčeni… Jenže jedna věc je informační pole a to přesvědčení u všech a tou druhou reálné možnosti. Připomenu, že Francie v předválečné době, před 2. světovou válkou a dokonce už i v době 2. světové války, v době té takzvané "Drole de Guerre", kdy už v Polsku válka běžela naplno, tak Francouzi zatím s Němci hráli fotbal (na frontové linii). Jak bych to řekl? Takto spolu válčili, jen místo na bojišti na sportovišti. A takto to trvalo až do roku 1940. Všechno bylo v klidu, jen sportovní utkání. A potom se Francie zhroutila. A co předtím ve Francii vykládali? "My to Německo za týden převálcujeme." Holedbali se, a co potom převedli? Vůbec nic, nezvládli to. A maršál, který se proslavil za 1. světové války, Pétain se proměnil v Putaina, tedy v prostitutku, jak ho nazvali Francouzi. 

Zaprodal stát a stanul v čele toho režimu, který byl spojencem Třetí říše. Proč volal Lecornu? Protože něco nejde jak má. Nic nejde tak, jak se o to snaží rossionská "elita". Ta stát potápí a armáda za stát bojuje. A v průběhu té války Francouzi trpí obrovské ztráty. Francouzi už jsou prostřednictvím svého vojska dávno na Ukrajině přítomni. Stačí si připomenout toho jejich generála, který se sám v noci vydal do hor a zahynul. Přece to bylo v noci! Takže spadl a zabil se. Stačí si vzpomenout, že když jsme zaútočili na jedno z rozhodovacích center, tak Francouzi řekli: "Ne, ne, to byli volontéři." Ale pro ty mrtvoly si přijela vojenská delegace. Také si to už odnesli. Ano, tamto mohli ještě být volontéři, ale tito, kteří přijeli, ti si to odskákali. A Rusové zcela přesně věděli, že jde o Francouze. Takže je jedno, zda tam budou Francouzi na zapřenou, nebo pod svou vlajkou, či po nějakou cizí vlajkou, naši je likvidují. 

A zde jde o to, kdo koho přehraje. Chtějí dát možnost vnitřní "elitě", té zrádcovské vlasovské "elitě" zvýšit ekonomický rozvrat. Potřebují vyčkat, než ta politika centrální banky, Nabiullinové vypálí celý civilní sektor napalmem. Vždyť stát reálně směřuje k ekonomické katastrofě. Vidí to všichni. Jestliže se zhroutí civilní sektor, zhroutí se celá ekonomika. A Nabiullinova to dělá beztrestně. Západ to přece velmi dobře vidí. A Západ vidí i to další, jak se všichni snaží vyhovět západnímu páníčkovi. Takový rozhovor, jaký poskytl Pjotr Olegovič Tolstoj, a to poprvé za celou svou politickou kariéru… Já ten jeho rozhovor vnímám pozitivně, kde řekl Francouzům: "Přijdete-li do Ruska, pobijeme vás tu všechny!" Jsou to ale jen jednotlivé hlasy. Tohle zaznělo ve francouzské televizi a je třeba k tomu zaujmout nějaký postoj. Co když to tak skutečně proběhne? Je nutné se přesvědčit, zda Šojgu nezakolísá, zda se s ním nebudou moci uzavřít nějaké dohody nevýhodné pro Rusko, pro jeho suverenitu. 

Tu skutečnost, že Šojgu pracuje v prezidentově týmu, dost dobře ilustruje následující věc. Vzpomínáte jak před rokem Austin, ministr obrany USA zavolal Šojguovi, který řekl: "Jestliže si něco zkusíte, povedeme proti vám jaderný útok. Bez jakýchkoliv jiných variant! My tady žádné interventy nepotřebujeme, a jestliže se postavíte za Ukrajinou, bude útok i proti vám." Tohle zaznělo s velkým ohlasem. A co bylo dál? Dál, ze své iniciativy velitel ruského generálního štábu Gerasimov zavolal svému takříkajíc protějšku, předsedovi sboru náčelníků štábů USA Milleymu a omluvil se. Omluvil se za to, jak mluvil Šojgu s Austinem a řekl, že dokud je on velitelem generálního štábu, tak nic takového nepřipustí, nepřipustí, aby Rusko způsobilo USA byť i jen tu nejmenší škodu. Plazil se po břiše. Proč by potom nepřátelé Ruska neměli počítat s tím, že rossionská "elita" opět zradí? Když je možné něco takového? A co Lecornu podotknul? "Proč se se mnou Šojgu bavil jako s podřízeným? Mluvil se mnou svrchu. 

Jako bych byl nějakým jeho slouhou." A to vypovídá velice mnoho. Znamená to jen jedno, že s tou svou sondáží byli neúspěšní. A co vlastně plánovali? Tvrdili: "Ne, ne, my tam vstoupíme se svými vojsky a zůstaneme v týlu na těch územích, kde se nyní nevedou aktivní bojové akce. Tam budeme plnit nějaké funkce, maximálně půjde o protivzdušnou obranu. A ukrajinská vojska, která takto uvolníme, ať bojují proti vám." Ale vždyť se stejně jedná o účast v bojových akcích. Jaký je pro nás rozdíl, kde se nachází vojska našeho protivníka? Zda v týlu nebo na přední linii? Stejně je nutné je likvidovat. A jestliže nějaká zahraniční vojska vstoupí a nahradí národní armádu, aby mohla přímo bojovat, tak to znamená přímou účast v bojových akcích, protože nebýt těchto zahraničních vojsk, tak by náš protivník nemohl uvolnit svá vojska z těchto směrů a poslat je na frontu. Je to zcela přímé a očividné. 

