23.10.2023 Otázka – Odpověď
https://kob-forum.eu/2023/10/29/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-23-10-2023/
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den.
Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 23.10.2023. Minulý týden se 17. - 18. října v Pekingu konalo mezinárodní fórum Pás a cesta, kde se sešli lídři více než dvaceti států a ještě zástupci ze sta jednapadesáti států a jednačtyřiceti mezinárodních organizací. Západ to fórum vnímal jako formování nového protiamerického světa. A konkrétně agentura Bloomberg zveřejnila článek s názvem Si a Putin si myslí, že vítězí a možná to tak i je. Valeriji Viktoroviči, je to skutečně tak?
Probíhá přeformátování světa. Pax Americana v podstatě nemohl vydržet moc dlouho. Pax Americana existoval výlučně v rámci boje se Sovětským svazem, s Ruskem, kdy byla zapotřebí konsolidace všech západních států ve světě pro válku se Sovětským svazem a také se socialistickými státy, se státy socialistického tábora, aby dokázaly čelit SSSR a státům ze socialistického tábora kvůli destabilizaci světového koloniálního systému. Ten systém existuje doposud, jen nabyl trochu jiné, ušlechtileji vypadající podoby. Jenže podíváme-li se na jeho podstatu, tak ty africké státy fakticky zůstaly koloniemi, jakými byly i dřív. V podstatě všechny ostatní země, a přesněji státy vytvořené v období koloniální expanze Západu do světa, zůstaly stejně jako dřív koloniemi. A v mnohém je tento koloniální status čitelný již při pohledu na státní vlajku daného státu.
Ale v daném případě není ani tak řeč o hroucení Pax Americana, ve smyslu formování nového uspořádání světa, alternativního tomu americkému, jako spíš o přirozeném procesu globalizace. A globalizace, to je koncentrace řízení výrobních sil na planetě Zemi. A také jde spíše o přenos center koncentrace řízení euroasijského a euroatlantického do nových působišť. To euroatlantické je přenášeno do Číny a euroasijské centrum koncentrace řízení zase do Íránu. A když jsme poprvé… My jsme s naším pořadem začali v roce 2013, už to děláme deset let. A když jsme tehdy poprvé řekli, že Írán se má stát centrem koncentrace řízení na globální úrovni odpovědnosti, tak se všichni smíchy za břicha popadali. A nyní, po deseti letech, se již mnohé začíná očividně rýsovat. A najednou si vzpomněli na imperiální kořeny Íránu a vidí, že se fakticky tím centrem koncentrace řízení stává. To mi promiňte, ale je to prostě již do očí bijící.
A co konkrétně se děje? Zatímco proces koncentrace výrobních sil na planetě Zemi, prostě výrobních sil jako takových, je objektivní, tak řízení tohoto procesu má subjektivní charakter. A ta koncentrace řízení výrobních sil probíhající podle vzorce Pax Americana se už přežila, a podle vzorce koloniálních západních států se už také přežila, stávají se minulostí a to znamená, že je nutné přejít k nové podobě koncentrace výrobních sil na planetě Zemi, k novému vzorci. A tímto vzorcem se z hlediska globálního řízení stal "čínský" plán, mám samozřejmě na mysli čínský v uvozovkách - Jeden pás, jedna cesta. Který se teď, takříkajíc po rebrandingu, nazývá už jen Pás a cesta. A myslet si, že je tento plán výslovně jen o logistických cestách přepravy zboží, jako to bylo za existence první hedvábné stezky (nejdříve se tomu přece říkalo hedvábná cesta dva), se dost dobře nedá. A to z jednoho jednoduchého důvodu, že řeč není o dodávkách zboží z nějakého jednoho bodu do druhého, ale o organizaci výroby a organizaci spotřeby v rámci všeho lidstva.
Právě tohle je úkolem toho "čínského" (samozřejmě v uvozovkách) plánu Jeden pás, jedna cesta. Takže musí být organizována, přeorientována výroba zboží a jeho spotřeba ve světě v souladu se zdrojovou základnou planety Země a možností další existence civilizace do budoucna. Bude-li se dál žít na principu Pax Americana, nečeká lidstvo žádná budoucnost. 5% obyvatel USA spotřebovává 50% světových energetických zdrojů. Jen si to vezměte, 30% ze všeho benzínu se spotřebovává v USA. USA samy produkují 40% světového odpadu, a tento způsob života planeta dlouho nevydrží. Ta planeta bude sežrána a civilizace skončí. Ale globalisté nemají náhradní planetu, na kterou by mohli odletět, nasednout na vesmírné lodě a odletět. Mimochodem, právě tato okolnost, že vesmírné technologie jsou jedním z prostředků možného řešení problému vyčerpání planetárních zdrojů, byla důvodem, že globalisté po pádu SSSR to téma zkoumání vesmíru v Rusku nezablokovali, že nebyly zavřeny příslušné podniky, konstrukční kanceláře, takže ta činnost na osvojování si vesmíru dál pokračovala.
A nakonec to vedlo k tomu, že USA se na Rusko jednoduše přisály a složily ruce do klína. To Rusko vybudovalo Mezinárodní vesmírnou stanici. Ty moduly, které měly být připojeny ke stanici Mir, utopili z politických důvodů, výlučně jen z těch politických. A potom se ty moduly, které měly rozvíjet stanici Mir, staly základem pro vytvoření Mezinárodní vesmírné stanice. A fakticky právě Rusko tu stanici také vybudovalo. Veškerá životní činnost na této stanici je udržována výlučně z ruských vesmírných kapacit. Všechno, co bylo z plánů Shuttle, bylo spíše demonstrač- ního charakteru, než že by to bylo funkční. To všechno přestalo existovat a americký vesmírný program, všechno to okolo Muska, není nic jiného než píár a stejně jako dřív létají s ruskými motory. Bez toho americký vesmír není schopen existovat. A když se zbavili SSSR, tak vlastně odstranili centrum koncentrace řízení celosvětového významu, aby mohli přeformátovat svět a zavést určité spotřební normy.
