20.1.2025 Otázka – Odpověď

https://kob-forum.eu/2025/01/25/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-20-01-2025/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči. 

Dobrý den. 

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 20.01.2025. Máme jednu takovou rozsáhlou otázku, přečtu ji v podání Sergeje: "Minulý týden jsme ze všech stran stále jen slyšeli, že se Putin musí setkat s Trumpem, že se dohodnou a jsou navrhována různá místa pro uskutečnění toho setkání. Jak by řekli v Oděse, ať Trump sám zatelefonuje." Tady je to vyjádřeno poněkud hruběji. "Cožpak s Ruskem kromě USA nikdo nechce navazovat vztahy? Už jen sama ta formulace té otázky, že se Putin musí setkat, snižuje význam Ruska jako subjektu světové politiky. Valeriji Viktoroviči, prosím vás o osvětlení tohoto přístupu k tomu případnému setkání, Děkuji." 

Ta otázka je skutečně velmi rozsáhlá. Dá se na ni odpovědět za pět minut, nebo také za hodinu, dvě, tři. Přičemž někomu postačí k vysvětlení těch pět minut a někomu nepomůže ani ta hodina. Všechno to záleží na tom, jaká je úroveň chápání procesů řízení toho člověka, který bude poslouchat. A jak správně podotkl soudruh, který pokládal otázku, tak jsme skutečně odevšad slyšeli: "Jednání, jednání... Putin musí jednat. My musíme jednat, potřebujeme vyjednávat." Kdo to potřebuje a s jakým cílem? A dříve, než přejdeme k věcnému rozboru té otázky, je nutné vysvětlit elementární věc. Co to vlastně jsou ta jednání? K jednání přistupují subjekty, které ve střetu svých zájmů nedokážou dosáhnout svých cílů jinou cestou. To znamená, že se při jednáních vyjednává nový formát subjektů řízení. 

Tohle platí jak pro oblast vysoké politiky, tak i při vedení války. Stejně jako při sporech hospodářských subjektů či v osobních vztazích, kdy se třeba lidé hádají o rozdělení nějakého dědictví nebo něčeho jiného. Nejvýrazněji ta forma vyjednávání… Tedy ne ve smyslu té formy, ale podstaty vyjednávání, jako utvrzení formátu budoucích vztahů subjektů řízení, je vidět třeba ve všem známých filmech o zločineckých bandách, na těch jejich banditských sešlostech. Jak se pořádají, jak probíhají a proč je pořádají. A v tomto ohledu hned začíná být jasné, že Rusko nemá důvody vstupovat s někým do žádných jednání z toho prostého důvodu, že nechce ničeho dosáhnout od jiných lidí, od jiných států kromě úcty k subjektnosti a suverenitě státu. Přitom Rusko nikomu nic nevnucuje. Jestliže chce někdo navázat s Ruskem nějaké vztahy, tak mu byl formát již předložen, Rusko je tomu otevřené. 

A konkrétní vztahy mezi státy se vždy dají řešit bez konfliktů, když o to ty dva státy stojí a konflikt mezi nimi není. Příkladem tomu může být poslední návštěva íránského prezidenta Pezeškjána. Není žádný konflikt, existují společné zájmy, upraví se jen formáty vztahů, dohodnou se na konkrétních formátech spolupráce a hotovo. A nikde žádné hysterie o tom, že někdo musí začít s někým jednat, nikde nezaznívala. Vše probíhalo v pracovním režimu. Úplně stejně, jako když každý člověk v pracovním režimu, ve své každodenní činnosti jedná s mnohými lidmi a navazuje s nimi ty či ony vztahy, nebo si s nimi třeba jen povídá někde na autobusové zastávce, nebo někde ve vlaku. To jsou ty známosti z kupé, když jedete ve vlaku, seznámíte se a navážete určité vztahy. 

Nebo se jedná o nějaké pracovní vztahy. Lidé tak navazují různé vztahy a stejné je to mezi státy. Státy vstupují do jednání, aby tak vypracovaly formát vztahů mezi sebou, a v případě, že mezi sebou nemají konflikt, tak vše probíhá v klidu a bez napětí. Ale v případě, že mezi nimi ten konflikt je, konflikt zájmů dvou subjektů řízení, tak to vypadá jako při těch banditských sešlostech. To jednání je vedeno na jiném základu. V tomto případě vstupují do jednání proto, že jeden subjekt řízení nedokáže ten druhý subjekt řízení přimět k takovému chování, jakého by od něj chtěl dosáhnout. Nedokáže od něj dosáhnout toho, co by chtěl bez toho vyjednávání. A my víme, že taková vyjednávání se obvykle vedou za takzvaných obchodních válek. Je-li tu konflikt zájmů a není důležité, jaké oblasti se ten konflikt zájmů týká… 

Zda vznikl mezi lidmi, mezi hospodářskými subjekty či mezi státy, tak k jednání se přistupuje v okamžiku, kdy nedokážou svévolně druhému subjektu řízení vnutit svou vůli a proměnit ho ze subjektu řízení v objekt řízení. A to je právě podstata celého toho humbuku o nevyhnutelnosti vyjednávání s Trumpem, s USA, s Ukrajinou, nebo třeba s Evropou… Protože tu je konflikt zájmů. V čem spočívá ten konflikt zájmů? Ten konflikt zájmů spočívá v tom, že Západ, že kolektivní Západ vede agresi proti Rusku s cílem uštědření mu strategické porážky, s cílem konečné likvidace Ruska a jeho proměny v surovinový přívěšek Západu. To kvůli tomu rozpoutali válku proti Rusku na ukrajinských bojištích. Rusko na to odpovědělo formátem speciální vojenské operace. 

