28.12.2015 Otázka – Odpověď

https://youtu.be/n-LqRL23vCw

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu. Dnes je 28.12.2015.Končí starý rok a mnozí uživatelé z tohoto seznamu vás, Valeriji Viktoroviči, prosí o shrnutí událostí uplynulého roku a načrtnutí perspektiv toho nadcházejícího. Co máme v budoucnosti čekat?

Budoucí události se vždy odvíjejí od těch, které se staly v uplynulém roce. Všechny události jsou vždy základem těch budoucích, protože žádná událost neproběhne jen tak, vždy jsou vázány na předchozí algoritmiku všech procesů, které proběhly, na všechny události, tedy na všechny procesy, které probíhají na základě určitých událostí.

Takže když se podíváme... Je možné toho říci mnoho, mluvit dlouho a všechno rozebírat, ale pokud to probereme pouze zběžně, tak uplývající rok 2015 svou algoritmikou velice připomíná rok 1943.

Začalo to stejně, jako když byla v roce 1943 v únoru dobojována bitva u Stalingradu.
Stejně tak rok 2015 začal naším Stalingradem, tedy Minskem dva, kdy byly dohody tam dosažené schváleny OSN a stal se z nich mezinárodní dokument. Byl tak učiněn prostě gigantický krok v institucionalizaci Doněcké a Luhanské republiky a ve vytvoření zákonodárného základu svědčícího o nelegitimitě kyjevské bandy. Jednoduše velkolepá věc.

A jak víme, tak v roce 1943 následoval další události, kterou byla bitva u Kurska. Bitva u Kurska má určité nuance, o kterých je dobré se zmínit. Věc se má tak, že důvodem pro přechod ke strategické obraně, kterou Stalin schválil, či vlastně dokonce nařídil, nebyla skutečnost, že by Rudá armáda nemohla útočit. Udělat to mohla, měla k tomu i velký potenciál a ve vzpomínkách se o tom hovoří neustále. Všichni tvrdí, že bylo nutné nejprve obranou vysílit německou, hitlerovskou armádu, a potom přejít do útoku. To že tedy byl ten důvod, proč jsme přešli ke strategické obraně, která se ukázala být
úspěšným plánem.

Ve skutečnosti se však Stalin uchýlil k tomuto manévru strategické obrany a obzvláště na Kurském oblouku, z jednoho jednoduchého důvodu. Nechtěl, aby se zopakoval rok 1942. Přesně rok 1942. Bylo to tak, že svým potenciálem mohla Rudá armáda porazit Třetí říši jak v roce 1941, tak v roce 1942 i 1943. Proč to tedy neudělala? Protože v Rudé armádě nebylo do důsledku zlikvidováno vojensko-fašistické spiknutí.

Generálové v mnohém přemýšleli o tom, jak prodat zájmy státu, aby získali teplejší místečko v budoucím státním zřízení pod protektorátem, pod okupací fašistického Německa. Což také bylo základem Charkovské katastrofy, toho letního útoku na Charkov v roce 1942, který skončil útokem německé armády a jejím postupem ke Stalingradu, tedy té velké porážky v roce 1942.

Stalin, který si uvědomoval, že generálové v mnohém váhají a mohou vzdát zájmy státu kvůli svým zištným korporativně-klanovým zájmům, donutil generály... Promiňte. ...bojovat podle svých podmínek.
To znamená, že je objektivně donutil bojovat pro zájmy státu. Přechod ke strategické obraně se ukázal být z celkového hlediska správným. Vedlo to k vítězství u Kurského oblouku. Proč se dnes mluví o nejednoznačných výsledcích této bitvy u Kurska a obzvláště v případě tankové bitvy u Prochorovky? A zde se právě dostáváme
k procesům řízení a ke konkrétním činům různě motivovaných generálů.

Ve filmu Osvobození nám předvádějí, jak byl proveden předběžný dělostřelecký útok,
jak porazili Němce, nenechali je proniknout hlouběji a u stanice Ponyri je porazili. Ale to byl sever! To tam se Němcům povedlo postoupit o 5-10 km za cenu neuvěřitelného úsilí,
to tam jim zlomili páteř. Tam se to povedlo a dosáhnul toho Rokossovskij. Ale co se dělo na jihu, u Prochorovky? Tam se Němcům v podstatě všechno podařilo. Na Voroněžském frontu u Vatutina se jim povedlo prorazit obranu a kvůli stabilizaci fronty byl do boje nasazen Stepní front a tady vůbec začala neskutečná anarchie. Stepní front se zapojil hodně neorganizovaně, což vedlo k tomu, že někde místo proti Němcům spolu dokonce bojovaly Voroněžský front se Stepním. A zapojení do boje 5. gardové tankové armády pod velením Rotmistrova bylo přímo zločinem. Stalin vydal správný rozkaz, aby byl Rotmistrov souzen, protože jak znalosti, tak řídící schopnosti, stejně jako válečná situace Rotmistrovovi umožňovaly vést svou armádu do boje správným způsobem,
ale on postupoval tak, aby tu 5. tankovou armádu německá, fašistická armáda mohla likvidovat po částech. Byl to jasný zločin.

Proč se v mnohém zdařil útok na Voroněžském frontu u Vatunina je otázka v mnohém otevřená, a je ještě nutné ji zkoumat. Na základě jednání Rotmistrova je však možné mluvit o tom, že proběhla aktivní fáze zrady zájmů SSSR. To znamená, že zcela cíleně nechali v boji likvidovat celé armády. Potrestat Rotmistrova se nepovedlo pouze z jednoho důvodu, že se za něj postavila celá generalita, která chápala, že dále již...

- Budou na řadě oni.