Potřebují prostě nastavit výrobní činnost takovým způsobem, aby ta výroba dál neničila ekologii a zároveň zajišťovala v minimální míře veškeré potřeby obyvatelstva. A my víme, že existuje program existence zlaté miliardy, podle kterého má být přebytečné obyvatelstvo zlikvidováno v důsledku válek, ekonomických zmatků a různých epidemií. A my přece vidíme ty mechanismy v praxi, kdy už se uplatňují různé metody pro vznik různých epidemií. Globální cvičení s koronavirem už máme za sebou. A dále vidíme, jak se pokouší rozšířit celosvětově válku. Napřed se údajně jednalo o lokální konflikt na Ukrajině, do kterého byly tak či onak zataženy všechny státy světa. Ale fakticky to dopadá tak, že se na bojišti střetlo Rusko s jednapadesáti státy sjednocenými Západem. My přece vidíme, jak ve výsledku těchto dvou prvků probíhá ekonomická přestavba veškeré životní činnosti na planetě Zemi. Jestliže se ta věc posílí, jak to teď probíhá přes vojenský konflikt na Blízkém východě…
A mnozí politologové mluví o tom, že vznikne mnoho různých ohnisek, které nakonec splynou do jedné celosvětové války. Jenže mají špatnou představu o těch procesech světové přestavby. Už teď v USA, které při svém vstupu do války Ukrajiny proti Rusku vycházely z toho, že mají jen tolik sil, aby vedly dva konflikty malé intenzity... Malé intenzity! Zatímco v devadesátých letech měly USA zcela jiný úkol. Mohly vést současně dvě války a dva konflikty vysoké intenzity. A jen si to vezměte, za 30 let zcela přišly o svůj potenciál a teď mohou vést jen dva konflikty malé intenzity. Stav jejich vojensko-průmyslového komplexu, jejich ozbrojených sil, zbrojních skladů a jejich pokus rozjet výrobu zbraní a munice na pozadí speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině ukazuje, že v tomto vojenském aspektu jsou na tom velice, opravdu velice bledě. A z velké míry kvůli tomu, že nejsou schopni rozjet výrobu, protože stále nejsou výhledy, že ta válka bude dlouhodobá.
A nejsou-li dlouhodobé výhledy na trvání té války, a protože vidí, že Rusko bez ohledu na odpor veškeré té podpindosnické "elity" v Rusku, může v tomto konfliktu vyhrát v dostatečně krátkých historických lhůtách, nemá pro ně žádnou cenu investovat do nové výroby, do zaškolení personálu. Potřebují přece odbyt na své zbraně, aby se jim to vyplatilo. Proto se objevilo druhé ohnisko napětí, a to je ten Blízký východ. A já znovu opakuji, že USA plánovaly, že mohou… Tedy přesněji neplánovaly, ale rozpočítávaly si své zdroje s tím, že jim vystačí na dva konflikty malé intenzity a už tu mají dva konflikty s vysokou intenzitou. A za těchto podmínek vstupovat do třetího konfliktu se stejnou intenzitou na Tchaj-wanu… A tam by to mělo podobu výsadkové operace, na tom Tchaj-wanu. Tam to bombardování nespraví, území musí obsadit tak jako tak pěchota. Tak tam by ta vysoká intenzita, ať už by chtěli či ne, zatáhla do bojových akcí i vojenské námořnictvo USA. Takže už teď všichni odborníci jednohlasně tvrdí, že USA mají příliš málo zdrojů na třetí konflikt.
A ty zdroje mohou získat, bude-li konflikt na Blízkém východě probíhat podle plánů americké státní "elity". Ale to už je jiná věc, my teď mluvíme o něčem jiném, mluvíme o tom, že americké řízení, americký model světa přivedl k tomu, že svět stojí na hraně globální, ekologické, ekonomické a vojenskopolitické katastrofy. Takže všechny státy a národy budou hledat možnost, jak se této katastrofě vyhnout. A ta čínská nabídka, projekt Jeden pás, jedna cesta, jim poskytuje z té katastrofy východisko. Tam se formuje nové uspořádání světa, kde tím centrem koncentrace řízení s významem na globální úrovni už nebudou USA ale Čína. Ale znovu opakuji, že ve skutečnosti… To je vnější pohled, ale zde jde o daleko širší pohled. Když někdo tvrdí, že Rusko vede na bojištích speciální vojenské operace zástupnou válku s USA, ve které jsou Rusko a Ukrajina takříkajíc jen dvěma aktéry ve hře, ve střetu mezi Čínou a USA, kde USA stojí za Ukrajinou a Čína za Ruskem, takže je to vlastně tak, že ve válce na Ukrajině proti sobě bojuje Čína a USA, tak takové politology by bylo lepší nazývat polithňupy, protože vůbec nic nechápou.
Nevidí zcela očividné věci, a ty jsou následující. Kdyby za Ruskem skutečně stála Čína a vedla zástupnou válku rukama Ruska proti USA, tak by musela zásobovat Rusko stejně, jako USA a západní státy zásobují Ukrajinu, protože protahování toho konfliktu není pro Čínu výhodné, a to tak že vůbec ne. To totiž narušuje ten systém Jednoho pásu, jedné cesty. Ta podstata války, toho konfliktu na Ukrajině, speciální vojenské operace… A právě okolo této události se točí všechny ostatní události ve světě, a to včetně toho vyostření na Blízkém východě, ať už si lidé myslí, co chtějí, tak více vypovídajícím a významnějším na pozadí těch příšerných zločinů, kterých se dopouští Hamás a stát Izrael vůči civilnímu palestinskému obyvatelstvu... A ti jsou takříkajíc jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Nemluvě o tom, že je nutné pamatovat na to, že Hamás je fakticky kreaturou Velké Británie, Muslimského bratrstva, USA a obzvláště výslovně samotného Izraele. Všechno se točí…
Všechny ty události se točí okolo speciální vojenské operace, okolo otázky, zda se Rusko dokáže stát centrem koncentrace řízení s významem na celosvětové úrovni nebo zda tento střet prohraje a bude rozčleněno na mnoho státečků bez suverenity. V takovém případě bude něco nějak moci být pohlceno. Jestliže ale budou zbytky Ruska, třeba jen některé z nich pohlceny Spojenými státy, tak by to znamenalo, že Čína bude muset vstoupit do konfrontace se Západem, aby mohla realizovat svůj plán Jeden pás, jedna cesta. Jestliže se ale Rusko stane suverénním státem, tak to z hlediska Číny vyvolá otázku, zda ten jejich plán Jeden pás, jedna cesta vůbec bude realizován, neboť Rusko jako centrum s významem na celosvětové úrovni, ne globální ale celosvětové, samo začlení do ruského světa všechny ty iniciativy projektu Jeden pás, jedna cesta. Takže ta situace Číny je katastrofální, ať udělá cokoliv, všude narazí. Pro Čínu, výslovně jako pro centrum koncentrace řízení, které si činní nárok na globální úroveň svého významu, už ne regionálního, protože Čína je centrum koncentrace řízení na regionální úrovni.
A kdyby takovým centrem zůstala, tak by neměla problémy. Jenže Čína si činí nárok na to, stát se centrem na úrovni globálního významu. To právě na tom pracují nadnárodní struktury, které přeformátovaly Čínu v průběhu 19. století prostřednictvím těch opiových válek a dalších sociálních procesů, které tam byly realizovány. Obzvláště se jednalo o politiku jednoho dítěte a o speciální zavedení západní kultury v dost širokých vrstvách obyvatelstva, týkalo se to asi 300 miliónů obyvatel. Zformovali si tam tak obyvatelstvo, které se dá řídit z nadnárodní úrovně. Takže pro Čínu je otázkou, co bude dělat Rusko a jak to bude dělat. To právě tohle je pro ni důležité. Jestliže totiž Čína nevyřeší tento hlavní úkol, bude pro ni dál vlastně zbytečné zabývat se tím projektem Jeden pás, jedna cesta, protože to pro ni přestane být perspektivní. To právě proto Si Ťin-pching a Čína jako taková tak pozorně poslouchají Putina. A jak to fakticky vypadalo? Přestože to fórum Jeden pás, jedna cesta probíhalo v Číně, byl tam hlavním aktérem Putin, hlava, gosudar Ruska, ruského státu.