Válka, to je soubor opatření zaměřených na zmocnění se cizích přírodních… tedy energetických, přírodních a lidských zdrojů, přesně v tomto pořadí důležitosti. A v tomto formátu může být válka vedena jak mírovými způsoby, tak i válečným způsobem. Takže válka neznamená, že vždy musejí padat bomby, vybuchovat granáty a svištět kulky. Už jsem uváděl příklad takzvaných obchodních válek, kulturních válek a je i mnoho dalších. Ale ta válka je vždy souborem opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů a může probíhat v různých podobách. A v daném případě tu agresi vedenou proti sobě Západem, jejich totální válku proti sobě, Rusko odráží ve formátu vedení speciální vojenské operace. Protože tato operace mu umožňuje používat širší spektrum nástrojů pro vedení jeho vnější politické činnosti. 

Není tu tvrdé rozdělení na bloky, což umožňuje vnášet konflikt mezi zájmy skupin agresorů, těch agresorů, kteří vedou agresi proti Rusku. Západ si vytyčil cíl a nejednou mluvil o tom, že hodlá porazit Rusko na bojišti. Aby Rusko porazil na bojišti, tak souhrnný Západ shromáždil veškeré zdroje, jaké jen dokázal. Dali dohromady tu nejpočetnější armádu, jakou dokázali. Jedná se o ukrajinskou armádu, to je jejich velký úspěch z toho prostého důvodu, že tak donutili Rusy zabíjet Rusy. Ten projekt ukrajinství jsme probírali nejednou, nebudeme se tím už teď zabývat. Důležité je to, že projektu formování Ukrajinců je už tisíc let. Už tenkrát, před tisícem let se přesvědčili ve svých křižáckých taženích proti Rusi/Rusku, že ho vojensky potlačit nedokážou, takže by bylo dobré ho pokořit jiným způsobem. 

A v tomto ohledu je tím nejlepším řešením donutit Rusy zabíjet Rusy. Někdo si může myslet, že tak vymysleli něco extra. Já vám připomenu mýtus o Argonautech, starořecký mýtus. Jak Jáson vyhrál nad bojovníky z dračí setby? Když byly zasety dračí zuby, ze kterých vyrostla armáda, která útočila na Jásona? Hodil mezi ně kámen, armáda se rozdělila na dvě poloviny a začala bojovat sama se sebou, dokud se všichni mezi sebou nepobili. Takže tohle je staré, velmi staré přání, sahající až před potopu, vypořádat se se svým nepřítelem, aniž byste použili vlastní síly. A proto hned začali formovat proti Rusku Ukrajince, tedy v překladu do latiny marginály, lidi na okraji, kteří jako Rusové přišli o svou ruskost v podobě kultury, ale kterým zbytky této kultury umožňují být v ruském prostředí k nerozeznání. 

Takže když Rusko na bojišti neporazili, v tom smyslu, že se jim nepovedlo donutit Rusko k takovému chování a dostat ho do takového stavu, kterých chtěl dosáhnout Západ, a ten se svými cíli ve vztahu k Rusku vůbec netají, začal mít zájem na tom, aby se vedla vyjednávání. Aby využil ten MEM, který používají, že Rusko vždy vyhraje na bojišti a prohraje, když nastoupí mír. Vždy vyhraje válku, ale nic z toho v míru nevyzíská. Tj. opět chtějí Rusko převézt u jednacího stolu. Ale podvést Rusko u jednacího stolu NENÍ MOŽNÉ, A TO TAK ŽE ABSOLUTNĚ NE. Příkladem tomu je třeba existence stalinského SSSR. Ať už se tenkrát snažili Rusko u jednacího stolu podvádět, jak chtěli, tak se jim to nedařilo. 

Znalci dějin SSSR teď uvedou spoustu příkladů, kdy byl fakticky u toho jednacího stolu podveden. Znalci dějin uvedou spoustu příkladů toho, jak už to dnešní, postsovětské Rusko podváděli u jednacího stolu. Jenže tyto příklady jsou zavádějící. Protože ani tehdy Rusko nikdo v ničem nepodváděl, neboť to poststalinské vedení stejně jako to postsovětské při jednáních se Západem velmi dobře vědělo, co Západ od Ruska chce. Jenže ta poststalinská partajní sovětská nomenklatura, která snila o tom, že se stane otroky Západu, celou dobu (vědomě) přistupovala na ty ústupky Západu, aby ho pomohla udržet nad vodou, zásobila svými zdroji, aby se udržel až do toho okamžiku, kdy SSSR bude moci kapitulovat. 

Jen kvůli této činnosti partajní sovětské nomenklatury, se nekonal ten pád kapitalismu, který očekávali na konci šedesátých let a na začátku sedmdesátých let a pak celou dobu do pádu SSSR. To právě kapitalismus tehdy scházel na úbytě, ne socialismus. Jenže se potom zhroutil socialistický systém států, zhroutil se SSSR/Rusko. A zhroutil se jen v důsledku zrady! To už jsme také mockrát rozebírali. To znamená, že uzavíráním jakoby výhodných smluv se západními státy, včetně USA... Cílem veškeré té sovětské partajní nomenklatury nebylo upevňování Ruska/SSSR, ani upevňování socialistického tábora a rozšíření socialistického systému na celou planetu Země, k čemuž byly absolutně objektivní podmínky, absolutně objektivní! Ta nomenklatura podváděla lidi a vědomě vedla stát ke katastrofě. 

Cílevědomě byl vytvářen deficit zboží, aby mohli lidem tvrdit: "Podívejte se, není dobré, když je stát socialistický, protože to vede jen k deficitům a není schopen konkurovat Západu." A stabilizovala Západ, dávala mu k tomu své zdroje. Abyste pochopili, v jakém zoufalém stavu byla infrastruktura západních států, všech, ať už USA nebo západní Evropy, stačí se podívat na jejich filmy natočené na ulicích západního světa. Ano, vše je tam pompézní, blýskají se vitríny a tak dále. Ale Západ se vždy prohřešoval jedním. Nám vyčítali ty takzvané Potěmkinovy vesnice, že žádné takové vesnice neexistovaly, žádní sytí rolníci nebyli, že všude stavěli jen takové překližkové kulisy a převáželi pořád ty samé rolníky, kteří vždy na novém místě vítali carský průvod. To když Kateřina II. cestovala na Krym, do Sevastopolu. 