Ano, budou na řadě. Pokud jednoho takto dovolí potrestat, tak každý další, kdo nebude hájit zájmy státu, skončí při druhé sérii odhalení vojensko-fašistického spiknutí v Rudé armádě. Proto Rotmistrova hájili velice úporně.

Proč jsem to všechno vyprávěl? Je to tak, že fakticky je vítězství v bitvě u Kurska určitou analogií vítězství ruské armády v roce 1757 u Gross-Jägersdorfu pod velením Apraksina.
Apraksin měl početnější armádu než Fridrich, měl více dělostřelectva a všeho. Přesto však to dopadlo tak, že podle výsledků bitvu prohrál. A jak ji prohrál? Mnozí se dívali na filmy Gardemarina, které jsou sice o námořnictvu, nicméně alespoň schematicky je tam předvedeno, že Apraksin od začátku tu bitvu hodlal prohrát. A když byla díky udatnosti důstojníků a vojáků ta bitva vyhrána, tak stejně ustoupil. Také Kurská bitva byla v mnohém vyhrána díky udatnosti vojáků a důstojníků. A generalita, můžete se na to podívat na příkladu Rotmistrova, na terénu je to velice dobře vidět, si přála tam stát potopit.

Ale když Německo bitvu u Kurska prohrálo, což mu s konečnou platností zlomilo páteř,
tak celá ta generalita, která si přála i tomu slabému Německu... Opakuji, že Rudá armáda mohla rozdrtit vojska Wehrmachtu, SS a vůbec celou spojenou Evropu jak v roce 1941, tak i roce 1942. Jenže až v roce 1943 si veškerá řídící elita SSSR a ta část generality, která se účastnila vojensko-fašistického spiknutí v Rudé armádě, uvědomily, že již nemají komu stát vydat. Již prostě nebyl nikdo, s kým by se mohli dohodnout,
protože Německo spělo k jednoznačné porážce, a že je tedy již jen otázkou, jak se kdo z nich do toho procesu zapojí a co z toho vytříská.

To neznamená, že by hned přestali prohrávat bitvy s německými generály. Porážka Žukova na Zejelovských pozicích je ještě jedním názorným příkladem, jak nechat vojska zlikvidovat v boji. Takže jednali na základě klanově-korporativních zájmů a nepovažovali za nutné šetřit lidské životy.

Proč jsem to vyprávěl? Ta operace vojensko-kosmických sil v Sýrii je fakticky analogická, z hlediska řízení jde o analogickou situaci, jaká tu byla při bitvě u Kurska.
Úspěšné ukončení této operace znamená pro veškerou elitu, pro všechny klanově-korporativní skupiny pouze jedno, vydat zemi již nebude komu.

USA jako takové budou tak jako tak doraženy a otázkou zůstává pouze, jak se teď tyto klanové skupiny, klanově-korporativní skupiny dokážou včlenit do budoucího uspořádání státu. Proto ty z nich, které na první místo staví své zájmy na úkor zájmů Ruska, které si přejí provést státní převrat, pracují na tom, aby Rusko v Sýrii nevyhrálo, ale uvázlo, a přestože vše spěje k tomu, že se jim to nepovede...
Stále sázejí na prohrávajícího, vědomě sázejí na outsidera. USA budou nezávisle na jakékoliv podpoře vnitřních klanových skupin v Rusku, stejně potopeny. USA jsou odsouzeny, objektivně jsou odsouzeny, protože objekt, který takovým způsobem spotřebovává a spaluje zdroje planety Země, globálnímu řízení nevyhovuje a musí být v každém případě zlikvidován.

Naše klanově-korporativní skupiny, které si přejí vydat Rusko Státům, tohle nechápou.
Myslí si, že teď, když jsou USA slabé, ten, kdo jim vydá Rusko, které naopak nabírá na síle a získává zpět svou suverenitu, že když ho zradí teď, kdy má nejvyšší cenu, to také USA vysoce ohodnotí a jako zlému chlapečkovi jim darují krabičku sušenek a soudek marmelády.

Jenže sázejí na špatného koně. Globální prediktor USA odsoudil, a proto budou Státy z úrovně globální politiky odstraněny. Jedním z prvků této likvidace, jako při likvidaci Hitlera, je teď operace našeho vojenského letectva v Sýrii. Takže algoritmicky jsme tu měli rok 1943.

Zmínil jste se o operaci v Sýrii a v souvislosti s tím tu mám událost, kdy ruské ministerstvo obrany komentovalo zprávu Amnesty International a shrnulo výsledky činnosti našich vojsk v Sýrii od 18. do 23. prosince. Okomentujte ty zprávy.

Ta situace je následující. I když spolu to shrnutí výsledků a brífink o Amnesty International vzájemně souvisejí, vzájemně se doplňují, hraje klíčovou roli právě brífink.
Ta věc se má tak. Asi si pamatujete velice případné a včas vydané Putinovo prohlášení,
že spolupracujeme se Syrskou svobodnou armádou a podporujeme ji...

Úder uštědřený tímto Putinovým prohlášením byl kolosální, ale díky souhře různých okolností došlo k tomu, že neměl tento úder nehledě na podporu ministerstva obrany z politického hlediska ten správný dopad. Mělo to být tak, ta zpráva v podstatě měla zabránit realizaci koalice formované v Rijádu, pokud by toto Putinovo vystoupení
ovšem bylo podpořeno. Jednání a politické urovnání situace v Sýrii by potom probíhaly pod ruskou kontrolou.

Jenže opakuji, že korporativně-klanové skupiny v Rusku nemají zájem na vítězství v Sýrii. Jejich cílem je prodat Rusko Spojeným státům a čím je Rusko silnější, tím více "sušenek" za něj hodlají získat. Proto opakuji slova Alexandra III., že Rusko nemá jiného spojence než je jeho armáda a námořnictvo a válka v Sýrii to opět jenom dokazuje. Proto Putin sází na ministerstvo obrany a armáda je nucena odpracovat i politickou část toho procesu.