To je zcela očividné, stačí se podívat na obrázky odtamtud. A víme, že tam Putin měl naplánovánu řadu schůzek s hlavami států, ale setkal se tam s daleko více vedoucími řídícími činiteli. Si Ťin-pching dával najevo zvláštní vztah k Putinovi. A to natolik, že ve dvou, u šálku čaje, jen sami dva jednali o osudech tohoto světa. Putin to dokonce sám komentoval, když řekl, že Rusko, když realizuje integrační procesy, nevstupuje do konfrontace s tím projektem Jeden pás, jedna cesta, protože ty procesy, které nyní Rusko realizuje, jsou regionálními a fakticky mohou tvořit součást toho projektu Jeden pás, jedna cesta. To znamená, že Putin, když přijel na to fórum Jeden pás, jedna cesta, již s funkčním koridorem Sever-Jih, přes který jsou přepravovány náklady až k Indickému oceánu územím Ruska a Íránu, tak prakticky hned… Nedá se říci, že dal šach, to by nebylo vyjádřeno správně. Ale každému lídrovi muselo být z hlediska řízení jasné, že nebude-li se s Putinem přátelit, jestliže se s ním nedohodne, tak se ten projekt Jeden pás, jedna cesta jednoduše rozsype.
Civilizační model Ruska je pro svět přitažlivější než ten civilizační model Číny. O čem mluvili Afričané na obou fórech Rusko-Afrika? Když přijeli? Říkali to samé: "My jsme si zažili kolonizaci a o další už nestojíme. A ta ekonomická expanze, kterou vede Čína v jejich regionu, je fakticky novou kolonizací Afriky. "Jenže my chceme, aby k nám chovali úctu, aby nás brali vážně. A víme, že takové vztahy mezi národy a státy mohou být vybudovány. Příkladem tomu je Rusko. My jsme to pocítili na sobě, když náš protikoloniální boj podporoval SSSR." A ten také zajistil to, že tyto státy získaly nezávislost, třebaže jen takovou na oko, i když zůstaly kryptokoloniemi, ale to čistě koloniální majetnictví Západu se stalo minulostí. Kdy tam o všem rozhodoval bílý úředník, bílý bwana a místní obyvatelstvo nebylo ničím. A proto se lidé orientují na ten civilizační model ruského světa, který přináší Rusko a realizuje Putin. Čína na tohle nemůže nebrat ohled, nemůže na to nebrat ohled ani Si Ťin-pching. A právě proto fakticky došlo k tomu, že…
Byl odtud takový obrázek, kde kráčí Putin se Si Ťin-pchingem a za nimi všichni ostatní. To je fakticky názorný obrázek té situace v globálním řízení, která tu je, která se ve světě zformovala. Čína svou aktivní pozicí, svou expanzí ve světě dosáhla toho, že se stala centrem koncentrace řízení s významem na globální úrovni, a to natolik, že již může formovat nové uspořádání světa, které bude alternativní tomu zformovanému Pax Americana, tomu americkému. Jak to i uviděl západní svět. A Rusko existující tu díky našim předkům, kteří vybudovali takový velký stát s takovým bohatstvím zdrojů, je už jen svou existencí velice podstatným faktorem globálního řízení, který prostě nelze nebrat na vědomí. Fleet in being, máme takový sborník analytických prací, který se jmenuje Fleet is being. To Fleet in being je známý výrok ze 17. století anglického admirála, který řekl, že vojenská námořní flotila věci ovlivňuje už samotnou svou existencí.
A skutečně, svými manévry, svou existencí flotila Velké Británie nutila konkurenční impérium, to španělské, jednat určitým způsobem, někde přijímat určitá opatření, někde se chovat pasivně, což umožňovalo Velké Británii uplatňovat svou politiku. A Rusko ve svém stavu neexistence, ve kterém setrvávalo deset let, když stát řídil Jelcin s celou tou podpindosnickou kamarilou, která Rusko položila k nohám Západu jako surovinový přívěšek, tak dokonce i za tohoto jeho stavu, byli nuceni brát na něj ohled. Museli kontrolovat ty podpindosníky: "Dokážou zvládnout řízení Ruska nebo ne? Tak, aby nás to nepoškozovalo?" Přesně tohle zajišťoval Jelcin and Company, který dělal všechno pro to, aby Rusko zajišťovalo zájmy americké státní "elity". Vůbec se nepozvedali na úroveň globálních otázek. A jakmile Rusko samo začalo projevovat nějakou svou malou aktivitu, tak se jeho stav mění ve Fleet is being, v aktivní postoj, kdy se aktivně uplatňuje nějaká politika.
Putinovi stačilo postupně po troškách projevovat politickou aktivitu a ten obrázek ve světě se začal okamžitě měnit, přímo kardinálně. A už v roce 2007 začalo být jasné, že Rusko nebude dál existovat v podobě západní kolonie, nebude! Putin to ohlásil v Mnichově. A jak tenkrát zareagoval západní tisk? Los Angeles Times? "Veš, která zařvala. My že máme na něco brát ohled?" A teď je Putin tím největším zlem na planetě. Celý západní svět se nesemknul proti Číně, jednapadesát států nevede válku proti Číně a nebyl to Si Ťin-pching, koho nazvali zplozencem pekla, byl to Putin a Rusové. A to Rusko jen začalo uplatňovat aktivnější postoj. A jakmile Putin začal uplatňovat aktivní kroky Ruska, tak to okamžitě vyvolalo otázku jeho suverenity, to, že Rusko… Ono by tak jako tak nemohlo dál existovat v režimu kolonie, protože by to vedlo ke krachu celého světa. Globalisté si to uvědomují, ale americká státní "elita" to nechápe.
Si Ťin-pching, ten to také chápe, protože přece jen stojí v čele státu, který má konceptuální moc na úrovni regionální odpovědnosti, a jako regionální centrum je plně způsobilý. Si Ťin-pching v podstatě chápe, že se rozkročili příliš do široka, že si mohou natrhnout gatě a bez Ruska to nemohou zvládnout, oni jeho pomoc potřebují přímo kolosálně. Takoví jako Lukašenko prohlašují: "Bude-li tu Čína, bude tu i Bělorusko, nebude-li tu Čína, nebude ani Bělorusko." Ale co je zač? To Bělorusko? Je to jen jeden z regionů Velkého Ruska, který se v důsledku zrady a rozčlenění Ruska stal státečkem bez suverenity. Je nyní natolik "suverénní", že bez Ruska vůbec nic neznamená a Lukašenko to ví. V devadesátých letech stále vykládal: "Co jste to za bratry, když nedokážete uživit Bělorusko?! Koho zajímá, že u vás důchodci umírají hladem? Vy musíte živit Bělorusko!" A u nás se uskromňovali a vždy mu dali.