Ve skutečnosti byla západní kultura vždy postavena na tom, že lidem házela písek do očí. A proto také pod svátečním oblekem neměli košili, ale jen takovou náprsenku zakrývající hruď. Rukávy napodobovaly vložené manžety. Zvlášť měli límce. A vzpomeňte si na to slavné setkání G8 v Irsku, kde byl Putin. Protože neměli možnost opravit fasády domů na ulicích, po kterých měli projíždět lídři vyspělých států světa, a protože neměli možnost zajistit zboží do obchodů, tak jak to vyřešili? Schovali ty domy za překližkou, na které bylo vše namalováno tak, by to vypadalo pěkně. To je Západ! Aby se vše zdálo pěkné, ne aby to pěkné bylo. To je princip Západu. V Rusku vždy záleželo na tom, aby to pěkné bylo a ne se jen zdálo. A proto také Rusko vždy dodržuje závazky, které na sebe vzalo. 

A Západ dodržuje závazky, které na sebe vzal, jen v tom případě, je-li k tomu donucen silou toho státu, se kterým podepsal smlouvu. Za příklady není třeba chodit daleko. Jen si vzpomeňte, jak dopadly všechny smlouvy, které podepsal se SSSR, okamžitě po jeho pádu. A Rusko je právním nástupcem SSSR. Ovšem z nějakého důvodu, co se týče dluhů SSSR, je Rusko uznáváno za nástupce SSSR, ale z hlediska dodržení práv a zájmů SSSR, tím nástupcem Rusko pro ně není. Jelcinovská vláda uzavírala smlouvy, nové, které byly pro Rusko zotročující. A Putin, obzvláště ve svém prvním prezidentském období, musel proti mnoha z těchto smluv vést skutečnou bitvu, aby se z nich vyvázal. A toto koloniální postavení Ruska nebylo do konce překonáno. A to, že jsme stále ještě nepřekonali ten koloniální stav… 

Ten soudruh správně podotkl, že Rusko ponižují, když tu věc staví tak, že se Putin musí setkat s Trumpem, že budou dosaženy nějaké dohody. To vše se projevuje i v chování naší "elity". Všem by se zdálo šílené, kdyby SSSR, který porážel Třetí říši, začal v roce 1945 vést nějaká vyjednávání o uzavření míru s Německem. My naopak víme, že naši partneři v protihitlerovské koalici, kteří vůbec neměli dobré úmysly a nehodlali řádně dodržovat své závazky… Ale z nějakého důvodu je pro naši "elitu" Západ vždy velkým vzorem! Ta podlost a lumpárna Západu je pro naši "elitu" vzorem, pro ně je to vrchol dobrého vychování a mravnosti. Rusko se musí Západu ve všem podrobovat, sloužit mu. To Západ, když nás zradil na bojišti, se pokoušeli uzavřít separátní mír a vedl s Německem tajná jednání, aby potom sjednocenými silami Německa a Západu znovu zaútočili na SSSR/Rusko. 

Je tu přece ta operace Nemyslitelná (Unthinkable), kterou odtajnili sami Britové!!! Plánovali válku proti SSSR, proti Rusku. Popsali jsme to dost podrobně v té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. Takže co se děje? Západ nemůže porazit Rusko na bojišti, potřebuje proto za každou cenu oddychový čas. A my dnes bojujeme se stejnými fašisty zosobněnými tou banderovsko/benderovskou Ukrajinou. Je to pseudostát, který nikdy skutečným státem nebyl. Opět odkazuji na naši třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus, druhý díl Stát. Ukrajina nikdy skutečným státem nebyla. Její lidskou sílu ale použili jako tu masu, která měla válčit proti Rusku a uštědřit mu porážku. Nikdo na Západě neplánoval dlouhou válku proti Rusku. 

Když oceňovali Rusko, stav jeho řídícího sboru, tak Západ přišel ke zcela podloženému závěru, že ho může porazit za dva měsíce, jedním výpadem. Potom by to poražené Rusko okamžitě rozčlenili, a jeho úlomky proměnili v nové státečky bez suverenity, které už by nebyly nic jiného než surovinovým přívěškem Západu. Protože velký pes sice může prohrát boj s jiným velkým psem, ale pokud se velký pes setká s malým psíkem, tak ho roztrhá a ostatní psíci se v hrůze rozutečou. A přesně do takového stavu chce Západ dostat Rusko. Aby se proměnilo v toho malého psíka, kterého by Západ, kdykoliv si vzpomene, mohl začít trhat. Jenže když Západ spustil ten projekt Ukrajina a ukrajinství... Už před tisícem let pochopil, že nikdy v horké válce s Ruskem vyhrát nedokáže. Rusko je možné rozložit jen zevnitř. 

A právě to bylo důvodem pro započetí projektu Ukrajina. A právě proto také všechny katastrofy, které se děly v Rusku, vždy byly spojeny s tím, že ta takzvaná ruská "elita", ten řídící sbor, nebyl orientován na hájení zájmů Ruska, ale naopak na hájení zájmů západních států. A jednou z posledních katastrof způsobených tou prozápadně orientovanou rossionskou "elitou" byla ta takzvaná únorová evoluce v roce 1917, kdy ona sama rozložila stát fakticky na prahu jeho vítězství ve světové válce. Ale spojenci se nehodlali dělit o toto vítězství. Rusko tehdy plnilo roli Ukrajiny. Teď Ukrajina válčí proti Rusku, aby tak Západ dosáhl svých cílů ve vztahu k Rusku. A tehdy zase potřebovali zkrušit Německo, sjednocené Německo. 