To znamená, že tato skutečnost už vypovídá o tom, že by se jednalo o účast v bojových akcích. A tím spíše, pokud by měli na starost protivzdušnou obranu. Takže my vystřelíme naše rakety, vypustíme naše drony na vojenské objekty Ukrajiny a oni je budou sestřelovat? A to jako znamená, že proti nám nebojují? A na jakém základě nebojujete? Stáváte se součástí armády našeho protivníka, jeho ozbrojených sil. Namítnou: "Vždyť budou v týlu." Nu to mi promiňte, ale ti největší zmetci jako Azov, Kraken a další, kteří terorizují obyvatelstvo, jsou také v týlu. A co? To má být pro ně ospravedlněním, nebo co? Díky tomu, že převezmete jejich funkce v týlu, je pošlete bojovat proti nám. To fakticky znamená, že jste přišli bojovat. Takže je zbytečné snažit se to překrucovat. A v čem spočívá podstata? "Když jsme v týlu, tak s vámi vlastně nebojujeme, a proto po nás nestřílejte." 

A ve výsledku by vznikla zóna, kam by ruská armáda neměla přístup, přece jsme souhlasili, že po těchto vojskách nebudeme střílet. Oni pak řeknou: "A je to. Tohle území není vaše, my ho chráníme, je to naše území, je to Ukrajina a my zde ustanovujeme své pořádky." Šojgu to přece řekl správně, když prohlásil, že Rusko doufá, že Francie se nepodílela na tom teroristickém útoku v Crocusu. Co tím řekl? "Ukrajinské zločinecké bojůvky skrývající se pod různými státními názvy jako SBU, GUR a tak dále, nic nepodnikají, aniž by jim to odsouhlasili jejich západní kurátoři. Jestliže francouzská vojska vstoupí na ukrajinské území, bude pro Rusko okamžitě očividné, kdo je kurátorem všech těch teroristických útoků proti Rusku a kdo reálně vede válku proti Rusku rukama ukrajinského obyvatelstva. Je to Francie! Chcete se tak pod to podepsat?" 

To se jim samozřejmě nelíbí. Vždyť ten manévr, který chtěl provést Lecornu, je popsán v ruské pohádce o lišce a zajícovi. Liška měla domeček ledový a zajíc dubový. "Požádala mne liška o nocleh a napřed říkala: 'Zajíčku, mohla bych k tobě na verandu?' Potom na zápraží? Potom do předsíně? A nakonec si řekla o mou postel a mne samotného vyhnala." Tj. obyčejné Overtonovo okno. "Napřed vstoupíme s vojsky za těchto podmínek a vy nic neuděláte. Potom si rozšíříme oblast působení našich vojsk o něco víc, vy opět nic neuděláte. A my máme právo vést proti vám jaderný útok a vy proti nám ne. Přece sníte o tom, že nám budete sloužit, že nám budete lízat zadek, že budete našimi slouhy. A my přece vidíme chování vaší "elity". Vidíme chování vašich "sportovců", které není předpokladem pro žádnou suverenitu vašeho státu." 

Takže takovýmto krokům by mělo, musí být zamezováno rozhodně a v samotných jejich počátcích! A jak ukazuje ten rozhovor Šojgua s Lecornem, tak se to i stalo. A za těchto okolností je velice důležitý návrat k… Z informací ve Francii ani od našeho ministerstva obrany není jasné, kdo opět přišel s tématem nového Istanbulu, Istanbulu-2? Z logiky věci by plynulo, že to byli nesporně Francouzi: "Nu, už jednou jste podepsali kapitulaci. Pojďme se vrátit k podmínkám té vaší kapitulace. A my zajistíme rozdělení Ukrajiny, tj. vy se zcela vzdáte svých plánů na denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny a my zajistíme rozdělení Ukrajiny, zachování banderovského režimu, který znovu zásobíme zbraněmi, vylížeme si rány a znovu Ukrajinu vrhneme do války proti vám." To vše přece z toho jasně vyplývá. 

Reakce francouzské strany ukazuje, že to jim také neprošlo. Nový akt kapitulace jim neprochází. A proč jde o kapitulaci? Je to úplně jednoduché: "Pánové, proběhla jednání a realizace těchto mírových dohod byla zmařena. Kdyby nebyla zmařena jejich realizace, tak by se úplně celý národ i celý svět dozvěděly, jaké dohody byly vlastně v tom Istanbulu podepsány. A jestliže byly zmařeny, tak to už není žádným tajemstvím, protože jestliže by ty Istanbulské dohody byly plněny, tak by se to všichni dozvěděli. Tak je zveřejněte. Proč to Putin používá jako důkaz toho, že Rusko je mírumilovný stát, a že je vždy otevřeno k politickému řešení problému, ale přitom je nezveřejnil? Protože úroveň zrady a kapitulace v těchto Istanbulských dohodách je taková, že by stát jednoduše explodoval. To proto je také nezveřejnili, a proto se k nim celý Západ tak chce vrátit. 