Aby tam mohl pěstovat agitační středisko světlé minulosti "mraksismu", které ve stejném režimu, živí-li je ruské zdroje, funguje dál. Ovšem svou loajalitu Lukašenko nedemonstruje Rusku. Člověk by řekl, že je-li to jednou spojenecký stát, tak by měl být loajální ke svému spojeneckému partnerovi, ale to ne, Rusku navzdory prohlašuje: "Já se opírám o Čínu" Co je to potom za spojenecký stát? Co je to za spojence? Nebo takový Tokajev. Na tom zasedání, na tom fóru Tokajev pronesl svůj projev v čínštině. Zdálo by se, že na tom přece nic není, když umí čínsky. V roce 2019 s ním udělali rozhovor v čínštině. Putin přece také v německém Bundestagu mluvil německy. Na tom přece nic není, takto se pracuje. Jenže při projevu na takovýchto mezinárodních fórech, kdy jde o dvě centra koncentrace řízení, má volba jazyka svůj význam. A Tokajev napřed prohlásil, že bude všemožně podporovat a dodržovat všechny sankce Západu proti Rusku, a potom pronesl svůj projev čínsky, přestože by mohl mluvit rusky.
Vždyť přece dějiny Kazachstánu, který před tím nikdy v dějinách neexistoval, jako státu započaly v roce 1936 založením Kazašské svazové republiky. Byla pro ně vytvořena abeceda, začala se rozvíjet jejich kultura. A v rámci toho, v rámci této skutečnosti by pro něj volba ruského jazyka měla být očividnou, při prosazování své suverenity: kulturní, národnostní i státní. Protože přes ruský jazyk tohle všechno získali! Zatímco v Číně prostřednictvím integračních procesů vymizelo 130 národů. A Tokajev svým projevem v čínštině fakticky naznačil, že ho osud Kazachstánu a kazašského národa vůbec nezajímá, protože se podřizuje Číně: "Vezměte si nás jako protiváhu proti Rusku. Já vám pomáhám svým potenciálem, který postavím proti Rusku. Dělám tak před tebou, páníčku, své podřízené pukrle." Bezesporu namítnou: "Čína přece nemůže pohltit celý svět díky tomu svému projektu Jeden pás, jedna cesta." A to tím spíše, že díky politice jednoho dítěte se v Číně snižuje počet obyvatel, už jich není 1,5 miliardy ale 1,4 miliardy, či dokonce 1,3. To podle způsobu výpočtu.
On celý ten problém spočívá v tom, že už ve středověku byl Kazachstán považován za zájmovou zónu Čínské říše, takže jeho pohlcení by bylo fakticky završením formování území čínského státu. V tom spočívá to nebezpečí pro Kazachstán. Podívejme se třeba na tu kazachstánskou politiku. S vědomím, že na vysoce technologické úrovni není Kazachstán jako stát způsobilý, protože titulárním národem je v něm kočovný národ, který byl nucen přejít z kočovného způsobu života k usedlému za dvacet let, místo za dvě stě, jak s tím počítali i kazašští političtí činitelé... Například první předseda vlády kazachstánské republiky (republiky Alaš-Orda). Potřebovali 200 let, aby přešli k usedlému způsobu života a přešli k němu za dvacet let... Bukejchanov, ano. Bukejchanov, to byla republika, Bože, vylétlo mi to z hlavy... Fakticky jim byl vytvořen stát. Národ totiž může podporovat fungování státu...
Ano, republika Alaš-Orda. Národ může podporovat fungování státu jen na té úrovni, jakou je schopna podpořit jeho národní kultura. A když byl Sovětský svaz rozdělen, jaká politika začala být uplatňována v Kazachstánu? Jurtizace! To znamená degradace v civilizačním rozvoji, aby se vrátili do jurt. Že prý nepotřebují žádná velká průmyslová střediska, nepotřebují vědu, nepotřebují vzdělání, a je lepší se vrátit k jurtám, že jen tak mohou vytvořit politický národ. Ale v takovém případě nebude Kazachstán ničím jiným než územím, které připadne buď Číně nebo Rusku. Jenže Čína už ho nezíská, protože to již bylo ruské území a tím také zůstane, nic s tím nenadělají. A tento civilizační kód, zkušenosti s civilizační existencí v ruském světě, dává národům dost síly, aby nemohly být někým jen tak pohlceny a rozpustily se v tom tavícím kotli národů. Takže co se stalo na tom druhém fóru Jeden pás, jedna cesta?
Došlo tam ke vzájemnému odsouhlasení kroků při přestavbě světa dvou center koncentrace řízení. A Putin přitom řekl: "Lidi, my máme dost svých problémů, abychom získali suverenitu a obnovili si územní celistvost. Máme s tím teď dost práce. Vy se zabýváte řešením problémů celosvětového uspřádání řízení světovými výrobními silami na planetě Zemi? To je správná věc, protože Pax Americana zavedl svět do slepé uličky a USA se teď hroutí. A jestliže se teď svět od USA neodpoutá, zřítí se do propasti, proto vás v tom podporujeme. My vás v tom podporujeme." A to je na dané etapě velice závažná dohoda, protože si všichni velmi dobře uvědomují, že když to Rusko ustojí, tak se z něj stane centrum koncentrace řízení s významem na celosvětové úrovni. I Čína si potom v podstatě najde svůj životní prostor.
Reálně si totiž Čína není schopná poradit s rolí centra koncentrace s významem na globální úrovni už jen proto, že nenabízí jiný civilizační model, než jaký je teď ve světě. Ve smyslu, že ten její model je také založen na zotročení jedněch druhými. V tomto ohledu stojí za to poukázat... Jen se podívejte na čínský způsob života… Ono se říká, že rýže se ve světě vyprodukuje dost jen proto, že ji Číňané jedí hůlkami, že kdyby ji totiž jedli lžícemi, nebylo by jí dost. Tak to není! Ale tu věc, že kultura minimální spotřeby vlastní čínské civilizace má být rozšířena na celý svět, aby se snížila celosvětová spotřeba, globalisté ve svém programu mají. A úkol zachování přírodních zdrojů a udržení světa před pádem do katastrofy, ten stojí i před Ruskem, proto se v dané etapě ty zájmy shodují. Tak taková je to situace.
Ještě jedna otázka. Ta takzvaná pozemní operace v Gaze, o které vyhlašují, že už už začne, a potom jim v tom vždy zabrání jednou počasí, podruhé ji odloží proto, že o to Izrael někdo žádá… Co se to vlastně děje?