Svaté římské impérium německého národa, které tak či onak pokračovalo ve své existenci ve formátu Rakouska-Uherska a Německé říše. To potřebovali udělat. Rukama Ruska zkrušili Švédsko, které svou vnější politikou zasahovalo do globální politiky a bránilo globalistům řídit svět. Tenkrát to udělal Petr I. Rukama Ruska potřebovali zničit Německo a zkrušili Německo i Rakousko-Uhersko. Ale na prahu vítězství výslovně spojenci, Západ, Velká Británie, USA a Francie, zorganizovali únorovou revoluci, aby Rusko rozčlenili a jeho úlomky se staly koloniemi Západu. To bylo totiž přesně to, zač válčili bělogvardějci, aby přestalo existovat jednotné Rusko a jeho úlomky se proměnily v kolonie Západu. A když se čestní lidé, ruští vlastenci dozvěděli v té či oné míře, jaké jsou vlastně plány, když jim došlo, k čemu má vést ta občanská válka a intervence, tak přecházeli na stranu Rudé armády. 

Takže problémem je pro Rusko výslovně jeho "elita". Partajní sovětská nomenklatura zkrušila Sovětský svaz a veškeré té nové "rossionské elitě" to velice vyhovovalo, že se Rusko proměnilo v surovinový přívěšek Západu a oni byli dosazeni k jeho řízení jako koloniální správci. A povšimněte si, že bílo-modro-červená trikolóra vždy Rusku přinášela jen hoře, neštěstí a utrpení. A to hoře v množném čísle, nebylo jen jedno. Nic pozitivního s tou trikolórou spojeno není. To pod ní válčili bělogvardějci za to, aby Rusko přestalo existovat, aby se proměnilo v surovinový přívěšek Západu, v kolonii, to bylo účelem té intervence. S trikolórou proti Rusku a Rusům válčili vlasovci. 

A jakmile dokázali zkrušit suverénní stát Rusko-SSSR, tak nad ním okamžitě vztyčili trikolóru a ta ideologie, kterou označuje, se plně projevila ve "zlých devadesátkách", které byly pro rossionskou "elitu" svatými. Řeknou: "No, dnes pod tou vlajkou válčí naši vojáci, a to hrdinsky!" A já to otočím jinak, to pod rudou vlajkou teď hrdinně bojují a obětují své životy vojáci, aby Rusko zachovali, pod rudou vlajkou bojují za Rusko svými hrdinskými činy. a trikolóra označuje současný stav státu, ve kterém… Jen si to vezměte, zatímco na začátku speciální vojenské operace v roce 2022 naše vojenské velení postupovalo zkušeně, okamžitě ničilo týl, dezorganizovali tam nepřítele, likvidovalo energetické zdroje, takže neměli co tankovat do vojenské techniky a tanků… Jestliže je armáda takto dezorganizovaná, je možné provádět hluboké výpady a vítězit… A jak to probíhá teď? 

Proč se neútočí na týl? Mám na mysli vojenský týl? Proč vlaky s technikou v klidu přijíždí na frontu? Proč mají letadla možnost útočit na území Ruska? Cožpak je nevidí? Proč přijíždějí do přístavů lodě se zbraněmi? Plují přes Černé moře! To snad nemáme námořnictvo? Jen si to vezměte, v minulých týdnech byl vyvolán velký humbuk okolo přetržených kabelů, spojovacích kabelů, elektrických kabelů v Baltském moři. Na Západě velmi dobře vědí, oč se jedná. I Washington Post napsal, že je to obvyklá věc, že k tomu vždy docházelo. A s čím na základě toho humbuku přišli? "Jsou to speciální diverze, které provádí stínové loďstvo Ruska, a proto bude nutné dělat prohlídky všech lodí, které plují po Baltu, protože ty kabely speciálně poškozují." 

Pod touto záminkou zadrželi tanker ve Finsku, a potom: "Nu dobrá, vy jste to nebyli. Ale ten náklad, to je kontraband, takže ho zabavujeme." A všechna naše "elita" jen udělala před páníčkem pukrlátko. Číňané se rozčilují: "To přece byla naše ropa!" A naše "elita" na to: "My vám dodáme jinou, tuhle zabavil páníček." Pro naši rossionskou "elitu" je každý slouha zastupující Západ páníčkem, proti kterému si nedovolí ani pípnout. Vzpomeňte si, jak bylo Rusko připraveno o přístup do Kaliningradu po souši. A nyní vyvstává otázka, že bude připraveno i o přístup po moři a dokonce i vzduchem. Začínají mluvit o tom, že by Baltské moře mělo být vnitřním mořem NATO. 

Estonsko se obrátilo k Finsku: "Pojďme rozšířit své teritoriální hranice a Rusko už se potom nedostane na moře, my ho uzavřeme." Estonsko, Švédsko a Finsko si dělají zásoby protilodních raket a komplexů pro jejich vystřelování, které by měly zabránit jakémukoliv pokusu ruského loďstva vplout do Baltského moře. Estonsko je stát, který nikdy neexistoval, Finsko je stát, který nikdy neexistoval. A nyní mohou existovat jen proto, že bylo rozloženo Rusko a z jeho území byly vytvořeny samostatné státy. Tyto státy nikdy neměly vlastní státnost, natož aby se někdy staly skutečnými státy. Rusko uzavírají. A nyní si připomeňme, jak nám vnucovali tu trikolóru. Co řekli Petrovi I.? "Jestliže tvé lodě budou plout pod jinou vlajkou, než je trikolóra… 

Jedná se o subjektnost Ruska pod trikolórou, pokud si někdo myslí, že to nemá nic společného s dneškem. Budou-li plout pod trikolórou, tak je necháme na pokoji. Pod jakoukoliv jinou vlajkou je budeme považovat za zákonnou vojenskou kořist. Nu, a pokud máš trikolóru, tak jsi kolonie a my ti ze Západu budeme určovat pravidla!" Takže co teď vlastně dělá NATO? Rozhodlo se vyslat vojenské lodě do Baltského moře, aby brali pod svou kontrolu ruské lodě. A tady vidíte, že nejsme suverénní stát, když se jako takový chová. Cožpak Rusko něco řeklo, když mu zabavili tu ropu? A to byl test, test, jak bude rossionská "elita", řídící sbor připraven sloužit zájmům Západu a likvidovat Rusko: "A protože ten test dopadl dobře, tak teď vyšleme své lodě a zcela uzavřeme Rusku cestu z Baltského moře. 