Tehdy jim toho bylo málo, mysleli si: "My je k tomu dotlačili, tak si tam ještě něco přidáme a bude." Jenže to neprošlo! Zvrtlo se to, a tak jsou teď nuceni telefonovat. A fakticky se z toho pro Francii formuje krize řízení. Bylo vytvořeno informační pole: "My jsme ti, co mají navíc!" A už jen z toho jednoho telefonátu se Šojguem, kterého se Lecornu snažil dosáhnout, se jim hroutí všechny plány. Vždyť jestliže tam vstoupí francouzská vojska, tak budou všechna pobita, jak o tom mluvili Šojgu, jak o tom mluvil Popov, tedy Tolstoj. A jak o tom v podstatě neustále mluví Medvěděv. A to i při mém názoru na něj a přitom, jakým způsobem se vyjadřuje, on přece také mluví o tom, že interventi musí být zlikvidováni. Jakmile vstoupí interventi, bude to jasné. A to nejdůležitější, dříve byli likvidováni jen ti interventi, kteří přišli na území vašeho státu a dál už podle možností. Bylo nutné pochodovat a pochodovat na různá území, vstupovat na ně s vojsky. 

V 19. století v průběhu evropského zahraničního pochodu ruské armády po Vlastenecké válce z roku 1812 museli jít pěšky, to znamenalo jednu rychlost. V době Velké vlastenecké války už měli techniku, byla sice jiná, stejně jako intenzita bojových akcí, ale už to přece jen byla jiná rychlost při postupu. Ale nyní jsou přece k dispozici zcela jiné útočné prostředky, jež umožňují provést útok bezprostředně proti území Francie. A to vyvolává otázku: co pro nás představuje větší hrozbu? Když tam vstoupí francouzská vojska? Sama tato vojska? Jejich dislokace ve Francii? Nebo jaderný potenciál Francie? Odpověď je jasná. Viceprezident francouzského národního shromáždění Sébastien Chenu a francouzští generálové a důstojníci vystupující v televizi a vykládající tam o jaderném potenciálu Francie, který jsou bez zaváhání připraveni použít proti Rusku… To znamená jen jedno. Jestliže noha jediného vojáka pod francouzskou vlajkou vstoupí na území Ukrajiny, tak abychom nepřipustili jaderný útok proti Rusku, budeme muset zničit veškerý jaderný potenciál Francie. 

Nebudeme tedy útočit po místech dislokace těchto intervenčních vojsk, ale zcela konkrétně na jaderné síly Francie a na její rozhodovací centra. Nu, bude nám líto Paříže, ti si tam žijí pěkně v míru a svoje rozhodovací centrum mají v Paříži. Nu budeme ho muset zlikvidovat, neboť svět, ve kterém nebude Rusko, je nám k ničemu. To oni přece prohlašují, že Rusko má přestat existovat. A rossionská "elita" je stejného názoru, sama se po břiše plazí na tu olympiádu, po břiše! Vicepremiér Černyšenko a další to přece podporují. A zde nastal pro Francii ten zlom. Jestliže vstoupí na území Ukrajiny, tak si vykoledují jaderný útok proti Francii, okamžitý a bezpodmínečný. Neboť pokud bychom napřed zaútočili proti francouzským vojskům, tak bychom museli potom odrážet jaderný útok ze strany Francie. Oni přece mluví o tom, že pokud třeba jen jediná kulka přiletí směrem k jejich vojskům, bude Rusko setřeno z povrchu zemského za deset minut, že nebude Moskva ani Petrohrad. 

K takovým hrozbám nelze přistupovat lehkomyslně. To ovšem znamená, že pokud třeba jen jediný voják pod národní vlajkou Francii vstoupí na území Ukrajiny, tak NAPŘED poletí jaderné rakety do Francie, a potom budou zlikvidováni i ti interventi. Takové jsou zákony dnešní doby, takové jsou reálie dnešní doby. A v tomto ohledu vzniká otázka, co bude na území Ukrajiny. A byl to opět Medvěděv, kdo pozvedl tuto otázku, zda není na čase... Tedy přesněji ne on, ale to on přiznal, že znovu vznikla diskuse o tom, zda není načase přiznat Ukrajinu teroristickým státem. Ale zde je to nutné oddělit. Přiznat teroristickou? To ano, ale ne státem. Ukrajina vůbec není státem, v žádném ohledu. Byl to projektově zkonstruovaný stát, jakých je planetě Zemi celá řada… A které byly mimochodem zformovány i z bývalých úlomků SSSR, z těch odtržených republik, se kterými je ještě nějak možné udržovat něco na způsob mezistátních vztahů. Ale poté, kdy na Ukrajině proběhl státní převrat, tam není legitimní státní moc, vládne tam banda. Od roku 2014 už Ukrajina není žádným státem. 

Existuje tam banda, tj. teroristická organizace, která se dá nazvat Ukrajinou, ale znovu opakuji, že tam není žádný stát. A je nám zcela jedno, kolik lidí hlasovalo za Zelenského nebo Porošenka. Nezajímají nás volby atamana v bandě. Pro nás je nepřijatelná sama existence té bandy. To právě to bylo tou příčinou pro provedení speciální vojenské operace. My potřebujeme zlikvidovat bandu, teroristickou bandu, a proto Ukrajině nemůžeme přiznat status žádného státu, ani toho teroristického, protože i tím bychom uznali, že se jedná o stát. ISIL si činil nárok na to, že bude státem, ale nikdo ho jako stát neuznal. Ano, máš dokonce i ve svém pojmenování slovo stát, ale přesto k tobě všichni přistupují jako k teroristické organizaci. I když je pravda, že ten přístup byl rozdílný. A přestože USA jako bojovali proti ISIL, tak sám ISIL z nějakého podivného důvodu vždy útočil jen proti protivníkům USA a nikdy proti USA. Přestože USA měly být tím hlavním, kdo proti ISIL bojuje. Ale tuto věc už jsme probírali. 