Takže v čem spočívá podstata? Je jí právě ten brífink o Amnesty Interenational, ano o Amnesty International. Co je před tím nutné říci? Když už se v Rijádu zformovala ta teroristická koalice, se kterou nutí Asada vést jednání, řeší teď ministerstvo obrany efektivně otázku této teroristické koalice. Začaly přicházet zprávy o likvidaci všech těch bojovníků, teroristů, kteří jednoduše mizí. Díky likvidaci těchto teroristů přestane existovat i samotná ta koalice. Dochází tedy k likvidaci samotného jejího základu a aktuální bude ta umírněná opozice, se kterou navázalo kontakt Rusko.

Jedním z těchto útoků byl i útok na základnu bojovníků, kde byl zasažen velký počet zahraničních instruktorů. Hned poté Turecko vyhlásilo, že prý Rusko zabilo 600 civilistů.
Potom to podpořila Amnesty International, která tedy počet trochu snížila na 200, a prý předložila nějaké důkazy. A jaké důkazy? Všem doporučuji podívat se na ten brífink, který je dostupný na webu ministerstva obrany. Napřed se na něj podívat, a potom si přečíst stenogram.

Věc se má tak, že se stenogram velice liší od toho, co zaznělo, co bylo řečeno ve videu. A bylo tam řečeno, že v Sýrii kromě ruských letadel na různé cíle také útočí koalice v čele s USA, syrské letectvo a také turecké letectvo, což je velice důležité. Že kromě ruského, tam také létá koaliční letectvo. Dále bylo řečeno, že ruské ministerstvo obrany má dostatečný objem reálných informací o výsledcích činnosti v Sýrii států takzvaně antiISILovské koalice. To tam bylo řečeno. Také tam byly položeny otázky Amnesty Interantional.

Ale co chybí ve stenogramu? Chybí tam to prohlášení: "My velmi dobře známe původní zdroj těchto dezinformací. Víme, kdo ty fotografie vybíral a barvičkami vybarvoval." Tato fráze prostě bije do očí. O co jde? Ta věc se má tak. Bylo prohlášeno, že tam létají také koaliční letadla. A čím se liší činnost koalice? Liší se tím, že vůbec neinformuje o svých zásazích! Vůbec žádným způsobem. Pouze někdy je z propagandistických cílů předváděno video. A čím se jejich videa vyznačují? JSOU ČERNOBÍLÁ!

Na rozdíl od těch videí, které natáčejí ruská bezpilotní letadla, ruské prostředky objektivní kontroly. My to vše máme barevné. Z čehož vyplývá, že útok natočený černobíle, v černobílé variantě, který byl potom kvůli demonstraci dodatečně vybarven, někdo... Čí to asi byl útok? Odpověď je zřejmá. Ten závěr se nabízí zcela sám. Co bylo navrženo Amnesty Interantional? Ponecháme to na vás, řekněte sami, kdo vám poskytnul tuto dezinformaci, kdo vybral materiál z činnosti svého vlastního letectva, a kdo ho vybarvil, jinak to uděláme sami. Řekneme to tehdy, až se nám to bude hodit.
Odpověď je očividná. Byla to práce USA. To můžeme říci my tady, ale pro stát je brzy na to, aby s tím vystoupil. Stát musí nalézat způsoby, jak se s USA dohodnout. V dané situaci je jim konkrétně navrženo, že se buď začnou domlouvat, nebo pojedou z kopce dolů s plnou parádou a Rusko to podpoří, protože v této situaci nemá jiné východisko,
neboť musí integrovat ruské podpindosníky a snižovat tlak ze strany státní elity USA.

Rusko prostě nemá na výběr. A kdo je autorem toho prohlášení? Ministerstvo obrany!
Ministerstvo obrany začalo pracovat na tomto politickém poli, neboť korporativně-klanové skupiny odmítly gosudara podpořit a dále jdou na ruku USA.

A abychom zůstali u tématu Sýrie. Říkal jste, že Čína měla do Sýrie vstoupit jako první,
avšak jednání Ruska jí to znemožnilo. Snaží se to teď Čína nějak napravit?

To co teď dělá Čína je, že dělá ramena. Je to tak, že jak na to již kromě nás poukázali mnozí další, tak když jsme vešli do Sýrie na základě principu, pokud je rvačka nevyhnutelná, udeř jako první, tak jsme tím zásahem zamíchali všechny figurky na veliké šachové desce. Všechno se kardinálně změnilo a Čína se tam teď musí nějakým způsobem dostat.

A jak tedy postupuje? Čína teď prohlašuje, že Sýrii poskytne humanitární pomoc ve výši více než 6ti miliónů dolarů. A Rusko ihned... Tedy přesněji, Čína dále prohlašuje, že osud syrské vlády musí řešit syrský lid a Rusko v odpověď říká: "Ano, Moskva podporuje
samotný nápad, realizovat setkání o Sýrii právě v Číně." Že tedy jako souhlasíme
s rolí Číny jako prostředníka. Čína dále začíná spolupracovat s Irákem a uzavřela s ním celou řadu dohod. Snaží se tedy usilovně dostat do této sféry a vstupuje přitom do přímé konfrontace s USA. Bank of China odmítla USA poskytnout informace o svých klientech. Čína také prohlásila, že útok na SU-24 znamenal oslabení boje proti terorismu.

To je velice vážné prohlášení ze strany Číny. Znamená to, že se Čína snaží nejen alespoň ze strany účastnit procesů v Sýrii a vůbec na Blízkém Východě a ve střední Asii,
ale že se pokouší tyto procesy převzít pod svou kontrolu a vytlačuje tak USA, protože to jinak nejde. Současně Čína realizuje globální politiku. Vypravila například první letadlo, které znamená začátek pravidelné linky s Kubou. Čína tedy stejně jako předtím začíná
zaujímat místo světového lídra, a současně se tam přesouvá i centrum koncentrace řízení z Londýna.