Zcela tak odřízneme Kaliningrad od jakéhokoliv spojení s Ruskem. A za těchto podmínek nám teď oznamují, že musíme začít jednat: "Přece jim dáme své vlastní podmínky!" V jednom z pořadů na NTV "Svá pravda" tam Stankevič přímo hysterčil, když mu řekli: "A co když žádná jednání nebudou?" "Jak nebudou?! Páníček s námi chce jednat, tak na co si to tu zkoušíme hrát? Už tak jsme se před páníčkem hodně provinili. A těmi jednáními to přece neskončí..." Řekli mu: "Jen klid, dobrá, tak budou jednání. To byl jen takový předpoklad." "To byl špatný předpoklad, musí dojít na vyjednávání, protože si to přeje páníček! Páníček nedokázal dosáhnout toho, aby Rusko rovnou plnilo jeho příkazy, aby plnilo všechna jeho přání, proto je to nutné řešit přes proces vyjednávání." 

A ve všech pořadech ty diskuse probíhaly přesně tímto způsobem: "Jednání, to je nevyhnutelná danost, protože si je přeje páníček. Přece budeme mít nějaké své podmínky!" A proč nebyly naplněny Istanbulské dohody? Protože páníček nebyl spokojen s těmi podmínkami, které tam byly pro rossionskou "elitu". Rusko jim mohlo být ukradené, ale to, co měla dostat rossionská "elita" jim nevyhovovalo: "Vy jste otroci, slouhové! Tak si nemáte co vyskakovat s nějakou subjektností." Říkají: "My tam přece přijdeme s vlastními podmínkami, budeme chtít to a to…" A čím vždy končí taková vyjednávání? O čem máme jednat s USA? Tento týden Internet přímo vybuchl prohlášením Simoňanové. 

Já jsem si popravdě myslel, že se jedná o nějakou kachnu, ale nikdo to nevyvrátil. Kde prohlásila, že to pro nás bude skvělé, když se Ukrajina rozdělí podél současné frontové linie, tedy když nám ponechají nějakých 20% ukrajinského území, které máme nyní pod svou kontrolou. To prý bude velký úspěch. Minutku! Takže nestačí, že by se jednalo o narušení ruské ústavy a naše ústavní území by zůstalo okupované, tak tu ještě vyvstává ta otázka a kvůli čemu jsme tedy vlastně vedli tu speciální vojenskou operaci? Připomínám, že tato speciální vojenská operace se stala nevyhnutnou kvůli politice genocidy ruského obyvatelstva na ukrajinském území a kvůli agresi Západu, která Rusku hrozila z ukrajinského území. 

Přičemž se nejednalo jen tak o nějakou agresi, ale o agresi s použitím jaderné zbraně, jak to ohlásil sám Zelenskij. A nač to měla být odpověď? Když už začalo být absolutně jasné, že probíhá vojenská příprava Ukrajiny s cílem poštvat ji proti Rusku a rozpoutat proti němu válku, tak dalo Rusko Západu ultimátum. Prostě už nebylo kam ustupovat. Buď by se Rusko muselo zcela vzdát své suverenity, své subjektnosti jako stát a rozsypat se na nesvéprávné státečky, ze kterých by se staly surovinové přívěšky Západu, nebo by si muselo zachovat svou subjektnost a svou suverenitu. A v prosinci roku 2021 bylo řečeno, že se NATO musí stáhnout na hranice z roku 1997! Z roku 1997!!! Což ani nezahrnuje plné stažení z ruského území. 

A právě v odpověď na ten požadavek, protože byli přesvědčeni, že mohou Rusko zkrušit za dva měsíce, Západ proti němu rozpoutal agresi. A speciální vojenská operace byla započata jako útočná operace. To je základní způsob boje, protože obrana je vždy jen vynucený způsob. Válka vždy musí být vedena prostřednictvím útočných operací. A tak začala speciální vojenská operace, abychom nepřipustili vojenské obsazení Ukrajiny blokem NATO, aby tam nebyly rozmístěny natovské rakety, které by ohrožovaly Moskvu. A proč Západ doufal, že vyhraje? Protože mu "elita" slíbila toto rychlé vítězství. Biden řekl: "Dolar bude stát dvě stě rublů a inflace bude 20%." Nabiullinova na to hned zasalutovala: "Rozkaz, páníčku!" a rozjela inflaci vypálením 20% základní úrokové sazby. A okamžitě také začala navyšovat kurs dolaru vůči rublu. 

Je třeba říci, že slabá měna vůči nějaké jiné měně znamená, že z ekonomiky toho silnějšího státu je převáděna inflace do slabšího. Dokud stál v SSSR dolar 60 kopějek, žádná inflace z USA do ekonomiky SSSR převáděna nebyla. Tenkrát proti naší ekonomice bojovali jinými způsoby. Jejich inflace k nám převáděna nebyla. Dalším způsobem zvyšování inflace je lichvářská úroková sazba. Pokud je vyšší než 3-5%, tak to ekonomiku jen rozkládá. Takže Nabiullinova velmi dobře ví, co dělá, ona likviduje Rusko jako stát zcela cílevědomě prostřednictvím ničení jeho ekonomiky a napomáhání genocidě ruského národa. Ona si velmi dobře osvojila lekce z likvidace SSSR, které dostala v devadesátkách. 

