15.4.2024 Otázka – Odpověď

https://kob-forum.eu/2024/04/24/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-15-04-2024/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 15.04.2024. Valeriji Viktoroviči, nyní se v různých regionech našeho státu odehrává tragédie v podobě rozsáhlých povodní. Co je možné říci k této otázce?

Tak především tyto věci nelze v žádném případě zneužívat ke svému zviditelňování. My to nikdy neděláme, ale někteří ti takzvaní "lídři veřejného mínění" vždy využívají podobné tragédie, aby si zvýšili počet odběratelů, zhlédnutí. Takto postupovat v žádném případě nelze. Pokud někdo nemůže účinně tak, jako to dělá naše vláda a gosudar, pracovat na otázkách likvidace této tragédie, tak je lepší se těchto věcí vůbec nedotýkat. Je nutné mluvit jen o těch věcech, které jsou skutečně očividné a mohou napomoci k překonání podobných problémů do budoucna. Ta tragédie je závažná, velice závažná. Přineslo to neštěstí mnoha lidem a také to odhalilo velice závažnou složku ve státním řízení Ruska, nepořádek v tomto státním řízení. Je to nabíledni, teď už je zcela očividně, že je nutné vzdát se jakýchkoliv volebních procedur při jmenování hlav měst, hlav subjektů federace, oblastí a je nutné přejít ke jmenování shora. Musí tu fungovat plná vertikála moci.

Takový pokus už byl podniknut po volbách guvernéra Altajského kraje Michaila Sergejeviče Jevdokimova. Fakticky právě na základě těchto voleb byla natočena komedie Den voleb. Podívejte se na ni, je tam s výjimkou některých zveličování, obzvláště ve vztahu ke guvernérovi, fakticky znázorněno, jak se dají využít volební procedury, aby byl místo skutečně dobrého řídícího pracovníka dosazen takový, kterému to vůbec nemyslí, který je ochoten si kvůli oligarchovi Emmanuilovi Gedeonoviči, klidně jít sednout na čtyři roky. "Ale ne více, protože má narozeniny jednou za čtyři roky." To je citát z toho filmu. Tehdy to uviděli úplně všichni a tak byla po těch volbách ta volitelnost zrušena a hlavy subjektů federací začaly být jmenovány.

Ale Dmitrij Anatoljevič Medvěděv nejen vrátil volitelnost takových důležitých správních… Takových důležitých administrativních funkcí, ale navíc provedl reformu, na jejímž základě už nejsou v čele subjektů federace administrativy ale vlády. To znamená, že tím provedl přípravu k úplnému rozčlenění státu, připravoval to k tomu, aby se z každého subjektu federace stal samostatný stát. To udělal Medvěděv! Proč teď vyvstala ta otázka? Je to všechno velice jednoduché. Vždyť jak nyní funguje ten systém řízení? Tento systém řízení je založený na klanově korporativních dohodičkách, kterými se rozumí, že se určitá klanově-korporativní skupina zmocní řízení v tom či onom regionu. Ale velké klanově-korporativní skupiny federálního měřítka nijak zvlášť nezajímá, jak probíhá život v regionu, a to tím spíše, jestliže v něm nevedou nějakou vlastní hospodářskou činnost.

Zatímco klanově-korporativní skupiny regionálního měřítka by měly mít zájem na tom, jak bude probíhat život v daném regionu. Mělo by to tak být, ale vůbec to tak není. Problém je v tom, že klanově-korporativní skupiny uvnitř regionu vůbec nejsou, stejně jako ty klanově-korporativní skupiny federální úrovně, orientovány na řešení celostátních úkolů, úkolů sledujících zájmy obyvatelstva. Klanově-korporativní skupiny se orientují na to, aby ze své činnosti v administrativních funkcích vytřískaly zisk. A ta situace je taková, že za stávajícího řízení do voleb jde jen ten kandidát, za kterým stojí určité administrativní a finanční zdroje, což mu umožňuje bojovat o danou funkci a jeho profesionální kvality nejsou důležité. Nejdůležitější je totiž to, zda patří k té či oné klanově-korporativní skupině. A to, že žije v daném regionu, vůbec neznamená, že bude pracovat pro zájmy toho regionu. A potom to dopadá tak, že rok co rok nejsou peníze na údržbu hydrotechnických zařízení, hrází, ale zato se neustále k lepšímu upravuje okolí dané radnice a peníze jsou utráceny jinde.

A co je podstatou té věci? To, že když nějaká klanově korporativní skupina dosadí svého člověka do čela nějakého administrativního celku, tak tím ta skupina získá možnost porcovat rozpočtové prostředky. Takže se v první řadě řeší ty úkoly, které jsou zajímavé pro zájmy dané klanově-korporativní skupiny. Pokud se například angažuje ve stavebnictví, tak se rozvíjí stavebnictví, pokud se angažuje v nějakém obchodování, tak se rozvíjí příslušné obchodování a tak dále. A ve výsledku tu máme situaci, kdy zájmy toho regionálního řízení vyžadují udržovat to hydrotechnického zařízení v provozuschopném stavu, hráze a dopadne to následovně: "V paletě činností naší klanově-korporativní skupiny tento segment nefiguruje. To snad máme peníze, které si můžeme přisvojit my, přenechat nějaké jiné skupině, která proti nám navíc bojuje?" A může se stát, že odborníci tohoto druhu se v daném regionu nevyskytují vůbec a je nutné přizvat je z jiného subjektu federace. "To potom peníze utečou z našeho regionu. To tedy ne." A proto to oddalují a oddalují. "Až ta situace začne být kritická, tak nám někdo z federální úrovně zajistí financování, pošle federální kádry a zařídí to místo nás."

To znamená, že tento volební systém vůbec nepředpokládá zohledňování zájmů rozvoje daného regionu. Systém voleb slouží k tomu, aby se někdo prorval k rozpočtu a porcoval ho v zájmu dané klanově-korporativní skupiny. A přesně tohle pozorujeme. Teď se nám snaží vnutit, že to myši se prohryzaly hrází! Abyste se přesvědčili o pitomosti tohoto prohlášení, stačí si otevřít jakoukoliv encyklopedii a podívat se na části o hydrotechnických zařízeních a o hlodavcích. A nemusíte se dívat do encyklopedií, ale třeba přímo do provozního předpisu hydrotechnických zařízení a do nějaké odborné knihy přímo o hlodavcích. A podívat se, jak mohou hlodavci ovlivňovat hydro - technická zařízení a jaké pro ně znamenají nebezpečí. Ale tyhle pitomosti přece mají něčemu posloužit, když vykládají: "To myši to prokousaly, my za to nemůžeme." To tedy můžete.

Vy jste ty peníze utráceli na to, abyste financovali nějaký jiný byznys, který provozuje vaše klanově - korporativní skupina. To proto na oko provádíte výběrová řízení, které vždy vyhrává vaše klanově-korporativní skupina, financuje si tak svůj byznys a brání jeho zabrání jinými skupinami. To znamená, že se neřídíte úkolem zajistit co nejlepší život lidem plněním celostátních úkolů. Zatímco jmenování člověka právě tento problém řeší, a to hned. Namítnou: "Vždyť je tu korupce, tak ho podplatí." Správně, je korupce a je možné ho podplatit.

Ale ten problém je v tom, že je-li člověk jmenován, tak je možné na něj napsat úřední hlášení nadřízeným. Například někde neudělá tři roky potřebné opravy, tak na něj přijde úřední hlášení v tom celostátním systému, jehož je součástí, a hned máte jak na něj zatlačit. Okamžitě, aby to napravil. Místo toho, aby se svým klanem porcoval peníze stylem: "Po nás potopa!" Ona se na tom podepsala i příroda, ale v mnohém to byla práce něčích rukou. Ukazuje se, že lidský faktor zde nefungoval efektivně, to řízení klanově-korporativních skupin. Už se to projevilo v Tulunu, kde guvernér za Komunistickou stranu RF peníze vyčleněné na likvidaci následků povodně jednoduše ukradl a řekl, že byly vyplaceny lidem. Putin se tam zastavil u lidí: "Vyplatili vám peníze?" "Jaké peníze? My o něčem takovém ani neslyšeli. Bylo nám řečeno, že si musíme pomoci sami." A to byl poslanec, kandidát za komunisty. Všude mají ti komunisté takové zajímavé kandidáty. A zde opět vidíme jen jedno, jak se pokoušejí obhájit své klanově-korporativní zájmy.

To právě kvůli takovým řídícím pracovníkům byla ta živelná pohroma znásobena jejich přispěním, kvůli jejich činnosti či nečinnosti. Ve výsledku tu máme potom takové události. Takže aby u nás všechno bylo normální… V SSSR fungoval varovný systém pro mimořádné situace. To bylo cílem vytyčeným celým státním systémem a systém jmenování příslušných osob se tomu přizpůsoboval. Takže se obyčejnými plánovými pracemi zajišťovalo, aby nemohlo docházet k podobným katastrofám. Jakmile se SSSR zhroutil, tak z vojsk civilní obrany, které měly za úkol zasahovat v případě nějaké živelné katastrofy, protože není možné předejít úplně všemu... Tak či onak se něco stane. To ale neznamená, že je nutné čekat, než k tomu všemu dojde a až potom to řešit.

