11.3.2024 Otázka – Odpověď

https://kob-forum.eu/2024/03/16/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-11-03-2024/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči. 

Dobrý den. 

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 11.03.2024. První otázka je od Mariny Ovsjanikovové. Valeriji Viktoroviči, okomentujte prosím mapu "Nové" Ukrajiny, kterou demonstroval Medvěděv na maratónu Znalosti-Přední osobnosti, podle které se může Vinnická oblast stát součástí Rumunska, Užgorod Maďarska, Lvov, Ivano-Frankovsk a Žitomir by zase získalo Polsko, přičemž ostatní regiony by se připojily k Rusku. Může se takový scénář realizovat nebo ne? Proč, k čemu a pro koho byla určena demonstrace takové mapy a co za tím bude následovat? 

Jako vždy to, co dělá Dmitrij Anatoljevič Medvěděv, má jiný účel, než jak to má vypadat. Opět to bylo takové tvrdě vlastenecké vystoupení: "Hranice Ruska nikde nekončí. Ukrajina musí přestat existovat jako stát, protože se jedná o nezpůsobilý stát." A mnohá podobná prohlášení. Ale když se fakticky podíváme na to, co říká, jak to říká, jak je to doprovázeno obrazově, například tou zmiňovanou mapou, kde byly pečlivě odstraněny hranice všeho, takže pokud člověk neví přesně jaké má hranice jaký stát, jak má například Ukrajina rozděleny oblasti, tak tam nic moc neuvidí. Co přesně by se mělo stát součástí jiných států a co zůstat v Rusku. Ale je-li řeč o návratu ruských území, tak jak je možné vyčleňovat Kyjev, kyjevskou oblast, jak to bylo na té mapě, do nějakého státu, který by jako měl být zůstat zachován. 

O čem to vypovídá? Všem už začíná být jasné, že zůstane-li z Ukrajiny jakýkoliv kousíček území pod názvem Ukrajina, suverénní… Byť i čtverečný milimetr, tak jednoznačně zůstane banderovskou líhní, kde budou speciálně vychovávat lidi nenávidějící Rusko, kteří smysl své existence vidí jen ve válce s Ruskem a zabíjení Rusů. Právě to je podstatou politického ukrajinství. Žádnou jinou ideologickou složku to nemá. Podstatou projektu Ukrajina a zformování Ukrajinců, kterému už je tisíc let, vždy bylo vytvoření nástroje války proti Rusku, lidského nástroje, který za smysl svého života bude považovat válku s Ruskem a zabíjení Rusů. Jak zněl úkol, který gosudar vytyčil na začátku speciální vojenské operace? 

Demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. Ale ponecháme-li jakýkoliv kousíček Ukrajiny, tak nemůže být ani řeči o nějaké denacifikaci. Velmi dobře to vidíme na podstatě banderovského režimu na Ukrajině. Vidíme, jak to takzvané mezinárodní společenství… Lidé se diví: "Oni tam snad nevidí ten fašismus? Proč se s tím smiřují?" Oni se s ničím nesmiřují. Oni zcela cíleně pěstují to ukrajinství, udržují tam ten ukrajinský fašistický režim, aby měli nástroj války proti Rusku. A něčeho takového se Západ nevzdá. Tohle je pro Západ možnost bojovat s Ruskem cizíma rukama a přistoupil kvůli tomu na vyostření vztahů s Ruskem ve všech ohledech. Uvalil proti Rusku sankce, počítají to různě, někdo říká, že okolo 18 000 sankcí, někdo 19 500. Tak vezměme minimum, 17 000, i to je neskutečně mnoho. 

Je to ukazatel, že Západ vsadil všechno na to, aby Rusko zničil, a proto také nikdy nebude souhlasit s žádným neutrálním postavením Ukrajiny. Ten bude souhlasit jen s jedním, s oddechovým časem. Proto teď tak posilují ten informační program: "Potřebujeme jednat, jednat…" "Předmět k jednání není, ale pojďme si promluvit o možných jednáních…" A u nás všechna "elita": "Páníček s námi chce mluvit. Poslechněte si, co řekl papež…" Čím je pro vás ten papež? Naše země je pravoslavná, když už jsme u toho. Naše země je muslimská. Tak čím je pro nás nějaký papež? Tím, kdo stojí za banderovci/benderovci? Tím, kdo podporoval Třetí říši ve válce proti Rusku? "Páníček si s námi chce promluvit!" až se zalyká všechna ta "elita". 

Jen si povšimněte, kolik různé té pakáže se vrátilo na scénu, na televizní obrazovky, té, která Rusko očerňovala, té, která odsoudila speciální vojenskou operaci, která vyjadřovala své pohrdání armádou. A teď jsou znovu na obrazovkách, mají své pořady, znovu si mastí kapsy. Vlastence nikam nepouští a takhle pakáž se všechna vrací a hned se usazuje na teplých místečkách. Jakákoliv varianta rozdělení Ukrajiny znamená vzdát se dosažení cílů speciální vojenské operace. Fakticky tak Dmitrij Anatoljevič Medvěděv opět veřejně oznámil Západu, že zastupuje klanově-korporativní skupiny, které si na vlastenecké jen hrají a ve skutečnosti jsou stále připraveny… Slouží mu a jsou připraveny zradit zájmy státu, a to v ještě větší míře, než oč Západ požádá. 

Proč potřebuje Západ ta jednání? Oni se tím v podstatě ani netají, stejně jako v případě Minských dohod… A ty se mimochodem mohly stát unikátním způsobem, jak provést denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny mírovou cestou, aniž by muselo dojít na speciální vojenskou operaci. Ten, kdo vystupuje proti Minským dohodám je buď hlupák nebo nepřítel lidu. Jiná možnost není. Jednalo se o unikátní způsob, jak se vyhnout speciální vojenské operaci, jak provést demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny mírovou cestou. Ano, v takovém případě by bylo nutné Ukrajinu po jistou dobu… Ne trpět, ale nechat ustálit, dokud by to ze sebe nedostala v rámci nějakého neutrálního státu. Se začátkem speciální vojenské operace tato možnost pro Ukrajinu padla. 

