23.8.2023 Otázka – Odpověď ČS
Dobrý den.
Rád bych přivítal Vás, naše posluchače z
Čech, ze Slovenska a jak se ukázalo také ruské posluchače, protože jste rozšířili
náš odkaz a tím jsme získali další počet zhlédnutí. Vaše video, náš předchozí rozhovor byl
velmi úspěšný. Myslím, že celkem, protože byl šířen dalšími kanály samostatnými
kanály, obecně získal možná i více než 70 tisíce zhlédnutí. Zdá se, že náš
program je žádaný.
- Doufejme.
V minulém pořadu jste vyjádřil svůj
názor ohledně bezpečnosti na území Československa a ke sjednocení našich zemí. Proto
bych se rád k tomuto tématu ještě jednou vrátil, protože vaše odpovědi vyzněly
optimisticky.
Nicméně v současné době žijeme v situaci, která až tak optimisticky nepůsobí. Pokud jde o bezpečnost, denně narůstá počet imigrantů, koneckonců jako v Rusku. V Čechách pozorujeme velmi silnou Ukrajinizaci. Neznám přesný počet našich nových spoluobčanů, možná jich je 3/4 miliónu, možná je už celý. Po Čechách visí naprosto neuvěřitelný počet ukrajinských vlajek, z nějakého důvodu. V okolních zemích těchto vlajek tolik nebylo a dneska jsou tam již odstraněny.
Ale u nás dosud visí na státních úřadech, na našem hlavním Václavském náměstí, na budově Národního muzea, obrovská ukrajinská vlajka. Pochopitelně, objevují se nápisy v ukrajinštině, telefonní operátoři obsluhují v ukrajinštině, ukrajinští občané jsou všemožně podporováni.
Nemusí platit povinné ručení, to my máme ze zákona, neplatí dálniční poplatky, parkování v Praze. Takové věci se dějí. Je likvidována Česká pošta a její místo, zdá se, obsazuje ukrajinská pošta.
Problémy s Ukrajinci zatím nejsou. Ukrajinci u nás žijí od počátku, někteří již 30 let, odpovědně pracují, všechno je v pořádku. Současně nevíme, zda k nám nepřeteče vlna banderovských aktivistů. Tedy takovou otázku mám na Vás.
- Jedná se o následující věc. V současné době jsou Čechy využívány jako základna pro vedení informační války proti Rusku. Z tohoto důvodu není žádnou náhodou, že Česko je jedním z prvních států zařazeným Ruskem mezi nepřátelské.
Jak zní ruské pořekadlo: Říkáš, že jsi náklad,
potom šupky na korbu. Takže pokud jsi se nějak označil, potom pro svou funkci
dostaneš odpovídající kádry.
Jak naši uprchlí vyděšení vlastenci, jak je
pojmenoval Peskov, kteří nenávidí Rusko a jsou odhodlání sloužit komukoliv, jen
ať má Rusko zahraničního majitele, tak i nyní, kdy Západ vede válku proti Rusku
na bitevních polích SVO na Ukrajině, se ukrajinští uprchlíci rozplývají po
celém světě.
Ale proto, že právě v Čechách byla vytvořena základna pro vedení informační války proti Rusku, tedy v souladu s tím je zapotřebí posílení kádrové základny pro tuto práci. V souladu s tímto.
Ti ukrajinští uprchlíci, kteří odešli do Polska, se kvalitativně liší od těch, kteří odešli do Prahy, protože většina těch, kteří odešli z Ukrajiny do Prahy, jsou personální základnou informační války proti Rusku.
To jsou ideologičtí benderovci/ banderovci. Ti se jednoduše nepolekali válečných operací, Ti se nerozhodli využít ekonomické podpory, jako např. vjezd a opuštění Polska za účelem získání nějakých příspěvků, atp.
Anebo lidé, kteří odjeli do Španělska nebo do Německa atp.,jejich banderovsko / benderovská složka je menší, protože do Čech jsou pumpováni na práci. Aby vedli různou práci v informačním prostoru, v telegramu atp. Jsou to další informační střediska, která mají pracovat proti Rusku v jednotné informační válce proti Rusku. A toto ideologické jádro se obaluje uprchlíky, imigranty.