A když se zhroutil SSSR, tak se to začalo dělat právě tímto způsobem: "Proč bychom se měli zabývat profylaxí a systémem varování, aby nedocházelo k mimořádným situacím? Raději z vojsk civilní obrany vytvoříme ministerstvo pro mimořádné situace a budeme reagovat, až když se něco stane." A v důsledku toho bylo toto ministerstvo pro mimořádné situace nuceno… Už v devadesátých letech se stalo, že byli nuceni na Dálný východ litinové radiátory vozit letadly. Nebyli schopní je vyrobit v regionu, včas je vyměnit, nedopustit, aby ty radiátory zamrzly… Vždyť jedna věc je, když už lidem v bytech popraskají radiátory, a druhá, když to běžnou hospodářskou činností nedopustíte. Zlikvidovali u nás samotný ten systém, aby k podobným kritickým situacím nedocházelo kvůli lidskému faktoru.

Vrátíme-li se ke jmenování, tak to celému státnímu aparátu umožní dobře manévrovat a zvýšit odpovědnost za řízení. Abyste dnes někoho odvolali, musíte projít přímo pekelnými kruhy utrpení, vždyť jde o "demokratické volební postupy"! A při jmenování by to fungovalo tak, že tu máme hlavu státu, hlavy federálních okruhů, hlavy subjektů federace, které by jmenovala hlava státu. Dále by hlava subjektu federace jmenovala hlavy oblastí a měst. A takto by to pokračovalo směrem dolů. Žádné volby. Za sovětské moci byly volitelné sověty a ty byly formovány na základě řídícího vzorce prediktor-korektor. Byly tu administrativní orgány a sověty jejich práci korigovaly. Nyní je zapotřebí udělat něco podobného. Je nutné obnovit státní vertikálu řízení. Jak dlouho ještě budeme šlapat na stejné hrábě? A vždy když dojde k nějaké takové katastrofě, tak se ukáže, že se tomu všemu dalo předejít, kdyby tu fungovala vertikála řízení. Ta vertikála je potřebná a je nutné ji obnovit. Putin se pokoušel zformovat takovou vertikálu řízení.

A kdo ji zase zlikvidoval? Já vám to připomenu: Dmitrij Anatoljevič Medvěděv! Všechno to, co udělal Putin pro obnovu státního řízení, Medvěděv zase rozvrátil! A navíc připravil stát k rozčlenění, když v každém regionu zřídil vládu a všichni jsou teď ministry. Je nutné se vrátit k normálnímu systému řízení. V subjektu federace nemůže být žádná vláda! Ve všech subjektech federace může být pouze administrativa. A je úplně jednou, zda se jedná o kraj, oblast nebo národní republiku, pouze administrativy! Žádní prezidenti ani hlavy vlád tam být nemohou. To všechno bylo takto vymyšleno, aby se snadněji rozčlenil stát. Takže tato rozsáhlá tragédie opět vynesla na program dne, a to se vší očividností, že se musíme zase vrátit ke jmenování na základě vertikály moci. A do lidových orgánů mohou být lidé voleni. My víme, že i poslanci se velmi těžce prosazují, jestliže nemají k dispozici pytel peněz, který by mohli utratit na svou volební kampaň. Teď není důležité, jaký jste člověk, ale kolik peněz na tu kampaň můžete utratit, stejně jako v USA. A při volbě do jakýchkoliv zákonodárných shromáždění právě jen peníze rozhodují o tom, zda budete zvolen nebo ne. A jestliže v nevelkých obcích mohou být do městských rad zvoleni lidé díky svému vlastnímu financování, když jim třeba lidé trochu pomohou, tak do zákono- dárných shromáždění subjektů federace se bez podpory klanově-korporativní skupiny nedostanete.

Ale právě v tom spočívá ta podstata. Jestliže žádná z klanově-korporativních skupin nemá dost sil při volbě poslanců, aby se plně zmocnila řízení v zákonodárném sboru… Dominovat a tak podobně může, ale plně se ho zmocnit nemůže. A to už umožňuje pracovat pro zájmy obyvatelstva, kdy se díky konfliktu klanově-korporativních zájmů… Ty klanově-korporativní skupiny mezi sebou přece bojují. A aby potom ukázaly, že právě ony mají pravdu, tak se musí opírat o skutečné potřeby obyvatelstva, aby lidé podpořili právě je. K tomu potom mají tuto tribunu, ale něco jiného je, když je hlava nějakého administrativního subjektu člověkem z nějaké klanově-korporativní skupiny, a potom může říci: "Naše většina poslanců rozhodla tak a tak." A jiné je to, když je ten člověk jmenován, a potom stačí, když třeba jen jeden poslanec na něco poukáže, aby to zůstalo ve stenogramu ze zasedání: "Musíte udělat to a to." A potom už se nebude moci odvolat na to, že ho v té věci poslanci podpořili. "Ne, tys ignoroval to, co ti řekl ten poslanec, který na ten problém poukázal a tys to jako úřední osoba měl vyřešit, protože se jednalo o celostátní, celospolečenský úkol.

A pokud ses orientoval na nějakou většinu, tak se jedná o korupční složku. To znamená, že pracuješ pro nějakou klanově-korporativní skupinu." Tímto způsobem se dá velice snadno zařídit, aby se každý té korupce vyvaroval, aby si hned uvědomil, co je jeho povinností. A potom už nebude moci… Třeba když to vezmeme obráceně: "Mně to řekl jeden poslanec, a tak jsem to udělal." Všechny tyto tvé kroky musí zapadat do celostátního programu rozvoje, musíš se držet celostátních předpisů pro údržbu různých objektů, musí tu fungovat celostátní směřování tvé činnosti, a tak si z návrhů poslanců musíš vybrat to, co je s tím vším v souladu, co upevňuje stabilitu státu, subjektu federace nebo jiné administrativní jednotky." To právě umožňuje nastavit práci tímto způsobem a klanově-korporativní skupiny…

Když jsou tyto hlavy subjektů federace, hlavy oblastí, hlavy měst voleny, tak to tak nefunguje, prostě to tak vůbec nefunguje. Zvolíte hlavu státu, a potom už musí jít všechno přes jmenování. Jen tak a nejinak! A potom bude ten lidský faktor v prohlubování živelných katastrof sveden k minimu. Nikdy to nebude vyřešeno zcela, protože lidé jsou různí, jsou mezi nimi různé vztahy, vždy se tam bude projevovat snaha dosadit si svého člověka, který bude neschopný a při nějakém takovém kataklyzmatu se to odhalí. To všechno tu stále bude, ale bude to v těch "ocasech statistického rozložení" podle zákona normálního statistického rozložení, bude to jen malý počet případů, nebude to normou, jak to pozorujeme nyní na příkladu těch povodní. To je třeba udělat, normalizovat to tak, aby celá státní mocenská vertikála pracovala na plnění celostátních a celospolečenských zájmů. Aby tyto celostátní a celospolečenské zájmy nebyly rozděleny, rozkouskovány na klanově korporativní zájmy, ať už se jedná o klanově korporativní skupiny federální či nějaké místní úrovně. Zájmy těchto skupin je z toho nutné vyloučit, musí se přizpůsobit celostátnímu rozvoji. Tak taková je to situace.

Další otázka je od Mariny Ovsjanikovové. Okomentujte prosím, jak ruský prezident souhlasil se svým běloruským kolegou v průběhu čtyřhodinových jednání vzít návrh dohod z Istanbulu a pracovat s ním. Co měl znamenat tento jeho souhlas? Vždyť je známo, že parafovaný návrh dohod z Istanbulu, které nebyly realizovány, obsahoval řadu ústupků a zcela určitě zachování banderovské líhně na Ukrajině. Jaký smysl vložil prezident do svých slov, když souhlasil s Lukašenkem? Pokud šlo o signál, tak komu byl určen a co měl znamenat?

Tato otázka ukazuje, jaký je celkový stav informačního pole. Lidé si pořádně neujasnili, kdo co říkal a v rámci jakého procesu řízení to bylo řečeno. Cožpak Putin souhlasil s Lukašenkovým návrhem vrátit se Istanbulským dohodám? Ne, řekl jen to, že některá ustanovení, některá jednotlivá ustanovení těch Istanbulských dohod mohou být znovu projednána a přepracována. Ale vůbec ne, že by se to mělo stát základem, od kterého se půjde dál. Ale touto událostí skutečně byl někomu vyslán nějaký signál. A co to znamená? Z čeho to všechno pramení? Je to velice jednoduché. Na Ukrajině spěje sjednocený Západ k totální porážce, jednoduše k totální. A jak to bylo řečeno v článku v Economics, bude tato porážka na Ukrajině globální porážkou celého Západu. A jak to bylo řečeno v USA: "My jsme od roku 2014 vložili do Ukrajiny 300 miliard. Každou vteřinu vyčleňujeme 80 tisíc dolarů na Ukrajinu. A ta porážka Ukrajiny povede k tomu, naše investice propadne, takže z toho budeme mít jen ztráty a ničím se nám to nevrátí." To se týká té čistě materiální složky.

Ale Economics to pojal širším způsobem, z politického hlediska. A ta situace je taková, že se Západ spojil proti Rusku, aby ho zničil jednou pro vždy. Oni byli přesvědčeni, že ta podpindosnická rossionská "elita" dokáže zničit Rusko zevnitř. A já opakuji, že každá intervence Západu do Ruska… Vlastně i z Východu, ten úspěšný takříkajíc tatarsko-mongolský vpád, ovšem to pojmenování není správné, ale to teď necháme být. Vždyť čím to bylo podmíněno? Tou feudální rozdrobeností, kdy ta knížata bojovala mezi sebou, a každý se bál někomu v něčem ustoupit a někoho nějak posílit.