Děje se to, že pro Izrael se provedení pozemní operace v Gaze rovná sebevraždě. Ale když o té pozemní operaci neustále vykřikují, tak se v tom nějaký zájem kryje. Těm událostem na Blízkém východě nelze porozumět, jestliže neznáme aktéry jednající v daném regionu a jejich cíle. Zcela nedávno jsem poskytnul dost podrobný rozhovor na toto téma. Koho to zajímá, může si ho dohledat a podívat se na to. Takže v krátkosti, vypadá to následovně. Izrael, který je jedním z těch aktérů, potřebuje dosáhnout územní celistvosti svého státu a dosáhnout toho, aby jeho obyvatelstvo bylo monoetnické. Takže s žádnou palestinskou státností se nepočítá! Podíváme-li se na mapu, jak se formoval Izrael a mizela palestinská autonomie, tak uvidíme, že z poloviny státu teď více méně ucelený zbyl jen sektor Gazy.
A ten východní břeh... Samotný Rámaláh má podobu roztroušených nepropojených, rozpouštějících se ostrůvků. Vyřeší-li Izrael problém s obyvatelstvem sektoru Gazy, nebude už žádným problémem vypořádat se i s východním, omlouvám se, se západním břehem Jordánu. Na východním je Jordánsko. Se západním břehem Jordánu se potom vypořádají raz dva. Jenže to musí celý svět schvalovat kroky podnikaném Izraelem. Je tedy nutné, aby to byl Izrael, kdo bojuje proti jakémusi "zlu", které musí vyhnat ze svého území. To proto se Hamás musel dopouštět všech těch zvěrstev, organizace založená tajnými službami Izraele za účelem likvidace palestinské autonomie. Oni totiž musí vystupovat proti "absolutnímu zlu". To proto musel Hamás ty své zrůdné zločiny provést na co nejširším mezinárodním vzorku lidí, aby se to dotklo co nejvíce států světa.
A podstatou té akce Hamásu provedené 7. října vůbec nebyla likvidace vojenského potenciálu Izraele, ale výslovně provedení takových zločinů, aby vyvolaly co největší ohlas ve světě, aby celý svět ustrnul nad nestvůrností zločinů Hamásu. A potom už jen stačí lidem podsunout, že "všichni Palestinci jsou taková zvířata, takoví nelidé", a místo boje s terorismem je nutné zlikvidovat místo, kde má ta zločinecká skupina základnu, tj. celý sektor Gazy. A podívejte se, co dělá Izrael. Likviduje výslovně civilní obyvatelstvo. Ten první den, díky vpádu Hamásu zahynulo téměř 1,5 tisíc Izraelců. A na daný okamžik v důsledku útoků izraelské armády zahynuly už v Gaze řádově 4 tisíce civilistů. Civilních obyvatel! A to jsou jen spočítané ztráty, ještě jich spousta zůstalo pohřbeno pod sutinami, ti spočítáni nebyli. A Izrael metodicky se zemí rovná čtvrť za čtvrtí, dům za domem, mění to tam v mrtvé území.
Říkají, že z vojenského hlediska nepostupuje správně, když dělá to a to. Jenže to záleží na úhlu pohledu. Když z vojenského hlediska by ta pozemní operace v sektoru Gazy byla pro izraelskou armádu sebevraždou, je přece nutné to zařídit tak, aby nebyla zapotřebí. A z tohoto pohledu Izrael postupuje ve všem, absolutně ve všem racionálně. Jen se podívejte, co tam vytváří? Humanitární katastrofu! Napřed to území odstřihli od všech zdrojů. Ale nějaké zdroje tam mají v zásobě. Jestliže umožní civilnímu obyvatelstvu opustit sektor Gazy, tak všechny ty zdroje zůstanou bojovníkům Hamásu. A i když budou stále všechno ničit, tak jim stejně zůstane určitá základna, která bude pro Izrael nebezpečná a nezbyde než provést tu pozemní operaci, která přivede k velkým ztrátám a ty následně ke krachu státu. To znamená, že se to musí vyřešit jednoduchým způsobem. Nutí lidi k evakuaci a zároveň nepřestávají s bombardováním.
Když ti lidé odcházejí, tak přece nevědí… Říkají jim: "Někam odejděte." Ale kam mají odejít? Odcházejí na jih. Jenže tam přece také musí někde žít, potřebují vodu, jídlo, vždyť odchází zcela nalehko. A nestačí, že odcházejí na lehko, navíc ještě na jejich kolony útočí izraelské letectvo. Ti lidé tam jsou fakticky v bezvýchodné situaci. Do Egypta je nepouštějí. A proč je nepouštějí? Opět z toho důvodu, že izraelské letectvo bombarduje ten hraniční přechod. Ovšem také v tom hraje roli situace v Egyptě. Pro Egypt by to znamenalo katastrofální ekonomickou situaci, kdyby jim tam přišly 2 milióny lidí. A obzvláště katastrofální by pro ně bylo, kdyby tak u nich díky hamásovcům posílilo Muslimské bratrstvo. Egyptu se až v roce 2013 více méně povedlo vypořádat se s tím Muslimským bratrstvem. A najednou by se tam v podobě běženců nahrnuli hamásovci, a taková infiltrace je velice pravděpodobná.
Proto je nutné ten problém řešit politicky. Ale Izrael tam vytváří humanitární katastrofu. Lidé utekli do kostelů, aby se schovali před útoky z Izraele, mysleli si, že tam se zachrání. Mešity jim totiž nejsou nic platné, ty boří jednu za druhou. Mysleli, že se zachrání v křesťanských kostelech, ale ani ty jim nepomohly. Lidé se tedy natlačili do nemocnic a oni likvidují i ty nemocnice. Lidé se tam prostě nemají kde ukrýt. A tím, že v té Gazy drží všechno to obyvatelstvo, tak se spotřebovávají ty zbytky zdrojů, které potřebuje Hamás, aby pokračoval ve válce proti Izraeli. Všichni ti civilisté poberou z těch zdrojů, co budou moci a díky tomu teroru se rozeběhnou, kam je oči povedou. Až tedy dojdou zdroje v sektoru Gazy, bude nutné dosáhnout politické dohody s Egyptem a nechat odejít všechny, kteří si budou přát utéci před tou hrůzou. A civilní obyvatelstvo odejde, protože je to tam strašné. A potom Hamás i přes ty početné podzemní komunikace, které tam vybudoval, také odejde, protože nebude mít dostatek životních zdrojů, aby mohl pokračovat ve válce.