Celé to přirozeně vytváří určité podmínky v Československu, v tomto případě v Čechách, takže ten kolorit, který vidíte, tedy státní orgány jsou, více než kdokoliv jiný, nuceny udržovat antiruské směřování, aby probíhala koordinovaná spolupráce s tímto imigračním prostředím.
Dříve Antirusko, Antiukrajina - tato banderovská / benderovská svoloč se komplet formovala v Kanadě. Ale nyní byla ideologicky přemístěna do Čech, blíže k bitevnímu poli.
V Kanadě se nálada lidí vnímá hůře než ve státech v blízkosti Ukrajiny, kam odešla určitá část těchto uprchlíků, imigrantů. Tito uprchlíci, imigranti mají těsné spojení s územím ze kterého odešli, což je velmi důležité pro efektivitu ideologického boje proti Rusku.
Proto je přirozené, že tam máte spoustu
vlajek. Proto jste tlačení do pozice Antiruska. Jedinou
ideologií Ukrajiny je Antirusko. Nic jiného ukrajinství neobsahuje. Ukrajinci jsou titíž Rusové, prostě poněkud
pobláznění. To je celé. Nemají to v hlavě úplně v pořádku. Nemůžete budovat
cokoliv proti.
Když slýcháme, že Ukrajina hledá vlastní
identitu, tak taková identita, ta buď to je a nebo není. Je vyjádřena v kultuře národa. Celá identita
je vyjádřena v kultuře národa. A pokud existuje stát, nějaké moduly státního
uspořádání v kultuře národa, tak se také realizují.
Podívejte se třeba na Afriku. Do čeho vyústila
dekolonizace? Došlo k návratu předkoloniální kultury národa,
tedy nakolik jejich stát vyzrál. Například problémy státu Jižní Afrika. Tam
jsou v podstatě 3 velké kultury, takové africké, a kolik mají těch drobných? A
jak se mezi sebou hašteří! Počítat se to dá i jinak. Já
mluvím o třech hlavních, které tam vytváří veškeré politické podnebí. Tedy projevuje se vše, co bylo vytvořeno v
kultuře národa. A to se také projevuje v budování státu.
A pokud jsou to Rusové a mají ruskou kulturu budování státu, ale jestli se jí zříkají ve prospěch antiruskosti, potom, jak by mohli mít nějaký stát? A to se také odráží v tom, jakou složku přináší do interakce s českým státem.
Dobře, děkuji. Další otázka. Hovořil jste na téma
sjednocení Československa. Naše národy skutečně žijí v harmonii a těsném kulturním spojení. Nicméně, k nabízenému sjednocení přišlo i
několik záporných názorů.
-To není nabízené sjednocení, to chci říct hned, pokračujte prosím, položte nejdříve otázku.
Spousta lidí přijímá takový návrh s nostalgií, někteří jej odmítají, proto se ptám: Přežije Česká republika sama o sobě v dnešní podobě? Protože v našem národě je podporován separatismus Moravy, to jsou města Ostrava, Brno, Olomouc. Všechno to začalo blbými fórky v televizi, v dnešní době máme namalované pohraniční čáry na okreskách. Na moravských radnicích dnes visí moravské vlajky, a jsou tu věčné dohady o tom, kdo na koho doplácí, a jak se v Praze rozhoduje. Máme tu samosebou vrchovatě moravských politiku, včetně předsedy vlády.
S ohledem na knihu o symbolech bych ještě zmínil, že náš státní znak je rozdělen na čtyři části, podobně, jak tomu bylo za protektorátu, za války, Jak to tedy chápat?
Dojde ke sjednocení nebo budeme
nedejbože vstupovat do Německa jako dvě samostatné země?
-To co jste řekl o separatismu v Čechách, to
je právě výhonek procesů, které jsou dnes podněcovány v celé Evropě a konkrétně
i v Německu.