A jaký byl výsledek? Poráželi nás postupně po kouscích. To sjednocení provedla Horda, a šlo o novou formu řízení. Nejednalo se o zotročení Ruska, bylo to právě o tom překonávání té feudální rozdrobenosti. Když chtěl nějaký kníže jít do války proti jinému knížeti, musel k tomu mít povolení od Hordy. A aby mohl vládnout…

Co znamenal ten knížecí jarlyk? Tím mu Horda zaručovala poskytnutí síly pro boj s jinými kandidáty, s jinými knížaty. Mohl vládnout v klidu, a aby mohli vydržovat armádu… To nebyla daň, to byly peníze na vydržování armády, která vám v případě nutnosti přijde na pomoc, ne vašemu politickému protivníkovi, ale to je příliš rozsáhlé téma. Takže vždy, kdy se plánovala likvidace Ruska, tak počítali s pomocí vnitřních zrádců. Vždy sázeli na to, že jim ty vnitřní nepřátelé pomohou zlikvidovat stát. A zdálo by se, že se to povedlo, když řekli, že inflace bude 20%, tak co udělala Nabiullinova? Okamžitě zvedla základní úrokovou sazbu na 20%. A právě tato úroková sazba je tím hlavním generátorem inflace ve státě. Protože tyto úroky se promítají do ceny konečného produktu, který je určen lidem, a ti potom vidí všude růst cen. Namítají: "Ale v bance za své peníze dostáváte úroky." Nic nedostáváte, vaše peníze se znehodnocují. Zatímco máte peníze úročené v bance, tak v reálném sektoru inflace stoupne více a ve výsledku vám ty úroky sežere, takže jste si za tu částku, co máte v bance, mohli něco koupit a za rok to za ty peníze už nekoupíte, protože ceny zatím vzrostou.

Takže Nabiullinova vždy lže, jejím úkolem je likvidovat ekonomiku státu. Proto také vykládá, že hrozbu pro stát znamená výslovně výroba: "Nebudeme-li stavět domy, tak lidé budou mít byty. Nebudeme-li produkovat potraviny, budou mít lidé bohatý stůl, chleba, salám, všechno bude. Nebudeme-li vyrábět auta, budou jich lidé mít dost." Podle ní tu nemá být vůbec žádná výroba. Tohle už jsme viděli, vzpomínáte, jak dcera Dmitrije Sergejeviče Peskova poučovala, jak se mají stavět lodě? Ta velká lodní stavitelka přišla a řekla: "Co blázníte? Cožpak dnes někdo potřebuje loděnice s dílnami a skluzy? Ne! Tu loď si dnes postavíte v mobilním telefonu. Uděláte pěknou prezentaci a budete mít loď. Že musí pracovat svářeči? Že se musí vyrábět motory? Vůbec ne. Nic z toho nepotřebujete. Ty zaměstnance musíte propustit a najmout designéry. Ti budou v mobilních telefonech modelovat lodě a ty budou hned plavat." To je přechod k tomu, že naše "elita" absolutně nerozumí řízení. Vůbec nechápe, že život se neodehrává v mobilu, že se obilí pěstuje na polích, že se lodi staví v loděnicích a tak dále, že se to vše vyrábí ve fabrikách.

Co řekl Biden? Že dolar musí stát 200 rublů. Jaký cíl si vytyčila Nabiullinova? Ještě donedávna o tom mluvila. Říkala, že dolar v Rusku musí stát 200 rublů. Takže čí plány to plní? To ona tu roztáčí inflaci. U nás by se všechno zhroutilo, kdyby gosudar nedokázal za dvacet let vybudovat oddělený sektor ekonomiky, kam centrální banka nedosáhne. To proto také Nabiullinova zuří. To právě proto jsme to ustáli, to právě díky tomu vyrábíme zbraně. A co říká ona? Aby na frontě měli munici, musíme ji přestat vyrábět. "Potom budete mít té munice celé moře. A když munici vyrábíte, tak je jí na frontě nedostatek. Protože jsou-li plné sklady munice, kterou posíláte na frontu, tak to znamená inflaci. A my jí musíme bránit." Pro ni je cílovým ukazatelem inflace a ne to, aby vůbec žádná nebyla. A já opakuji, že inflaci vytváří lichvářské úroky z půjček, protože se to potom započítává do ceny jakéhokoliv výsledného produktu nebo služeb z hospodářské činnosti.

Oni očekávali, že se zhroutíme a my se nezhroutili. Západ se pod to podepsal. Mysleli si tam: "Teď to chvíli vydržíme, a potom se Rusko zhroutí a my si ho podělíme." Co slibují Ukrajinci? Za chvíli se Rusko zhroutí a my vám zaplatíme kožešinami, diamanty a ropou všechno to, co jste utratili na boj proti Rusku. Za těch třicet let, kdy tu nebyl SSSR, západní vojensko-průmyslový komplex zcela zdegeneroval. Přešli k armádám koloniálního typu, zrušili masové armády. Přestali mít potřebu udržovat armády, které mohou vést frontové boje, přešli jen k taktickým výpadům, nu čistě koloniálního měřítka. A samozřejmě se jim díky tomu snížila výroba: "Proč vyrábět další munici, když ta stará nebyla spotřebovaná? "Necháme si jen malou výrobu, to nám stačí." Stačilo jim to, dokud vedli jen koloniální války. A potom to vypuklo na Ukrajině a najednou potřebovali spoustu munice, mnoho tanků a další techniky. A najednou se ukázalo, že západní vojensko-průmyslový komplex je není schopen vyrobit. A to nejdůležitější, nedokáže rozšířit svou výrobu. Rusko to dokáže a Západ ne.

A proč Rusko může? Protože úroveň vzdělání, úroveň odborné přípravy sovětského obyvatelstva byla mnohonásobně vyšší a lepší než na Západě, v té takzvané společnosti spotřeby. A tyto mechanismy se nelikvidují snadno. Zachovaly se tu učňáky, odborné školy, které dál vychovávaly odborníky. Zdaleka ne všichni potom šli do výroby, protože jí tu moc nebylo, ale možnost rozšířit tu výrobu, i fyzicky, tu zůstávala zachována, protože ty různé kombináty… Tedy ne kombináty, ty, no výrobní komplexy zdaleka ne všechny zlikvidovali či přebudovali na obchodní centra. Mnohé si zachovaly provozy v zakonzervované podobě. Takže jsme měli možnost rychle tu výrobu rozšířit. Začali se obracet k lidem, kteří už šli do důchodu: "Vraťte se prosím do práce."

Ty možnosti tu byly. V USA nebo na Západě se také začali obracet třeba k těm důchodcům: "Pojďte se vrátit do výroby." Jenže celý ten problém je v tom, že u nás se to prostředí zachovalo, protože uhasínalo pomalu a oni měli od začátku společnost spotřeby. Myslíte si, že ten LGBT program spustili jen tak? Že jen tak náhodou ty lidi atomizovali? Žij si sám pro sebe a celostátní úkoly se tě netýkají. To se projevilo s plnou silou. Ti odborníci se rozutekli tam, kde byla výroba, odjeli do Číny, do Koreje, Japonska, Tchaj-wanu. Kam se dalo. Ti odborníci se jim rozutekli tam, kde byla výroba a města se proměnila… Nu, například Detroit, město automobilů, se stalo městem přízraků. A takto to vypadalo ve všech městech, ta výroba odumřela.

Výsledkem bylo, že chtěli rozšířit výrobu, a mohli by i výrobní základnu odněkud vyhrabat, aby měli stroje, provozy, které se dají postavit rychle, ale nemají lidi. Jednoduše nemají lidi. A když nemáte možnost rychle navýšit výrobu a víte, že ten přípravný cyklus, než zaškolíš lidi, bude trvat určitou dobu, za kterou ta válka také může skončit... Ale je tu ještě jedna okolnost, oni ty lidi zkazili. Jejich stát je v mobilu. I když s digitalizací jsou tam pozadu, my tady v Rusku žijeme daleko lépe z hlediska organizace řízení na digitální úrovni. A díky tomu tu mimochodem máme i vyšší kvalitu řízení. U nich používají ještě předpotopní technologie. Ve výsledku prostě nemají lidi.

V USA vedli proti "redneckům" (bílým farmářům) a lidem pracujícím rukama celé kampaně, aby je vykořenili jako třídu. U nás nic takového nebylo. Tady se naopak lidé snažili ty výroby zachovat ze všech sil. Drobili je na různé malé firmičky a tak podobně, ale zachovávali tu zámečníky, soustružníky a tak dále. Všechny se tu snažili zachovat a něco vyrábět. Ale tam ne, o všem tam rozhodují peníze, a proto…

Všichni ti pracovníci zpravidla vyznávají tradiční hodnoty. Vzpomínáte, jak se u nás pokoušeli formou komedie… V nějaké slévárně tam byl jeden pederast, který všechny otravoval. A co to mělo být? To bylo Overtonovo okno. Pokus zatáhnout sem to prostředí, aby u nás zlikvidovali dělnickou třídu jako takovou. A u nich se jim to povedlo. Na Západě se jim to povedlo se vším všudy. A ve výsledku tam nemají žádnou výrobní základnu.

Ti migranti, kteří tam přicházejí, jsou úplně stejní, jaké vozí k nám, aby nahradili místní obyvatelstvo. Jsou nositeli jiné kultury, potom tam bude jiný jazyk, jiný stát a tak dále. V tomto ohledu u nás migrační orgány, které sem přivážejí migranty, pracují na genocidě ruského národa a na nahrazení našeho obyvatelstva tím příchozím, s různými kulturami, s různými jazyky, aby tu zformovali novou etnickou formaci. A proto mne doposud udivuje, jak je možné… Když zločincům prodáte auto, nebo pronajmete byt, tak jste spolupachatelem. Ne, to není o tom, že nic nevěděli, jsou všechny důkazy o tom, že byli spolupachateli. Ale spoluúčastníky jsou přece i ty společnosti, které sem ty lidi dovezli. Oni si je přece vybírali cíleně s určitými parametry. A to už je více než spolupachatelství, to už je organizace toho zločinu. Oni kádrově vybírali ty, kteří se dopustí toho zločinu.