I kdyby měl dost munice a všeho ostatního, tak prostě nebude mít dost zdrojů k přežití. A právě z toho důvodu, aby o tyto zdroje přišel, Izrael zorganizoval totální blokádu a zablokoval i možnost přivézt tam cokoliv po moři, jde o totální blokádu. A až ty zdroje budou vyčerpány, a Hamás bude stát před volbou, že tam buď bez nich zdechne, nebo odejde do Egypta pod rouškou, že se jedná o civilisty, potom teprve Izrael otevře hranici, a ti lidé odejdou. V Egyptě to vyvolá ekonomickou a politickou katastrofu. Egypt tak bude zcela dezaktivován, protože bude mít svých problémů až nad hlavu. Izrael tak získá mrtvé území bez obyvatelstva, kde bude moci po určité vyčkávací době, kdy ho bude monitorovat, přistoupit k procesu jeho osvojování a osidlování. Úkol je to jednoduchý. Žádná pozemní operace nebude až do té doby, kdy tam nebude vyvolána absolutní humanitární katastrofa, díky které potom ze sektoru Gazy odjedou úplně všichni! Úplně všichni!
A jestli si někdo myslí, že se jedná o fantasmagorie, tak ať si vzpomene, jak byl například v průběhu devíti měsíců v letech 2016-2017 dobýván Mosul. Bylo tam 6 tisíc bojovníků ISIL, devět měsíců útočili na město, ve kterém žilo 1,5 miliónů obyvatel. A jaký byl výsledek? V průběhu těch devíti měsíců padlo asi 1,5 tisíce bojovníků a zahynulo nejméně 40 tisíc civilistů. A dobývání Mosulu skončilo až tehdy, kdy bylo bojovníkům umožněno odejít koridorem. 4,5 tisíce jich tím koridorem odešlo. Takto pracuje západní vojenská mysl. Město je v troskách, obrovské množství obyvatel to odnese životem a bojovníci odtud odejdou živí a zdraví. Izrael na to může mít i jiný názor. Jenže dobývání opevněného města, pobořeného města, které má zdrojovou základnu pro pokračování ve válce, to je katastrofa. Jen si vzpomeňme, jak to vypadalo v troskách Stalingradu.
Rudá armáda dál byla zásobována zdroji, a tak ho dobýt nedokázali, přestože celý ten prostor byl pod jejich palbou. Čerstvějším příkladem je dobývání Bachmutu, osvobozování našeho Arťomovsku. Takže oni si to všechno velmi dobře uvědomují. Ta pozemní operace se jim v žádné podobě nehodí. Potřebují dělat ramena a tvářit se, že vše jde, jak má, že již zítra zvítězí. A mezitím vyvolávají humanitární katastrofu, aby jedním rázem vyčistili celé to území Gazy od všeho obyvatelstva. Rozumí tomu ve světě? Rozumí. Rusko Izrael varovalo, že podobné myšlenky jsou nepřípustné: "My vidíme, nad jakým scénářem pracujete!" Mezinárodní ohlas zrůdných zločinů Hamásu měl lidem ve světě zakrýt oči před zrůdností zločinů, jakých se dopouští stát Izrael ve vztahu k civilnímu palestinskému obyvatelstvu, a před tou skutečností, že po zlikvidování a vylidnění sektoru Gazy bude zcela vylidněn i západní břeh Jordánu, že to bude konec jakékoliv palestinské autonomie.
Vždyť to jsou monstra, zločinci. Právě proto, nehledě na to, že Fatah je protivníkem Hamásu, že v sektoru Gaza je hamásovci vyvraždili, zabili řádově 9 tisíc fatahovců i s jejich rodinami, a že Fatah ani jednou nedopustil žádnou teroristickou akci Hamásu, které se pokoušeli vyprovokovat z území západního břehu, tak i přesto Izrael jako vzteklý pes už útočí i na západní břeh. To znamená, že se snaží zlikvidovat všechno. Připravují se zlikvidovat Palestinu jako takovou a dosáhnout toho, že Izrael bude zcela monoetnickým unitárním státem, kde budou jen židé a jen stát Izrael. Jenže se něco zvrtlo. A zvrtlo se toho mimochodem hodně. Z hlediska státního řízení nám tvrdí, že Izrael to je skutečný stát, když dokázal za tři dny zmobilizovat 300 tisíc. Jenže to vyvolává otázku: "No a?" Vlastně se ukázalo, že stát, který žil v režimu neustálé mobilizační pohotovosti, vůbec není tím, čím je naše Rusko. My žili třicet let ve stavu ochablosti, a mobilizaci jsme fakticky provedli s pomocí společnosti, veřejné iniciativy.
V Izraeli se to hned ukázalo: "Lidé dobří, pomozte, kdo s čím může." Armáda a mobilizovaní nemají dost NIČEHO! Ručníků ani ničeho ostatního. Potřebovali úplně všechno. Když jim začali vydávat vojenskou výbavu, tak se ukázalo, že neprůstřelné vesty jsou z osmdesátých let, na úrovni těch vest, s jakými bojovali naši vojáci v Afghánistánu. To byly zcela jiné neprůstřelné vesty, vůbec ne na současné úrovni. Nu dobrá, alespoň nějaké, ale ani těch nebylo dost. A ukázalo se, že armádu není kde umístit, čím ji krmit, čím ji vybavit. A co udělal Izrael? Část mobilizovaných opět propustil, až se situace zlepší. A to v podmínkách, kdy nám tvrdí, že se připravují k pozemní operaci. Musíte mít kde ty vojáky rozmístit, nějak je vybavit… Nu dobrá, střelecké zbraně jim nějaké dáte, tanky je nutné uvést do bojové pohotovosti. Vytvořili jste nějakou jednotku, někam ji rozmístili, ale musíte ji také živit a postarat se o mnohé další. Proto jste ty přebytečné opět propustili.
Ti lidé by tam byli zbytečně také z toho důvodu, že kdyby izraelské ekonomice ubylo tolik práceschopného obyvatelstva, tak by to vedlo k jejímu zadrhávání dokonce i v tom režimu, ve kterém ještě funguje ukrajinská ekonomika, která tu zahraniční pomoc vrhá do války proti Rusku. To znamená, že dokonce i v tomto režimu se začal stát Izrael ekonomicky zadrhávat, bylo proto nutné část těch lidí vrátit do ekonomiky. Takže Izrael má šanci vyhrát jen v jednom případě, že se za něj postaví celý svět. Izrael velmi dlouho formovali a dlouho ho vychovávali na principu, že ostatní státy jsou něco jiného než výjimečný Izrael. Vždy si dělali, co chtěli. A co dělají teď? Bombardují letiště v Sýrii, rozjíždějí válku proti Hizballáhu v Libanonu. To všechno dělají z vlastní iniciativy, nikdo je k tomu neprovokuje. Oni potřebují za každou cenu všem ukázat: "My jsme tu ti hlavní, protože za námi stojí páníček, který vám všem dá, co proto. Dokud si to vy Arabi i ostatní nezodpovíte!" Právě na tom stojí Izrael.