Takže od banderovců/benderovců musí být osvobozeno celé území Ukrajiny. Územní hranice každého státu se formují především na základě přirozených, přirozených! krajinných překážek, kterými jsou řeky, hory, moře, pouště a tak podobně. A také na základě možností daného státu tyto hranice ubránit. Jestliže existují přirozené překážky, tak je snadnější je ubránit, to proto se hranice formují podél nich. Někdy bylo nutné obětovat určité své zájmy, aby bylo možné ubránit to hlavní území. Právě takto vznikaly hranice v poválečné době, kdy byl Stalin nucen souhlasit s rozdělením Uherské Rusi, tehdy se jedna její část stala součástí SSSR, Ukrajiny a druhá zůstala v Maďarsku. Likvidace teroristické organizace na území Ukrajiny a dosažení přirozených hranic Ruska/SSSR zajistí likvidaci nástroje, který vede válku proti Rusku. A tento nástroj budou muset formovat z jiných států: Rumunska, Maďarska, Slovenska, Polska. 

Ale z Ukrajiny jako takové ne! A to ráz na ráz neuděláte. Vždyť jak dlouho formovali Ukrajinu dokonce i jen v tom období od roku 2014, než ji vrhli do útoku proti Rusku? Osm let! A mohli to dělat za toho předpokladu, že jim v tom pomáhala rossionská vlasovská "elita". A nebude-li rossionská vlasovská "elita" pomáhat přeformátování například Slovenska nebo Maďarska, či Polska, a bude na ty státy působit zcela jiným způsobem, tak tam ta hrozba nevznikne. Příklad úplné likvidace teroristické organizace na území Ukrajiny bude dobrou lekcí na dlouhou dobu. A jestliže na území Ukrajiny zůstane třeba jen milimetr čtvereční, kde bude existovat jakýsi stát Ukrajina, tak ta válka v Rusku neskončí, obzvláště ta teroristická, protože bude stále existovat ten nástroj, jehož jménem bude vedena ta válka. My si velmi dobře uvědomujeme, že žádné ukrajinské zvláštní služby jako takové neexistují, že to jsou všechno podřízené útvary amerických zvláštních služeb. 

A jestliže ukrajinské zvláštní služby organizují nějaký teroristický útok, jako například ten v Crocusu, tak je to přímá práce zvláštních služeb USA. Když ten mezičlánek v podobě Ukrajiny bude zlikvidován, tak už USA ponesou samy přímou odpovědnost za tento teroristický útok. To asi není nic, co by jim za určitých podmínek bylo po chuti. Ano, USA se nikdy nevyznačovaly přejemnělostí ani ušlechtilostí. Dopouštěly se podlostí a mnoha teroristických útoků. Ale vždy se snažily uchránit se možné odvety. A v tomto případě už by musely jít otevřeně do přímého střetu. To si nepřejí. Proto vždy formují nástroje, jejichž prostřednictvím potom válčí s jinými státy, ať už je to Ukrajina nebo ISIL. Jsou to stejné teroristické organizace, ale žádné státy. To je třeba si uvědomit. A proto musíme mluvit o tom, že Ukrajinu je nutné vyhlásit teroristickou organizací, ale ne státem. 

A to vyvolává otázku, jsme vůbec připraveni k takovým manévrům? 2. dubna FSB podle informací TASS přerušila kanál, kterým měla být do Ruska dovezena výbušnina z Ukrajiny, kterou v daném případě ukryli do ikon. To je vůbec velice podivná situace, jestliže se do Ruska dovážejí ikony. My snad máme svých malířů ikon málo? Máme tu nedostatek ikon? To tedy nemáme. To je stejné, jako by někdo řekněme chtěl do Ruska dovážet kožešiny polárních lišek a dalších zvířat. Oč jde? Jde o to, že… Nevím, zda v TASS cíleně napsali "přerušila kanál" nebo to byl jen literární obrat. Ono je totiž velice pravděpodobné, že šlo skutečně o kanál. Vždyť každého normálního celníka musí hned napadnout: "Proč by se do Ruska měly dovážet ikony?" A potom by přistoupil k pořádné prohlídce. Což se fakticky také stalo. 

Ale cožpak ukrajinské zvláštní služby, které jsou součástí amerických zvláštních služeb, při plánování teroristického útoku v Rusku… Vždyť si představte tu situaci. Lidem by prostě rozdali ikony, sotva by šly do kostelů, jednoduše by je rozdali různým lidem a v určitém okamžiku by u těchto lidí, kterým by to rozdali, najednou došlo k 27 výbuchům na základě jednoho určitého signálu. To by byl velice silný teroristický útok. Oni je sem vezli výslovně kvůli tomu, aby proběhla akce masového zastrašení, aby lidé, kteří jsou církevními vyznavači… Nebo třeba jimi ani nejsou, ale ruští lidé k darům přistupují s úctou. A co když člověk není církevním vyznavačem, tak se k ikonám chová s úctou a může si ji dokonce vystavit na svém pracovním stole, nemá-li k tomu přímo vyhrazenu stěnu - ikonostas. 