Dále, oni tu byli legalizováni s porušením dokonce i těch obvyklých zákonných norem. Vždyť oni získávali různé druhy pobytů, někdo tak dostává i občanství… Proč pracovníci, kteří je s porušením zákona odbavili tak rychle, nebyli zatčeni? To by okamžitě všechny srovnalo. Putin vystupoval na kolegiu ministerstva vnitra a říkal tam, že je nutné bojovat s takovým druhem migrace. A co? Začali snad zátahy na likvidaci těch nafukovacích bytů? Jaký generál se u nás vzdá… Vždyť na těch nafukovacích bytech vydělávají. Vydělávají na tom, že kryjí etnickou zločinnost. A že je v důsledku tohoto jejich krytí likvidován ruský národ, ho vůbec nezajímá. Kvůli tomu se přece nestal generálem ministerstva vnitra. Stal se jím, aby na tom nadělal prachy a s Ruskem ho nic nepojí. To proto mají vlasovskou kokardu, kterou s hrdostí nosí od roku 2005! Vybrali si výslovně tuto vlasovskou kokardu. To je třeba si uvědomovat, byla to jejich volba. Můžete namítnout, že to byla práce konkrétního ministra vnitra a to ti následující tu věc nemohli změnit?

Trochu jsme odbočili, tohle to rozvíjí, souvisí to s tím, ale kde je ta podstata? Celý sjednocený Západ nedokáže čelit Rusku. Všichni už to jasně vidí. A jak vždy postupuje Západ? Jak to dělali s indiány? Jakmile spotřebovali svou údernou sílu a neměli na to, aby je dál poráželi, tak přišli k indiánům, že uzavřou mír: "Smíříme se, vykouříme dýmku míru a dohodneme se na míru na věčné časy." Jakmile nahromadili dost zdrojů, tak na ně znovu zaútočili a postupně tak všechny indiány zlikvidovali. A nám teď znovu vnucují vyjednávání, a jak k tomu přistupují: "To Rusko chce vyjednávat."

Kde v Rusku zazněl veřejně třeba i jeden hlas od nějakého státního činitele, že Rusko chce vyjednávat? Ne, dokonce i takoví jako Peskov a ti, kteří ho řídí, si uvědomují, že teď nelze v naší společnosti nadhazovat žádná jednání. To mohou udělat pouze političtí marginálové, kteří nejsou nijak spojeni s Ruskem. Takoví, jako například Sergej Borisovič Stankevič, který přímo skáče do stropu radostí, že budou nějaká vyjednávání. A jak přišel na to, že budou? Protože Turecko prohlásilo, že má nový plán mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. A co, že máš nový plán? A tím spíše založený na Istanbulských dohodách? Co je nám do toho? Proč o tom opět mluvíš? A ono je to tak, že celý Západ vykládá: "Budou jednání, bude se vyjednávat, už se navazují předběžné kontakty…"

Ano, to bezesporu probíhá, ale dělají to nepřátelé Ruska a dělají to tajně. A do veřejného prostředí ta turecká nabídka a to, jak je to omíláno na Západě, nepřechází. Navíc okamžitě po tomto prohlášení ze strany Turecka, zazněla dvě závažná prohlášení, která byla podpořena celým zbylým informačním polem a dalšími lidmi. To první prohlášení, ať se to líbí či ne, tak prezidentův tiskový mluvčí Dmitrij Sergejevič Peskov řekl, že se k Istanbulským dohodám nelze vrátit, a to bez ohledu na to, že Rusko má o jednání zájem, ale už na základě jiných reálií. A ty Istanbulské dohody parafované v roce 2022 už se nemohou stát žádným základem, jednoduše nemohou!

Co řekl Něbenza? Náš zástupce v OSN? Jediná jednání, která může vést Ukrajina, mohou být jen o kapitulaci. To k tomu spějeme. Dále. To téma je tedy snad už pasé, ale tady se dostáváme k samotné té otázce. Lukašenko přijel a na schůzce s Putinem začal mluvit výslovně o Istanbulských dohodách. Takže zastupuje-li Lukašenko skutečně spojenecký stát, je-li to skutečně přítel Ruska, tak má na výběr. Buď zohledňuje ruské zájmy, a potom žádná jednání na základě Istanbulských dohod být nemohou, nebo stojí proti Rusku, a potom musí znovu pozvednout otázku Istanbulských dohod. A já jsem přece říkal, že se musí najít někdo, kdo téma těch Istanbulských dohod bude v Rusku neustále nastolovat. A tím "někdo" se stal Lukašenko, který přijel a povídá: "Jsou tu Istanbulské dohody, vraťte se k nim a pojďme se na tomto základě smířit s Ukrajinou." Putin už mu jasně vysvětlil: "Ano, jako v každé dohodě, i tam se najdou jednotlivé body, které mohou být po určitých úpravách zařazeny do jiných dohod, ale nic víc."

A za druhé, Rusko nemohou k ničemu přinutit, Rusko na to nepřistoupí, protože je to suverénní stát. Oni si udělali slezinu ve Švýcarsku a prohlásili: "Tady teď vypracujeme podmínky kapitulace Ruska, a potom ho pozveme, aby se pod tím podepsalo." Tedy v tom stylu, jak to dopadlo při kapitulaci Německa, kdy Žukov Keitlovi řekl: "Naše jednání budou spočívat v tom, že si tady sedneš a podepíšeš plnou a bezpodmínečnou kapitulaci! Ty jsi tu jediný více méně kompetentní z vašeho vyššího velení, nikdo jiný tu nezbyl, ostatní buď utekli, nebo jsou mrtví, a proto jako jediný zbylý velitel, kterému jsou podřízena zbylá vojska, podepíšeš kapitulaci za celé Německo." Přesně to samé chtějí udělat nám. A právě tohle znovu nastolil v politickém poli sám Lukašenko. To právě kvůli tomu přiletěl do Ruska, aby to udělal.

A hned se toho chopil Sergej Borisovič Stankevič, jak už jsem ho zmiňoval: "Ó! Je to jasné, dospěli jsme k vyjednávání. Teď tu šanci nesmíme promeškat. Už jsme to udělali v roce 2022. Nyní jsou nutná jednání, musíme přistoupit na jakékoliv ústupky, jen aby se to podepsalo!" A proč bychom měli podepisovat nějaké dohody, když reálně vítězíme a protivník prohrává? Jen si představte tu situaci, že by Stalin v roce 1945 zavolal Hitlerovi a řekl mu: "Adolfe, pojďme podepsat dohodu. Zapomeneme na všechny tvé zločiny a vše další, jen abychom mohli spolu jednat!" Proč Putin vždy mluví o vyjednávání? Protože všechna naše "elita" je rusofobní, podpindosnická a těmi jednáními přímo žije.

Takže Putin nemůže mluvit jinak, musí říkat, že je vždy připraven k jednání. Ale jako gosudar Ruska říká. "Ale za našich podmínek!" Stejně jako Žukov Keitelovi: "Sedni si a podepiš tu kapitulaci!" Chápou to nepřátelé Ruska? Chápou, a proto poslali Lukašenka a ten se na něj přilepil jako pijavice. Jen si povšimněte. Lukašenko o Zelenském mluví výlučně s úctou a něžně mu říká Voloďa Zelenskij, jen takovým tónem. A jak mluví o Putinovi? Výlučně nevychovaně, pohrdavě a zvysoka: "Vždyť je to úplná nula."

Na druhém televizním kanálu neustále točí reklamu na pořad 60 minut se Skabějevovou, a tam zcela konkrétně zaznělo: "Požadoval jsem od Putina!" Takže on to bude na Putinovi požadovat a ten s tím musí souhlasit. Prohlásil, že bude rozvíjet vesmír, protože vesmírný… Zeptali se ho: "Cožpak je Bělorusko stát, který má vesmírný program?" "Vy ho máte, a to znamená, že ho máme i my." No to promiň, ale v tom případě musíš být skutečně spojencem a nepodrážet Rusko, protože stále jen posloucháme: "Já jsem Putinovi řekl, přikázal, požaduji od něj…" Tohle sedlácké vědomí je vyobrazeno v Dumasově románu Tři mušketýři, kde ten kramář Bonacieux povídá: "Kramář a kardinál zachrání Francii!" A zde je to: "Sedlák a gosudar Ruska udělají z Běloruska velký stát!" On má absolutně buranské chápání procesů řízení i chování, obzvláště tentokrát se to plně projevilo.

Přisál se k Putinovi jako pijavice. On prostě nechápe, že už to přehání, vetřel se i do té záležitosti, kdy Putin blahopřál rodině chovatelů jelenů z Jamalo-Něněckého okruhu při příležitosti jejich padesátiletého výročí svatby, a to tak, že ten chovatel jelenů ani nepochopil, že mu volal Putin. Pomyslel si, že mu volal Lukašenko, že to on mu blahopřál. A ten, kdo mluvil před ním, byl kdo ví kdo. On se prostě musí všude vetřít a zasahovat do státních záležitostí, všem ukázat: "Já, já, já, jenom já! Stačí, když se na chvíli nalepím na Putina při jeho práci a stanu se velikým!" To, že neustále zrazuje zájmy Ruska a k Putinovi se chová absolutně nevychovaně, to je tou jeho výchovou, tím jeho sedláckým způsobem myšlení, jeho úrovní chápání procesů řízení.