Je to státní, ta nejnižší úroveň. Jenže něco se jim zvrtlo. Opakuji, co potřebuje Izrael? Izrael potřebuje jedno národnostní unitární stát. A co potřebuje americká státní "elita"? Ta potřebuje velkou válku v tomto regionu, aby rozjela svůj vojensko-průmyslový komplex, a stejně jako za 1. i 2. světové války pozvedla blahobyt USA a udržela líderství USA ve světě. Aby se pozvedla a rozdýchala americká ekonomika, to kvůli tomu potřebují velkou válku. Doposud se jim nepovedlo rozpoutat ji na ruském území ve válce Ukrajiny proti Rusku, s banderovskou/benderovskou válečnou klikou, chuntou válčící proti Rusku, a to znamená, že to musí rozjet na Blízkém východě. Je nutné si uvědomovat, že v řízení se často stává, že jeden a ten samý krok odpovídá zájmům různých aktérů účastnících se procesů. Ne subjektů řízení, které tento proces spouští, ale aktérů, kteří se toho procesu účastní.
Zatímco Izrael potřebuje zasít strach a hrůzu, aby ze zločinů Hamásu obvinil všechno obyvatelstvo Palestiny, a chce díky tomu opět zastrašit své sousedy, když jim předvede svou sílu, aby si zajistil dosažení unitárního jedno národnostního státu, tak americká státní "elita" zase všechny tyto kroky Izraele potřebuje k tomu, aby se rozpoutala velká válka v tomto regionu, aby bylo nutné Izrael podporovat vší mocí a on bojoval za zájmy amerického vojensko-průmyslového komplexu. Jenže z hlediska globálního řízení už musí Izrael přestat existovat. Kissinger v roce 2012 zcela konkrétně řekl, že za deset let už tu Izrael nebude. Ta odchylka jednoho dvou let v tak dlouhých lhůtách prakticky nic neznamená. Takže se ten scénář, plán fakticky naplňuje. A v tomto ohledu ty zločiny Izraele globalisté potřebují k tomu, aby to vyvolalo mezinárodní reakci v odmítání Izraele. Až se pak rozpoutá velká blízkovýchodní válka, kterou rozpoutá Izrael, aby ho nikdo ve světě nepodpořil a ten jako stát navždy zmizel z politické mapy světa.
A v tomto ohledu všechny zločiny Izraele odpovídají zájmům globalistů, protože umožňují vytvoření takové reakce. A my to už vidíme, když New York Times zveřejňuje fotografie palestinských dětí a říká: "Byly to přece jen děti a zabil je Izrael." Když dokonce i Greta Thunbergová… Jen si připomeňte tento projekt, kdy jakési dívence zajistili projevy dokonce i v OSN a vykládali: "Děti toho vědí více než politici," aby tak nafoukli význam... Kdo nafukoval tento projekt? Přece nadnárodní řízení, které ohnulo i USA, státní "elitu", všechny je ohnulo. A koho neohnuli? Představitele globalistů, Trumpa. Pamatujete, s jakou nenávistí se Greta Thunbergová dívala na Trumpa: "Proč ty se mi neklaníš?" Protože Trump věděl, jaký je ona projekt a nehodlal se toho účastnit. A všechny ostatní k tomu donutili. To znamená, že ty síly, které realizovaly projekt Grety Thunbergové, se postavily proti Izraeli a formují protiizraelský program. Ale tento protiizraelský program v Evropě formují samy ty evropské státy.
Mají tam 44 miliónů islámských obyvatel. A co dělají ty evropské státy? Dělají všechno pro to, aby spáchaly sebevraždu. Zakazují demonstrace na ochranu Palestiny, ne Hamásu, té teroristické organizace Hamás, ale Palestiny, na obranu dětí, které zabíjí Izrael, a naopak oficiálně organizují podporu výslovně toho zabíjení dětí Izraelem. Podporují Izrael úplně ve všem. To povede k tomu, že ty státy budou smeteny a třetí svět… Jen se podívejte, vždyť v tom třetím světě, v Kolumbii a Venezuele, a v dalších státech odsoudili Izrael, odsoudili ho za nevybíravé bombardování. A Izrael to teď nechápe: "Jak je to možné? Vždy se nám (stejně jako Gretě Thunbergové) všichni klaněli a najednou se děje něco nepochopitelného." A děje se to, že jsou ve světě formovány protiizraelské nálady. A až Izrael a americká státní "elita" dosáhnou toho, že tam… Izrael to nechápe, ten si myslí, že se velké válce vyhne. To americká státní "elita" potřebuje velkou válku, ale až se ta velká válka rozpoutá, nebude nikde žádná podpora.
A USA nedokáží zvládnout dva konflikty s vysokou intenzitou současně, takže je dostanou do vypjaté situace. V USA už začíná panika. Ti, kterým to myslí, už se ptají: "Co to děláme? Vždyť se pouštíme do druhého konfliktu s vysokou intenzitou, aniž bychom vyřešili Ukrajinu. To znamená, že musíme nechat Ukrajinu na holičkách. Jenže pokud to uděláme, stane se Rusko subjektem koncentrace řízení. Dostávají se do Zugzwangu, každý další jejich tah vede jen ke zhoršení jejich situace. Ono to vše probíhá zcela v souladu s pravidlem Dostatečně všeobecné teorie řízení: Každý v míře svého chápání pracuje pro své zájmy a v míře svého nepochopení pro zájmy toho, kdo toho ví (to je velice důležité, nevynechávejte to) a chápe více, protože nové znalosti rozšiřují hranice chápání. A ve výsledku se ta situace formuje ve třech úrovních. (Ta první) Izrael chce stát, páchá zločiny, aby svým terorem všechny ty státy zastrašil při vědomí, že jim palestinské obyvatelstvo, které se vyhrne z Izraele, přinese válku.
Jordánský král to přímo tak i řekl: "Jakékoliv přesídlení Palestinců z Palestiny, má na mysli západní břeh Jordánu, vyvolá v Jordánsku válku." O Egyptu už jsem mluvil. To znamená, že vyvoláváním takového napětí přenesou destabilizaci tam. A dokud budou všechny tyto státy mít plné ruce práce, aby s tím u sebe udělaly pořádek, Izrael vybuduje monoetnický stát, upevní ho a potom navrhne: "Nu dobrá, pojďme se tedy dohodnout." (Ta druhá úroveň) Nadnárodní státní "elita" USA potřebuje tyto zločiny Izraele k tomu, aby rozpoutala velkou regionální válku, přičemž USA teď riskují, že do ní budou plně zataženy, což si státní "elita" neuvědomuje, na tom pracují globalisté. Státní "elita" si myslí, že když tam vyšle flotily, tak tím jen posílí potenciál Izraele. A Izrael se mimochodem stává drze opovážlivějším proto, že má za zády americké námořnictvo. Jenže jeho přítomnost v tomto regionu v takovém okamžiku může vést k tomu, že budou USA s plnou parádou zataženy do té války.