Ukrajina jako stát musí přestat existovat, a to zcela, bez jakýchkoliv odkrojků, jak to předesílá to vystoupení Dmitrije Anatoljeviče Medvěděva. Ale vraťme se k těm Minským dohodám. Kdo je sabotoval? Ty Minské dohody? Ti hurá "vlastenci"! Kteří tak pracovali proti zájmům státu. A pokaždé si zapamatujte, kdo se tak proflákne, i teď, v těch současných podmínkách, a označí se za protivníka Minských dohod. A proč právě v současných podmínkách? Protože už dost lidí, Hollande, Merkelová i mnozí další přímo prohlásili: "Tyto dohody nebyly výhodné pro Ukrajinu a Západ, byly výhodné výlučně pro Rusko a my jsme je jen využili k tomu, abychom posílili Ukrajinu pro budoucí válku s Ruskem." A nedokázali by to udělat, nebýt té rozsáhlé a všezahrnující usilovné nepřátelské práce všech zrádcovských rossionských "elit" při sabotování těch dohod. 

Nyní, kdy už dva roky probíhá speciální vojenská operace a přečtete si ty Minské dohody, tak uvidíte… Nu, pro nás to bylo očividné už tenkrát, ale teď už mnohým začíná docházet: "Tak ono to bylo ve skutečnost tak, že stačí, abychom byli subjektní a nelízali zadek našim americkým západním páníčkům? Stačilo se chovat jako subjekt a prosazovat svou suverénní politiku, potom bychom mohli zlikvidovat ty benderovce na Ukrajině, aniž bychom prováděli speciální vojenskou operaci. Stačilo podporovat opatření na denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny, která by tam přijímala vláda zformovaná ve výsledku Minských dohod. Tam prostě nezbývalo žádné místo pro benderovce. Dmitrij Anatoljevič, ten je štědrý! "Kemská volosť? 

Jen berte, však stát kvůli tomu nezchudne." Naši předci dávali velké Rusko dohromady po kousíčkách, stát, který zaujímal a zaujímá jednu šestinu planety Země. A takoví jako Medvěděv? "Nám to není líto, my to ruské území rozpidláme. A Rusové? Co s nimi? Jen si je vezměte. Že z nich budete vychovávat ruské odrodilce? Jen si je vezměte a dělejte si s nimi, co chcete." A Polsko? On sám uvedl příklad, že Polsko je nezpůsobilý stát, je to historicky Failed State. Stát, který vždy byl cíleně formován nadnárodním subjektem řízení. Polsko nikdy neexistovalo jako historický stát a nestalo se jím ve výsledku činnosti toho obyvatelstva, které žije na území Polska. Polsko bylo prvním projektem formování ruských odrodilců, vytvořením nástroje, který bude bojovat s Ruskem. Píšeme o tom mimochodem dost podrobně v té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus, v tom prvním dílu Válka, tedy v prvním dílu Stát. 

Kde popisujeme, jak Rusko a Polsko byly konkurenty v boji o právo stát se centrem koncentrace řízení ruských území. A Polsko to prohrálo. Na konci 19. století byla otázka státnosti Polska historicky uzavřena s konečnou platností. Obrození takzvaného Polska v roce 1918 a následně v roce 1945 už bylo jen takovou historickou kauzou, šlo o jeho obrození jako nástroje pro uplatňování určité politiky. Napřed šlo o pokus znovu mít nástroj proti Rusku. To bylo dočasné… Dopadlo to jako v tom vtipu. Mimozemšťani: "Kde máme začít válku proti pozemšťanům?" "V Polsku." "A proč?" "Nevím, všechny světové války začínaly obsazením Polska." To je mimochodem ukazatel toho, nakolik je ten stát suverénní. A když mluvil o hranicích, tak Dmitrij Anatoljevič… Správně uvedl Polsko, ale nerozebral to správně. 

To je právě území, přes které vede určitá strategická hranice mezi Západem a Ruskem. Ale nevede tudy z hlediska vojenského, ale z toho politického. Teď se těch hranic tak trochu dotkneme. Je nutné uvědomit si následující, že při vší té jeho vlasteneckosti ten Medvěděvův projev v dlouhodobé perspektivě přináší jen škodu. To jeho vlastenectví je závadné, ale tím hlavním je konceptuální neporozumění ohlášenému tématu, absolutní. Když posloucháte Medvěděva, tak chápete, že se ten člověk ničemu nenaučil a nic nepochopil. Čtyři roky strávil ve funkci prezidenta, takže se musel prakticky věnovat otázkám státního a nadnárodního řízení a měl by se u toho něco naučit, ale nenaučil se vůbec nic, nic nepochopil. Kolik let už je předsedou Rady bezpečnosti? 

Takže se fakticky dál musí zabývat stejnými otázkami. Ale ta přednáška, kterou přečetl z tabletu, a on ji celou přečetl z toho tabletu, ukazuje, že těmto otázkám vůbec nerozumí. Ano, je to jasné, tu řeč mu napsali jiní, kteří se také nevyznají v otázkách řízení složitých sociálních supersystémů. Co je to stát, jak jsou určovány hranice státu, vůbec nic nechápou. A kdyby tomu Medvěděv alespoň trošku rozuměl, tak by nikdy ty bludy nečetl. Konkrétní příklad. On tam mluví o zeměpisných, územních hranicích, o těch, které jsou vyznačovány na mapách všech států a mluví tam o strategických hranicích, které se neshodují s těmi zeměpisnými. To by se zdálo být správně, jenže on tam navrhuje přenechat nějaká území různým státům: Maďarsku, Slovensku, Rumunsku, Polsku. 