V Číně je jeden problém, proč je centrum přesouváno do Číny, ale ne do Pekingu.
Ohledně Pekingu, pokud pravidelně sledujete zprávy... Tak o čem začali často informovat? O smogu, který tam byl vždy. Ale teď jsou ty zprávy o počasí pravidelné. Proč? Protože je nutné odůvodnit, proč Hongkong, Macao, proč Singapur, Kuala Lumpur,
a proč bude Čína pouze územím, proč Peking nebude stejným střediskem jako Londýn.
Čína dělá všechno možné, aby nějak vstoupila do řízení těchto procesů. Velmi se snaží.

Minulý týden také proběhla dvě zasedání Státní rady o otázkách zdokonalení vzdělávání a kultury. Jak byste to okomentoval?

Obě tato zasedání byla velice důležitá. Je možné říci, že se Putin poprvé pořádně obul do vzdělávacího systému, od kterého ho celou dobu americky orientované elity, podpindosníci za přispění velkého úsilí vynakládaného ze strany USA, drželi dál. Teď se ta otázka, jak bude vypadat vzdělávání, co se bude vyučovat, a jak se to bude vyučovat
nakonec dostala na pořad dne.

Pokud bychom vyhodnotili to zasedání Státní rady o kultuře a umění, tak zde celkově, z celkového hlediska všichni lidé mluvili k věci. S někým je třeba možné souhlasit, s někým zase ne, diskutovat o tom... Jedná se však pouze o rozdílné ideologické přístupy,
různé zájmy, rozdílnou úroveň chápání řídících procesů, jinak šlo o konstruktivní dialog s jediným přístupem, kterým byl prospěch Ruska.

Pokud bychom hodnotili Radu pro vzdělávání, tak tam můžeme pozorovat přístupy rozdílné. Kdybychom konkrétně probrali všechny vystupující, tak k věci v podstatě hovořili: předseda Státní dumy Naryškin, prezidentka ruské Vzdělávací akademie Vjerbickaja předseda komunistů Zjuganov a lídr Spravedlivého Ruska Mironov, ti mluvili k věci.

Je opět možné s něčím souhlasit a s něčím ne, někde poukázat na to, že tu věc neprobírají z té správné strany a jinou zcela pominuli, ale měli k tomu pracovní přístup, spjatý se zájmy naší země. Dva lidi je možné poslat přímou cestou do Trestného bataliónu. Je to guvernér Přímořského kraje Mikluševský a hlava administrativy Tambovské oblasti Nikitin. Pro ně je na prvním místě klanově-korporativní zájem a zájmy státu nejsou vůbec důležité. Dále... V tomto ohledu je ještě jeden takový trest - vyhlásit sankci. To by se týkalo ministra spojů Nikiforova a premiéra Medvěděva, těm sankce.
A nejvyšší opatření sociální obrany a hned řeknu, že to není zastřelení, jak si hned někteří pomyslí... My jsme kategoricky proti trestu smrti. Ale v dané situaci jak jsem hned podotknul, by nejvyšší opatření sociální obrany z důvodu OBZVLÁŠTNÍ škodlivosti
pro Rusko, pro jeho suverenitu a budoucnost, tak toto opatření by bylo nutné ihned uplatnit proti: ministrovi školství Livanovovi, nejlepšímu učiteli státu Kočerežkovi, předsedovi LDPR Žirinovskému, zplnomocněnci pro lidská práva Astachovovi a vědeckému řediteli Institutu talentů Giľovi. Tak proti nim je nutné uplatnit nejvyšší opatření sociální obrany, protože všechno, co tito lidé navrhli jednoduše pohřbí, zcela pohřbí jak vzdělání v Rusku, tak jeho budoucí suverenitu. Dohodnout se na tom, aby si děti při vyučování hrály s kostičkami, aby hrály elektronické hry, to je samozřejmě ta nejvyšší priorita. A Žirinovský zase bere správné problémy a dovádí je do absurdity, kterou míchá s jejich správným řešením. Míchá všechno do jedné hromady.

A následně přicházíme k tomu, co je vůbec tím hlavním problémem ve vzdělávání?
Jenže o tom vůbec nemluvili! Hlavním problémem ve vzdělávání, který nahlas již kdysi pronesl... Měli jsme takového "prezidenta" Luntika (kreslená postavička), který řekl:
"Vzdělání to je SLUŽBA!" Učitel tedy prý nemá být vychovatelem, který by
poskytoval znalosti a připravoval pro budoucí život, učitel má být pouze služebníkem, lokajem, který má sloužit. A dnes vidíme výsledky takového přístupu, kdy jak rodiče, tak žáci říkají: "My nejsme povinni se nic učit. Když něco neumím, tak to znamená, že učitel ke mě nenašel ten správný přístup."

Existuje takové přísloví. Na to, aby přivedl koně k napajedlu, stačí pouze jeden člověk, ale ani čtyřicet lidí ho nedonutí se napít. V žádné době, v žádné epoše nebylo vzdělávání službou, ale privilegiem, o které všichni lidé bojovali, protože znalosti znamenají moc! A když tuto moc získávali, osvojovali si znalosti, věděli, nač to vzdělání potřebují.