A čtyři tisíce výsadkářů, námořních pěšáků jsou pro dané dějiště válečných událostí kapkou v moři, tady se jedná o milióny účastníků. A navíc už americké lodě nejsou tak nezranitelné, a to tím spíše ve Středozemním moři v blízkosti izraelských břehů. (Třetí úroveň) Globalisté právě potřebují, aby v důsledku této velké války byly zlikvidovány USA. Tedy, aby byl zlikvidován Izrael a USA přestaly být centrem koncentrace řízení na globální úrovni řízení, a to prvenství přešlo, aby tak předaly svůj štafetový kolík Číně. Takto je to všechno mezi sebou provázáno. Tak taková je ta situace. Bylo to velice v krátkosti, opravdu jen v krátkosti. Je okolo toho mnoho jiných aspektů, které by bylo třeba popsat a promluvit o nich. Ale i kdybychom každodenně nahráli hodinové video, tak bychom stejně všechno nepopsali, protože je k tomu zapotřebí rozsáhlého vysvětlování.
To bylo pro dnešek všechno.
Tak navážu na to, co jsem řekl. Abyste sami dokázali porozumět tomu, co a jak se děje, musíte vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, tedy státy a společnost. Budete-li mít tyto znalosti, nebudete potřebovat žádné vykladače. Sami všemu porozumíte. Navíc ne každému takovému vykladači můžete věřit. A my na rozdíl od všech ostatních říkáme, že nám nesmíte věřit, my vám jen předkládáme informace a vy sami si je musíte přebrat a udělat si na ně svůj názor. Cíl našeho pořadu je jen jeden. Abychom vás přiměli osvojovat si znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů. Přece si musíte uvědomovat, jak jsou pro vás významné. Zajímají vás přece ty procesy, zajímá vás, zda tu zítra ještě bude svět či ne, nebo se všechno ponoří do chaosu. Kde se co děje, jaká ze státních institucí pracuje ve prospěch Ruska a jaká záškodničí. To všechno vás zajímá, protože se to odráží i na vaší výplatě, na kvalitě vašeho života, na budoucnosti vašich dětí.
Musíte přece mít takové znalosti, abyste dokázali ubránit budoucnost svou vlastní i svých dětí, abyste dokázali zajistit budoucí mírový rozkvět svého státu, aby i v budoucnu vaši potomci měli všeho dost, aby mohli pokračovat, abyste položili takové základy fungování státu, že by to vystačilo i potomkům. Naši předci v sovětské době takové základy státu položili. Díky tomu jsme překonali ta hrozná devadesátá léta i první dvě desetiletí 21. století a vstoupili do dvacátých let. Musíme to dále rozšiřovat a zvyšovat naši zdrojovou stabilitu. Jenže to můžete udělat jen když víte, jak se to dělá. A cílem našeho pořadu je právě vyvolat zájem k tomu, abyste si začali osvojovat ty znalosti a sami tak získávali konceptuální moc a více všemu rozuměli. Potom tím, že budete bránit zájmy své a své rodiny v obyčejném životě, dokážete bránit zároveň zájmy svého státu. Zajistíte tak bezkrizový šťastný život své rodině i svým potomkům do budoucna. To je tou podstatou.
To je totiž podstatou činnosti přívrženců Koncepce sociální bezpečnosti. To právě proto jednáme na základě principu vyjádřeného v přísloví, že stačí jeden člověk, aby přivedl koně k napajedlu, ale ani čtyřicet lidí ho nedonutí, aby se z něj napil. To proto vás k ničemu nenutíme. My vám jen ukazujeme, kde je to napajedlo, kde je zdroj znalostí, ale zda o ně budete stát a zvýšíte si míru svého chápání, abyste mohli více pracovat pro sebe, a ne pro toho, kdo toho ví a chápe více, to už je vaším úkolem. Vy sami se s těmi znalostmi musíte poprat. Pokud je odvrhnete, budete to jen vaše volba. Jestliže je přijmete a začnete je uplatňovat, tak to pocítíte na svém životě, na tom, jak se bude krizovost okolo vás snižovat. Na tom my pracujeme, snažíme se zajistit lidem budoucnost, poskytujeme jim informace. A pro tento silný manévr s vědomím, co bude tímto způsobem probíhat, že vyvstanou otázky, co je to vlastně stát, co je to válka a jak se z té krize vymanit, jsme napsali třídílnou knihu Válka, Stát a Bolševismus.
Mimochodem, jedná-li se o naši následující knihu Státní symboly a státní suverenita… Já jsem nejednou říkal, podívejte se na vlajku a porozumíte tomu, co od daného státu můžete očekávat, jaké místo zastává ve světové hierarchii států, a co to může přinést. Když kráčel Putin se Si Ťin-pchingem, tak Si Ťin-pching kráčel v souladu se symbolikou své vlajky, vlajky suverénního státu a Putin šel v souladu se symbolikou vlajky Sovětského svazu, ruské, odvěké ruské vlajky. To pod ní Putin pracuje a vystupuje, když obnovuje suverenitu státu. To pod touto ruskou vlajkou naši vojáci brání suverenitu státu. A pod trikolórou jsme koloniálním státem, surovinovým přívěškem Západu. Jak na to neustále poukazuje například Nabiullinova! Takže když vyvolává otázky… My jsme tu knihu sepsali stručně a podrobněji jsme rozepsali více méně jen Holandsko. Všechno ostatní je v té či oné míře uvedeno v krátkosti. Ale doplňkové informace o některých státech můžete nalézt v třídílné knize Válka, Stát a Bolševismus.
Například o tom, kde se u nás vzala carská standarda, žluté plátno s černým dvojhlavým orlem, proč byla zavedena do politiky. Tyto informace naleznete v třídílné knize Válka, Stát a Bolševismus. Čtěte knihy vnitřního prediktoru SSSR, jen tam naleznete znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů. Nyní naši partneři začali vydávat sérii Knihovna konceptuálních znalostí. První byl vydán díl O ekonomice. Tam je řečeno, jak správně nastavit svou ekonomiku. Druhý díl je O imitačně-provokační činnosti, abyste chápali, jak odhalit každého imitátora. Třetí díl, to je páteř Koncepce sociální bezpečnosti, Dostatečně všeobecná teorie řízení. Abyste se vyznali ve všech procesech řízení. Čtvrtý díl Ejhle Puškin! je o konceptuálním obsahu Puškinovy tvorby a jeho významu pro ruskou kulturu.
Byl vydán díl ze série O světě křivých zrcadel, o kterém jsem teď mluvil, Fleet is being. A protože ta třídílná kniha teď v knižní podobě v prodeji není, byl samostatně vydán díl O bolševismu ze série O světě křivých zrcadel. Čtěte tyto práce, čtěte i další práce vnitřního prediktoru SSSR. Stávejte se konceptuálně mocnými. Braňte zájmy své i své rodiny a tím ubráníte i zájmy své společnosti, státu. Pamatujte na to, že míra krvavosti stávajících i nadcházejících událostí závisí na míře, v jaké si osvojíte ty znalosti, které jsou vyloženy v Koncepci sociální bezpečnosti. Studujte je, braňte zájmy své i své rodiny, svého státu. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí! Do příštích setkání!