A to vyvolává otázku: "Chápeš ty vůbec, co to jsou strategické hranice?" Tak především, hranice států nevznikají jen tak. Každá hranice se především vytváří na základě přirozených krajinných linií, které umožňují vybudovat efektivní obranu a možnost průniku do operativního prostoru protivníka, pokud se na těch hranicích objeví. Když Stalin jednal s Churchillem a Rooseveltem o tom, že Zakarpatí bude naše, tak mu odpověděli, že Lvov nikdy nebyl součástí Ruska. Ať už je ten vtip pravdivý či ne… Stalin dobře věděl, že Lvov je ruské město, že je to historicky ruské město, a vždy bylo součástí Ruska, s výjimkou těch období, kdy bylo okupováno, například Rakouskem-Uherskem. Ale to bylo jen sto let, kdy se nazývalo Lembergem. A co mu na to Stalin odpověděl? Na to, že Lvov nebyl součástí Ruska? Nu, řekněme to takto, Ruského impéria? 

Stalin řekl: "Zato Varšava byla!" Oč se snažil Stalin? Vytvořit územní linii s ohledem na konkrétní krajinné podmínky, která by umožnila efektivně budovat obranu našeho státu. Kdyby přenechal nějaká území západní Ukrajiny nějakým státům… A my víme, jak přátelským státem je Slovensko, které jako první začalo dodávat všemožné zbraně, aby zabíjely Rusy. Ano, samozřejmě, že stát Slovensko není státem v plném slova smyslu. Je to absolutně projektově zkonstruovaný stát řízený z nadnárodní úrovně. Ale problém je v tom, kdo ho řídí a s jakým cílem. A co navrhuje Medvěděv tou demonstrací mapy? Navrhuje posílit protivníka a jeho možnosti opět útočit proti Rusku! Může si někdo při smyslech myslet, že nadnárodní řízení řekne Slovensku: "Nu, teď se ti zvětšilo území a staneš se suverénním samostatným státem." 

Skutečně? Že by tohle řekli státům, které vznikly z úlomků SSSR? Nebo tam bylo naopak zavedeno koloniální řízení? Jako když na Čubajsově úřadu sedělo 3 tisíce pracovníků amerických státních orgánů a určovalo, kdo bude jakým oligarchou a jaký majetek mu bude přiklepnut?! "Dokázal jsi, že nenávidíš Rusy a budeš provádět jejich genocidu jako například Děripaska? Tak tady máš!" A Děripaska… Vzpomínáte, jak se Děripaska pokoušel zlikvidovat ten závod v Pikaljovu? Jako blokádní Leningrad? Jestliže navrhují změnit zeměpisné hranice jinak, než jak byly za SSSR… Když Sovětský svaz budoval ty hranice, tak věděl, že ty státy za těmito jeho hranicemi, sovětskými hranicemi nebudou představovat pro SSSR, pro Rusko nebezpečí, protože tam bude provedena denacifikace a defašizace společností. 

Bylo nutné je provést v Rumunsku, Maďarsku a do určité míry i v Československu. V Polsku to byla přímo nutnost. Připomenu, že 1 300 000 Poláků bojovalo ve Wehrmachtu nebo v SS a jen 300 000 Poláků bojovalo za svobodné Polsko. Polsko se cítilo v moci Třetí říše velice dobře. Tyto věci je nutné znát a nezapomínat na ně. Takže Stalin za takové situace mohl v určitých místech ustoupit s hranicemi. Přenechat například Polsku Bělostok, nesebrat Maďarsku Uherský Novgorod. Mohl, protože tyto kroky by donutily Rusko/SSSR formovat svou globální mezinárodní politiku poněkud jinak a zdrojů a sil nebylo po 2. světové válce dost. Utrpěli jsme obrovské lidské a ekonomické ztráty, museli jsme obnovovat stát. Výhodnější bylo mít přátelský nárazník a ty hranice, odkud by protivník mohl zaútočit, posunout dál, než si tvrdohlavě postavit hlavu v určitých… 

Nu, nebyly to drobnosti, ale byly to otázky, jejichž řešení bylo možné odložit do budoucna. A teď to znamená, že je nutné posouvat ruské území na Západ a Medvěděv naopak navrhuje, aby všechny Stalinovy výdobytky byly setřeny a na západních hranicích opět vznikla hrozba pro Rusko. Tak taková je ta situace, proto v tom žádné vlastenectví není. Ale už jsme mluvili o tom, že Medvěděv se v ničem nevyzná. A nyní jsme mluvili o hranicích zeměpisných a strategických. V tomto ohledu, pokud by Medvěděv něčemu rozuměl, tak by chápal, že žádná území přenechávat nelze, protože se jedná o území strategická, a že strategické hranice Ruska přesahují jeho hranice. Když Medvěděv definoval strategické hranice, tak mluvil hlouposti, jednoduše hlouposti. Ano, skutečně, jakýkoliv stát, absolutně jakýkoliv stát, ať už se jedná o projektově zkonstruovaný či historický, ať už je to územně tak rozsáhlý stát jako Rusko nebo tak lidnatý jako Čína a Indie, nebo je to nevelký stát jako Vatikán s osmi stovkami lidí, každý má kromě těch hranic, které jsou zafixovány, tj. kromě zeměpisných a územních, tři typy hranic. 

První typ hranic nazval Medvěděv, jen ta jeho definice byla nesprávná, to jsou strategické hranice. Jsou to hranice, které umožňují bránit území státu a ohrožovat území protivníka v takových hranicích, které jsou co nejvýhodnější pro daný stát a maximálně nevýhodné pro jeho protivníka. Klasickým příkladem je existence Varšavské smlouvy na základě společné organizace, a ne na základě dvojstranných vztahů.... Mimochodem, dvojstranné vztahy vůbec nenarušují existenci takové organizace, ale naopak. Umožňovalo to budovat vztahy jak na základě dvojstranných vztahů, tak i na základě této organizace. Nejvýhodnější bylo budovat je na obou těchto základech. To odsunovalo linii útoku na SSSR/Rusko ze strany agresivního bloku NATO o 800 kilometrů. O těch 800 kilometrů jsme to odsunuli. 