Livanov pochválil Altaj. Na Altaji se vzdělání likviduje v samém zárodku, proto ho také tak chválil. Na Altaji jsem já osobně byl svědkem diskuse ředitelů škol a externích škol,
kteří se sešli v Altajském krajském institutu pro zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků. Co mě ohromilo? Půlka těch lidí tam zcela vážně tvrdila: "Nač potřebuje ruský Ivan nějaké znalosti?" "Stačí mu, aby si uměl spočítat cenu. To mu stačí, neboť Rusko nikdy nebylo pochodní prosperity, vědy a znalostí... Vždy Rusko bylo vždy zaostalé. Jó to Západ! To je něco jiného!" Když jim někdo namítá, a co vesmír a všechno to ostatní...? Mávnou rukou a dál si vedou tu svou. Jsou k tomu hluší. To se děje! Takové lidi dosazují na ta místa ve školství! Již teď požadují... Zatím to ještě není přímý příkaz, ale v praxi je to již zaváděno. Stačí, když do školy dítě jen vstoupí, a už má troječku, něco na hodině plácne a není důležité co, třeba i urazí učitele, a už má dvoječku. A stačí když řekne téma hodiny, hned má jedničku. Trochu to přeháním, ale probíhá to v tomto duchu.

Jak se zabíjí vzdělání? Všichni jste určitě viděli různá videa o tom, jak učitel postupuje nesprávně se svým žákem, když na něho křičí, nebo ho praští pravítkem... A co se děje? Mladí darebáci, protože jinak se jim říci nedá, si vyberou... Děti jsou vůbec krutá stvoření. ...tedy si vyberou učitele, který se jim nedokáže správně postavit a začínají ho šikanovat. Doženou ho až k nervovému kolapsu, a potom je toto nervní chování učitele
předváděno jako běžná praxe, že takto se učitelé chovají. A proč se ty děti tak chovají? Protože jim bylo řečeno, že učitel je jejich lokaj! Který má skákat, jak oni pískají, který se jim má postarat o zábavu, a děti že nemusí vynakládat žádné úsilí, aby se něco naučily.

S pokolením devadesátých let, což bylo pokolení ztracených dětí, jsme teď došli k pokolení ztracených rodičů. A co nám radí? Tito rodiče, kteří sedí v sociálních sítích, lépe vědí co a jak učit a učitel jim musí naslouchat. Každý z těchto rodičů má svůj názor na věc, ve třídě je 30 žáků, což znamená 60 rodičů, a každý z nich má svůj názor na věc. Komu z nich má tedy učitel naslouchat? Pokud to vědí lépe, ať tedy děti učí doma sami. My tu máme státní program a státní normy, které se učí zase učitelé, aby věděli co a jak. A stát je povinen svou autoritou zajistit učitelům autoritu, a potom je teprve možné se jich ptát, jak děti učí. Zda ho děti mají rády či ne. Vždyť koho teď mívají žáci v největší oblibě? Toho, kdo nedělá vůbec nic. Komu je jedno, když mu dají místo učebnic hračky,
z toho je hned nejlepší učitel.

Prý Žirinovský: "Zeptejte se žáků." Kdo nedává úkoly, na nic se neptá, to je ten nejlepší učitel. Kdo dává jedničky za nic, je nejlepší učitel. A kvalita vzdělání jde dolů a opravdu vyrůstá ten nemyslící dobytek, o kterém sní naše korporativně-klanová elita, který bude bez řečí přežvykovat seno a dřít se na mocné tohoto světa. Jenže stát takto zahyne.
Zcela zahyne.

Myslíte si, že to korporativně-klanovou elitu zajímá? Právě jsem to vykreslil na příkladu Sýrie, Kurského oblouku. Situace je následující. Pokud učitel nebude mít zajištěnu autoritu, nemůže dojít k žádnému kvalitativnímu posunu ve vzdělávacím systému. Aby učitel měl autoritu, je nutné zaprvé znovu začít používat pětky a hrozbu propadnutí,
přičemž opakování ročníku by bylo placené, aby rodiče věděli, že když nedohlédnou na své potomky, kteří se neučí, tak budou za opakování ročníku platit. Jestliže dítě neprojde ani po zopakování ročníku - vyloučení. A stát musí zajistit podmínky, aby takové děti nezůstávaly na ulici.

Nechtějí se stávat lidmi? Nechtějí se učit? Společnost potřebuje i lidi pro nekvalifikované práce. Prosím. Ať jen si rodiče sami vybírají osud pro své děti. Je možné zavést školy kategorie D, kam by rodiče mohli dávat své děti rovnou, aby jim tam z nich vychovali debily, proto ta kategorie - D. Tam jim učitel hned dá na hraní kostičky, elektronické hry a sám půjde zjišťovat u rodičů, co by si tak ještě přáli. Hlavně žádné úkoly. Zeptá se žáka, na jakou přišel hodinu a ten odpoví fyzika či biologie. Velmi chytrý žáček, píšu ti za jedna. Na konci získá diplom školy kategorie D, kterým bude vymezena možnost jeho pracovního uplatnění, ať si rodiče sami vyberou. Nebo ať se účastní výchovy svého dítěte a nevolají a nechodí se za učiteli dohadovat: "Proč nutíte mé dítě odpovídat? Jeho ponižuje, když musí odpovídat na otázky z daného předmětu."

"A vy na to neberete u mého dítěte ohled a nedáváte mu jedničky."

"Proč by se měl něco učit?" Tohle je přece realita! Až do takové úrovně snížili náš vzdělávací systém. Když dítě ví, že přijde do školy, kde musí poslouchat, protože mu tam poskytnou znalosti, bez kterých v životě ničeho nebude moci dosáhnout...