Nebudete mít kam vstupovat. Bylo 39 německých knížectví, nebo 29, v závislosti od toho, o jaké epoše uvažujeme. Tak k tomu to zase směřuje.
Jde o to, že to není nabídka sjednocení, to je
životní otázka. Když jsem mluvil o nevyhnutelnosti sjednocení
Československa, vycházel jsem z předpokladu, že český i slovenský národ bude
mít zájem zachovat kulturní identitu a přežít.
Ať už chceme nebo nechceme, každý stát je
schopen přežít a bránit se, jedině pokud jeho zdroje a spektrum pokrytí
státních kompetencí stačí na zajištění územní, kulturní a ideologické
autonomie. Ubránit ji.
Máme knihu, vydali jste ji v češtině, z řady O
světě křivých zrcadel – Stát. V trilogii Válka, Stát, Bolševizmus, kterou
jsme vydali, se tomu věnujeme nápadně více. Státu věnujeme skoro dva svazky. Přitom jsme vyřadili analytické poznámky,
které byly doplňkem. Nyní připravujeme 3. vydání, to bude ještě
obsažnější, úplnější.
O čem je tedy řeč? Téma přítomné ve všech eposech. Umírá stařec a říká svým synům: "Přineste mi toulec s šípy." Přinesou mu jej, on dá každému ze synů po šípu a vyzve je: "Zlomte jej!" A oni snadno šíp zlomí. Potom vezme celý toulec a říká: "Zlomte jej." Ale ten svazek nikdo zlomit nedokáže. A vy, abyste přežili v budoucnu, musíte se sjednotit do toho svazku šípů.
Globalizace je objektivní proces. Spočívá ve sjednocení řízení výrobních kapacit na planetě Zemi. Tento proces nelze ani zrušit, ani zakázat. Dokud si, třeba, Rusko, Japonsko, Španělsko žily samy a nevěděly o sobě, organizovaly si vlastní život podle toho, jak se potřebovaly bránit nějakému vlivu. Ale jakmile se o sobě vzájemně dověděly, začalo pohlcování méně silných systémů těmi silnějšími. Ty silnější začaly působit. To vidíme například v podobě obchodních válek.
Někdo disponuje velkou výrobní kapacitou a vyrábí zboží v takovém množství, kvalitě a za tak nízkou cenu, že pokud se rozhodne intervenovat na jakémkoliv trhu, může zruinovat hospodářství této země. Čili, pokud se tam vyrábí mikroelektronika, tak tam zanikne. Výroba automobilů, zanikne. Výroba potravin, zanikne, protože ekonomické zákony jsou objektivní. Vždy kvalitnější a lacinější vytlačí méně kvalitní méně a méně laciné. A vy dokonale chápete, že vyrábět cokoliv malosériově, byť vysoké kvality, je drahé, prodražuje to cenu zboží, i samotný provoz je zákonitě dražší.
Proto tedy každá země, aby přežila a zachovala se, musí produkovat zboží a služby v takové skladbě a takový soubor kompetencí, aby jí to přežití zajistil.
A aby ta země nebyla rozdrcena z vně, je vyžadována
určitá ochrana vnitřního trhu. A ať se vám to líbí nebo ne, budete nuceni
udržovat některé zbytečné obory, které vás budou zatěžovat.
Můžete něco kupovat v zahraničí, ale ten nákup
se vám vrátí v podobě zhroucení vaší země. Uvedu prostě klasický příklad. Do 18. století byla Indie velmi, velmi bohatou
zemí. Vyráběla zboží požadované v Evropě. Mělo unikátní kvalitu. Bylo v dostatečném
množství. A v průběhu prakticky celého 18. století Evropa
toto zboží platila zlatem. Do Indie vyvážela mnohem méně zboží, než z
Indie dovážela.
To Evropě nevyhovovalo. Evropa si vytyčila cíl Indii kolonizovat. Jen si představte takovou situaci, za které si 30 miliónová Velká Británie vytyčila cíl kolonizovat 150 miliónů. Přitom Velká Británie potřebovala kolonizovat severní Ameriku, současně ještě vedla válku s rodícími se Spojenými státy. Kolik jen musela poslat lidských a ekonomických zdrojů.