To byly naše strategické hranice. Nyní, když se státy bývalého socialistického tábora a jejich úlomky staly členy NATO, tak se k nám naopak tyto strategické hranice přiblížily. A v případě začlenění tří pobaltských "vymirátů" do NATO už se přímo přesunuli na naše území. Nyní zase k Leningradu, k našemu druhému hlavnímu městu, jsou od něj jen 130 kilometrů. A Medvěděv navrhuje ještě silněji narušit strategické hranice Ruska. Opakuji, že strategické hranice, to jsou ty hranice, které umožňují státu zajistit si co nejvýhodnější hranice v případě konfrontace s protivníkem, a to jak z hlediska odražení jeho agrese, tak i z hlediska působení škod protivníkovi ve větších vzdálenostech. Je to vojenská složka, zajištění vojenské bezpečnosti. Kromě strategických hranic existují ještě ekonomické hranice. 

Krátce řečeno, když stát přenechá své zdroje v koncesi nebo jiným způsobem zahraničnímu kapitálu, tak si tím tento cizí stát rozšiřuje své ekonomické hranice a stát, který mu tyto zdroje postoupil v koncesi, si zase své ekonomické hranice prudce zužuje. A zúžení těchto ekonomických hranic určitým způsobem ohrožuje stát, jeho bezpečnost i jeho politické zřízení. Jsou-li u vás jsou cizí koncese. Uvedu příklad, vzpomeňme si, jak SSSR vytlačoval zahraniční koncese, které byly na území Ruského impéria a jak musel SSSR pod určitým tlakem přistoupit na koncese pro Japonsko a jak je potom vytlačil. Koncese a další formy ekonomické spolupráce, nejde o výhodnou spolupráci, jen o vzájemnou ekonomickou spolupráci, o okrádání států, je to jen nová podoba koloniálního systému. 

Takže v roce 1961 se po pádu starého koloniálního systému, za kterého koloniální státy okrádaly přímo, objevila ekonomická spolupráce, která umožňuje západním koloniálním státům udržovat si stejně jako dřív například africké státy jako kolonie a stejně jako dřív je okrádat. Tímto způsobem probíhalo rozšiřování ekonomických hranic. Jakmile se u Francie objevily problémy v Mali, Burkina Fasu, Nigérii a v dalších státech, tak to u ní vyvolalo ekonomické problémy, které dříve nepociťovala. Její ekonomické hranice se prudce zúžily a tím pádem i její ekonomická činnost. A jak to bylo za SSSR? Jen se podívejte, jakmile se vypořádal s koncesemi, tak se jeho ekonomická činnost rozšířila do všech států, do celého světa. Chyběla jen politická vůle vedení SSSR, aby to přinášelo výhody Sovětskému svazu, protože snilo o tom, stát se otroky Západu, to proto zničilo SSSR. 

No a ty strategické a ekonomické hranice jsou odvozené od politických hranic. Politické hranice mohou buď být posilněny strategickými a ekonomickými, nebo jimi posilněny nejsou a mohou existovat samy o sobě. Příkladem může být způsob existence bloku socialistických států, nezúčastněných států, států se socialistickou orientací a dalších. To je rozšiřování politických hranic. A zda je tam přítomen i vojenský kontingent, nebo se používá vojenský kontingent daných států, to už je otázka druhořadá. Ne vždy se bezpečnost vlastního území zajišťuje prostřednictvím nějakých přilehlých států. Velice často je nutná přítomnost v nějakých jiných částech světa pro zajištění bezpečnosti vlastního státu. Co teď říkají Američané? 

"Víte, Rusové to zařídili tak, že nás teď Afrika neposlouchá." My prakticky nemáme žádné páky v podobě propagandy na Afriku, ale činnost samotných Američanů v Africe a to, že Afričané vidí, jak jedná Rusko s jinými státy, a také vzpomínky na to, jak se tam choval SSSR, to je ten základ, o který se láme nátlaková politická moc vyvíjená Západem na Afriku. Ve výsledku se politické hranice, které se dají popsat jako vlivové zóny, tyto politické hranice Západu se zužují a Ruska rozšiřují. A vznikají tam navzdory odporu, záškodnictví a sabotáži ze strany rossionských "elit", které se maximálně snaží zabránit obnově suverenity Ruska a snaží se ho naopak položit na lopatky, aby tak zachránily USA. Nic z toho Medvěděv vůbec nechápe, nezná to, a proto mluví takové pitomosti o budování… 

Ono žvanit o věcech, o kterých nemá člověk žádnou představu, to je vždy nebezpečné. Představte si tu situaci... Medvěděv není jen tak někdo, je to jedna z nejvyšších osob ve státě zabývajících se jeho řízením. A ti, co mu psali tu řeč, nejsou vůbec žádní odborníci, nevědí jak, nedokáží napsat nic obsažného. Jestliže to neumíte, tak si alespoň sedněte a přečtěte knihy vnitřního prediktoru SSSR. To, o čem jsem mluvil, je všechno rozepsáno v té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. Přečtěte si to, pořádně si to přečtěte. Ať už to přijmete či ne, tak alespoň budete chápat, o čem je řeč. Matematiku se učí podvodníci i poctiví lidé. Učí se a používají matematiku, jedni pro své podvody a druzí… Ale když začnou uvažovat o tom, o čem nemají sebemenší představu, tak je to skutečně o ničem. 

A Západ to přece vidí. Vidí tu konceptuální a odbornou nekompetenci, neakceschopnost rossionské "elity" a ví, že s takovými jako je Medvěděv, se s Ruskem vypořádá snadno. Hlavní je, aby se znovu tito zmetci dostali k řízení, jako to bylo provedeno s partajní sovětskou nomenklaturou. To ona SSSR rozložila, aby posloužila USA, aby se sama mohla stát jejich otroky. To ona stále snila: "Přijdou sem Američané a udělají tu pořádek." Teď se smějí Ukrajině. Jen si vzpomeňte na ty řečí v osmdesátých letech, na začátku devadesátých. A mnozí z "elitářů" i dnes vykládají: "To Američané… Ano, je jim zle, teď je jim velmi zle. Vždyť oni zahynou, pokud teď… Musíme zařídit, aby zahynulo Rusko a Američané se zachránili. Jak bychom jinak mohli žít bez páníčka?" Naše "elita" má světonázor otroka, mentalitu otroka, oni nedokážou žít v suverénním státě, nedokáží být svobodnými občany, oni potřebují být otroky Američanů. 

