26.4.2021 Otázka – Odpověď

https://youtu.be/M1TeIctjMuk

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 26.04.2021. Někteří opět řeknou: "Už zase ta vlajka!" jenže sám život nám ty novinky přináší. A konkrétně 20. dubna 2021 se na webu internetového vydavatelství Regnum objevila následující zpráva s tímto titulkem: Na Altaji vyznamenali politiky, kteří v devadesátkách vztyčili trikolóru nad krajským výkonným výborem. Legendární altajští politici Konstantin Jemešin a Alexej Saryčev 20. dubna převzali od guvernéra tohoto regionu Viktora Tomenka medaile Za zásluhy o vlast. A dále je na webu fotografie těchto občanů s medailemi a poznámkou, že tato fotografie je z osobního archívu Konstantina Jemešina. Jak informuje Regnum, tak 23. srpna 1991 Jemešin a Saryčev vztyčili trikolóru nad budovou altajského krajského výkonného výboru. A dále je tam uveden citát Konstantina Jemešina: "Nás tehdy obviňovali, že jsme pozvedli "bělogvardějskou" a dokonce hůře "vlasovskou" vlajku. A dnes už i komunisté zapomněli, že tu je nějaká vlajka Vítězství." Jak to všechno okomentujete?

Jak to komentovat? Tato zpráva je sama o sobě velmi vypovídající. Povšimněte si, že vyznamenáni byli 20. dubna, což je den narození Adolfa Hitlera.

Tenkrát, nevím, jak je to teď, ale tenkrát se tu spojitost trikolóry s vlasovci, že má trikolóra vlasovský původ Jemešin ani Saryčev vůbec nepokoušeli popírat. Ano, oni vztyčovali výslovně vlasovskou vlajku, výslovně vlasovskou!

A povšimněte si, že na tu spojitost s vlajkou Vítězství nepoukázal nikdo jiný, než sám Jemešin. To znamená, že jde o Overtonovo okno, kdy už to není vítězství ve Velké vlastenecké válce, vítězství ruského národa nad agresorem, nad Třetí říší, která nemilosrdně likvidovala ruské obyvatelstvo, ale vítězství Třetí říše nad ruským národem. A ti vlasovci, kteří sloužili Třetí říši a zabíjeli civilní obyvatelstvo, jsou v čele toho všeho. Tady vidíte, jak je to všechno zcela názorné.

A pokud alespoň trochu znáte životopis těch, podle toho webu "legendárních", politiků, tak tam naleznete leccos zajímavého. Několik poznámek k tomu Jemešinovi. V Altajském kraji jsme měli velký problém s vytvořením analyticko-informačního oddělení v administrativě kraje. Jednalo se v mnohém o objektivní příčiny, o různé problémy, ale v roce 2004 guvernér kraje Alexandr Alexandrovič Surikov nakonec vše připravil pro založení analyticko-informačního oddělení, jenže prohrál ve volbách a nastoupil ten prý "lidový" guvernér. Výsledky činnosti tohoto "lidového" guvernéra byly takové, že z ekonomiky kraje fakticky nic nezbylo. Rozmetal všechno.

A kdo stál za tímto "lidovým" guvernérem? Právě i síla, kterou zastupuje Konstantin Jemešin a Konstantin Nikolajevič. A prvním šéfem analytického oddělení v dějinách altajského kraje Michail Sergejevič Jevdokimov jmenoval právě Jemešina. A tím začal takříkajíc ten cirkus. Za celou dobu své práce analytika v čele analytického oddělení Jemešin nebyl schopen ani převzít kancelář. Šéf aparátu krajské administrativy za ním kvůli tomu doslova běhal a prosil: "Konstantine Nikolajeviči, podívejte, já nemohu donekonečna držet ty prostory volné, vy přece máte funkci šéfa oddělení, já vám potřebuji přidělit kancelář. Vybral jsem vám tři a stojí prázdné, já potřebuji rozmístit i další lidi. Podívejte se na ně, prosím, jaká z nich vám bude vyhovovat!" Jednoho takového rozhovoru jsem byl sám svědkem.

Tu kancelář tedy nepřevzal, ale zato všechny zavalil informacemi, bylo jich celé moře jenže se ukázalo, že vůbec neví, co jsou to informace a jak s nimi pracovat a navíc nemá ani tušení, co je to analytika. A jakého druhu to byly informace, to je také zajímavé. Fakticky z nich ze všech vyplývalo, že rozkvětu kraje překážejí lidé, kteří v Altajském kraji žijí, prostě překážejí, ti lidé jsou tam přebyteční. A když za ním přišli: "Uvědomuješ si vůbec, co děláš?" Tak se pokusil před tím utéci a následovalo propuštění. Protože jak opakuji, on nebyl schopen ani převzít si kancelář! Šéf administrativy za ním kvůli tomu musel běhat.

Tak to byli lidé stojící za Jevdokimovem a takoví lidé vztyčovali trikolóru nad naším státem. Například tady u nás, v Altajském kraji. A nad státem ji zase vztyčovali různí ti Čubajsové a k čemu nás dovedlo to jejich řízení? No k čemu? Všichni už asi pozapomněli na to, co se stalo Vitaliji Ivanoviči Čurkinovi, když byl ještě naživu a zastupoval Rusko v OSN. Tehdy se k němu přiřítila Samantha Powerová zastupující v OSN Spojené státy, ta zrzavá čarodějnice a začala na něho řvát: "Vy jste prohráli studenou válku, tak se podle toho chovejte!" Když ona uplatňovala, skládala politiku USA vůči Rusku, tak předpokládala, že se Rusko bude chovat v souladu s tím, jaká vlajka visí nad státem: kapitulantská vlajka, vlasovská vlajka, vlajka, která nám byla přidělena Hitlerem! To Hitler nám ji přidělil!