Kolonizovala Afriku, další země. Takže to neznamená, že na Indii zaklekla veškerou svou silou. Kdepak!
Ale k čemu došlo při kolonizaci? Ukázalo se, že nevelký oddíl Evropanů, vyzbrojený evropskými zbraněmi a válčící evropským způsobem, s vyšším chápáním strategie a taktiky, s naprosto odlišnou organizací armády, je schopen zničit desetinásobně početnější armádu nepřítele. A tímto způsobem vnutit svou vůli vládci této země.
V důsledku toho došlo k útlumu celé ekonomiky Indie. Země, která vzkvétala, byla soběstačnou, která zaměstnávala spoustu lidí, která vyráběla prvotřídní a žádané zboží, přestala toto zboží vyrábět. Řadu výrobních oborů ztratila a dopracovala to až na hranici hladomoru. A Indie ztratila svou suverenitu v plném smyslu slova. Proměnila se v nejdražší perlu britské koruny.
A to jsme ještě zapomněli na Francouze. Francie ukončila svou kolonizační přítomnost v Indii teprve v roce 1963, zatímco Britové jakoby odešli v roce 1948. Takže ti tam byli ještě 15 let.
Všem spočíval problém Indie? Nejenom v rozdělení. Mnohá tato knížectví, nad nimiž vítězily malé oddíly, neměla problém postavit armádu o 20 – 30 tisících mužích, ale vítězila nad nimi armáda o 1,5 – 2 tisících mužích, naprosto jinak organizovaná a s docela jinými zbraněmi. S jinými zbraněmi a s jinou organizaci státu. Když oni přicházeli, přinesli i novou organizaci státu, která odpovídala osobním zájmům indických rádžů, ale pro stát byla vražedná.
Příklad likvidace Sovětského svazu, velmoci č. 1 a proměna Ruska v surovinový přívěsek Západu, je totožnou koloniální politikou Západu jako ve vztahu k Indii. Sovětský svaz disponoval všemi kompetencemi, ale byla tu zrada elit. Elitě Sovětského svazu se zachtělo stát se otroky Západu. Vášnivě se jim zachtělo. Proto v Sovětském svazu vyvolávali nedostatek spotřebního zboží, recesi, aby nejrůznějšími způsoby brzdili hospodářství.
To je samostatná otázka, ale proč to říkám...
Abychom se vrátili k Čechám.
- Ty příklady jsem neuvedl zbůhdarma. Uvedl jsem příklady velmi silných hospodářských subjektů. Ale zatímco v Sovětském svazu se jednalo o čirou zradu, Indie, která si nezajistila nezbytnou skladbu státních kompetencí, nedokázala čelit jednotlivým intervencím.
A podle toho se všechny státy tak či onak, všechny státní asociace, které na světě známe a jejichž dějiny můžeme zkoumat, vždy sjednocují, aby možnosti jednoho i druhého byly spojeny a aby tak bylo možno obhájit svou kulturní identitu a své území před invazí.
Proto k založení Československa v roce 1918 nedošlo jen tak. V naší knize Stát se o tom píše. Tedy průmysl Čech a zemědělství Slovenska spojuje obyvatelstvo a v důsledku vzniká nezbytně odolný státní útvar, schopný obhájit svoji územní celistvost a kulturní identitu.
Každý sám za sebe by to nedokázal. Proto bylo zapotřebí uchovat výrobu zbraní, výrobu potravin v první řadě, ale především vybavení, které bylo možné koupit v zahraničí. A proto, aby se ty země staly bezbranné, byly rozděleny.
Takže celá otázka spočívá v tomto: Budou si
Češi a Slováci chtít uchovat svou kulturní identitu?
A potom už v podstatě nemají na výběr. To
sjednocení je pro ně nevyhnutelné.