To znamená, že by v každém případě ty výbuchy měly silný účinek. Ten výbuch poskládaný v těch 27 ikonách mohl zcela zničit pětipatrový dům, takže v jednom bytě by jedna taková ikona mohla způsobit velké škody. FSB tedy přerušila tento kanál. A jestliže jim to s tímto kanálem nevyšlo, jestliže byly tyto ikony zachyceny, tak se možná stalo něco takového, co donutilo toho celníka, který měl tento náklad nechat projet, aby se nedostavil do práce, nebo se tomu vyhnul nějakým jiným způsobem. A co se stalo? Je to tak, že když byl odeslán tento náklad, který projel východoevropskými státy, tak byla 27. března, pět dní před zadržením toho nákladu, zatčena zástupkyně šéfa Federálního celního úřadu Jagodkinova. Není důležité, že řídila Hlavní správu příjmů a tarifní regulace, to není důležité! 

Důležité je, že byla zatčena. To znamená, že se každý celník chytil za noc a začal si dávat bacha. A konkrétní člověk na hranici přesně věděl, že ten den má propustit určitý náklad, ale velmi dobře si uvědomoval, že pokud už došli tak daleko, že zatkli zástupkyni šéfa Federální celní služby, tak teď budou na tomto úřadě velké problémy a je lepší moc nevystrkovat hlavu. A ten člověk, který zajišťoval fungování toho kanálu, kterým vozili do Ruska výbušniny, zbraní a kdo ví čeho ještě, se rozhodl tomu vyhnout: "Ať to raději jde přes někoho jiného, já s tím nic nemám." To je to, co se projevilo. Ale mohlo to být i jinak. Ten celník, nemusel být tak důležitou osobou. Možná ho právě den předtím zatkli nebo bezprostředně před příjezdem toho auta. Těch možností je spousta, je zbytečné hádat. 

Faktem zůstává, že nemít na hranicích připravené to "okno", tak by žádné ikony nevezli. A jestliže tam to "okno" měli, tak to zatčení zástupkyně šéfa Federální celní služby zapůsobilo, že tentokrát to "okno" nezafungovalo, a to buď z osobních důvodů, že se tomu ten člověk sám vyhnul, nebo se o to postarala naše tajná služba. To už není v dané situaci tak důležité. Hlavní je, že byl přerušen kanál, kterým byly do Ruska dováženy prostředky teroru. Odpověděl nám na to Západ? Bezesporu odpověděl. A jak ten Západ odpověděl? Doslova v těchto dnech Kyrgyzstán prohlásil, že už nebude pracovat s bankovními kartami MIR. Předtím to samé prohlásila Arménie a největší kazachstánská banka, že nebudou přijímat bankovní karty MIR. A tohle mají být naši spojenci! Když ale víme, co je to stát, tak si velmi dobře uvědomujeme, že Arménie, Kyrgyzstán ani Kazachstán nejsou státy v plném smyslu toho slova. Jednoduše nejsou skutečnými státy. Ale je přece nutné nějak je začleňovat, nějak na to reagovat. 

Nejoptimálnější variantou začlenění těchto projektově zkonstruovaných států, jak zajistit, aby nepředstavovaly hrozbu pro zájmy Ruska a hájily vlastní zájmy, aby se nepodřizovaly vnějšímu diktátu, je udělat prostou věc, aby všem gastarbajtrům, kteří přijeli z bývalých národních republik SSSR, jež jsou nyní státečky bez suverenity, začali vyplácet mzdu výlučně jen na bankovní kartu MIR. Ať si sami vyřeší problém řízení ve své vlasti. Jednalo by se o velice silný tlak, na který by muselo brát ohled i nadnárodní řízení zosobněné USA, stejně jako národní "elity", které jinak nedbají na zájmy svého státu, na zájmy vlastního národa. Okamžitě by jim to napravilo hlavy. A nezbývá než zde znovu uvést příklad Ázerbájdžánu, jeho suverénní politiky. Ázerbájdžán má málo zdrojů a manévruje v těch nejsložitějších podmínkách. A když došlo k té události s Gretou Thurnbergovou, kterou zatkli za opileckou výtržnost i s jejími kumpány, když protestovali proti těžbě minerálních surovin, uhlí... 

Mimochodem v Německu tento týden zastavili posledních 14 uhelných elektráren. Kde budou brát elektřinu? Napřed jí brali od Francie, ale tam mají problémy kvůli suchu a kvůli problémům s dodávkou paliva do jaderných elektráren. Teď ji berou z Česka a jiných států, ale problémy mohou vzniknout i tam. Oni se připravují o vlastní zdroje elektřiny. To znamená, že Evropu připravují k totální likvidaci, k totálnímu přeformátování, o tom žádná. Takže ji zatkli a v Ázerbájdžánu prohlásili: "Jsme v důsledku nezákonného zatčení Grety Thurnbergové znepokojeni lidskými právy ." Ázerbájdžán tak okamžitě posílil svou pozici, bude předsedat konferenci se zeleným programem, bude se u nich konat COP29. Okamžitě tak posílil svou pozici a hned tím všechny mezinárodní smlouvy převedl do formátu: "U vás je to tak a tak a netvrďte, že jsme vám to neříkali." 

Jen si vzpomeňte, jak se Alijev chová při rozhovorech, jak vždy říká: "U vás je to tak a tak." A teď se jedná o hru v předstihu, jejich ministerstvo zahraničí to hned využilo. A já se ptám: "Tohle si dovolí Ázerbájdžán a co ruské ministerstvo zahraničí? Bude dál lízat Západu zadek? To jen Lavrov a Něbenza budou dál bojovat za zájmy Ruska? A všichni ostatní zůstanou při starém? Proč podobná prohlášení nepřišla od ruského ministerstva zahraničí?" Našeho ministerstva zahraničí si neváží. Velvyslanci se nedostavili na jejich akci, to je přece urážka. A oni snad s někým přerušili styky? Vykázali někoho? Ne, spolkli to! Tak proč by díky tomuto našemu chování Západ neměl být přesvědčen o tom, že si může dovolit provést jaderný útok proti Rusku? A oni ho plánují. 