A teď se zase připravuje přehlídka Vítězství. Vzpomínáte na tu předešlou? Kde byla trikolóra obrovská a vlajka Vítězství se nesla na maličké, té, no... ...žerdičce, na malé žerdičce, aby nemohla vlát, nebyla vidět, nepřekážela ve větru. To běží Overtonovo okno, s plnou silou je takto aplikováno Overtonovo okno.

A zde ještě jednou zdůrazním, že znát dějiny té vlajky je nezbytné! Ale bojovat za její výměnu je nutné zákonnými způsoby! Neboť dokud je naší státní vlajkou trikolóra, je nepřípustné, aby ji kdokoliv urážel. Budeme-li sami urážet vlastní vlajku bez ohledu na to, že je nyní naší státní vlajkou, tak nepočítejme, že na nás někdo bude brát ohled, zůstaneme úplně bez vlajky. A když nyní tuto naši státní vlajku nebudeme urážet, ale budeme s vědomím jejího historického původu bojovat za suverenitu našeho státu a její výměnu, tak to bude normální postup. Proto nesmí docházet k žádným excesům vůči státní vlajce.

Jediné místo, kde se ta vlajka nesmí ocitnout, je při pochodu Nesmrtelného pluku, protože vlasovci bojovali proti sovětským vojákům a zabíjeli je, když bojovali za svou vlast. A když lidé nesou trikolóru v koloně Nesmrtelného pluku, tak je to urážka památky všech těch, kteří padli za svou vlast. Je to oslava zrádců, je to vštěpování kultu zrádců. A tak to nesmí být, tam není za žádných okolností naší státní vlajkou, tam není státní vlajkou, jedná se o veřejnou památeční akci. Co je to za zmetky, možná ještě budete chtít, abychom uctívali Hitlerovu památku? Všechnu tu vlasovskou pakáž? Tam to není státní vlajka! A nesmí tam být státní vlajkou! Protože pod touto vlajkou bojovali kati ruského národa.

Mimochodem, pročpak se asi lidí nezeptali, zda chtějí, aby nad státem vlála vlasovská vlajka? Takoví Jemešinové, Čubajsové a další? Prostě tam vylezli a vztyčili vlajku. "Lidí se ptát nebudeme!" A ti, kteří za tu vlajku při schvalování hlasovali? Pro ně bylo velice důležité, že sám Hitler jim tu vlajku přidělil. Za to hlasovali! Protože chtěli likvidovat stát a také ho likvidovali, celá devadesátá léta.

A stát by dál upadal, nebýt hymny, kterou máme od roku 2000. Stát tak získal hlas, důležitý hlas a začali jsme se vzpamatovávat a získávat suverenitu, protože za symboly následují smysly. To proto nám vštěpují, že žádné symboly nepotřebujeme: "My vám dáme své. Ale naše nechte na pokoji! My vám je vnutíme svévolně, podlým způsobem, jako když odstraňovali památník Dzeržinskému, jako to bylo se zavedením trikolóry. Ale vy to dělat nesmíte, vy se o nic podobného nepokoušejte! Musíte poslouchat jen nás a naše páníčky z Washingtonu!"

Proto je třeba mít na paměti, že dějiny stávající státní vlajky jsou takové, že právě pod ní vždy nepřátelé Ruska bojovali proti nám. S touto vlajkou vždy do Ruska přicházelo neštěstí. Ale zatím je to naše státní vlajka, než ji evoluční cestou, zákonně vyměníme za ruskou historickou vlajku, tu rudou! A touto vlajkou je v poslední její podobě vlajka SSSR. Všechnu symboliku SSSR si Rusko musí vrátit, výslovně SSSR, ne Ruské federace. Takže tak. Tak takoví tu jsou altajští vlasovci.

A jací jsou komunisté? To Overtonovo okno pracuje! Projevuje se Overtonovo okno! Už ani vlajka Vítězství není symbolem pro takové lidi z KPRF! Vždyť Raškin podporoval banderovce! Své lidi vodil na Bolotné náměstí, na majdan! A vždy, když je potřebná nějaká provokace, aby se o ni mohly opřít protiruské síly na Západě, tak se o ni vždy hned postará. Vždy přesně o to, co hraje do karet západním nepřátelům Ruska, o to se vždy postaral! Vždy jim úmyslně nahrával.

K další otázce. 21. dubna vystoupil Putin se svým posláním Federálnímu shromáždění. Máme tu k tomu mnoho otázek. Nebudeme tedy vybírat žádné konkrétní a poprosíme vás o celkový komentář tohoto poslání.

Ono je to i tak nutné komentovat z celkového pohledu. Když někdo prohlašuje: "A co tam řekl nového? Vždyť je to pořád stejné, jako vždycky, nic nového..." Tak to znamená, že daný člověk jednoduše "neuslyšel", co Putin říkal. To, že prý Putin říká pořád jedno a to samé a s ničím novým nepřišel, od nich posloucháme po každém jeho poslání.

Ale podívejte se, v jakém stavu náš stát převzal a v jakém stavu je nyní. Jsou to dva zcela odlišné státy! Cožpak Západ chtěl přijít o možnost vykrádat ruské zdroje? Nebo snad k něčemu potřebuje ruské obyvatelstvo? Oni si asi myslí, že se to všechno stalo samo sebou! A když tvrdí, že nic neřekl, tak to jsou lidé, kteří řízení nerozumí! Kteří ho "neslyší"! A v tomto ohledu je třeba říci jen pár věcí, které jsou tím základem.