To neznamená, že k němu má dojít nějakým
administrativním rozhodnutím, ve spěchu. Protože mnozí dosud nemají představu, co s
sebou představuje stát. Nevidí souvislosti, nemají znalosti. A ten
vnucený mýtus, že všechno se dá koupit, globalizovaný svět, tam někde se všechno
vyrábí, dá se to dovážet... Nebude se to dovážet!
Tady v Rusku už byli přivedeni k rozumu mnozí. Letadla se dají koupit, na co nám bude letecký
průmysl? Měli jsme vynikající letecký průmysl.
Například Íránci nás žádali: Dejte nám ruská
letadla, protože západní letadla u nás létat nemohou. Musíme budovat logistiku orientovanou na noční
let. Jen si zkuste realizovat všechny nákladní a civilní lety výhradně v noci. Pochopitelně,
že se snaží létat i ve dne. Nicméně většina letů je plánovaná na noc, kdy to
umožňuje hustší vzduch.
Takže nejde to vždycky koupit. Když na vás uvalí blokádu, tak to nelze.
Počet obyvatel hraje velkou roli.
Podívejte se, jak se chová Maďarsko. To je
také zcela závislé na Evropské unii. Ale jejich počet obyvatel jim umožňuje zajistit
si větší soubor státních kompetencí. A vyzdvihnout své postavení vůči Evropské unii
na takovou úroveň, jaká není dostupná
ani Česku ani Slovensku.
Zatím to není vidět, dokud jsou Čechy využívány jako antiruská základna. Ale pokud se Čechy ocitnou v situaci, za které by měly přežít sami o sobě, a Slovensko dnes hraje tutéž roli, …. to je příliv vnějších zdrojů, …
Kdyby byla dnešní Ukrajina zbavena vnějších
zdrojů, tak se stane jako co? Zanikne, jako stát, jako hospodářský subjekt,
zanikne. Byť v devadesátých letech odcházela s ekonomikou na úrovni Německa. Populačně
to byla největší evropská země! O všechno přišli! Takže je tu otázka: Ukrajina – to je okraj
Ruska. To je jedna věc.
Ale takové Čechy a Slovensko mají poněkud
odlišný příběh, v jiném kulturním paradigmatu. Proto,
aby přežily, tedy vy, Češi a Slováci, máte jedinou možnost jak čelit
tlaku prostředí. Sjednotit se!
A to nastane teprve tehdy, kdy na to budou národy připraveny. A národy k tomu budou připraveny teprve tehdy, kdy budou nuceny žít výlučně z vlastních zdrojů a výlučně ku prospěchu své vlastní země a ne v zájmu Ukrajiny, jejíž vlajky tam máte v takové hojnosti rozvěšeny. Přesto, že právě toto vám nyní poskytuje zdroje.
Jakmile potřeba vyvíjet nátlak na Rusko zanikne - konec... tento zdroj bude hned odstraněn. Nikdo to nebude živit.
Dobře, děkuji, ještě bych měl dvě
otázky. Na Slovensku budou brzy volby. Svého
času jste Ukrajincům doporučoval ignorovat volby. A jeden slovenský divák se ptá: Nedospělo
dnešní Slovensko do stejné situace?
Divák píše: Když se dívám na nabídku dnešních politických stran, vidím jen imitačně - provokační činnost a nevidím jedinou vlasteneckou sílu. Není pro lid za takové situace lepší ukázat, že takový systém nepodporuje a volby ignorovat? Kde je ta hrana mezi účastí ve volbách a rezignaci na ně?
-Rozumím. Předtím se především musíme zbavit nepřijatelného pravidla, že ze dvou zel je třeba vybrat to menší. Tak se v žádném případě nesmíme chovat! Ze dvou zel je třeba vybírat pozitivum.
Co se odehrálo na Ukrajině? Na Ukrajině už bylo patrné, že tam žádnou státnost očekávat nelze. Probíhala totální likvidace průmyslu, likvidace zemědělství. To přecházelo do cizích rukou. Zdánlivě se vytvářela zemědělská mocnost. Ani náhodou! Žádnou zemědělskou mocností se stát nemohla!