A to hlavní, proč se držel Putina jako ocásek, bylo to, že potřeboval protlačit výslovně Istanbulské dohody. A Putinovu zdvořilost a určitý přirozený zájem Ruska na tom, aby si Bělorusko udrželo takový status vzájemných vztahů s Ruskem, obzvláště v podmínkách speciální vojenské operace, vnímá jako slabost. Ale přece jen je vidět ta Lukašenkova buranská, kulacká podstata. Jemu jsou ukradené zájmy Ruska a dokonce i Běloruska, zajímá ho jedině otázka ustanovení vlastní dynastie. Byl papínkem Kolji, a zůstal jím, to proto se všude vtírá.

Takto se jim to ale nepovedlo, ale cožpak s tím přijel jen Lukašenko? V pořadu u Solovjova dost často vystupují odborníci určité úrovně z Běloruska. Při pohledu na některé prostě padáte do mdlob, ale Gigin, to je skutečně odborník. Je to dobrý erudovaný odborník, který hodně mluví k věci, člověk znalý věci. Takže vždy záleží na tom, kam ten míří, ten tam vystupoval a povídá: "A ve věci Ukrajiny je nutné jednat s USA."

Minutku! To promiňte, ale otázka Ukrajiny, to je naše vnitřní politika, přes všechny vzájemné vztahy. Byli jsme součástí jednoho státu, a je to naše rodinná věc, jak a kdy si to vyříkáme s Gruzií, Ázerbájdžánem, Arménií a Kazachstánem. Není důležité kde a s kým budeme vést dialog. Tady vůbec není místo pro prostředníky. My jsme jedna rodina a USA jsou v tomto ohledu totální nula. Proč bychom jako řízení ve svém státě, svou vnitřní politiku… Má to poněkud rozšířený obsah, ale přesto je to stále vnitřní politika, proto tu také máme SNS, Společenství nezávislých států. Je to naše vnitřní politika.

Proč bychom se o tom měli dohadovat s USA? Ale náš "bohato-vektorový" strejda, který touží neustále vládnout… Ten je vlastencem jen proto, že díky tomu dostává zdroje z Ruska. A v tomto ohledu mu to myslí lépe než třeba Zelenskému. Musí si hrát na vlastence, kdyby měl jinou možnost... Jen si vzpomeňte na to, kolik protiruských výpadů udělal Lukašenko, kolik špinavostí provedl Rusku. Vzpomínám si na jeho hysterie v devadesátkách ve Státní dumě, kdy nám neustále vyčítal: "Co jste to za bratry, když nedokážete nakrmit ani Bělorusko?" A oni mu odpovídají: "Tady u nás v Rusku lidé umírají hlady." "No a co? Ty stejně nezachráníte, ale z nás je zapotřebí udělat vývěsku, ukázat, jak se nám dobře daří. Přece jste bratři." A oni se ho ptají: "A co ty? Také jsi náš bratr? Proč od nás stále jen něco chceš? Dej, dej, dej? A když přijde na to, abys něco udělal ty pro nás: 'Já jsem suverénní stát! Co mi tu máte co poroučet!' To najednou už nejsme bratři?!" To znamená, že se jedná o lokálpatriotismus, a on zastává stále stejný protiruský postoj, který se nezměnil ani o chlup. 

To právě díky této jeho "bohato-vektorovosti" ho poslali, a právě díky ní také nemůže nadávat Zelenskému. To by na Západě nebylo "comme il faut", protože Zelenskij bojuje proti Rusku. Jen někteří, které na Západě považují za marginály, si už dovolují říkat, že Zelenskij stále jen žebrá a tak podobně. Ale obecným trendem je, že Zelenskému se nadávat nesmí. A jak je na tom v tomto ohledu Lukašenko? Ten mu říká Voloďa Zelenskij. A o Putinovi: "Já jsem mu řekl! Já od něj vždy požaduji! Já mu nakázal!" Co to jako má být? To jsou ty bratrské vztahy? To má být ten spojenecký stát? Když se všude cpeš, překážíš člověku při řízení státu, abys tak dal najevo, že to ty řídíš Putina? Vždyť ty dáváš najevo, že jsi nula. Všem bylo za ty čtyři hodiny přenosu zpráv předvedeno, že Lukašenko je jako člověk nicka, který si ani neuvědomuje, že jedná jako nicka. To jeho omezené myšlení se projevuje v plné kráse.

Ale pro Západ je to přece životně důležitá otázka. A Lukašenko by nepřijel jen tak a neprosazoval Istanbulské dohody, kdyby měl ve svém aktivu jen Stankeviče, který sní o kapitulaci Ruska, aby přestalo existovat. Ne! A mimochodem, Stankeviče přece nikdo nezakazuje, televize ho stále přikrmuje. Ne, ten přijel proto, aby dal signál všem podpindosnickým silám v Rusku jít do útoku. A nepřijel jen tak z ničeho nic. Tento týden na Západě odvolali sankce proti Avenovi a Fridmanovi. Vždyť se na to podívejte. Je to snad první případ zrušení sankcí? Ne! Od poloviny léta roku 2023 periodicky ruší sankce. A proč se to děje? Jedná se totiž o politiku cukru a biče. Ty sankce proti Rusku nepracovali do té doby, dokud nezačali zavádět osobní sankce proti "elitě". A jakmile je začali zavádět, tak ve svých osobních zištných zájmech začali zrazovat zájmy státu. Přesně to, o čem jsme mluvili, když jsme mluvili o klanově-korporativních skupinách a volitelnosti do řídících funkcí v subjektech federace, v oblastech a městech. Právě tohle se okamžitě projevilo: "Ne! Mé zájmy jsou důležitější než ty státní." A začali záškodničit s plnou silou.

Ale budou-li neustále utahovány šrouby, zaváděny další a další sankce, mohou strhnout závity, a potom ti, proti kterým zavedli sankce, skutečně začnou pracovat s plnou silou pro zájmy Ruska, přestože se neshodují s jejich osobními zájmy. Touha přežít je k tomu donutí. Proto musí neustále dávat signály: "Jestliže změníš své chování a začneš jednat v zájmu Západu, tak ty sankce proti tobě odvoláme." A právě v průběhu těchto hrátek ruší sankce zaměřené proti tomu či onomu. Není to nic velkého, ale je to signál pro "elity". A jako nápovědu jim předvádějí: "Podívejte se, jaký vlastenec je Lukašenko. Takže to tlačte směrem k Istanbulským dohodám." Ale oni vůbec nechápou, jaký je stav…

A kdyby Lukašenko chápal stav společnosti v Rusku, tak by ani nepípnul o Istanbulských dohodách. On tak přichází o poslední podporu těch, kteří si stále ještě myslí, že Lukašenko je náš přítel, soudruh a bratr, že s námi skutečně tvoří spojenecký stát, že přeje Rusku dobro, že přeje Bělorusku dobro. Konečně je to přesvědčuje o tom, že se ujedná o samolibého burana, který se prodral k moci. Zelenskému je Ukrajina ukradená a podle toho se chová, stejně tak je Lukašenkovi ukradené Bělorusko. Cožpak nechápe, že padne-li Ruska, tak padne i on? Jako nikomu nepotřebný? Chápe. A proto je jeho úkolem… Jak on přemýšlí? Že se mu povede naskočit a prodrat se do čela Ruska. To proto se tak lepí na Putina. Jenže on si myslí, že když se k Putinovi chová tak přezíravě, že tím ukazuje, jak má sám navrch. Ve skutečnosti jen sám sebe diskredituje. A protože tyto procesy nechápe, tak se namočil se všemi protiruskými silami… Tohle byly ty jeho pohnutky. On se chce dohodnout se Západem, a to oni ho vyslali. Takto se projevil, ale nezafungovalo to. Ti, kteří zde žijí, si uvědomují, že mluvit nyní o takových jednáních, zrazovat stát by znamenalo, že se sami zcela odepíšou. Sergej Borisovič Stankevič je politická mrtvola, tak ten si promluvit dovolil. Ještě Rybakov z Jabloka a možná se ještě našel někdo. To jsou všechno politické mrtvoly.

A všichni ostatní se pokoušejí lavírovat, přikrčit se v pozadí a tak dále. Dokonce i Peskov byl nucen říci: "Přes všechnu naši ochotu jednat, je nutné se přitom opírat o reálie a zájmy státu, se suverenitou státu se neobchoduje. Žádný návrat k Istanbulským dohodám se konat nebude." Ale je tu ještě jeden aspekt. Jak Rusko pracuje s těmi, kteří vstupují s Ruskem do spojeneckých vztahů nebo se projevují jako ruští lidé a pracují pro zájmy našeho Velkého Ruska? Samozřejmě včetně Ukrajiny, Běloruska a všech ostatních republik. V poslední době u nás došlo k celé řadě teroristických útoků, při kterých byli zabiti různí lidé. Nu dobrá, zabili Darju Duginovou, to byla občanka Ruské federace, to je něco trochu jiného. Ale zabili Ilju Kivu. Ten byl mimochodem napřed aktivním účastníkem té rádoby antiteroristické operace na Donbasu. Bojoval proti domobraně, proti Doněcké a Luhanské republice. Ale potom se přestěhoval, začal žít v Rusku a aktivně demaskovat tu kyjevskou bandu. Zda to bylo upřímné či ne, co ho k tomu vedlo, teď není až tak důležité. Otázkou je, že dostal možnost takříkajíc svou prací vykoupit své předchozí hříchy, kterých se dopustil vůči ukrajinskému národu, když bojoval proti DLR a LLR. Na tom on pracoval a zabili ho.