To poslání, které bylo zdánlivě obráceno dovnitř státu, je ve skutečnosti uplatňováním globální politiky. Dokonce i vnitřní záležitosti mohou vypovídat o mnohém, jsou to prvky plně související s globální politikou. A ty nejdůležitější věci Putin řekl jen tak mimochodem, jakoby letmo.

Například prohlásil, že sami budeme určovat fungování své dopravní a přepravní infrastruktury. A hotovo. Čínu z toho fakticky polil studený pot. To znamená jen jedno, že nebude možné Rusko využívat jako zdrojovou základnu při uskutečňování jejich plánu ekonomického rozvoje nové Velké hedvábné stezky! Jejich Velká hedvábná stezka je rázem mimo mísu. Tedy přesněji, Putin to vzal do svých rukou: "Pojďme pracovat společně, není pro nás problém vzájemně s vámi spolupracovat, ale řídit nás nebudete! My jsme nyní už na takové úrovni, že si to můžeme dovolit říci."

A ještě jedna věc, které si lidé povšimli, ale mnozí ji nepochopili. Jde o ty červené čáry, které budeme určovat sami. V diplomacii velkou roli hraje míra nevyzpytatelnosti vašeho protějšku, vašeho partnera, vašeho politického protějšku. Čím více parametrů je v jeho chování, v jeho politice pro jeho protějšek nejasných, tím více červených čar. My, jako stát třetího světa, jsme museli páníčkovi vždy ukazovat všechny karty, kde máme jaké zájmy, aby on sám měl díky tomu vše pod svou kontrolou, mohl podle toho sám hrát. Takže když Putin ohlásil, že budeme tyto červené čáry určovat sami, tak různá ta podpindosnická pakáž začala vykřikovat: "Musíme okamžitě ty červené čáry všechny vymezit!"

Jen si to představte z pohledu šesté priority, horké války. Je to stejné, jako byste vyhlašovali za Velké vlastenecké války před bitvou u Kurského oblouku, nebo jinde: "Musíme urychleně nepřítele, Německo informovat o rozestavení našich vojsk a ukázat jim, kam bychom při útoku vrhli všechna svá vojska, aby protivník mohl na tom místě provést provokaci, udeřil na jiném místě a my utrpěli porážku!" Přesně tohle měli na mysli všichni, kteří začali vykřikovat: "Rychle, urychleně musíme ty červené čáry ohlásit!" Ne, takto se v politice nepracuje! V politice se pracuje přesně naopak.

Teď Západ, vůbec všechny státy světa při určování svého vnějšího politického nebo ekonomického kroku, který se tak či onak dotkne ruských zájmů, samy musí odhadnout tu míru neurčitosti: "Co může udělat Rusko, jak může zareagovat?" A kde se s ním budeme muset předem dohodnout, a jaké ničemnosti vůči němu se raději vzdát, protože se to dotkne jeho zájmů a mohli bychom si od něj něco vykoledovat? Už to nebudeme my, kdo bude odhadovat neurčitosti, za co nás pochválí nebo potrestají USA. Teď už se USA musí samy škrábat na hlavě a přemýšlet: "Jak to uděláme? Nemáme zdroje, a jak může Rusko zareagovat? S tímto státem může uzavřít takovou smlouvu, tomuto učinit takovou nabídku, a ten na to zareaguje tak a tak..."

A začnou se v tom ztrácet, to pro ně znamená problémy při řízení, příšerné problémy, proto všichni podpindosníci začali vykřikovat: "Okamžitě určete ty červené čáry!" Protože jakmile by byly vymezeny, bylo by možné přesněji směřovat útoky proti Rusku, okamžitě!

Jakmile ty čáry vyhlásíte, stáváte se rukojmím dané situace a je možné si vás obtočit okolo prstu. Stačí přesně zaměřené provokace s cílem likvidovat vás po částech, provádět falešné útoky. Proto říkám, že všichni, kdo se jen osmělili pípnout, že Rusko musí do nějaké míry vyznačit červené čáry, zcela přímo dali najevo svou nenávist k Rusku a svou snahu sloužit zájmům USA, přinejmenším USA. A takto můžeme v jakémkoliv okamžiku dát najevo jakémukoliv státu: "Vy jste překročili červenou čáru!" "Ale my to nevěděli?!" "Sami si za to můžete, měli jste vědět, že tady je zóna našich zájmů a to znamená, že jste nás chtěli poškodit. A tohle je naše odvetná odpověď."

To znamená vedení aktivní politiky! Tuto aktivní politickou pozici se v diplomacii vždy snaží zaujmout výslovně státy činící si nárok na nějakou tu konceptuální moc, ať už na úrovni regionální odpovědnosti či globální odpovědnosti. Jakmile někdo prohlásí, že je centrem koncentrace řízení, jakmile to prohlásí, tak okamžitě pro své partnery vytvoří širokou zónu neurčitostí. Kde jsou teď ty červené čáry? A když nějaký stát začne vyznačovat tyto červené čáry, jednu, druhou, třetí, tak se sám vzdává aktivní pozice a ukazuje, kde jsou jeho slabá místa! A my si musíme ponechat široký manévrovací prostor. Musíme uplatňovat výslovně suverénní politiku, a to pěkně v každé jednotlivé otázce.