Ten útok dronů na objekty v Tatarstánu, to právě byla přípravná sondáž pro provedení jaderného útoku proti Rusku, zkouška funkčnosti naší protivzdušné obrany a vyhledávání určitých zón a tak dále. Je tam mnoho vložených věcí. Teď nás testují ve všech ohledech. To vojenské cvičení Steadfast defender bude trvat do 31. května. Takže do té doby plus asi dva týdny bude trvat to nebezpečné období. Tu situaci je třeba řešit. A zatím vidíme, jak Lavrov a Šojgu bojují za zájmy Ruska, zatímco Gerasimov a ministerstvo zahraničí jako takové, se bojí třeba jen Západu něco říci, jakkoliv bránit zájmy Ruska a tímto svým jednáním nás přibližují k jadernému útoku proti Rusku. Tak taková je ta situace. 

Už pracujeme více než hodinu. 

Omlouvám se. I tak to bylo jen v krátkosti, velmi krátce a jen s ohledem na události týdne. 

Ještě jedna otázka. Minulý týden došlo k podivné události. 5. dubna ekvádorská policie vtrhla na území diplomatického zastoupení Mexika v hlavním městě Ekvádoru Quito, aby zatkla bývalého viceprezidenta Ekvádoru Jorge Glase, který je obviněn z úplatkářství a korupce. Glas tam měl útočiště, pobýval na území mexického velvyslanectví od prosince minulého roku. Následně jsme se dozvěděli, že Mexiko pozastavilo diplomatické vztahy s Ekvádorem. Otázka: Proč Nikaragua, tedy stát, který s tím incidentem nemá nic společného, zcela přerušila diplomatické vztahy s Ekvádorem? 

Obecně jsou veškeré teoretické základy takového chování všech států světa popsány v naší třídílné knize Válka, Stát a Bolševismus. A největší část o státu právě v jejím prvním dílu pod názvem Stát. Má se to tak, že už jsme několikrát mluvili o tom, že ne každý stát na světě je skutečným státem. Je tu velmi mnoho projektově zkonstruovaných států, které byly zformovány pro určitý projekt a fungují v jeho rámci. Právě z tohoto důvodu na začátku 20. století americký spisovatel O. Henry zavedl termín "banánové republiky", "banánové státy". To americká společnost United Fruit v těchto státech, které prý jsou státy, jmenovala prezidenty, ministry, prostě rozhodovala o všem, řídila jejich politiku i vše ostatní. Fakticky to zapadalo do Monroeovy doktríny hlásající, že USA vládnou na celé Západní polokouli. 

Jenže tato situace se zásadním způsobem změnila poté, kdy se na planetě objevil stát Sovětský svaz, který byl reinkarnací Ruska. A v tomto ohledu je velice důležité chápat následující věc. Mluvili jsme o tom, že na Ukrajině není legitimní vláda. Je nutné vědět následující věc, převratem byl v Rusku únor 1917 a Prozatímní vláda byla nezákonná, jako v současné době například vláda Porošenka a Zelenského na Ukrajině. Obnovení státnosti začalo revolucí v roce 1917, v říjnu roku 1917, bolševickou revolucí. A stejná situace je v případě převratu v Rusku z 8. prosince 1991, kdy byly ve Viskulích podepsány dohody o rozpadu SSSR a 25. prosince byla z Kremlu stažena státní vlajka SSSR. Nyní probíhá pomalá obnova státu, subjektnosti a suverenity Ruska. 

Ano, zatím stále máme tu koloniální vlajku, nesuverénní, ale obnova suverenity probíhá. A v tomto ohledu je možné ohodnotit každý stát, stačí se podívat na jeho státní vlajku. Napsali jsme o tom knihu Státní symboly a státní suverenita. Je tam popsáno, jak se dá pohledem na vlajku určit, jaký projekt, jakou funkci má plnit daný stát, a jakou pozici zaujímá ve světové hierarchii států. Takže... V Latinské Americe státy začaly vznikat dříve, než začaly být zakládány v koloniální Africe. To koloniální období jako takové i samotná kolonizace byla poněkud jiného druhu. Od začátku tam byly formovány státní konstrukty, které ale nebyly bez vnějšího řízení subjektní. V Africe byly takové státní konstrukty zformovány po roce 1960. 

No a tyto státní konstrukty nemohly být žádnými skutečnými státy a byly řízeny přes různé nadnárodní společnosti, jako byla například United Fruit z USA, a to přesně do té doby, než do globálního řízení vstoupil SSSR jako reinkarnace Ruska a nezačal uplatňovat svou vlastní koncepci globalizace, dokud se nestal alternativním centrem koncentrace řízení na úrovni globálního významu. A když nastoupil Sovětský svaz, sovětské Rusko, tak začal pracovat s těmito státními konstrukty na upevnění jejich státnosti, aby dokázaly nahradit nadnárodní řízení ze strany západních států a USA tím svým. Sovětský svaz tam vnášel svou koncepci ruského světa, zachování kulturní identity národů místo jejich zotročování a vykořisťování. To proto byl pro ně přitažlivý. 