Tento týden došlo k pokusu o atentát na bývalého podplukovníka SBU Prozorova, dali mu bombu pod auto, on sám byl zraněn. A já se ptám, zda byl při takovém množství teroristických útoků likvidován třeba jen jeden vysoce postavený důstojník SBU a GUR, kteří se dopouštějí těchto teroristických útoků proti nám? Ne! Ty raketové útoky proti SBU, kde umírají kolektivně, při nich bezesporu ano. Ale za prvé jsou zřídkavé a za druhé je nutné ukázat: "Zabili jste tohoto člověka, který byl pod naší ochranou, pod ochranou Ruska, a proto byl tento úředník ve významné funkci v odpověď zlikvidován. A vůbec není důležité, zda se podílel na přípravě toho teroristického útoku či ne, musí se stát symbolickou figurou, lidem je zapotřebí dát znak. Ať mu přiletí v poledne, až bude sedět u oběda, raketa oknem. Mimochodem, vypořádali jsme se s ukrajinskou protivzdušnou obranou a to se podívejme. "Ruské rakety" přestaly padat na obytné budovy.

A kolik naše rakety mají v sobě výbušniny? 500 kg. To znamená, že potom těch 500 kg vybuchne na tom konkrétním objektu, kam přiletí. A není to tedy tak, že by ruská raketa s 500 kg dopadla na obytnou budovu a vybuchlo jen 50 kg. Jakmile Ukrajině došly rakety protivzdušné obrany, které právě v sobě nesou 50 kg, tak přestaly dopadat na obytné budovy. Takže po každé takové akci je nutné zlikvidovat symbolické lidi, symbolické! Které lidi znají, zvláště na Ukrajině. Aby bylo jasné: jakmile u nás dojde k teroristickému útoku, bude u vás zlikvidován zločinec, nějaký významný zločinec. Tam je to samý zločinec, je tam banda. Po státním převratu na Ukrajině tam není legitimní moc. Zdrojem státní moci se tam stal státní převrat. A nás nezajímá, kolik lidí se účastnilo volby vůdce bandy. Ta banda, která terorizuje Ukrajinu, musí být zlikvidována. Cožpak se ti vojenští verbíři, kteří chodí a sbírají lidi přímo z ulic, nedopouštějí teroru? A je toho mnohem víc. Takže likvidace kohokoliv, kdo se podílí na řízení takového státu, je likvidací konkrétního zločineckého pohlavára. A není důležité, zda se jedná o poslance Nejvyšší rady, člena vlády, vojenské rozvědky nebo SBU. To není důležité. Je zapotřebí vybírat si symbolické lidi, kteří odpovídají tomu zločinu a exemplárně je zlikvidovat. Dokud to nezačneme dělat, tak nám neuvěří.

Protože všichni vykládají: "Ano, my jsme pro Rusko. Ale udělá pro nás Rusko vůbec něco? Já budu riskovat svůj život. Odpoví na to Rusko nějak? Bude chránit ty, kteří se rozhodli, že nepůjdou s bandou, ale s Ruskem, kteří se chtějí spojit s Ruskem?" A tento týden došlo k velice symbolické události, dokonce ke dvěma. Ta první nemusela u někoho vyvolat nijaký zvláštní zájem, přitom je velice důležitá. FSB oznámila, že Londýn plánuje diverzi na těžební věži v Černém moři. Nu, není až tak důležité, zda šlo o těžební věž či něco jiného, důležité je, že se o těch diverzích, které plánují v Londýně, začalo mluvit přímo. Prohlášení, že tyto teroristy připravily britské tajné služby, že je připravili, že je poslali britští důstojníci provést konkrétní teroristický úkol. Začalo se o tom mluvit přímo. A to je velice důležité. Přestali jsme skrývat účast Západu ve válce proti Rusku. Začali jsme konkrétně mluvit o účasti západních států a jejich tajných služeb ve válce proti Rusku.

A to druhé prohlášení právě odpovídá na tu otázku, kterou položila ta dívka. - Marina Ovsjanikovová. - Ano. Jde o to, že Vyšetřovací výbor v odpověď na žádost poslanců zahájil trestní řízení ve věci financování terorismu úředními osobami v USA a zemích NATO. To vyvolává otázku. A jak můžeme vést jednání s někým, kdo proti nám vede teroristickou válku? S jakými USA? To se vracím ke Giginovi, který měl delší proslov: "Musíme vést jednání s USA." S jakými USA? "Úřední osoby", to znamená, že se toho účastnil stát. Jinak by bylo řečeno "občané", a potom nezávisle na tom, jakou zaujímají funkci, by šlo o "občany". Tehdy by bylo možné oddělit politiku státu od činnosti konkrétního občana. A zde šlo o "úřední osoby USA". To znamená, že tu teroristickou válku, kterou vedou proti nám, řídí USA. Cožpak nevíme, že SBU a GUR jsou podřízenými útvary tajných služeb USA? Jsou jen nástrojem, jehož prostřednictvím jsou prováděny teroristické útoky, a to včetně toho v Crocusu. To znamená, že USA nám zařídily teroristický útok v Crocusu a my na to: "Pojďme spolu jednat." Co to jako má být?!

O čem to má být? To tedy nevím, nakolik se musel daný člověk zbláznit, aby něco takového navrhl! Ale velmi dobře si uvědomuji, že "baťka" Lukašenko a Gigin dostali takové nabídky, které nešlo odmítnout. On prostě nemohl nepřijet a nezačít mluvit o Istanbulských dohodách, a potom se nalepit Putinovi na paty a překážet mu při práci, ve smyslu, že se účastní řízení ruského státu, to on bude zkoumat vesmír a stavět ruskou vesmírnou stanici. Skutečně? Sedlák (kramář) a hlava státu...

A co že to zachrání? Nastolení dynastie Lukašenků? Vždyť tato věc uzavírá jakákoliv jednání, výslovně jednání s USA jako s jakýmsi prostředníkem. Pokud snad někomu není jasné, že USA nemají žádné právo vměšovat se do našich vnitřních záležitostí a určovat nám, jaké máme mít vzájemné vztahy s jinými státy postsovětského společenství... To je naše vnitřní záležitost, sami se s tím vypořádáme, je to naše rodina. A třicet let, to není žádná dlouhá doba od rozpadu staletého impéria, to vůbec ne. Je to jen dočasné onemocnění státu, které národy překonají. Ať už se budou "elity" snažit jakkoliv si ho mezi sebou rozdělit, tak se jim to nepodaří. My to nyní v jednom aspektu vidíme na příkladu Ukrajiny a z druhého aspektu zase na Bělorusku…

Baťka Lukašenko je prostě nucen hrát si na vlastence, nic jiného mu nezbývá. A tam, kde provedli státní převrat a nesouhlasí s tím, abychom se spojili mírovým způsobem, abychom vzájemně spolupracovali… Jestliže Ukrajina zaútočila, a ta banderovská pakáž se rozhodla zabíjet ruské lidi, nedá se nic dělat, a čistka tam bude provedena silovým způsobem. Každá republika si volí cestu sama, jak se bude obnovovat, jak se dá znovu dohromady s Ruskem, zda mírovým způsobem nebo… Opakuji, že Lukašenko vůbec není přítel Ruska, je jeho nepřítelem, otevřeným nepřítelem. Už nadělal mnoho škod, ale je nucen hrát si na vlastenectví, protože takto je naladěna celá běloruská společnost. Nemůže se chovat jinak, protože jinak by nebyl politickým lídrem. Teď je období, kdy má každý projektově zkonstruovaný rádoby stát čas, aby se vyléčil ze své "samostijnosti" a "malosti".

A jedni to dělají správně, a takové příklady známe, zatímco druzí si různě nabíhají a někteří chtějí úplně… Jako třeba Pašinjan. Na Ukrajině probíhá rozsáhlá likvidace ukrajinského obyvatelstva a Pašinjan si vytyčil za úkol rozvázat totální válku, ve které bude zlikvidováno veškeré arménské obyvatelstvo žijící v Arménii. Já se jen divím chování Arménů. Cožpak nevidí, že je hodlají všechny zlikvidovat? A že záchrana může přijít jen z Ruska? Ale oni to vidí takto: "Ruský Váňa nechtěl za nás válčit, a proto ho nenávidíme." Takto brzy hodně narazí. Takto brzy narazí, Pašinjan je vede k totální genocidě arménského národa, k totální.

Opakuji: podle plánů budování Velké Arménie má být to zbylé obyvatelstvo, které tam nyní žije, zlikvidováno. Cožpak není vidět, jak to k tomu všechno spěje? Takže Putin využívá ta jednání jako trumfovou kartu. Ukazuje: "Ano, my jsme přistoupili na Istanbulské dohody." A že je nezveřejňují? Nu, dobrá... Potom, po ukončení válečných akcí se s tím vypořádáme i s těmi "elitami" se vypořádáme. Ale on to nyní využívá jako trumfovou kartu: "My přece jednání neodmítáme, ale budou za našich podmínek." A tím jsou rossionské podpindosnické "elitě" uzavírány všechny možnosti zradit stát na této úrovni. Samotného baťku Lukašenka na tom odvařili a přínos žádný! Nezadařilo se jim. Tak taková je ta situace s jednáními.

A to, co jste řekl, že Borrel prohlásil, že válka v Evropě už není fantazií. to je právě má k nim přimět: "Nyní bude proti Rusku bojovat celá Evropa…" Jednou posílají do Litvy kontingent vojsk, jednou… Vytváří se takové pozdvižení. To je právě ten informační základ. To první, co mělo pomoci pohnout "elitou", bylo zrušení těch sankcí. Ukázali jí tak mrkvičku. A to druhé má za úkol, vytvořit jí pro to informační základ: "Chcete bojovat proti celé Evropě? Jen se podívejte, už do toho jde Francie!" Vždyť celá ta evropská armáda je menší než jedno naše uskupení bojující na Ukrajině. I kdyby vyhrabali úplně všechny vojáky, tak jich stejně bude méně.