Vždy to tak bylo. Vzestup jakéhokoliv státu byl zajištěn kvalitou vzdělání. Jen si vzpomeňte na SSSR. Jak to proběhlo? Země byla ve dvacátých letech prakticky negramotná. A 60 let potom, co byl vynalezen automobil, tato země dokázala poslat člověka do vesmíru. Takový to byl kvalitativní skok! Proč? Protože si učitelů vážili
a vážili si možnosti studovat, a studium nebylo považováno za zábavu, ale za privilegium. Získat vzdělání bylo privilegiem, o které se muselo bojovat, a proto se také učili. Dokud se nezmění tento klíčový přístup, dokud si stát a následně i společnost neuvědomí, že vzdělání není zábava, že to není služba, že učitel není žádný lokaj ani posluha, ale vychovatel, tak se nic nezmění!

Je potřebné učitelům zajistit autoritu, a potom ten proces poběží normálně,
potom děti budou získávat dobré vzdělání. Ještě je samozřejmě třeba přehodnotit vzdělávací normy. Protože teď jsou děti jednoduše přetíženy pitomostmi, jako je například ekonomika, a normální znalosti jim předávány nejsou. V základu je třeba se vrátit k učebnicím z dob Stalina, které dokázaly z plně negramotných lidí vychovat takové, co se dokázali dostat do vesmíru! Vytvořit jaderné zbraně je půl díla, ale využít jadernou energii pro mírové účely, to je daleko složitější. A kdo to jako první dokázal?
Kdo měl první jaderné reaktory? My! Jaderné ledoborce jsou také naše, jde fakticky o jaderné mobilní zařízení. A toho všeho bylo dosaženo v době, kdy učitelé měli autoritu a vzdělání bylo PRIVILEGIEM! A žádnou službou!

Potom bude možné lidi vychovat a mít plnohodnotnou kádrovou základnu a nezůstat s prázdnýma rukama. Teď nám dojde sovětská kádrová základna a zaplaví nás všichni ti "MANAGEŘI", pro které byla škola jenom zábavou. Už teď si mi stěžují, že inženýři nedokážou očíslovat výstupy. Nevědí, jak to udělat. Vzdělání je zlikvidováno, protože je bráno jako služba. Zaplatil jsem peníze a diplom získám jen tak za nic. A jestli něco umím nebo ne, nikoho nezajímá. Copak byste se šli léčit k takovému doktorovi?
Proč v případě doktorů si začínáme vybírat? Ale pohřbívat stát a řezat si větev, na které sedíme... Když nebude stát, nebudeme ani my! Ani ta elita, která teď tak bojuje o to, abychom vychovali nemyslící dobytek, tu nebude. Nebude tady, protože padne společně se státem, zemře společně s ním. Proto je ta otázka klíčová a zní: Jaké musí být vzdělání a jak má být zformováno? Teď je potřebná podpora společnosti, proto ještě jednou říkám, že když jsem si v podstatě poslechnul všechny, tak jsem vyvodil, kdo mluvil k věci, a před kým je třeba mít se nejvíc na pozoru, koho v žádném případě není s jeho přístupem možné pustit do oblasti vzdělávání.

A Státní rada pro oblast kultury? O tom jsem již mluvil. Jsou tam v podstatě lidé různých ideologických názorů, ale vycházeli z toho, že stát musí žít, musí mít svou kulturu a musí se rozvíjet. Tam šlo o pracovní rozhovor. Nikdo tam tak zjevně neprohlašoval, že stát je nutné zničit. Jako to přímo řekl Livanov, Giľ, Žirinovský i ten "nejlepší učitel" Kočerežko...
Ti přímo prohlašovali, že stát nemá existovat, že prostě nemá existovat.

Dále tu je otázka od Alexeje z Krasnogorska. Valeriji Viktoroviči, vy jste nejednou mluvil o tom, že státní elita USA nechápe globální politiku. Tedy spíše její většina. A jak podle vašeho názoru tato státní elita vnímá ten odpor, na který stále naráží? Odkud si oni vlastně myslí, že ten odpor vyvěrá? Copak je i tato elita natolik tupá, aby si myslela, že za všechno může Putin? Tedy konkrétní státní struktury.

Nejen konkrétní státní struktury. Pro ně opravdu za všechno může Putin. Proto je také hlavním úkolem pro všechny podpindosníky v Rusku provést státní převrat a odstranit Putina. Oni vidí pouze jedno. Protiví se jim svět pod vedením Ruska. Pokud by nebylo Ruska, pokud by v Rusku nebyl Putin, nebylo by ani Ruska. Klíčovým prvním krokem je odstranit Rusko, a tím i "rossionskou" elitu.

Ti, kteří pracují pro USA, ti ruští podpindosníci nechápou jednoduchou věc. Spojené státy si nepřejí existenci Ruska v žádné podobě. To znamená, že ani existenci těch zrádců, kteří teď pracují pro zájmy USA. Aby se v Rusku nic neobnovilo, aby všechno bylo zlikvidováno v plném rozsahu. Ale kvůli tomu musí napřed podpindosníci odstranit Putina. Jak má státní elita USA vnímat struktury... Jak to přesně bylo? Jak vlastně vnímá ten odpor, na který neustále naráží, jaké struktury ho podle nich produkují?
- Ten odpor?
- Ano. Ta věc nespočívá pouze ve strukturách, ale v celkovém stavu prostředí, které vyvíjí nátlak na systém řízení. Oni musí chápat, v jakém stavu se nachází objekty řízení, ohledně kterých přijímají svá řídící rozhodnutí, jak je ovlivňuje okolní prostředí a musí to brát adekvátně, opravdu adekvátně brát do úvahy.

Jestliže jako nevěřící Tomáš:
To je lež, nepravda!
Neprší, Tomáš říká.
Přitom jde loužemi déšť za límec mu stříká.
[Sergej Michalkov - Tomáš]
Neustálé popírání reálné skutečnosti, se kterou se střetávají a pretendování na vedoucí místo ve světě, povede k neustálému nárůstu krizovosti jejich řízení, ze kterého budou pořád vinit konkrétní lidi. Zahubí tak svůj vlastní systém. USA opět likviduje přímo americká státní elita svým neadekvátním přístupem ke světovým procesům, svým neadekvátním hodnocením, čeho ve světě dosáhnout mohou a čeho ne. Oni si myslí, že všechny vybombardují a někoho podplatí, aby se zničil sám - to mám na mysli "rossionskou" elitu.