Putin pronesl velmi závažné poslání a všechno je v něm řečeno zcela přímo. Jen si povšimněte, jak pokaždé po jeho poslání slyšíme: "Vždyť nic neřekl. Bylo stejné jako vždycky." A potom celý rok: "Ale tohle přece bylo v poslání? A tohle taky." Putin totiž napřed vytvoří zdrojovou základnu pro manévr, potom ten manévr ohlásí a realizuje. A všichni ti, kteří od Putina napřed neslyšeli nic nového, najednou říkají: "To přece bylo v jeho poslání." Možná by tedy bylo lepší rovnou se nad ním zamyslet?"

Ale abyste tomu porozuměli, musíte vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy a ještě musíte být vlastencem svého státu. Musíte bojovat za suverenitu svého státu a nepřeměňovat svůj stát ve zdrojový potenciál jiných států. Přece musíte rozumět tomu, že za každým...

Víte, ty červené čáry... Když jsem se na ty lidi díval... Cožpak jste nikdy neotevřeli jedinou učebnici diplomacie? Nikdy jste neslyšeli o Talleyrandovi, o Gorčakovovi? Nikdy jste neslyšeli o Stalinově diplomacii? Petra I., Mikuláše I.? Nic vám to neříká? A co kočí Evropy? Ten, no, panebože... Rakouský kancléř. Teď si nevzpomenu. Metternich, samozřejmě, za Alexandra I. Vidíte to, vždyť je toho všude tolik!

A najednou všichni: "Musíme vyznačit červené čáry." Proč? Putin řekl přímo: "Až na to přijde, tak je sami vymezíme, ty červené čáry a to tehdy, kdy to sami uznáme za vhodné." Takto jedná stát, který si činí nárok na svou státní suverenitu. A ne jako někdo podřadný, jak nám to někteří pořád zkoušejí vnutit. Jenže taková politika vyžaduje s prominutím i své obrazové vyjádření. Všichni partneři musí vědět, s jakým subjektem řízení mají co do činění. Takže pokud si děláme nárok na globální míru odpovědnosti, na uplatňování vlastní konceptuální politiky na globální úrovni, tak musíme mít i příslušnou vlajku. A taková vlajka je jen jedna, rudá sovětská vlajka se srpem, kladivem a hvězdou, včetně sovětského erbu, ne toho dvojhlavého. "Zrůda, Vaše Veličenstvo." Ano, to byla bohužel reálná příhoda.

Další otázka částečně také souvisí s posláním. Jednou z tezí toho poslání byla jak známo otázka převratu v Bělorusku a atentát na Lukašenka, a potom následovala ta Lukašenkova návštěva Moskvy. Na tomto setkání Putin s Lukašenkem společně Zelenskému navrhli, aby konečně dospěl a začal skutečně pracovat, tj. vykonával odpovědně svou funkci prezidenta. A potom Putin pozval Zelenského, aby přiletěl do Moskvy. Jak to všechno okomentujete?

Nu, tady je hned několik aspektů. Ten první, můžete člověka postavit mimo jeho profesi, ta v něm však zůstane. Ať už je Alexandr Grigorjevič Lukašenko jakýkoliv, tak pracoval jako zemědělec a něco málo z hlediska řízení složitých sociálních supersystémů zná a umí, o profesionální zdatnosti Putina ani nemluvě.

Každá odborná příprava mimochodem vyžaduje teoretické znalosti a umění tyto znalosti uplatnit v praxi. Jenže Zelenskij je herec, ten vůbec neví, jak řídit. On si myslí, že když hrál prezidenta ve filmu, tak úplně stejně se bude pitvořit před kamerami a všechno bude OK. Absolutně nerozumí řídicím procesům. Je to šašek, klaun, takže dospět v tomto ohledu nedokáže. Kvůli tomu do toho nešel, on přišel sehrát roli prezidenta a myslel si, že to bude snadné. Všichni ho přece milují z toho jeho satirického pořadu Kvartál 95, kde lidi rozesmával a tak bude to samé dělat ve funkci prezidenta a všichni ho budou milovat.

Jenže mu to nějak nevychází. Proto ten návrh Zelenskému apeluje na jeho zdravý smysl. Jednou ses dal na vojnu, tak se laskavě alespoň nauč její základy. Jak dlouho už hraješ roli prezidenta? P-rezidenta? Tak už by ses měl alespoň něco naučit, nějaké té slušnosti. Vzpomeňte si na tu schůzku v normandském formátu. Šašek je prostě jen šašek, stačilo se mu podívat na obličej, na ty jeho ksichty, když mluvil Putin. A tohle má být politik?

Já jsem ty lidi varoval, aby nešli hlasovat. Kdyby nešli hlasovat, protože volba tam nebyla žádná, tak by zvýšili míru neurčitosti a vnější řízení by nemohlo takovým způsobem šikanovat ten stát, Ukrajinu a její národ. Ale oni šli, hlasovali a teď sklízí. No a všichni, kteří agitovali: "Jděte volit, jen ať to není Porošenko!" Tak co? Je to horší než za Porošenka a bylo očividné, k čemu to všechno povede. Všichni to viděli, ale někteří prostě upřednostnili to nevidět. Museli agitovat za Zelenského a tak to šli dělat: "Jinak to přece nejde. On není začleněn do potyček mezi klany." Se Zelenským je to jasné, ten problém je jinde.