A ve výsledku se ve světě zformovala stabilní situace, za které tyto státy, které nejsou skutečnými státy, začaly fungovat jako suverénní státy, přičemž každý dosáhl své úrovně subjektnosti. A když se SSSR zhroutil, nemusely už se USA ohlížet na Rusko a mohly si dovolit vůči těmto státním konstruktům vést politiku dle své libosti. Toto nadnárodní řízení nad těmito státy ze strany USA, a obzvláště v Americe, totiž přetrvávalo, a přestože se z vnějšího pohledu zdánlivě nic nezměnilo... Vždyť podíváme-li se na dějiny všech těchto latinskoamerických států, tak uvidíme, že se rozvoj jejich státnosti prudce zastavil a setrvávaly v určité anabióze, za které k žádnému vývoji nedocházelo, jen se hromadily destruktivní faktory, které nebyly včas odstraňovány, to tam všude probíhalo. 

Možná by v takovém stavu dokázaly přetrvávat ještě nějakou dobu, jenže podmínky se změnily, protože USA se jako centrum koncentrace řízení, jako světový četník, začaly sypat a sesypává se sama konstrukce západního světa. A jakmile nadnárodní řízení nad těmito státy zesláblo, zhroutilo se a stalo se mizivým, tak se tam v závislosti na tom, nakolik byl daný stát předtím upevněn, nakolik státnost vešla do kultury obyvatelstva a byl funkční jeho státní aparát, začal sypat celý stát. To, že se hroutí státnost v Argentině a vzrůstá tam chaos, není vůbec žádná náhoda. Stejně jako není náhoda, že na Haiti teď státnost jednoduše mizí a moc tam přebírají bandy. Vrací se tam období středověku, jen na nové technologické úrovni, kdy si bandy mezi sebou dělí území a bojují mezi sebou, kdo bude králem, nejvyšším vládcem. 

To platí i pro Ekvádor, tam je to stejné. Od 9. ledna se tam rozbíhá chaos, stát tam bojuje s banditskými skupinami. Ten stát tam jednoduše končí, taje se strašnou silou. A právě ta absence státu v hlubinách kultury v Ekvádoru napomohla tomu, že ekvádorská policie vtrhla na území cizího státu, jakým je území velvyslanectví. Není-li velvyslanectví cizího státu územím, ze kterého probíhá agrese, jako to bylo například v případě spiknutí velvyslanců v roce 1918 v sovětském Rusku, tak je toto území podle všech mezistátních dohod nedotknutelné. To proto se lidé schovávají na území velvyslanectví. Ale z území mexického velvyslanectví žádná hrozba nevycházela. Mexické velvyslanectví jen poskytlo z politických příčin azyl člověku, který byl obviněn z trestných činů, a to fakticky nejen umožňuje vést mezistátní dialog, ale také to tomu člověku umožňuje dokázat svou nevinu, nebo naopak stát dokáže jeho vinu, a potom bude vydán. 

Ale v případě s Ekvádorem je to ještě daleko zajímavější. To právě na ekvádorském velvyslanectví se ve Velké Británii schovával Assange. A nyní po tomto případu s vpádem na velvyslanectví v Ekvádoru Velká Británie řekne: "Vy si myslíte, že to my jsme krutí? Vždyť oni nejsou žádným státem, nejsou ničím. My jsme čekali, až oni Assange vydají, vedli jsme s nimi dialog a oni si tam prostě vpadli. My jsme také mohli vpadnout na jejich velvyslanectví. Oni na nic nečekali, prostě se jim zachtělo, tak tam vpadli. Co je to potom za stát?" Fakticky tím napomohli k očistě všech kroků vedených proti Assangeovi. A co se týká samotného Ekvádoru, tak já znovu opakuji, že tím degradují vlastní státnost, tj. jejich stát se tam sype. A Nikaragua v tom vidí pro sebe určitou hrozbu i určité možnosti. 

V čele Nikaragui stojí Daniel Ortega, revolucionář s mnohaletou stáží, člověk, který se zmocnil moci v době, kdy všechny tyto drobné státečky ještě byly do určité míry suverénními, protože se nacházely mezi dvěma silovými póly. V Nikaragui probíhala válka s Contras, protože se formovala jako centrum koncentrace řízení ve Střední Americe. A Daniel Ortega ty možnosti vidí, ale vidí i ten problém, jestliže z Ekvádoru bude vycházet destrukce, tak do toho nakonec vtáhnou i Nikaraguu. Proto to přerušení diplomatických vztahů s Ekvádorem odpovídá státním zájmů Nikaragui, aby se zachovala jako stát a nevtahovala do sebe destruktivní procesy rozvíjející se v Ekvádoru, a stejně tak aby získala možnost, protože ta existuje, stát se centrem koncentrace řízení ve Střední Americe. Ta situace je tam velice vážná. 

Tento týden se prezident Ekvádoru, oj omlouvám se, přeřekl jsem se, Salvadoru Bukele rozhodl rozdat pět tisíc bezplatných pasů zahraničním kvalifikovaným inženýrům, lékařům, umělcům, filosofům, komukoliv, kdo má nějakou kvalifikaci. To je mimochodem dobrý příklad. K nám přivážejí lidi, kteří se potom dopouštějí teroristických činů, lidi, kteří nemají žádné vzdělání, kteří dokonce ani neumí rusky. A já se ptám, proč na lavici obžalovaných nesedí ta firma, která přivezla tyto "vysoce kvalifikované odborníky"? Bez kterých se prostě nemohli obejít?! Vždyť oni se přece něčím řídili, když je zařadili do svého seznamu a vyřídili jim papíry, aby mohli přijet do Ruska. Proč není vedení té firmy zatčeno stejně jako ti, kteří jim pronajali byt a prodali auto? 