Radomir Kovaljevskij ze Sevastopolu prosí okomentovat opravdovou informační studenou sprchu, které jsou vystaveny USA. Uvádí tři příklady. První: Wall Street Journal publikoval údaje o pokusech najít zrádce v Asadově okolí.

Tady není moc co komentovat. On sám správně řekl, že ty informace se nechávají schválně vyplouvat na povrch. Americká státní elita, která neadekvátně reaguje na stav prostředí a objektů svého řízení, tedy na stav světa s ohledem na své řízení, dělá chyby.
Aby se systém nekontrolovaně nezhroutil, je globální elita nucena podnikat určité kroky
a pouštět ven informace, aby narušila ten či onen proces řízení státní elity.

Pokouší se státní elita v Asadově okolí najít zrádce? Pokouší. Vědí to všichni? Vědí. Ti, kdo by se jím mohli stát, už všichni stejně utekli. Zbyli tam pouze ti, kteří jsou pro stát
a jsou za něj připraveni bojovat pod Asadovým vedením, a je jich absolutní většina.
Armáda nedezertuje a je v úplně jiném stavu než ta irácká, protože tam mají  opravdového lídra, kterým je Asad. Tyto informace nepracují proti Asadovi, jehož postavení pouze upevňují, ale proti americké státní elitě, která neumí pracovat a dostala opět přes ruce.

Druhý: Holandská komise vyšetřující boeing se vyjádřila, že důvody Ukrajiny pro nepředložení údajů z radarů a komunikace pilotů jsou lživé a podezřelé.

O tom jsme již mluvili v minulém pořadu. Ano, teď je výsledkem toho, že se nám podařilo, mám na mysli státním strukturám i veřejnosti odrazit informační útok a nedovolit rozpoutat že mají problém, jak vysvětlit veřejnosti sestřelení toho letadla.
Nemohou přece říci přímo, že ho sestřelily USA, to by mělo vážné následky. Mohlo by to způsobit okamžitý a nekontrolovaný rozpad současného systému řízení. Proto je třeba najít hlupáka, na kterého se to všechno hodí a tím hlupáčkem bude...

Všichni si velmi dobře uvědomují, že tam všechno řídí USA. Teď mají na Ukrajině novou "pěremogu" (vítězství). Potkalo je veliké štěstí, teď už jim na vládní zasedání z amerického velvyslanectví posílají dokumentaci bez překladu. Ce Evropa, tedy přesněji: Ce Amerika! Sami si to přeložte, a když neumíte anglicky? Žádný problém, stejně všechno podepisujete. Sami si to potom přeložíte. Všichni to velmi dobře vědí, jde o přímé vnější řízení. Ukrajinu jednoduše...

Víte, v systému výchovy západní elity vždy měli otloukánka, to když nějakému následníkovi trůnu, nebo vévodovi vybrali nějakého méně významného elitáře,
aby mu posluhoval. Když se provinil dědic trůnu, tak místo něho dostal na zadek ten druhý, ten byl místo něho potrestán. Takže takovým otloukánkem, který ponese trest místo USA, je teď Ukrajina. Opět se jedná o úder přes ruce státní elitě. "Vzdejte se Ukrajiny, nemáte tam co dělat, přenechte ji Evropě a Rusku. Jinak si to příště slíznete sami."

A třetí: Japonsko odtajnilo údaje o tom, že korejský boeing byl Spojenými státy využit pro výzvědné účely.

Tak je to vždy. Podobné údaje se nikdy neztrácejí, vždy leží připraveny k využití a přišel čas odepsat USA. Proto dříve tvrdili, že SSSR sestřelil civilní letadlo! A teď za nových okolností, stejně jako v případě ukrajinských událostí, o kterých jsme teď mluvili,
informují, že šlo o špionážní letadlo a SSSR jednal správně. A jak bylo sestřeleno? Napřed bylo varování, potom letecký doprovod... Všechno, jak má být. Ne jako to teď udělali Turci, nebo ukrajinské vojenské síly v případě MH-17. Proběhlo to úplně jinak.
I to je ukazatel toho, že Rusko postupuje správně. A proč?

Globalisté se musí dohodnout s Ruskem za rovných podmínek, protože Putin realizuje globální politiku, což nedokáže pochopit ruská státní elita ani státní elita USA, ale tím hůř pro ně. Globalisté přistupují k likvidaci buď masové nebo i jednotlivé.

Otázka od Jeleny. Ve filmu Světový řád Putin ve svém rozhovoru se Solovjovem řekl přibližně následující: Nesmíte vnucovat jiným státům svá pravidla, chovat se tam jako slon v porcelánu a svrhávat legitimní vlády. Pokud se vám něco nelíbí, můžete v takovém státě podporovat stejně smýšlející lidi a finančně je podporovat.
A bezprostřední Jelenina otázka. Ale vždyť to je vlastně popis fungování zahraničních neziskových organizací, financování vnitřní opozice, politický tlak z vnějšku, který je často v rozporu s vnitřní i vnější politikou daného státu. Osobně já jsem byla překvapená. Vždyť to je právě to, co vede k barevným revolucím. Okomentujte prosím, Valeriji Viktoroviči tato Putinova slova.