Putin už řekl, že proti Lukašenkovi existovalo spiknutí, a když o tom mluvil naznačil rozsáhlé spiknutí, jehož součástí byl kybernetický útok a mnoho dalšího. A FSB, už jsme o tom mluvili minule, zatkla jakési šašky. Takto se spiknutí neorganizují, prostě nedělají. A proč do toho FSB zasáhla, do té záležitosti? Je to všechno velice jednoduché. Opakuji, že FSB... Šlo o dvojité krytí, jedno krylo reálné spiknutí ze strany těch, kteří ho organizují proti Lukašenkovi a Rusku, a ti k tomu potřebovali ten fejk a z naší strany krytí, že jsme odhalili to skutečné spiknutí a podle toho budeme pracovat.

Vysvětlím to na konkrétní situaci. To, že se Lukašenko až po uši namočil do toho zatčení našich 33 najatých vojáků ze soukromé bezpečnostní agentury... Ta skutečnost, že je v tom namočen po uši a všichni se té věci účastnili, ministerstvo vnitra, KGB a všichni ostatní, že se toho všichni účastnili, to je fakt. Je v tom až po uši. A Lukašenko si myslí, že řídí stát a tyto struktury.Jenže silové struktury jsou řízeny poněkud jinak, jednoduše jinak. A on je rukojmím řízení ze strany těchto struktur. A jestliže se šéf KGB v Bělorusku účastní spiknutí, tak ho snadno, jen tak za pochodu zatknout nedokážete.

Úspěšně realizované spiknutí v Bělorusku by vedlo k tomu, že i toto území by se stalo územím NATO. Bylo by to další území, kde by se rozpoutala občanská válka, a to spiknutí má za cíl přesně tohle. No a organizují ho tajné služby samotného Běloruska.

Takže co musela udělat a udělala ruská FSB? Vzala tu krycí organizaci... A tito lidé mají také přímé kanály na ty pracovníky běloruské KGB, kteří se účastní toho spiknutí. Je to nárazníková struktura, za kterou se ukrývají jak USA, které realizují ten převrat v Bělorusku, tak i ti běloruští spiklenci. Tohle pro ně byla fakticky vějička, krytí jejich operace, pokud se to proflákne, shoří a hotovo.

Vždyť ve skutečnosti, pokud plánujete takovou operaci, tak ji hodláte zaměřit proti Lukašenkovi. A pokud se z nějakých důvodů ten státní převrat nepovede, tak Lukašenkovi bude možné předhodit tyhle šašky a říci: "My jsme to spiknutí odhalili a tyhle zlikvidují!" Jenže je zatkla FSB, zasáhlo do toho Rusko, a teď má v rukou všechny ty nitky, všechny ty nitky spiknutí, které vedou do Washingtonu i do Minsku, do KGB, a to je zcela jiná úroveň práce. Nu a Lukašenkovi tak opět, v přímém slova smyslu zachránili život. On se ale Rusku stejně odvděčí špinavostí, protože už je takový.

Takže to setkání ho mělo podnítit, aby se alespoň trochu zamyslel nad tím, že ten proces neřídí. A jak říkám, můžeme také přivřít jedno oko, a potom se v Bělorusku vymění vedení na nějaké adekvátnější s ohledem na zájmy samotného Běloruska. Vždyť proč to spiknutí? A Lukašenko nejspíše o něm věděl, o tom komediantském. Přece dostává hlášení, jak mají všechno v rukou. A proč? Odhalení toho spiknutí ho přibližovalo k určitému cíli, aby se stal carem celičké Rusi. Chápete to? Jeho moc, oni se ho pokoušejí svrhnout, tak potřebuje upevnit svou moc, on přece zastupuje lid. A to, že je to jen krytí pro skutečné spiknutí, mu vůbec nedošlo.

Putin mu to musel vysvětlit jako školákovi. Musel mu vysvětlit, proč do toho zasáhla FSB a zatkla ty šašky. Protože přes ty šašky může být odhaleno reálné spiknutí a Lukašenko, pokud by z nějakých důvodů... To přece není poprvé, kdy se hroutí spiknutí proti němu, nezávisle na něm. Dříve Rusko ta spiknutí mařilo, ale samo do toho nezasahovalo. A teď do toho vstoupilo aktivně: "Nu, už toho máme plné zuby, Alexandre Grigorjeviči, tak se konečně rozhodni! Přece pořád nemůžeme místo tebe řešit otázky stability míru v Bělorusku. Pořád hraješ ty své hry a provádíš Rusku špinavosti, a proto kvůli tobě trvale hrozí, že jednou ta situace vyústí v občanskou válku v Bělorusku. A je to tvoje práce, jen tvoje!" Stejně jako Janukovič svého času sám dovedl do konce přípravu na občanskou válku, a potom už je jednoduché ty lidi rozdělit. Proto byla nutná schůzka s Lukašenkem, aby se mu tohle vysvětlilo: "Podívej se okolo sebe!"

Další otázka. Valeriji Viktoroviči, jak podle vás spolu souvisí prohlášení českého prezidenta Zemana o tom, že nejsou důkazy o podílu Ruska na výbuchu ve Vrběticích a urychlené svolání Visegrádské skupiny Polskem?

Když jsme minule mluvili o tom, co se stalo, o tom prohlášení, o tom, že tu asi nemáme žádnou FSB, ministerstvo vnitra, Hlavní výzvědnou službu a tak dále, že tu máme jen dva lidi, Baširova a Petrova, tak jsem hned řekl: "Pánové, to je třeba dotáhnout, je to skvělá věc, kterou je třeba dotáhnout. Je tu několik aspektů. První aspekt...

Připomeňte mi prosím to velvyslanectví, to prohlášení starosty.