A jak vidíte, tak jim kvůli tomu není líto vlastního státu. Podívejte se na Nabiullinovou, ta je toho příkladem, stejně jako Medvěděv. Když vykládají o nějakých jednáních, o tom, že se na ně někdo obrací… A teď Medvěděv přímo vystoupil s přednáškou, kde účelově zkresluje chápání procesů řízení. Mluví tak, že to zní dobře, ale neříká pravdu. Ta jeho přednáška trvající 40 minut, to jsou příšerné, prostě příšerné, bludy. A proč? Protože se v ní neodráží teorie, kterou neznají, nevyznají se v otázkách státního řízení, a potom plavou i ve všech ostatních otázkách. Oni dokonce ani tu válku s Ruskem nedokáží vést tak, aby ty bludy neviděli lidé, kteří to poslouchají pozorně a vědí, o čem je řeč. Tak to by bylo k té jeho přednášce, jen ve zkratce. 

K další otázce. V minulém pořadu jste mluvil o Macronově prohlášení, že mohou být vojska západních států vyslána do války s Ruskem, že se jedná o Overtonova okna. A nyní zaznělo další Macronovo prohlášení: "Pro nás už neexistují žádné červené čáry, žádná omezení." S ohledem na podporu Ukrajiny. Čemu má sloužit tohle prohlášení? 

Jak už jsme o tom mluvili v minulém pořadu Otázka-Odpověď, tak všechny ty hrozby, že NATO někam vstoupí, že se Západ postaví za Ukrajinu, mají posloužit jen k jednomu, k zastrašení těch, kteří tomu nerozumí, a mohou se nechat vystrašit. A to hlavní, umožnit zrádcům v rossionské "elitě" na základě těchto hrozeb říkat: "Co blázníte?! Cožpak můžeme vyhrát nad Němcem, který po ránu popíjí kafíčko? Jak nad ním chcete vyhrát?" Tyto úvahy zaznívají z televize. Okamžitě to odhalilo mnohé, kteří začali vystupovat z těchto pozic. Už jsem mluvil o Popovovi, jak vyzýval: "Co to děláme? Musíme se urychleně dohodnout, musíme kapitulovat." Papež třeba řekl: "Silný musí zdvihnout bílou vlajku a vyzvat k jednání." Silný! A u nás ve státě: "Nu, my jsme přece silní. Proč bychom nezvedli bílou vlajku a nekapitulovali? To nás přece nic nestojí. 

Sám papež nám to říká, že budeme silní, když kapitulujeme." Ve skutečnosti je ta situace samozřejmě závažná. Takové vojenské cvičení v rozsahu Steadfast Defender se nekoná pro nic za nic. Jen tak pro nic za nic to není časově přizpůsobeno. Jakže to řekl Charles Michel? "Za ty tři zbývající měsíce musíme vyřešit problém Ruska." To cvičení má trvat čtyři měsíce. Cvičí tam různé akce, přesuny vojsk a tak dále… My jsme nejednou v pořadu Otázka-Odpověď říkali, že jakmile nabydou přesvědčení, že mohou beztrestně provést jaderný útok proti Rusku s následnou vojensko-policejní operací, tak to udělají. A my to vidíme na průběhu toho cvičení, že se k tomu útoku připravují. Zaznívají ta Macronova prohlášení. 

O jedné složce toho prohlášení už jsem mluvil, to je to hlavní a zásadní. Zkouší, zda ruské "elity" přece jen nedokáží protlačit ta jednání a kapitulaci Ruska… A já mám tradiční otázku. Kolik času uplynulo od těch Istanbulských dohod? Prezident už ty dohody ukazoval veřejně, jako že to není žádné tajemství. No, není to žádné tajemství, přece se nerealizovaly. Tak proč je takový problém je zveřejnit? Problém s jejich zveřejněním spočívá v tom, že je v nich zaznamenána úroveň té totální zrady rossionských "elit", nad kterou by se lidé zhrozili a mohlo by to vyvolat občanskou válku. Kdy tu "elitu"... To už by se na Moskvu nevydali jen wagnerovci. 

Z fronty by přijelo několik jednotek, aby vyčistily Moskvu od těch zmetků, od všech těch Sluckých, Medinských a další pakáže. A ta druhá složka. "Co když skutečně budeme muset provést ten útok?" Oni se bojí ho provést, neustále testují: "Co když se něco stane?" Neboť se dějí podivné věci. Jen si to vezměte, cožpak nikdo nevěděl o tom, že Mitsotakis a Zelenskij pojedou do Oděsy? Proč bylo nutné provést útok na Oděsu právě v té době? Vždyť všichni velmi dobře vědí a zvykli si na to, že tam, kde je Zelenskij, je zcela bezpečno, že tam k ničemu nedochází. Zelenskij: "To byl atentát proti mně!" Kdyby chtěli, tak by se trefili, ale my potřebujeme Zelenského živého. Ten problém je v tom, že s tím politickým turismem už to byla tak velká drzost, že si klidně jeli do Oděsy.

Byl to ukazatel Západu: "Chlapci, můžete si to pěkně odnést, i když to nebude určeno vám…" Mitsotakis si hrál na frajírka: "Raketa letěla přímo na mne, a já jsem tak obratně uhnul, že vybuchla 150 metrů ode mne." To určitě, kdyby vybuchla 150 metrů od tebe, tak co by z tebe zbylo? Ty náš uhýbací šikulo? Takže jim neustále něco překáží. Oni vidí, že nějaké procesy tu probíhají. Nakonec přestali vykládat materiál v bezprostřední blízkosti linie střetu, protože se na frontě začaly objevovat informace o tom, že ten či onen nákladní vlak tam přijel a začal být ostřelován frontovým dělostřelectvem, takže je nutné je vykládat o něco dál. Sama skutečnost, že ta ukrajinská infrastruktura není likvidována, že se ty nákladní vlaky stále vykládají, že si tam přijedou a jsou vyloženy, to už je druhořadé ve vztahu k tomu, že dříve si je vykládali, kde se jim zachtělo. 