Nesouhlasím s tím, že to vede k vnitřním revolucím. Co vlastně řekl Putin? Je třeba jednat na základě vnitřního zákonodárství každého státu. Do jaké míry vnitřní právní úprava každého státu umožňuje existenci různých neziskových, nevládních organizací,
natolik je to třeba v zájmu svého státu využívat. Když státy ve světě spolupracují, tak to v každém případě vede k vytváření celého spektra společenských vazeb, ke kterým čistě státní politika nepřihlíží, a musí být při spolupráci s každým státem zohledněny.

Dříve nevládní organizace jako takové neexistovaly, ale v sovětských dobách tu fungovaly různé společnosti. Sovětsko-francouzského, sovětsko-německého přátelství... Pamatujete? Sovětsko-italského přátelství. To jsou v podstatě stejné nevládní organizace v současném chápání. Na základě zákonodárství SSSR fungovaly u nás a na základě zákonodárství Francie, Německa a Itálie zase tam a zastupovali společenské zájmy v těchto státech, protože lidé, kteří jsou orientovaní na tyto veřejné zájmy, na podobný světonázor se najdou v každém státě.

A každý stát má v podstatě zájem... Například Francie měla zájem zjistit, jak na sovětské sociologické ideje reagují lidé ve Francii, jakou tam SSSR vyvolává rezonanci, aby na základě toho budovala svou státní politiku, na tom má zájem každý stát. A právě o tom opět mluvil Putin. Na základě zákonodárství vstupujte a pracujte. Barevné revoluce jsou následkem toho, že se tyto nevládní organizace proměňují ve střediska přípravy revoluce, čímž porušují vnitřní zákony.

Nebo také může být to zákonodárství, stejně jako v Rusku v devadesátých letech nebo teď na Ukrajině, nastaveno tak, aby jim takové chování nejen umožňovalo, ale téměř fakticky předepisovalo. Oni tu ty akce provádějí zcela svobodně. To až v poslední době jsme jim v tom začali bránit a zavedli pojem "zahraniční agent", abychom mohli ty, kteří konkrétně připravují revoluci, odstraňovat.

A ostatní? Pokud zastupujete cizí zájmy, tak to také přímo tak deklarujte. Stejně jako v sovětských dobách, kdy Společnost francouzsko-sovětského přátelství v Rusku
zastupovala francouzské zájmy a ve Francii zase zájmy SSSR. V tomto duchu teď upravujeme naší právní úpravu. A Putin nabízí stejný model celému světu. Aby tedy tyto nevládní organizace nebyly přímými strukturami výzvědných specializovaných orgánů cizích států, ale kulturními zastoupeními, pro realizaci vnější politiky v této dané konkrétní zemi, aby lidem bylo možné vysvětlit: "My bychom to chtěli tak a tak, ale váš stát proti tomu vystupuje. My vás nenutíme něco měnit, my vám pouze nabízíme své zkušenosti, to je to, oč tu jde."

To byla pro dnešek poslední otázka a také poslední v tomto roce, takže jménem redakce FKT Altaj chceme poděkovat všem uživatelům za zasílané otázky a také za podporu. Všem moc děkujeme.

Nu což, nehledě na to, že jde o takové sváteční vydání, bych chtěl říci následující. Tímto pořadem přece život nekončí. Život běží dál a je nutné se vyznat v tom, co se ve světě děje. Vyznat se v tom můžete na základě znalostí, které k vám samotné nepřijdou, protože bez práce nejsou koláče. Je třeba si ty znalosti osvojit, musíte je vstřebat.
Mnozí si stěžují na to, že přečetli všechny knihy vnitřního prediktoru SSSR a stále nemohou nic pochopit. A proč se jim to nevede? Z jednoho jednoduchého důvodu, že je četli čistě mechanicky. Bez osvojení ty znalosti v knihách nepochopíte. Tady se můžeme vrátit k otázce Státní rady pro vzdělání. I jeden člověk dokáže koně dovést k napajedlu, ale ani 40 lidí ho nedokáže donutit pít. O co jde? Můžete napsat hromadu knih. Můžete je přečíst, nutit lidi je číst, například jim to uložit v rámci jejich služebních
povinností, nutnosti, aby se udrželi v aktuálním trendu...

Jde to mnoha různými způsoby. Ale přesto nepochopí, co je tam napsáno, protože jsou připraveni na zábavu, přistupují k tomu způsobem, že vzdělání je služba. Jenže vzdělání, to je privilegium! Znalosti znamenají moc! Proč nedokážou s těmi znalostmi pracovat? Protože si odmítají rozšířit okruh svých pojmů. Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že podstata věci
nezapadá do okruhu našich pojmů. Když čtete práce vnitřního prediktoru, musíte si přitom rozšiřovat okruh svých pojmů, a nesnažit se novou znalost vměstnat do starého rámce. Tak se vám to nepovede, takto vám ty informace nepomohou, jedná se o metodologii. Můžete používat technologii Dostatečně všeobecné teorie řízení, naučit se nazpaměť násobilku, ale to vám nepomůže pochopit procesy ve světě, protože musíte znát filozofii a další blok otázek vyložený v pracích vnitřního prediktoru a v Koncepci sociální bezpečnosti. To nelze jenom přečíst, musíte si to OSVOJIT. Až se vám to povede, tak si osvojíte metodologii, protože bez ní jak se říká: si neosedláte toho spávného koně.

Proto přeji všem úspěch, při osvojování nových znalostí, při osvojování znalostí  vyložených v pracích vnitřního prediktoru SSSR, v Koncepci sociální bezpečnosti
a Dostatečně všeobecné teorii řízení. Studujte je, buďte konceptuálně samostatní a braňte zájmy své i své rodiny. Vyznejte se všech procesech samostatně. Až to dokážete, tak vás nikdo nedokáže podvést. Z každé události si dokážete sestavit
mozaiku, pochopit průběh všech procesů. Život nekončí zítra!
Studujte!
Do příštích setkání.