Ten první aspekt fakticky leží na povrchu a souvisí s Visegrádskou čtyřkou. Ať už to chceme nebo ne, tak se znovu vracíme k tomu tématu vlajek. Nu chápejte, u každého státu jeho funkční postavení určuje vlajka, erb. A v daném případě se vracíme k těm vlajkám, k vlajce Polska a Česka, kdysi Československa. Co máme před sebou? Bezprostřední nástroj globální politiky v podobě bílého a červeného pruhu a aktivní uplatňování této politiky v podobě modrého klínu v české vlajce.

S čím se střetává globální vedení při uplatňování svého řízení? Lidé říkají: "Globalisté udělali tohle a tamti tamto, proč se jim to nedaří?" Protože v řízení nikdy nic nedopadne přesně tak, jak jste si naplánovali. Jakmile totiž uděláte nějaký svůj tah, tak váš protivník učiní protitah a kvůli tomu je nutné neustále manévrovat. To znamená, že celkově je strategie sice dodržována, ale je nutné podnikat i taktické kroky. Strategie globální politiky je roztažena na dlouhá léta.

Mnozí nad tím mávnou rukou, a potom se diví: "Jak to, že to tak dopadlo?" a dohadují se. Takže co se stalo? Česko bylo od samotného počátku vyjmuto ze sovětské zóny. Vzpomínáte na ty události v Československu? K tomu se ještě vrátíme. A ta otázka, kam bude patřit Česko, Praha - okultní centrum světového židovstva, je dost složitá a velice tíživě visela nad SSSR.

Když se SSSR rozpadl a tyto státy východní Evropy se začaly začleňovat do západního světa, tak byl jejich potenciál využíván úplně stejně jako potenciál těch států, které byly zformovány na základě konfrontace SSSR a kolektivního Západu pod vedením USA. USA kdysi dostaly možnost ve vztahu ke všem evropským státům formovat kádry, uplatňovat svou kádrovou politiku s ohledem na složení vedení těchto států a využívat zdrojový potenciál těchto států pro společnou politiku zaměřenou proti SSSR, a přesně tohle opět uplatnily v politice i vůči státům východní Evropy: Polsku, Srbsku, nu, státům bývalé Jugoslávie, Maďarsku, Rumunsku... Všude probíhalo jedno a to samé. I v Česku, všechny si je takto podřídily.

On by to nebyl žádný velký problém, pokud by hroucení a přeformátovávání SSSR proběhlo podle plánu globálního prediktoru. Jenže globálnímu prediktoru se jeho plány v Rusku zvrtly, narazily na masový odpor národa. Lidé začali hledat své způsoby, jak obnovit stát. Objevila se tu stínová ekonomika, objevila se tu společenská iniciativa, která fakticky vedla k tomu, že se v reálu začal v systému řízení formovat alternativní stát, a to vše jen na základě společenské iniciativy, bez provádění státních převratů. To, čemu se tu dnes říká volontérství ve veřejné oblasti.

Právě tohle se tu rozběhlo a neumožnilo globálnímu prediktoru včas přeformátovat SSSR, rozložit a složit ho na základě Minsku, obnovit v něm "mraksismus". Když rozložili celý SSSR, tak zachovali agitační středisko v podobě Běloruska, aby lidé, kteří trpěli v době přestavby, přestřelky a reforem, umírali hladem, řekli: "Oj, pojďme se vrátit k naší světlé minulosti, k tomu mraksismu! Vrátíme se tam." Ale to jim nevyšlo.

Také proto, že v roce 1996 Zjuganov hodil ve volbách schválně ručník do ringu, protože se zalekl řízení takového složitého objektu. On měl za úkol stát potápět a lidé ho chtěli obnovovat, společenská iniciativa dala najevo, že hledá jakoukoliv politickou strukturu, která bude obnovovat stát. Veřejné mínění tak vyvíjelo nátlak na politické struktury, lidé na ně tlačili, a proto byly tak či onak nuceny udržovat fungování státu.

A to vše vedlo k tomu, že globalisté museli přeformátování USA odložit v čase. Jenže jakmile to udělali, získaly USA možnost nakládat s ohromnými ruskými zdroji, hltat je a řešit díky nim své problémy. Americkou státní elitu to úplně omámilo, to zdrojové bohatství, které jí spadlo do klína. A to potom vedlo k její totální konfrontaci s globalisty, právě v té době, kdy se takto díky tomu upevnila.

Dokud tu byl SSSR, tak se globalistům dařilo držet státní elitu na uzdě. Jakmile však SSSR padl, tak se bezostyšně vrhla na okrádání celého světa, jenže takto by se civilizace na planetě Zemi dlouho neudržela. A globalisté kvůli tomu vstoupili v USA se státní elitou do konfrontace. Ten konflikt těch takzvaných demokratů a republikánů se odvíjí právě od tohoto okamžiku. Navzdory tomu, že měli právě hojnost zdrojů, začal se tam rozrůstat konflikt, který se v prvních letech 21. století plně vyprofiloval. Státní elita se plně vzepřela globalistům. Ale takto to přece nebylo jen v USA, to právě státní elita tvoří tu tupou, v přímém smyslu tohoto slova, masu vykonavatelů, která byla nástrojem pro uplatňování globální politiky globálního prediktoru a nadnárodní politiky USA. No a tito lidé jsou přítomni všude.