Teď se z nějakého důvody ty informace dostávají na frontu. Letecká rozvědka je předává, generální štáb je nebrzdí a dostávají se na frontu. Mohou přece zaútočit i do hlubokého týlu. Něco není, jak by mělo. Ale ten útok se přece jen plánuje. A jestliže se něco plánuje, tak to znamená, že je nutné povést určitá organizační přípravná opatření, aby posbírali všechno, co je na Západě pro provedení vojensko-policejní operace po tom jaderném útoku proti Rusku a zmocnili se hlavních území. Jinak by Rusko mohlo povstat a znovu se dát dohromady. Proto musí dát dohromady úplně všechno, co mají. Už toho v Evropě a USA moc nemají, ale musí dát dohromady všechno, co se dá. A druhým úkolem Macrona je to, aby na základě těch jeho prohlášení byly provedeny organizačně-systemizační operace a bylo zjištěno, kolik sil a prostředků, a jakým způsobem může být použito pro vojensko-policejní okupační operaci proti Rusku. 

Takže ten Macronův úkol je dvojitý, řeší tím obě ty věci. Našim zrádcům to umožňuje vykřikovat: "Vše je ztraceno, musíme se urychleně dohodnout!" A na Západě provést určitou revizi a přípravné operace, jestliže dojde na tu vojensko-policejní operaci. Protože by to mohlo dopadnout taky tak, že provedou ten jaderný útok a nebudou mít čím provést tu vojensko-policejní misi. Potom by si to Západ odnesl s plnou parádou. To vše je nutné zjistit předem, a na tom právě pracuje Macron. Nahrává mu v tom polský ministr zahraničí: "Je velice pravděpodobné, že vojska NATO budou vyslána na Ukrajinu." A německý ministr obrany Pistorius říká: "Nikdo nechce posílat vojska na Ukrajinu, máme problémy s dělostřeleckou municí, s výrobními kapacitami, protivzdušnou obranou a tak dále." Skutečně vypočítával reálné problémy. Západ už přepíná své síly tou svou pomocí Ukrajině ve válce proti Rusku. 

A všichni si velmi dobře uvědomují, že jen v jednom případě mohou počítat s nějakým úspěchem v Rusku, jestliže dojde na rozsáhlou zradu "elit". A na tomto pozadí najednou v Americe různí politici začali mluvit o tom, že: "Ne, ne. Na to nejsme připraveni. Jestliže státy NATO hodlají vstoupit na území Ukrajiny, a navíc to podávají tak, že tam vstupují jako vojska NATO, budou muset USA z NATO vystoupit. Pro nás je důležitější bezpečnost USA než bezpečnost Ukrajiny." Proč začali takto mluvit? Co se to stalo? Stalo se to, že byl vydán časopis ministerstva obrany Vojenská mysl, který mimochodem vychází už od 1. června roku 1918! Jen si to představte. Sovětská moc ještě nebyla ani všude ustavena, probíhala protisovětská československá vzpoura a bolševici už se plně pustili do budování státu. 

Přičemž k tomu nepřistupovali tak, že prostě bude probíhat jakési budování armády či vojenské operace, ale tak, aby k tomu byla pořádná teoretická příprava. A proto začal vycházet v těch neskutečně těžkých podmínkách časopis Vojenská mysl. To je k těm řečem, že bolševici chtěli armádu rozložit, či že ji dokonce rozložili a tak dále. A kdo tam pracoval? Pracovali tam takoví významní sovětští, ruští vojenští myslitelé jako například Svěčin. Trockij se tomuto vojenskému akademikovi snažil oponovat, ale jít po něm si nedovolil. Do určité doby neměli trockisté možnost se vypořádat s bolševiky, potom se jim to už povedlo a nazvali to stalinskými represemi! Takže trockisté se vypořádávali s bolševiky, a přitom prý ty represe prováděli bolševici. A těmto pitomostem doposud mnozí polithňupové upřímně věří. 

A co bylo v tom časopisu? V tom časopisu bylo předvedeno, že scénář provedení té operace s cílem likvidace Ruska není pro naše ozbrojené síly žádným tajemstvím, že víme o plánu provedení globálního odzbrojujícího útoku s následným provedením letecko-pozemní a letecko-mořské operace. Je to známo, a jestliže je nám to známo, tak se se na to také připravujeme. A proč takové napětí? Pokusili se trochu říznout do živého v rámci přípravy jaderného útoku proti Rusku. Pátého a šestého března došlo postupně ke dvěma věcem. Napřed se francouzské výzvědné letadlo v doprovodu dvou stíhaček pokusilo narušit naši hranici a provést špionáž, ale bylo vyprovozeno naší stíhačkou. Potom se o stejnou operaci pokusila skupina složená opět z výzvědného letadla a dvou stíhaček leteckých sil Velké Británie a naše stíhačka je také vyprovodila. A v rámci čeho provádějí tyto výzvědné operace? 

My přece víme, že se přímo účastní války proti Rusku, takže je nemáme co vyprovázet, ale rovnou sestřelovat. Ale vypovídající byla následující věc, oni se pokouší a není jim to dovoleno. Zde už nikdo necouvnul: "Zkusíte zajít dále, budete sestřeleni." Oni to chápou, a proto odlétají, a proto USA: "Ne, ne. Do toho my nepůjdeme. Jestliže někdo bude vstupovat se svými vojsky, je to osobní odpovědnost daného státu, ať už si to odnesou, jak chtějí." Takže ta otázka s prohlášeními Macrona je fakticky očividná, jestliže to hodnotíte z pozic Koncepce sociální bezpečnosti prostřednictvím Dostatečně všeobecné teorie řízení. A bylo to jasné od samého začátku, již minulý týden, kdy jsme o tom mluvili poprvé. 

Ještě jedna otázka. Valeriji Viktoroviči, proč si velvyslanci Evropské unie minulý týden dovolili nedostavit se na schůzku na ruském ministerstvu zahraničí? 