A tím nás chtějí zastrašit? Francie říká: "Ano! A pokud nás Rusko neposlechne, tak bude jaderný útok!" "A co když Rusko udeří jadernými zbraněmi?" "Cože? Nevolníci proti nám, jejich pánům? A jadernými zbraněmi? Jen se podívejte, jak se před námi ponižují, jak se cpou k nám na olympiádu. Ještě se mezi sebou rvou, aby mohli jet do toho našeho kutlochu plného štěnic, aby nám tu lízali paty, aby nám tu lízali zadek. A tito otroci, že si dovolí proti nám zaútočit? To ani náhodou!" A právě tímto způsobem jsme se přiblížili ke globální jaderné katastrofě, protože Západ je přesvědčen, že rossionská "elita" si prostě nedovolí na ně zaútočit. Oni mohou proti nám zaútočit a Rusko si nedovolí odpovědět. Utvrzuje je v tom jednání generálního štábu, a jmenovitě Gerasimova s jeho telefonátem Milleymu, ve kterém se omlouval za Šojgua: "Šojgu si dovolil mluvit s vámi hrubě..." Tedy s Austinem. "A já vám povídám, že nedopustíme, aby USA byla způsobena nějaká škoda." Kolik už amerických vojáků z povolání padlo? Vojáků z povolání! Které pohřbívají na Arlingtonském hřbitově, když je tedy vůbec odvezou… Neustále tu slyšíme zprávy, že proběhla výměna těl padlých.

Ale my přece víme, že Ukrajina se vůbec nestará o to, aby pohřbívala své padlé, vůbec o to nestojí. Navíc by ty mrtvé museli posílat do týlu, kde by to vyvolávalo napětí a ještě umožnilo jejich příbuzným požadovat od státu příslušné kompenzace. Proč by si takto zbytečně působili hlavobol? Tak koho to vyměňují? Vyměňují vojáky z povolání sil NATO, kteří padli v bojích proti ruské armádě. To jsou ti, které si berou, protože ty je nutné odvézt. Někoho do Polska, někoho do Francie, někoho do Německa, někoho do Itálie a někoho do USA. Žoldáky si také neberou, ti jim nejsou k ničemu. Ale vojáky z povolání potřebují, a proto si je berou. Tak taková je to situace.

Nebudou žádné Istanbulské dohody a Putin řekl jasně: "Ne!" Ono také záleží na tom, kdo co uslyšel, jenže to pak bohužel šíří v informačním poli. A ta položená otázka je právě dokladem toho, že je to šířeno v tom informačním poli.

Pracujeme už téměř hodinu dvacet minut. Přejdeme k poslední otázce pro dnešek. Valeriji Viktoroviči, okomentujte útok Íránu na Izrael. Všechno to vypadá jako absolutní blamáž pro Írán. Vyhrožovali a ve výsledku byly prakticky všechny drony i rakety sestřeleny.

Ne, tak především o výsledku toho útoku se bude dát soudit až po uplynutí určité doby. Teď tu pravdu neřekne nikdo, to ani náhodou. A zde je nutné, já se to pokusím vysvětlit v krátkosti, uvědomit si následující věc. Pro Írán je provedení útoku proti Izraeli v podstatě ze všech stran nevýhodné, ale přesto do toho šel. Írán daleko větších úspěchů dosahuje jinými způsoby, jenže v Íránu jsou dvě skupiny. Jedni chápou, jak by mělo impérium řešit úkoly, pomalu a v klidu, realizací jiných operací a ti druzí chtějí rychlá řešení, na šesté prioritě, efektní. A k čemu je potřebují? Tento útok je vyrovnaný výsledek politiky první i druhé skupiny. Tak především, jak to vypadalo informačně po... (útoku Izraele na íránské velvyslanectví)? Všichni říkali: "V období od toho do tohoto data Írán provede útok." A co řekl Írán? "Pomsta je pokrm, který se má podávat studený. A proto až to bude zapotřebí, tak odpovíme a odpovíme v té míře, v jaké to bude zapotřebí a ne v té, jakou navrhujete." Ale to ne: "Írán na Izrael zaútočí. Izraelská velvyslanectví začala být vylidňována…"

To znamená, že stále zvyšovali napětí a všechna data, která byla ohlašována, Írán ignoroval, nikdo se netrefil. Zároveň docházelo k podivné věci. Najednou všechny státy zatáhnuté do tohoto konfliktu začaly prohlašovat: "My přes své území nepustíme americké rakety, americká letadla a tak dále. My se té věci nehodláme účastnit." A proč tak najednou začaly mluvit? Je to velice jednoduché. Írán udělal malý, velice zajímavý krok, který nikdo moc neocenil, ale který má velký význam ve formování Íránu jako centra koncentrace řízení na globální úrovni. Je to jako ve hře v šachy, když táhnete pěšcem a výsledkem je blízký mat, který se stává téměř nevyhnutelným.

Takže Írán se zmocnil lodi v Hormuzském průlivu. Demonstrativně se zmocnil té lodi. A všem začalo být jasné, že pokud Írán uzavře Hormuzský průliv, tak si to všechny státy zatažené do této situace pěkně odskáčou. A proto všechny státy okamžitě začaly říkat: "Íráne, my proti tobě nic nepodnikneme a navíc zabráníme USA, aby proti tobě útočil a uzavřeme ten prostor." Takto to zařídil. Írán ten útok nepotřeboval, ať už se na to díváte z jakékoliv strany, prostě z jakékoliv. Někteří říkají: "Ne, tento útok potřebovali k tomu, aby provedli rozvědku bojem." S tím bych souhlasil ale jen pod jednou podmínkou, že by potom následoval ten hlavní masový útok. Jestliže provedete rozvědku bojem, odhalíte obranný systém, a potom teprve vystřelíte…

Írán má podle odhadů řádově 200 tisíc dronů. Představte si, jak by to vypadalo, kdyby těch 200 tisíc dronů bylo vystřeleno proti Izraeli, s jeho kompaktním územím, které má jen 22 tisíc metrů čtverečných? Ať už by jich sestřelili, kolik by chtěli, z Izraele by nezbylo vůbec nic. Ale jinou věcí už je, že chemické podniky, které tam jsou, by vyvolaly ekologickou katastrofu. Proto má Írán zájem na tom, aby zlikvidoval stát Izrael, možná dokonce i fyzicky zlikvidoval jeho obyvatelstvo, nebo ho poslal někam jako diasporu, ale v žádném případě nestojí o ekologickou katastrofu. Proto byl ten útok zaměřen čistě jen na vojenské objekty. Kolik toho sestřelili, a kolikrát se trefili, to je otázka, která se ukáže až časem, musíme počkat. A zda byly použity hypersonické rakety či ne, není známo. Ale to, že ten hlavní útok byl veden drony, které několik hodin letěly přes Irák, Sýrii a Jordánsko…

A samozřejmě je sestřelovali. Ale kdo? Sestřelovaly je USA, Velká Británie... ...a Jordánsko. USA prohlašují, že sestřelily více než 70 dronů a přinejmenším 3 balistické rakety. Sunak prohlašuje, že britská letadla sestřelila několik dronů. A několik dronů sestřelilo Jordánsko. Nu, i kdyby jich sestřelily třeba polovinu. V New York Times prohlašují, že bylo sestřeleno 185 dronů, tak to zatím přijměme. Dokonce i víc, proč jen polovinu? 90 prý jich sestřelili, tak z těch 105 ponecháme jen 80 nesestřelených. Ještě ubereme dalších 50. Ale zbytek doletěl, ten přece doletěl! A proč by měli provádět rozvědku bojem, pokud by hned nenásledoval útok? A to, jak nyní probíhají události v regionu, je pro Írán kriticky výhodné. Je to tak, že ty hromadné útoky, které provádí Jemen, vedou k tomu, že USA, Izrael a spojenci neustále spotřebovávají své protivzdušné prostředky. Neustále je spotřebovávají, a jak se vyjasňuje…

Německý torpédoborec odmítnul dál střílet, prostě prohlásili: "Tyto rakety se nevyrábějí a budeme-li je potřebovat, tak už je nebudeme mít kde vzít. A tady je kvůli Izraeli spotřebováváme na halířové drony. A co když je sami budeme potřebovat? V Německu už se nevyrábějí a není v plánu je vyrábět. A čím potom budeme střílet?!" A ta situace je taková, že nestačí, že ty stávající zásoby munice spotřebovávají na Ukrajině, teď ještě o ně přicházejí tady, když by je mohly potom potřebovat jinde. Pro Írán je to velice výhodné. Čím více raket spotřebují proti jemenským Hútíúm při útocích na území Jemenu, protivzdušných prostředků, kterými sestřelují drony…

Nebo také nesestřelují, jak se ukazuje. Jednomu dánskému letadlu systém řízení úplně vypověděl službu, takže už se vůbec nemohlo účastnit a vrátilo se zpět do Dánska. A zatím co se zkroušeně vracelo, tak dalšímu se povedlo vystřelit raketu na obytné budovy. Mimochodem protileteckou nebo protilodní, teď nevím, to není důležité. Hlavní je, že letěla úplně jinam... Takže je to pěkný cirkus. To, co se děje s britským vojenským loďstvem, je k smíchu i pláči zároveň. Ale ten problém spočívá v tom, že neustále spotřebovávají svou munici. Mají jí stále méně a méně. A pro Írán je výhodné vysílit je přes Jemen, aby tam vyčerpaly co nejvíce svých sil na odrážení jemenských útoků. Až potom je možné brát Izrael holýma rukama. A to hlavní, čeho dosáhl Írán a USA si to také uvědomují. Samy USA už pocítily několik útoků ze strany Íránu proti svým základnám, při kterých samozřejmě nedošlo k "žádným ztrátám".