A teď se pokouší stejnými metodami likvidovat ruskou ekonomiku a dovést to k plné genocidě ruského národa, k plné genocidě, aby úplně přestal existovat, protože překáží Západu přisvojovat si přírodní zdroje. Když přišli Evropané na území Severní Ameriky, tak řekli: "Jacísi indiáni mají tu drzost, žít tu na našem území, kde je zlato a přírodní bohatství." A všechny je zlikvidovali. A to samé teď realizují s ohledem na Rusko. A zdálo by se, že jim vše vyšlo. Jenže problém je v tom, že Rusko je subjektem, který má hluboké dějiny státnosti a státu. Ruský národ má kulturu, ve které jsou přítomny státní moduly ve větší míře než u jakéhokoliv jiného národa na planetě. To proto právě ruský národ dokázal vybudovat ruský svět a stát-impérium, který zaujímal jednu šestinu planety Země a ve kterém se dobře žilo všem jeho národům, které si nejen zachovaly svou kulturní identitu, ale ještě ji více rozvinuly. 

A národy, které předtím neměly písemnictví, ho v sovětské době získaly. Tak to je to, s čím nepočítali, mysleli si, že bude stačit, když "elita" zradí. Vždyť proč tak nenávidí bolševiky jak hitlerovci, tak i všichni ti současní liberasti, ti rádoby "vlastenečtí" monarchisti, bělogvardějci? Proto, že se nepodařilo zlikvidovat Rusko, že přišli bolševici a zachránili ho, že udělali Rusko superstátem číslo jedna. V žádném případě se jím nemohlo stát v podobě Ruského impéria, ale bolševici v sovětské době z Ruska udělali velmoc číslo jedna. Tak to je to, co jim ti fašisti typu Malofějeva a Dugina, kteří založili centrum fašismu při státní univerzitě a za státní peníze, ani další ti bělogvardějci a ostatní, nemohou odpustit. To, že Rusko zachovali, a že ho udělali suverénním! Mělo přece být podřízeno Západu. O čem opět sní Malofějev a Dugin? 

Aby se carem stalo to nedochůdče Goška Hohenzollernů. "Cožpak mohou Rusové sami řídit vlastní stát?" To je jejich přesvědčení. A všechna ta "elita" je naladěna na vyjednávání, protože Západu se nepodařilo Rusko porazit na bojišti. Západ teď potřebuje vyjednávání, aby dokázal Rusko porazit. Ale Putin také mluví o vyjednávání, i Lavrov a Patrušev. A proč? Protože jsou vyjednávání a vyjednávání. A čem sní všichni takoví jako Simoňanová, Stankevič a další? O tom, že budou provedena jednání stylem, kdy USA Rusku nařídí, co má dělat. Vzpomínáte, co říkal Kozyrev? "Pane prezidente, jen nám povězte, jaké národní zájmy má mít Rusko." To byl tehdy ministr zahraničí v Jelcinově vládě. Je nutné chápat, že na jednáních se určuje formát vztahů dvou subjektů, nebo více subjektů, jsou-li jednání vícestranná. 

A nám se vnucují jednání, která by měla určit Rusku, jak má vést svou státní politiku ve vztahu k jiným státům. "USA nám schválí tento formát a my se podle toho budeme chovat." Vnucují nám formát jednání, při kterém by Rusko mělo přizpůsobovat nadnárodnímu řízení i svou vnitřní politiku, protože Ukrajina je, i bez těch plánů rozdělit Rusko, se kterými neustále mává Západ… I tento týden to znovu zaznělo, Ukrajina je vnitřní záležitostí Ruska. Nikdo nemá právo nějakým způsobem diktovat Rusku, jak se má chovat ve vztahu k Ukrajině! Stejně jako když uznávají, že to nikdo nemá právo diktovat Číně ve vztahu k Tchaj-wanu, Indii ve vztahu k území Džammú a Kašmír. A proč Rusku všichni diktují? Proč neustále přicházejí se svými mírovými plány? Protože rossionská "elita" není subjektní. 

Je vlastenecká jen slovně ale ve skutečnosti chce, aby Rusko bylo řízeno ze Západu. A jaká potřebujeme jednání se Západem? Potřebujeme taková jednání, aby nikdo ve světě nestrkal nos do našich vnitřních záležitostí a do vztahů s jinými státy… Ale to není předmět k jednání, to musí být danost. A na jednáních se jedná o tom, jak bude rozdělen svět, vliv, kde a jak Západ ustoupí Rusku svůj vliv ve světě. Fakticky už k tomu totiž došlo a vliv Ruska ve světě vzrostl. O tom je nutné vyjednávat, a o tom je třeba takto mluvit. Jenže tady vzniká problém, ale s kým vlastně? S jakým Západem? Přece vidíme, že Evropa je absolutně nesuverénní. Vidíme, že v USA není moc u nějaké konkrétní klanově-korporativní skupiny. Dříve, při konfrontaci se SSSR, tu byla situace, kdy šlo o nadnárodní řízení. 

Potom nezáleželo na tom, jaký prezident je právě u moci, byla to jen loutková figurka, za kterou se schovával deep state, hluboký stát, který vedl jednotnou politiku. Takže prezidenti přicházeli a odcházeli, ale zájmy a způsoby dosahování cílů zůstávaly. Ale s pádem SSSR, kdy se Rusko proměnilo v surovinový přívěšek Západu, a jmenovitě USA, to dospělo k tomu, že v USA, které tenkrát byly připraveny k přeformátování stejně jako SSSR, došlo k rozdrobení všeho toho řízení. Státní řízení začalo chátrat a hroutit se. Ještě by možná nějakou dobu vydrželo, kdyby státní "elity" USA v boji s Trumpem, s globalisty nespustily mechanismus "oranžové revoluce" přímo v USA. Výsledky toho se teď plně projevily v Kalifornii, kde sice měli hydranty natřené správnými LGBT barvičkami, ale aby v nich také byla voda, to už nebyla starost šéfky požární policie, to ne, zato organizovat pochody homosexuálů, to je to pravé. 