Zde se opět vracíme k těm Macronovým prohlášením. Tím prvním úkolem bylo umožnit rossionským "elitám" provést v Rusku státní převrat, což fakticky samozřejmě znamená odstranit Putina, dosadit tam Medvěděva a díky tomu pod vlasteneckými hesly potom realizovat kapitulaci Ruska. Vždy, když musím poslouchat, jaký je ten Medvěděv frajer, že jim to zase nandal... Nu, za člověka nemluví slova ale jeho činy. Jen se podívejte, jak pracoval, když byl prezidentem. A jestliže se opíráte o to, že "jim to zase pěkně nandal", tak to vyvolává otázku: "A dobře jste porozuměli té jeho frajeřině?" Konkrétním příkladem je ten jeho proslov v Soči, který jsme rozebírali. 

Takže co znamená to odmítnutí velvyslanců dostavit se na setkání na ruském ministerstvu zahraničí? Čím jsou velvyslanci? Mají za úkol uplatňovat politiku svého státu na území cizího státu v rámci suverenity toho státu, na jehož území jsou velvyslanci. A v této souvislosti platí tvrdé pravidlo, že pokud nějakou akci organizuje velvyslanectví, tak na ni státní činitelé mohou přijít nebo také nemusí. A nehraje to žádnou roli ve vnější politice z toho jednoduchého důvodu, že všechny akce, které organizuje velvyslanectví, jsou prováděny v rámci povolených hranic, a že zastupují politiku svého státu. Nikdo není povinen tyto akce navštěvovat, je to dobrovolné. Chcete-li, tak přijdete, nechcete-li tak nepřijdete. 

Ale jestliže nějaká státní instituce vyjádřila ani ne požadavek, ale třeba jen přání, aby se velvyslanec dostavil na danou akci, tak je povinen se tam dostavit, je to jeho práce. Pozvánkou na tuto akci mu bylo oznámeno, že se tam seznámí s určitou politikou státu při realizaci nějakého procesu řízení, a že je tyto informace povinen předat své vládě. Je to jeho práce, to kvůli tomu sem byl vyslán. Opakuji, že každý velvyslanec je povinen se dostavit na všechny akce, na které ho zve stát, kde je velvyslancem a nemá právo se tomu vyhýbat. Pokud zemřel nebo onemocněl, musí ho nahradit ten, kdo je tam po něm nejdůležitější. Ale nezastupovat svůj stát, jestliže byl pozván, nemá právo, jednoduše nemá! 

To, co provedli velvyslanci Evropské unie, bylo dříve důvodem k vyhlášení války (casus belli). To znamená, že velvyslanci tak oficiálně dávají najevo danému státu, že není subjektní, že není subjektem mezinárodního práva, že se nejedná o suverénní stát, a proto je nezajímají akce, které tento stát pořádá, že sem velvyslanci přijeli jen kvůli tomu, aby uplatňovali politiku svých států ve vztahu k tomu našemu, aniž by brali ohledy na naše zákony a naše zájmy, že to my jsme povinni brát ohled na vůli těchto velvyslanců. Opakuji, že dříve to bylo důvodem pro vyhlášení války. Odmítnutí nějakého velvyslance dostavit se na pozvánku vlády nebo hlavy státu, to je smrtelná urážka státu, dávají tak najevo, že tento stát nemá absolutně žádnou suverenitu. 

A co myslíte, když ti velvyslanci vědí, co to znamená, byla to náhoda, že se takto demonstrativně nedostavili a prohlásili, že je to vůbec nezajímá? "My se řídíme výlučně svými vlastními zájmy a vy jste tyto zájmy povinni zohledňovat! Já tu dozoruji, abyste zohledňovali zájmy, které zajímají můj stát!" U velvyslance je to naopak, on zastupuje a chrání zájmy svého státu, ale nemá právo cokoliv diktovat. Jednalo se o test naší "elity", nakolik to spolkne. A naše "elita" to očividně spolkla se vším všudy. Spokojeně přistoupila na to, že Západ znovu vše v Rusku řídí. To znamená, že tím naše "elita" znovu zvýšila pravděpodobnost toho, že proti našemu státu bude proveden jaderný útok. Dala tak najevo: "My jsme připraveni kapitulovat se vším všudy." V tomto ohledu je pro Západ velice důležité, aby se nespletl. 

Vraťme se v čase. Když se zhroutilo Ruské impérium a Prozatímní vláda začala likvidovat Rusko… Mimochodem, to, co se nyní děje v Arménii i s tím, k čemu to následně povede, v mnohém kopíruje Prozatímní vládu. Pašinjan and Company dělají všechno pro to, aby z toho státu a jeho lidí nic nezbylo. Nu, Arménům se to zřejmě líbí, proto za něj hlasovali. Tak co naděláme? Takže když se zhroutil stát a bylo nutné začít s tím něco dělat, dávat ho dohromady… Když bolševici převzali moc, tak čím začali? Začali budováním armády. Jestliže je armáda, je i stát. Tuto nespornou pravdu znají i na Západě. A proto je ta publikace ve Vojenské mysli daleko silnější než jakákoliv demarše těch velvyslanců, kteří měli být mimochodem přinejmenším vyhoštěni jako persony non grata. 

Oni zcela přímo ohlásili válku svých států proti Rusku. Takže tyto státy buď měly potvrdit, že jsou s námi ve válce, nebo odvolat svého velvyslance. Pro nás jsou v každém případě personami non grata, to je bez diskuse. Ale nic jim nevyjde. Naši nepřátelé vždy sázeli na zradu našich "elit". A stát vždy zachraňuje lid a armáda. A já opakuji, že ta publikace ve Vojenské mysli je velice závažný zvoneček pro všechny, že náš lid a armáda jsou jednotní. Naše armáda bojuje pod rudým praporem. A když naši vojáci vztyčí nad obsazenými objekty rudou vlajku, tak když už je to bezpečné, dostaví se tam rozličná ta vlasovská štábní pakáž, sundá tu rudou vlajku a místo ní tam vztyčí trikolóru. A pod tou trikolórou tu máme právě takovou "elitu", která sní o likvidaci Ruska, aby se díky tomu zachránily USA. 