Takže když formovali řídicí sbor těch států takzvané nové demokracie, těch východoevropských států jako Polsko, Česko a Maďarsko, tak státní elita tyto kádry formovala ve svých zájmech, to ona je vybírala a volila lidi tupé, omezené, kteří se zajímají jen o to, co řekne jejich páníček ve Washingtonu. A to, jak se mění nálada ve Washingtonu k jedněm a těm samým otázkám, je možné pozorovat názorně na Německu, na příkladu rozdílného chování a prohlášení Angely Merkelové. A to jde o političku zkušenou, která ví, co chce, a přesto i ona musí neustále manévrovat mezi různými klanově-korporativními skupinami v USA. Jednou je nucena prosazovat jedno, podruhé něco jiného. Německo je okupovaný stát.

Takže státní elita ve své mase zformovala celý ten řídicí sbor nejen ve státech západní Evropy, ale i té východní. A nyní přichází okamžik, kdy ta šarvátka mezi státní elitou a globalisty spěje ke svému vyvrcholení. Takže se jedná o to, jak bude využit zdrojový potenciál těch státních útvarů, které má pod kontrolou státní elita. V Česku je Zeman, který uplatňuje jednu politiku a jsou tam další vládní orgány uplatňující jinou politiku.

Zeman uplatňuje politiku globálního prediktoru, která více odpovídá národním zájmům Česka. A ta vláda, která mu čelí, uplatňuje politiku americké státní elity, kdy mají být na úkor českých zdrojů řešeny problémy výlučně Spojených států a co bude dál se světem, je všem jedno, včetně české vlády. A takto je to ve všech státech.

Ale v Česku se navíc v Praze nachází okultní centrum světového židovstva, kvůli kterému zemřel Reinhard Heydrich, na kterého poslali dva zabijáky z Londýna, a byli postříleni všichni, kteří s Heydrichem pracovali, kteří něco věděli o jeho záležitostech, s jakými artefakty pracoval, a kde bylo co schované. To proto postříleli i ty horníky, ale o tom už jsme mluvili.

A tak tu je teď problém, jak se těch podpindosníků zbavit? Je přece třeba se jedněch zbavit... Vůbec nemluvím o žádných zájmech Ruska, to ani náhodou. Jde o boj globalistů se státní elitou, jedni i druzí jsou proti Rusku. Ale globalisté si alespoň uvědomují, že je někdy nutné se dohodnout a v něčem ustoupit, jinak se zhroutí celá civilizace na planetě Zemi, zatímco státní elita nechápe vůbec nic. Ta chce především zachovat Pax Americana, a že se zhroutí celá civilizace je nad její chápání, stejně jako nad chápání té státní elity různých států podřízené státní elitě USA, a to včetně té ve východní Evropě, například v Česku.

Je zapotřebí tu vládu dostat do konfrontace s vlastním obyvatelstvem. A to se dá nejefektivněji udělat přes idiotismus, aby se chovala idiotsky. Jakmile se zmínili o Petrovovi, Baširovovi a výbuchu skladů, tak vyvstala otázka, před kterou už neutečou: Co to bylo za sklady, kam putovaly ty zbraně a jak financovali terorismus? Všechny ty vlády, které tak obviňují Rusko, financovaly terorismus a díky tomu mohou být ti lidé odstraněni od státního řízení. Ale opakuji, že to neuděláte najednou, musíte napřed vytvořit informační pole, musíte... A státní elita USA tomu bude bránit, přesto je takto pořádně zaháčkovali a už se z toho nevyvléknou, to nemůžou vyhrát.

A najednou Polsko navrhlo provést schůzku Visegrádské čtyřky. Visegrádská čtyřka je jen počáteční segment obnovy Rakouska-Uherska, které nyní bude daleko větší, od moře k moři. Je to program vybudování Mezimoří, je to jeho počáteční etapa. A tato etapa plně protiřečí americkému řízení ve vztahu k Evropě, včetně té východní.

Co potřebuje Amerika? Ta potřebuje válku na evropském území, a to včetně Česka! A tomu napomáhá současné české vedení, oni přinášejí válku, přitahují ji do svého státu. Dělají to kvůli tomu, že to vyžadují jejich američtí páníčci. A proto je teď zapotřebí celému tomu vedení nastavit takové parametry jejich práce, aby se to nestalo a začala očista od podpindosníků uvnitř té Visegrádské čtyřky. Co se týká Česka, tak tam starosta nějaké městské části...

Já to přečtu. V RIA Novosti je zpráva, že ruské ministerstvo zahraničí připomnělo české straně situaci s jejími nemovitostmi v centru Moskvy po jejím vznesení nároků na pozemek v Praze. A konkrétně předtím starosta městské čtvrti Praha 7 Jan Čižinský prohlásil, že úřady požadují od Ruska vrátit část městského parku Stromovka, kterou nyní využívá ruské velvyslanectví.

Když se podíváme na chování Česka, tak to vypadá jako v té bajce od Krylova, kde mopslík štěká na slona. Jenže budou-li všichni mopslíci štěkat a slon na to nebude reagovat, tak nakonec vznikne kritické množství, kdy... Nu, kousne nás Česko, Slovensko i Polsko a my to vždy ponecháme bez reakce, protože to není naše úroveň. Jenže existuje politika drobných řezných ran, mluvil jsem o ní, kdy systém nakonec vykrvácí a přestane fungovat.

A jak to vypadá v dané situaci? Na tohle nereagujeme, vždyť je to jen malé Česko, na tamto nereagujeme, vždyť je to jen Slovensko a tak dále. Ale ve skutečnosti to tak není. Pravdu mají ti, kteří říkají, že je třeba odpovědět velice tvrdě. Chce si to pan starosta vyřídit s velvyslanectvím? Je třeba se toho chytit, a nakonec si to rozdat s Českem, Slovenskem i Polskem doopravdy. Chceme přijít o Mezimoří? Vůbec ne. My chceme s tím Mezimořím pracovat. Chceme, aby to bylo jako dřív? Abychom dodávali zdroje tomu Česku, Slovensku a Polsku a dopadalo to jako v tom přísloví, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán?