LGBT agenda je dovedla k tomu, že se začala hroutit i korporace Boeing a mnohé další. Takže je tu ta otázka a s kým vlastně jednat? "Vždyť nastoupí Trump." Nu, Trump už tu jednou byl a Rusko už s ním uzavřelo různé dohody a co? Vzešlo z toho něco? Přece jsme viděli, jak Trump dělal jedno a Kongres něco jiného. Senát dělal něco třetího. A Trump byl dokonce i uvnitř své vlády, své prezidentské kanceláře svázán na rukou i nohou. Z čeho to bylo vidět? Z toho každodenního bince, který neustále Trumpa doprovázel. Celé první volební období byl Trump nucen bojovat proti svým nepřátelům, aby zůstal alespoň na svobodě a nebyl odvolán impeachmentem. A kdo tvrdí, že se ta situace změnila? Cožpak se změnila? 

Cožpak Sullivan nenaznačoval, že Trump také nemusí přežít svou inauguraci? Nebo se mu může něco stát tu první dobu po ní? Přímo to naznačil. Jen se podívejte. Trump teď má větší starosti se svou bezpečností. Takže jde o to, že Trump teď musí naladit řízení v samotných USA. A tam se proti němu spojily mnohé "elity" a probíhá tam konflikt na úrovni států. Trump má obrovské problémy. Ale i kdyby tam teď nebyl Trump, který je deaktivován a jakákoliv dohoda s ním teď znamená jen zbytečný cár papíru... I kdyby nešlo o Trumpa, cožpak americké státní řízení se někdy vyznačovalo tím, že by dodržovalo mezinárodní smlouvy, pokud ho k tomu nenutila síla těch, s kým je uzavřelo? Ne! 

Takže k tomu, aby teď s USA mohla být vedena nějaká jednání o tom, jak bude rozdělen svět, a USA už s tím aktivně začaly: Grónsko, Panama, Kanada, i Mexiko už staví do pozoru. Tedy ono je to otázkou: A co síly, budou stačit? Ano, v určitých věcech budou pomáhat globalisté i s ohledem na svůj celkový plán přestavby světa. Ale celá ta věc spočívá v následujícím. Proč najednou Maduro řekl, že Puerto Rico by mělo být osvobozeno brazilskými vojsky? Vzpomeňme si na tu historii jejich vlajky. Napsali jsme knihu Státní symboly a státní suverenita. Přece jsme se k tomu tématu nedostali jen tak náhodou. Co bylo kdysi v plánu s Brazílií? Bylo v plánu zřídit dvě centra koncentrace řízení, v Severní Americe Severoamerické spojené státy Ameriky a v Jižní Americe Jihoamerické spojené státy Ameriky. 

V USA, tedy přesněji v Severní Americe to bylo realizováno v podobě USA a v Jižní Americe se těmi spojenými státy Jižní Ameriky měla stát Brazílie. Jenže nestala. Teď je v USA krize a Brazílie se různými způsoby upevňuje a zviditelňuje, aby se z ní stalo centrum koncentrace řízení alespoň na úrovni západní polokoule. Takže dříve, než vstoupíme do nějakých vyjednávání, musíme si ujasnit subjektnost partnera, se kterým máme jednat. Ta jednání nemohou probíhat jen pro sama jednání. Dějiny USA a jmenovitě i prezidenta Donalda Trumpa ukazují, že USA i samotný Donald Trump, dříve, než se přejde k těm takzvaným věcným jednáním, musí ne slovy ale činy dokázat svou "poctivost", že má smysl s nimi uzavírat dohody vzhledem k jejich následnému dodržení. 

Potom bude nutné začít jednat, nutné, protože tak či onak se musí ve světě udělat pořádek. A aby se řízení nezačalo sypat na principu padajícího domina, je nutné taková jednání vést, protože to snižuje míru krvavosti. Dá se to samozřejmě udělat i jinak, jedni odejdou a druzí přijdou. Ale stejně bude lepší se hned dohodnout a chápat se řízení v průběhu odchodu jedněch a příchodu druhých. Tj. odchodu USA příchodu Ruska. Jenže problém je v tom, že USA nemají dostatek zdrojů a bez zdrojů Ruska v daném okamžiku jako stát existovat nemohou. Proto úkol rossionské "elity" spočívá v tom samém, co od ní očekávali v roce 1991 v případě SSSR, zničit Rusko, ale zachránit USA. A přesně tohle dělá Nabiullinova. 

A přesně na plnění tohoto úkolu je nastaven celý klanově-korporativní systém Ruska. Povšimněte si, zatímco v listopadu, oj omlouvám se v březnu roku 2022 Putin dokázal bez problémů donutit Nabiullinovou v průběhu dvou měsíců vrátit se k základní úrokové sazbě 7%, tak… Kdy začala Nabiullinova tu sazbu zvyšovat? Přesně v té době, kdy na frontě kolektivní Západ začal svou "útočnou protiofenzivu" silami Ukrajiny. Takže se jednalo hned o dva útoky, jeden uvnitř, rozklad ruské ekonomiky a jeden na frontě, aby rozložili naše ozbrojené síly, aby jim uštědřili porážku. To byly společné kroky podniknuté k likvidaci Ruska. A Nabiullinova v tom stále pokračuje. A proč neustále dál zvyšuje tu základní úrokovou sazbu? 

Protože USA zapracovaly s rossionskými "elitami", a ty místo podpory Putina a práce pro zájmy Ruska, a zároveň tak i pro své vlastní, začaly pracovat pro zájmy Západu. A čím je Západ, USA, dostal? Řekli jim jednoduchou věc: "My vám nedovolíme být našimi otroky. To bude konec, potrestáme vás a už nám nikdy nebudete moci lízat zadek!" A to je pro rossionskou "elitu" katastrofa. Oni nemají jiný životní cíl než být otroky Západu. A to stačilo, teď už je nezajímají žádné jejich možné ztráty, pracují pro Západ. Mají teď obrovské ztráty, když podporují Nabiullinovou v její válce proti Rusku. Namítnou: "Jak to? Vždyť tak poškozují sami sebe!" Jen si vzpomeňte, jak Jelcinovi zkonfiskovali 10 miliard dolarů v The Bank of New York. 