Jsou to stejní spolupachatelé trestného činu, spolupachatelé toho teroristického útoku v Crocusu. O čem vypovídá tento krok salvadorského prezidenta? Počet obyvatel mají 6,5 miliónů, území miniaturní, a katastrofální nedostatek jakýchkoliv kompetencí v oblasti řízení státu. Z vlastních zdrojů nejsou schopni tyto kádry zformovat a nechat je vystudovat někde v zahraničí také nemohou. Proto jim zbývá jediná naděje, že se k nim z celého světa sjede pět tisíc odborníků a pomohou jim upevnit státnost. O tomto upevňování státnosti a katastrofálním nedostatku kádrů pro rozvoj státu píšeme v naší třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. Ve druhém dílu Válka je kapitola o Paraguayi nazývající se Marlbrough na pochod se dal…, v ní je tam na příkladu Paraguaye vše popsáno. A to jednání salvadorského prezidenta je pochopitelné, bojuje za to, aby se stát zachoval, chce, aby měl svou státnost, aby se neproměnil v "banánovou republiku". 

Teď všechny ty latinskoamerické státy stojí před otázkou, jak se vyhnout té cestě, po které se vydala Argentina, Haiti a Ekvádor, a které se velice přibližují Venezuela, Kolumbie a Guyana. Musí se tomu vyhnout, tak se o to všichni snaží. Proto se Nikaragua tak chrání a pokouší se… Oni si dobře uvědomují, že jsou malými státečky, a co kdyby se daly dohromady? Jen si to představte, Nikaragua, Honduras, Guatemala, Salvador… Pokud by se tato Střední Amerika spojila, tak už by to byla síla. Jedinou otázkou je, jaké by byly podmínky toho spojení. A prezident Salvadoru se rozhodl zvýšit své vyjednávací pozice, podmínky, za kterých se může uskutečnit tato konfederace nebo federace. A ta skutečnost, že prezident Nikaragui pracuje právě v tomto směru, je očividná. Tak taková je to situace. 

To bylo pro dnešek všechno. 

Nu což, tak už mi nezbývá než vám připomenout, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Zatímco dříve k tomu, aby se člověk stal platným občanem, stačilo umět číst, psát a počítat, tak nyní k tomu je nutné znát, jak se řídí složité sociální supersystémy. Potom budete ve své každodenní činnosti a obraně zájmů svých a své rodiny působit na státní řízení takovým způsobem, abyste upevňovali státnost a bezpečnost státu a zajistili tak mírovou budoucnost sobě a svým dětem, budete předcházet destruktivním následkům rozkladu státu. Nu komu je dnes dobře na Haiti? Komu je dnes dobře v Salvadoru nebo v Argentině? 

Jen si vzpomeňte, bylo snad někomu dobře, kromě těch neskutečných zmetků, kteří zaprodávali náš stát v devadesátých letech v Rusku? Ale vždyť tito absolutní zmetci… Jak to řekla Naina Jelcinová? "Vy to nechápete, to byla svatá léta!" Pro ně to byla "svatá" léta! A pro Rusko to byla katastrofa, prostě katastrofa, po které mohlo Rusko beze zbytku zmizet a jen díky svému lidu to ustálo. Ustálo to díky státnickému instinktu ruského národa, díky těm informačním modulům státnosti, které jsou přítomny v kultuře ruského národa. Nyní tyto moduly musí být podpořeny uvědomělými znalostmi. A tyto znalosti najdete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. 

Pro stávající silný manévr, pro to, co se teď děje ve světě, jsme vydali třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. K ní jsme vydali knihu Státní symboly a státní suverenita, o tom, jak prostřednictvím vlajek zjistíte, co je který stát zač, jakou politiku od něj můžete čekat a co si může dovolit. Naši partneři k této práci vydali dvě knihy: sborník analytických prací ze série O světě křivých zrcadel Fleet is beeing a doplňkový díl k prvnímu a druhému vydání té třídílné práce. Jedná se o materiály, které se stanou součástí jejího třetího vydání. Ta kniha se nazývá Doplňkový díl k třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. Naši partneři také vydali samostatnou knihu o bolševicích ze série O světě křivých zrcadel. 

Vydávají sérii knih pod názvem Knihovna konceptuálních znalostí. Už vyšly knihy O ekonomice, abyste porozuměli tomu, jak reálně probíhají ekonomické procesy. O imitačně-provokační činnosti, aby se neobjevovali falešné modly, vůdci a lídři veřejného mínění. Jako když lidé hlasovali pro Zelenského nebo pro Jelcina. Nebo jak nám nyní připravují Medvěděva. Tomu je nutné rozumět. Třetí díl je Dostatečně všeobecná teorie řízení, která je páteří Koncepce sociální bezpečnosti. Díl Ejhle Puškin! je o konceptuálním obsahu jeho tvorby. Díl Není matrice jako matrice je o tom, jak v naší společnosti fungují matrice. Jsou i další knihy, je jich mnoho. Čtěte knihy vnitřního prediktoru SSSR, stávejte se konceptuálně mocnými, braňte zájmy své i své rodiny a prostřednictvím toho pak dokážete bránit i zájmy celého státu. Buďte šťastní! Přeji vám mírové nebe nad hlavou! Do příštích setkání!