Nemluvím o národech, ale o státní politice určitých států a my přece víme, že jsou to státy-konstruktéři, tedy projektově zkonstruované státy. Konstruktéři je vytvářejí, tohle jsou projektově-zkonstruované státy. Vyprojektovali a zkonstruovali je pro určitý úkol a ten úkol je být antiRuskem. Štěnice jsou to malé, ale jsou pod tlakem. V daném případě je nutné postupovat stejně.

A když se vrátíme k tomu velvyslanectví. Podívejte se, jaký diplomatický komplex má u nás k dispozici Česko?! A jaký má Slovensko? A co Polsko? Co je to za obrovské diplomatické komplexy? Obzvláště u Česka. Jen si vezměte, jak jsou velké, přestože si ten jeden mezi sebe rozdělilo Česko a Slovensko. Proč jim to od roku 1954 SSSR poskytoval? Bez náhrady? Přímo toužil darovat jim ty nemovitosti v Moskvě! Možná zrevidujeme tyto bezplatné dárečky? Říkají, že je to vlastnictví Česka nebo Slovenska. Skutečně? A proč Sovětský svaz tak hodně rozdával?

To proto, že to vedení, které se dostalo k moci po Stalinovi, bylo konceptuálně bezmocné. To konceptuální vedení, které přišlo po Stalinovi, reálně vědělo, že nadnárodní řízení má dva opěrné body v Evropě, v rakouské Vídni a české Praze, což fakticky tvořilo jediný segment Rakouska-Uherska, Rakousko-Uherského mocnářství. A když předali Západu Vídeň, jedno centrum koncentrace řízení nadnárodního vedení, tak si druhé ponechali jako záruku toho, že SSSR...

Tu partajní sovětskou nomenklaturu hodili přes palubu, když se zhroutil SSSR, podrazili je. A aby je tenkrát nepodrazili, tak si začali dělat oko u nadnárodního řízení. V daném případě se to projevilo v podpoře Československa, dárečky, dárečky, samé dárečky. Ty dárky měly zajistit uplatňování zcela určité politiky, vedení konkrétní politiky. A pokud Československo tyto dohody nedodrželo, tak tyto dárky ztrácejí svůj smysl.

To znamená, že je zapotřebí si je vzít zpět, jednoduše si je vzít zpět. A to tím spíše, že ten státní subjekt, který existoval, a kterému to vše bylo darováno v rámci určité politiky, už neexistuje. Nestačí, že tento státní subjekt nesplnil jediný svůj slib, čehož důsledkem bylo to takzvané Pražské jaro v roce 1968...

Povšimněte si toho roku 1968! 5. ledna Sovětský svaz podepsal kapitulaci, tu dohodu s Lena Goldfields, a hned následoval Damanský konflikt s Čínou, Pražské jaro, Pařížské jaro a všechno to další. V roce 1968 se toho stalo velice mnoho. Už tehdy to sovětské vedení podrazili, nesplnili dohody a začali realizovat své plány.

A to vyvolává otázku, co s tím? Je to velice jednoduché. Zazněl návrh přerušit diplomatické styky s Českem. Tohle bychom ve skutečnosti dělat neměli, přestože mnozí, kteří znají reálnou roli Česka v nadnárodní politice...

Včera jeden člověk asi ze strachu nevydržel, v té politické talk show a viditelně se vyděsil, když navrhli přerušit diplomatické styky s Českem: "To nemyslíte vážně. Vždyť je tak malinké, to nesmíme." Bylo vidět, jak se bojí, asi ho polil studený pot: "Vždyť by urazili samotného páníčka!" A to si hraje na vlastence! Je nutné snížení diplomatické úrovně styků s těmito státy na úroveň, která jim patří. Takže velvyslanectví Polska, Slovenska, Českoslo... tedy Česka se musí... Ty nemovitosti se musí vrátit Rusku. A diplomatické zastoupení, celé velvyslanectví bez přerušení diplomatických styků...

Nechtějí, aby náš velvyslanec byl tam u nich Polsku...? Žádný problém. Bez přerušení diplomatických styků snížit úroveň tak, aby zájmy těchto států v Rusku zastupovala Vídeň! Rakousko. A hotovo. Tak vyřešíme problém Mezimoří i problém těchto drobných, ze řetězu utržených států, se kterými je třeba něco udělat, aby si příště každý tisíckrát rozmyslel, než si dovolí něco na Rusko. Tak je to třeba udělat.

To byly pro dnešek všechny otázky.

Tak už mi nezbývá než připomenout důležitost znalostí o řízení složitých sociálních supersystémů. Pochopte, někdy slyšíte, jak říkám, že teď není správný čas o tom mluvit, že něco probereme později. Ale ta událost se stala teď, přece máte zájem na tom jí porozumět? A já mám také zájem na tom, abyste jí porozuměli, protože to potom vytváří tu masovou statistiku, to celkové informační pole. A proto i vy sami musíte mít zájem získat takové znalosti, jaké vám umožní, aniž byste čekali na nějaké další video, kde vám to někdo vysvětlí... A co když z nějakých důvodů o tomto tématu nelze mluvit? Ale vy tomu sami můžete porozumět, když budete vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Pamatujte na to, že znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou. Stávejte se konceptuálně mocnými. Braňte zájmy své i své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.

Do příštích setkání.