Jen si představte: Oni nevyrábí kombajny, tak čí je to obilí? Budete jej sklízet srpy a kosami? Srpy a kosy se také vyrábí. To je jako budete dělat v kovárnách, jako praděda? Vrátíte se do 17. století? Mělo se přemýšlet... když byla likvidována vlastní průmyslová výroba.
Na Ukrajině bylo zapotřebí zvýšit hladinu nejistoty pro ty, kteří realizují nadnárodní řízení. Aby na bázi této nejistoty nebyla Ukrajina vtahována do války s Ruskem tak snadno.
Jenže test se povedl a mýtus "Hlasuj za kohokoliv, jen ne za Porošenka ...Co na tom, že je to klaun, aspoň se zasmějeme." No, tak teď se smějí.
Nelze mít ke státu takový přístup: Dobře se
nám žije, jen když se o nás stát nezajímá. Ani náhodou!
Řízení se neorganizuje jen tak. Státy se nebudují
zbůhdarma. Státnost neexistuje jen tak. Každý stát má v každé své vývojové fázi svůj
unikátní úkol řešení státních otázek.
Stát je systém pro přežití a rozvoj národa. Bude-li stát likvidován, nestátnost je mnohem horší.
Ukrajina byla evidentně tlačena do nestátnosti a volba chodit nebo nechodit k volbám tam vůbec nebyla. Pokud se zúčastníš, budeš do té nestátnosti natlačen... a do války, což se také stalo. Proto tam bylo zapotřebí se voleb neúčastnit.
Co je třeba dělat? Tak či onak, všechny politické strany nejen v Čechách nebo na Slovensku, to je obecný princip rozděl a panuj, všechny strany tak či onak nabízejí řešení toho či onoho úkolu.
Pokaždé narážíme na takovou situaci, kdy vítězná strana nespěchá s plněním vlastních úkolů. V tom lepším případě začíná něco dělat na tom úkole, který ve společnosti nejvíce zarezonoval a jehož neřešení smrdí této straně a jejím zahraničním loutkařům velkými a velkými problémy.
A toto předurčuje kroky k tomu, čeho chce národ docílit. To znamená, že z programu stran je třeba vybrat takové aspekty a organizovat podporu právě těchto aspektů, aby se strana nebo nějaký státní činitel stal rukojmím svého vlastního programu.
Aby nebyl podporován on, nýbrž jen ten jeho
návrh. A ta podpora musí obsahovat takové podmínky, za kterých by pro něj bylo
maximálně obtížné...
Oni se všichni pokusí vyvléknout ze svých
populistických slibů lidu. Ale tak, aby to pro něj znamenalo krach jeho kariéry… Protože tak či onak tento aspekt života státu
musí být podporován. Jeho kariéra ať si krachne, ale musí se to
dostat do národního povědomí.
Musí se to stát národním požadavkem. Tak, aby se tomu dostalo podpory od kohokoliv,
kdo přijde po něm. Čili i on sám nebude schopen se vyvléknout a
bude pracovat v zájmu věci.
Proto je nezbytné vybírat kladnou věc a na tu
zaháčkovat kandidáta, stranu nebo konkrétního kandidáta... Pokud jsi to to
slíbil, tak teď na tom závisíš. Aby na tom byl přímo závislý, aby nemohl nikam
uhnout. Takže takto.Protože klesnout na bezstátnost, můžete
vždycky.
Ale nyní je třeba využívat objektivní
okolnosti k dosažení subjektivních cílů. Je třeba na konkrétních parametrech předvádět
konkrétní aktivitu. A až uvidí, že lid chápe řízení, že lid trvá
na prosazení toho kterého hesla, to je taková politická úroveň lidu, kterou
nedokáží nerespektovat. Příklad Pobaltí budiž vám důkazem. Kdo tam
respektuje lid?
Dobře, děkuji. Ve svém předchozím programu Otázka odpověď jste se dotknul takové věci, že až budou vyčerpány bojové zdroje na Ukrajině, NATO se uchýlí ke zdrojům východoevropských zemí..