Je sice pravda, že vojenská dopravní letadla někoho odvážela a na Arlingtonském hřbitově potom někoho zase pohřbívali, ale "ztráty nebyly žádné". A o čem okamžitě začaly mluvit USA? Tvrdilo se, jak se vylekali té jejich lodičky a USA: "Jen nestřílejte na naše základny. My budeme sestřelovat vaše… Ale vy po našich základnách nestřílejte!" Hegemon prosí Írán, aby ho nechal na pokoji! A u nás se podpindosníci vůči USA chovají jako králíci před hroznýšem. Takže pro Írán ten útok nebyl vůbec výhodný. Nu ano, odhalili zónu protivzdušné obrany. Ale oni přece odhalili i určitý mechanismus vypouštění dronů a raket z Íránu, což je zase zpětná rozvědka. Samozřejmě, že má Írán připraveno několik scénářů vypouštění dronů a raket. Ale jeden z nich už je vyřazen. Tyto startovní pozice už se prozradily, takže tato varianta bude zohledněna se vším všudy ve scénáři odražení budoucího útoku.

To snad bylo pro Írán výhodné? Ne! Ale bylo nutné to podniknout, aby se uklidnilo "extrémistické" křídlo. A tak je uklidnili, ukázali jim, že Írán může odpovědět. Írán jim naznačil: "Nechte toho chlapi, my toho můžeme vystřelit také desetkrát víc!" Jen si to představte, ani nemusí střílet rakety… A to mají i rakety, přičemž hypersonické, nebo takové, které se jim blíží. Jen si představte, že vystřelí těch 200 tisíc dronů, že prostě poletí ve vlnách a všechno to půjde na Izrael. Samozřejmě, že 200 tisíc dronů by museli pouštět, pouštět a pouštět… A oni poletí a poletí! Tohle se v každém případě protlačí a Izrael přestane existovat. Jenže Írán si prostě nepřeje žádnou ekologickou katastrofu v tomto regionu, oni přece potřebují ten životní prostor Izraele pro sebe. Nu, Netanjahu. Nu dobrá, tak plánuje, že všechny židy zabijí a Izrael bude zlikvidován a je připraven sám v důsledku toho útoku zahynout. Vždyť tak byla ta otázka postavena, jak o tom mluví Írán: "Jste připraveni přijmout toho desetkrát více?"

A co to znamená, desetkrát více? Jestliže podle informací z New York Times teď vystřelili 185 dronů, 36 střel s plochou dráhou letu a 110 balistických raket… Řekněme, že to bylo 110 balistických raket. To znamená, že desetkrát více bude 1100. No to se podívejme, téměř o tisíc více než předtím. Jestliže to bylo 36 střel s plochou dráhou letu, tak jich bude 360, bylo 185 dronů, takže jich bude 1850. A co? Při tomto útoku USA sestřelily 70, nu třeba i 80 dronů, jak samy prohlašují a 3 balistické rakety. A teď jich poletí 1100. Tehdy sestřelily tři ze sta, i když i to je otázka. Tato čísla nejsou přece jistá, využíváme je jen pro tyto úvahy. Kolik bylo reálně čeho vystřeleno, se dozvíme až pak. Kolik toho bylo sestřeleno a kolik zasáhlo objekty, se dozvíme později. Nyní tato čísla udávají Američané, ale ti vždy lžou, až se jim od úst práší. Tak taková je to situace.

Jak už jsem zmínil, byla to poslední otázka.

To bylo velice v krátkosti. Ke všem třem otázkám to bylo velice v krátkosti. A i tak náš pořad trval velmi dlouho. Abyste se vyznali v otázkách řízení, musíte sami vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, abyste nečekali na nějakého toho Pjakina nebo někoho jiného, kdo vám to všechno vyloží. Také přece nepotřebujete žádného průvodce, když jdete do obchodu, abyste si nakoupili. Když umíte matematiku, tak si sami určíte, kolik máte v kapse peněz, co musíte koupit, kolik peněz můžete utratit a tak dále. Takže tohle všechno jen z pohledu společnosti a v daleko širším aspektu, nejen v tom spotřebitelském, musíte na základě Zákonu času umět sami. Kvůli tomu už nyní musíte vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, státy a jak probíhá nadnárodní řízení.

Takové znalosti jsou vyloženy jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. A stávající složitý, silný manévr byl předem popsán v práci vnitřního prediktoru SSSR, v třídílné knize Válka, Stát a Bolševismus. První díl je Stát, ten je o tom, co je to stát a zda jsou všechny státy skutečnými státy, co je to projektově zkonstruovaný stát, stát konstruktér a tak dále. Válka je o způsobech vedení válek. Bolševismus je o tom, kde je východisko z této krvavé lázně, ve které koupou celé lidstvo. Východisko je v ruském bolševismu, v pravidlech formování ruského světa. K té třídílné práci naši partneři vydali přílohy. Tak především jde o sborník analytických prací Fleet is being, který doplňuje obsah těch tří dílů různými tématy s ohledem na konkrétní průběžné události, jak zapadají do těch procesů, které už proběhly. Navíc naši partneři vydali doplňkový díl k prvnímu a druhému vydání, protože plánujeme třetí doplněné vydání. Kdy vyjde nevím, to zatím nemohu upřesnit. Ale ten doplňkový díl s materiály, které budou jeho součástí…

A doplnili jsme je proto, že začala speciální vojenská operace a zdálo by se, že ty otázky, které se rozumí samo sebou a není třeba je rozepisovat… Ukázalo se, že je to zapotřebí, protože různí analytici a odborníci se začali po svém vyjadřovat k těmto věcem, a proto jsme byli nuceni dopsat doplňkové materiály. A díl s těmito doplněnými materiály k prvnímu a druhému vydání právě vydali naši partneři. Jmenuje se podle toho Doplňkový díl. Vydali jsme ještě jednu knihu Státní symboly a státní suverenita. Stačí se prostě podívat na státní symboliku toho či onoho státu a okamžitě rozpoznáte, jakou má subjektnost, co si díky tomu může dovolit udělat a co ne, kde se může takový stát projevit a co se od něj dá čekat. Protože u nás vycházejí z toho, že Estonsko je stát, Írán je stát, Rusko je stát i Ukrajina, že je stát. Ale to jsou přece všechno státy s různou kvalitou, a to se právě vše odráží na té státní symbolice. Válka, Stát a Bolševismus, to je jediná kniha, kterou jsme vydali a dá se nyní koupit v papírové podobě. Ostatní knihy jsou jen v elektronické podobě. A naši partneři mají všechny knihy, které vydali, v papírové podobě.

A navíc vydali celou sérii knih vnitřního prediktoru, vydávají novou sérii Knihovny konceptuálních znalostí. Jako první, i když nejsou číslované, první byl vydán díl O ekonomice, abyste hned rozpoznali, aby hned bylo jasné, jak nás oblbují v ekonomice, a porozuměli tomu, jak funguje reálná ekonomika a v čem spočívá záškodnická podstata všech těch podpindosníků jako je Nabiullinova, Siluanov a další. Druhý díl je O imitačně-provokační činnosti, abyste porozuměli tomu, kdy a jak vám tvoří modlu. Podívejte se, jak moc svým řízením Rusko poškodil Medvěděv, a přesto z něj dělají lídra. "Ó, jaký to je státník!" A přece není důležité to, co říká, ale to, co udělal. On předvedl svůj vztah ke státu i lidem. Díl O imitačně-provokační činnosti, právě ukazuje mechanismy odhalující tyto procesy, jak odhalit imitačně-provokační procesy. Druhá kniha je Dostatečně všeobecná teorie řízení, to je páteř celé Koncepce sociální bezpečnosti. Tu musíte studovat ale společně s Koncepcí, protože Dostatečně všeobecná teorie řízení funguje s plnou silou jen když znáte i Koncepci.

Je nutné si ji však nastudovat i v její samostatné podobě, neboť je to něco, co musíte znát, jedná se totiž o mezioborový komunikační jazyk. Dokážete se vyznat v mnohých procesech, pokud znáte Dostatečně všeobecnou teorii řízení. A čím více si budete osvojovat celou Koncepci sociální bezpečnosti, tím lépe budete umět uplatňovat aparát Dostatečně všeobecné teorie řízení. Kniha Ejhle Puškin! je o konceptuální podstatě Puškinovy tvorby. A ještě dali dohromady několik prací vnitřního prediktoru v knize Není matrice jako matrice, o tom, jak ve společnosti pracují různé matrice. Abyste porozuměli tomu, o čem je přibližně řeč, nejde o to, že by to bylo přímo tematické… Existuje film Matrix. To právě on byl impulzem k napsání prací o matricích, kde bylo předvedeno, že není matrice jako matrice. Vy čekáte, že určitá matrice zafunguje určitým způsobem a ono to přesně tak není, může to fungovat totiž úplně jinak. Je to první práce o matricích a film Matrix byl impulzem k jejímu napsání.

Takže čtěte tyto a další práce vnitřního prediktoru, stávejte se konceptuálně mocnými, a potom obranou zájmů svých i své rodiny ve své obyčejné činnosti, budete moci ubránit zájmy státu a tím si zajistit světlou budoucnost svým dětem. Teď už mi nezbývá než se s vámi rozloučit a popřát vám úspěchy ve studiu těch prací, úspěchy ve vaší práci. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí. Do příštích setkání!