Oni vidí, jak se USA hroutí. USA už nic nezachrání. Říkají: "Oj, ty tu budou ještě dlouho!" Když byl podle stejných šablon rozkládán SSSR, také vykládali: "Oj, ten ještě vydrží!" A zhroutil se ze dne na den. To, co probíhá v USA, se děje podle šablon rozkladu SSSR. V Pittsburghu policie už vůbec nevyjíždí k loupežím, přepadením a dalším zločinům. Vyjíždí už jen k vraždám. Co myslíte, budou se tam cítit bezpečně? A vy chcete říci, že po něčem takovém bude ten stát existovat ještě dlouho? Myslíte si, že to byla náhoda, když prováděli "defund the police"? Když připravovali policii o financování a snižovali její stavy? A že se díky tomu kriminální situace jen zlepšila? Nebo se naopak zhoršila. A jak postoupila legalizaci drog? 

Takto je to tam ve všech ukazatelích. Uvedu jeden vypovídající příklad rozkládání USA. V jednom týdnu tam došlo k tomu, že napřed Boeingu upadlo při vzletu kolo a spadlo na parkoviště, kde zničilo několik aut. Potom se v jednom Boeingu objevil kouř a museli kvůli tomu přistát. Pak se Boeing při rolování na letišti srazil s A320… Nu, všechno se tam hroutí. Mohli bychom uvést spoustu příkladů z každého směru, příkladů technogenních havárií… Takže to, že USA melou z posledního, je všem zcela jasné, a to i podpindosníkům v Rusku. Jenže podpindosníci v Rusku typu Nabiullinové a Siluanova doufají, že rozloží Rusko dříve, než se zhroutí USA, a doufají že díky tomu zachrání svého páníčka. 

Třeba ne nadlouho, ale zachrání. Nic jim nevyjde, vůbec nic. Dává to najevo náš národ podporou naší armády, která hrdinně bojuje proti celému fašistickému světu na bojištích, na bojištích speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině. Nikomu se nepovede odtrhnout ruské území, žádná taková území cizí státy nedostanou. A tu otázku, zda Polsko bude do budoucna existovat či ne, rozhodlo samo Polsko svými kroky. Nechce-li existovat, tak nebude. Já opakuji, že Polsko vždy bylo formováno výlučně nadnárodním subjektem, to státní budování Polska nikdy nevycházelo zevnitř Polska. Tak taková je ta situace. 

To byly všechny otázky. 

Nu, tak už mi nezbývá než se rozloučit a připomenout vám, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Abyste tedy věcem rozuměli, musíte si rozšiřovat rozhled. Zatímco dříve, abyste se stali platnými občany, stačilo naučit se číst, psát a počítat, tak nyní je nutné vědět, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy. Takové znalosti jsou vyloženy jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. Stávající silný manévr, tu napjatou situaci jsme předem zpracovali a připravili pro ni teoretické podklady, aby se jí dalo porozumět. To je ta třídílná práce Válka, Stát a Bolševismus. 

V prvním dílu Stát se píše o tom, zda jsou všechny státy skutečnými státy, čím se liší projektově zkonstruovaný stát od historického a mnohé další otázky. Druhý díl Válka je o způsobech a metodách vedení válek. Třetí díl Bolševismus je o tom, kde je východisko z té hrůzy, která se šíří celým světem, a to je v ruském bolševismu, který tak nenáviděl Hitler a všichni "strůjci přestavby". Podle jejich vztahu k bolševismu si můžete udělat obrázek o jakémkoliv politickém činiteli, jakémkoliv politologovi, kteří veřejně vystupují. Jakmile začíná uvažovat o bolševicích v negativním směru, tak vězte, že se jedná o Hitlerova přívržence, který Rusko nenávidí. Tyto knihy vám umožní porozumět tomu, co se děje. 

Další kniha je Státní symboly a státní suverenita (překlad do CZ na Zakázaném vzdělání). Stačí se podívat na státní vlajku a hned víte, co si může daný stát dovolit ve své státní politice a co nemůže, a jaké místo zaujímá v hierarchii států světa. Můžete tomu porozumět, jestliže si osvojíte znalosti z této knihy. Naši partneři zařídili vydávání nové série knih pod názvem Knihovna konceptuálních znalostí. První díl je o ekonomice, abyste neskákali na ty oblbovačky, jakými vás krmí Nabiullinova. Druhý díl je o imitačně-provokační činnosti, abyste hned ze začátku rozeznali, kdo je falešnou modlou či vůdcem typu Medvěděva. 

Třetí díl je Dostatečně všeobecná teorie řízení, to je páteř Koncepce sociální bezpečnosti. Čtvrtý díl je Ejhle Puškin! O konceptuální podstatě Puškinovy tvorby. K té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus naši partneři vydali přílohu, sborník analytických prací Fleet is being, vydaný v sérii O světě křivých zrcadel. Také vydali doplňkový díl k prvnímu a druhému vydání třídílné práce Válka, Stát a Bolševismus. Nyní se totiž připravuje třetí vydání a ty nové materiály jsou ve své většině součástí této přílohy. Můžete si je koupit jako samostatný díl, abyste nemuseli kupovat celou tu třídílnou práci, pokud vás to bude zajímat. Takže čtěte tyto práce. 

Mimochodem ten díl o Bolševismu z předchozí série O světě křivých zrcadel byl samostatně znovu vydán našimi partnery. Čtěte tyto a další práce vnitřního prediktoru SSSR. Stávejte se konceptuálně mocnými, braňte zájmy své i své rodiny. A až budete vědět, jak probíhá řízení složitých sociálních supersystémů, tak dokážete obranou svých zájmů a zájmů své rodiny zároveň zajišťovat i suverenitu svého státu, mír a šťastnou budoucnost svým dětem. Studujte tyto práce, stávejte se konceptuálně mocnými, braňte zájmy své i své rodiny. Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí! Do příštích setkání.