A urazil se snad na USA? Řekl něco ve smyslu: "My jsme velký stát, my vám to můžeme vrátit!" Ne! Řekl: "Páníček to potřeboval a já si v "Rašce" nakradu další." Všechna ta "elita" je stejná. A proto se také ve své touze po zradě a zaprodání Ruska, aby ho rozčlenila, v přesvědčení, že si své postavení koloniálních správců udrží, plně vložila do protlačování tématu vyjednávání. Všichni ti polithňupové, všichni propagandisti se do toho zapojili a začali protlačovat to téma vyjednávání. A všichni to protlačují v tom rámci, že Rusko nemá právo na uplatňování vlastní vnitřní a vnější politiky, jen v tomto směru! Jenže jim nic z toho nevyjde. Už jim to nevychází. A v první řadě proto, že slouží mrtvole. 

Ten páníček, kterému tak touží lízat zadek, už chcípá, je polomrtvý. A proto také to váhání Nabiullinové: "Nebudu zatím zvyšovat tu sazbu. Musím počkat, až co a jak se vyvine." Je nutné chápat tu prostou věc, že ať už se snaží Rusko zlikvidovat, jak chtějí, tak jim to nevyjde. Rusko bylo, je a bude! A pokud ty okolnosti dopadnou tak, že Rusku skutečně bude hrozit zkáza, tak jak to řekl náš gosudar: "K čemu by nám byl takový svět, ve kterém by nebylo Rusko?" Takže ta volba tu vždy je. To bylo velice v krátkosti, ale zhruba jsme probrali celou tu otázku. 

To byly pro dnešek všechny otázky. 

Nu což, tak už mi nezbývá, než se s vámi rozloučit a připomenout vám, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Zatímco dříve, aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat, tak nyní musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy. Takové znalosti najedete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. Pro tento silný krvavý manévr, který probíhá v řízení celého světa, jsme předem připravili a napsali třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. V prvním dílu Stát se dozvíte, co je to stát a zda jsou všechny státy skutečnými státy. Ve druhém dílu Válka jsou popsány způsoby vedení válek, protože válka, to je komplex opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů. Přesně v tomto pořadí! 

A kde je východisko z těchto krvavých událostí, které nyní ve světě probíhají? V Rusku vždy východisko spočívalo v ruském bolševismu. O tom je ten třetí díl Bolševismus. K této třídílné práci jsme připravili i další práci, která také přímo souvisí s tím, co je to stát. Nazývá se Státní symboly a státní suverenita. Stejně jako podle rozlišovacích znaků na vojenské uniformě dokážete rozpoznat, k jakému druhu vojsk patří ten voják, jakou má hodnost a pravomoci, tak stejné je to se státem. A konkrétně podle jeho státní symboliky, a jmenovitě jeho vlajky, můžete hned určit jaké místo ten či onen stát zaujímá ve světové hierarchii států. Naši partneři připravili a vydali doplňkový díl, který rozšiřuje porozumění těmto knihám. 

A konkrétně byl v sérii knih O světě křivých zrcadel vydán sborník analytických prací pod názvem Fleet is being. Proč se tak jmenuje, se dozvíte v knize nebo najdete to vysvětlení na našem telegramovém kanálu či v naší skupině na VKontaktu. Tuto knihu však můžete číst i zcela samostatně, skládá se z ucelených analytických prací, například o centrální bance, která je v současnosti velice aktuální. Abyste porozuměli tomu, co se děje okolo té centrální banky, proč s nimi má Putin tolik práce a proč to s nimi neřeší radikálními kroky. Další prací, kterou připravili naši partneři k té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus, to je doplňkový díl k jejímu prvnímu a druhému vydání. 

My totiž připravujeme třetí vydání, ale kdy vyjde, zatím nevíme. V tomto doplňkovém díle jsou ty materiály, které budou součástí toho třetího vydání. A tuto knihu, tento doplňkový díl můžete také číst jako samostatnou práci. Je v současné době také velice aktuální, protože se tam dozvíte, jak by měla vypadat armáda, jak by měla vypadat ekonomika, jak nás postupně zbavovali naší suverenity a jak funguje světový koloniální systém. Všechny tyto aktuální otázky metodologického charakteru jsou tam tak či onak probrány. Naši partneři vydávají sérii Knihovna konceptuálních znalostí. První díl, který vydali, se nazývá O ekonomice. Je o tom, co je to ekonomika, jak funguje, a jak porozumět těm bludům, které nám neustále opakují různí ekonomové. Druhý díl je o imitačně-provokační činnosti. 

To je velice aktuální kniha, neboť se nyní ukazuje, že různí lídři veřejného mínění vůbec nejsou tím, na koho si hrají. Dělají ze sebe vlastence, a když dojde na lámání chleba, ukáže se, že to jsou vlasovci. Třetí díl je Dostatečně všeobecná teorie řízení. To je páteř Koncepce sociální bezpečnosti. Další díl je Ejhle Puškin. Ten je o konceptuálním obsahu jeho tvorby. Na něj přímo navazuje další díl Není matrice jako matrice, o matričním řízení. V té knize o Puškinovi také jde o matriční řízení. Naši partneři navíc vydali sborník článků, reedici knihy z roku 1923, velice obsažnou a v dnešní době aktuální pod názvem Světový fašismus. Je to sborník analytických článků, který byl vydán už v roce 1923, kdy se začal fašismus v Evropě teprve dostávat k moci. 

Takže čtěte tyto knihy i další knihy vnitřního prediktoru, a potom dokážete při své běžné každodenní práci při hájení zájmů svých a své rodiny ovlivňovat celostátní i světové procesy tak, aby to odpovídalo hloubkovým zájmům všeho obyvatelstva i vašim osobním, aby to zajišťovalo stabilitu státu, mír a světlou budoucnost vašim dětem. A teď už mi nezbývá než se rozloučit, popřát vám mírové nebe nad hlavou a štěstí! Do příštích setkání!