To zní samosebou velmi nezvykle, nebezpečně. Může to znít nerealisticky, nicméně, v nedávné minulosti proběhla na Slovensku veřejná iniciativa - 40 000 Slováků odeslalo státním orgánům své prohlášení v tom duchu, že budou-li povoláni, nepřejí si bojovat proti Rusku nebo účastnit se tohoto konfliktu. Do jaké míry je to vážný problém a nakolik je aktuální?
- Toto je velmi aktuální otázka. Co se týče toho, že si někdo přeje nebo nepřeje bojovat, Vám doručím zhlédnout video na internetu na téma mobilizace na Ukrajině.
Popadnou je za ruce, za nohy, naloží je do auta, spoutají je, před bojem vám vydají samopal a pokud nechceš, budeš zastřelen. Nemáš na výběr. Za tebou popravčí četa, tak vpřed, nechat se zničit. Do boje!
O co tu jde? Lidské zdroje na Ukrajině byly reálně vyčerpány. Zůstalo jich velmi málo. Je to přirozené dokonce i s ohledem na to, že náš generální štáb se všemožně snaží uchránit zdroje Ukrajiny, aby ozbrojená chátra Ukrajiny mohla bojovat proti ruské armádě, aby ruská armáda krvácela. Dokonce za těchto podmínek má Ukrajina klidný dech.
Podívejte se o čem psala minulý týden západní média. New York Times, Politico, a další, například německý die Welt. Všichni přiznávají, že je třeba tahu koněm. Ukrajina končí a válčit s Ruskem je potřeba jiným způsobem.
Co se týče Polska, tak Polsko již je na Ukrajině přítomno naplno. Jsou případy, kdy je zničen tank, vytahují z něj posádku a ta má polskou uniformou, polské doklady. Už ani netají, že bojují polští vojáci. Jenže jedna věc je, když se jedná o nějakou služební cestu, která může skončit nějakou politickou nepříjemností, měkce řečeno, pro tu politickou sílu, která vede zem do války.
Lidé přece nechtějí, jak jste mluvil o tom Slovensku, 40 000 nechce, ptá se proč. Ale to je přece významný voličský zdroj. Je možné využít demokratické procesy k přibrždění síly, která chce táhnout do války.
Proto, aby odpadla možnost volby subjektů, které jsou do války tlačeni, je v současné době prosazováno téma bezpodmínečného rozdělení Ukrajiny. Že části státu Ukrajina mají připadnout jiným zemím, ne Rusku.
Jejich seznam je znám. Část má připadnout Polsku, maličký ale dostatečný kousíček, sýr v zdarma v pastičce na myši, Slovensku, Rumunsku a to nejproblémovější Maďarsku.
Proč to nejproblémovější nepřipadne Rusku ale
Západu? Protože Maďarsko je jediné, které chápe, že se
jedná o sýr zdarma v pastičce na myši. Proto se toho hlasitě zříká. Manévruje,
aby do toho nebylo vtaženo. Ale Polsko, Slovensko a Rumunsko,…
Byl takový americký kreslený film Chip a Dale
spěchají na pomoc. A v tomto filmu, teď už si nepamatuji kdo, křeček
nebo krysa, měla ráda sýr. Když někde ucítila sýr, vykulila oči a už
běží, na všechno zapomněla, a běží za tím sýrem. Tak tento sýr je nyní v nabídce…
Takže, Rusko je zatahováno do vyjednávání. Následně
se na zdánlivě mezinárodní úrovni spouští předání území Polsku, Slovensku,
Maďarsku a Rumunsku a následně začíná nová etapa války, kdy jmenované státy již
hájí své území.
Ať chceš nebo nechceš, nemáš na výběr. Je
třeba vyslat armádu, probíhá mobilizace a všichni jsou tam účastni.
Dobře, děkuji Vám Valerii Viktoroviči, to jsou pro tentokrát všechny otázky.
- Díky vám, vždy jsem připraven odpovědět všechny vaše otázky.
Spoléháme na vás, díky.
- Na shledanou.