10.7.2017 Otázka – Odpověď
Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den.
Zdravím naše vážené diváky, posluchače i kolegy zde ve studiu. Dnes je 10.07.2017. Mnohé otázky samozřejmě souvisí se summitem G20, který se konal v Hamburku. Je tu několik událostí s žádostí o váš komentář. Mnozí uživatelé si povšimli, že ten summit byl doprovázen určitými znaky, symboly a podobně. Toho si lidé povšimli. Jak konkrétně okomentujete první stisk ruky Trumpa s Putinem? Putin byl u Trumpa jako host, když seděl na setkání s ním zleva. Se všemi ostatními lídry seděl zprava jako hostitel. A proč se Melanie Trumpová pokoušela přerušit jejich setkání?
To je hodně otázek. A je to normální.
To je pro začátek.
Ano, jde o blok otázek, to je jasné. Tak především bych chtěl zdůraznit, že není třeba hledat, utápět se v hledání symbolismu. Přestože tam skutečně bylo symbolů více než dost. Jedná se jak o samotné místo, kde se nachází kongresové centrum, ve kterém probíhal ten summit G20, tak i o symbol, který velice připomíná ponorku. V každém případě jsem nikde neviděl žádné oficiální potvrzení. A že Siluanov řekl, že se jedná o ponorku? Symbol Hamburku, sovětskou ponorku B-515, která dnes v Hamburku slouží jako muzeum. Udělali si tam z té ponorky muzeum. Když byla po vyřazení z provozu prodána Německu, tak si tam z ní udělali muzeum.
Jestli je to skutečně symbol té ponorky, tak se jedná o velice závažný symbol, protože když jsme o tom mluvili, tak jsme vždy říkali, že se všichni nacházíme na jedné ponorce. To si pak nemůžete udělat pořádek jen ve svém segmentu a zajistit si tak vlastní bezpečnost. I když ve vašem úseku bude komfort, elegance, nádhera, vše se bude jen blyštět, všechno zdařile zrenovujete včetně výměny rozvodů, tak když v sousedním bloku naopak vše zrezne a začne tam protékat z vnějšku voda, potopí se celá ponorka.
Proto je tu ta věc, že jestliže si Rusko přeje přežít, musí na sebe vzít řízení celého světa z toho jednoduchého důvodu, že to řízení, které realizuje globální prediktor, dovedlo celý svět ke globální ekologické, ekonomické a vojensko-politické katastrofě. To znamená, že udělat pořádek a omezit se ruskými hranicemi, není možné. To se nepovede v žádném případě. Já o tom mluvím neustále. A když různí lidé navrhují varianty řešení nějakých problémů, tak zapomínají na to, že Západ v průběhu poslední tisícovky let všechna svá západní spojenectví organizoval proti Rusku, takže konečný cíl byl vždy zaměřen proti Rusku. Konečný cíl válek, které vedli mezi sebou, směřoval proti Rusku.
Podíváme-li se na to z pozice globální politiky a ne z pískoviště typu geopolitiky. A v důsledku toho pokaždé, když se Rusko ponořilo do svých problémů: "Musíme udělat to, musíme udělat ono", a opustilo mezinárodní arénu, tak se okamžitě všechny západní státy jako dravci vrhli na Rusko a rvali ho na kusy. Jen si vzpomeňte na devadesátá léta. A teď ta nenávist k Rusku samozřejmě sílí, ty bezpracné zdroje, které proudily z Ruska a zajišťovaly západní blahobyt, teď již neproudí v takovém rozsahu. To znamená, že musí začít pracovat sami a někde hledat možnosti a zdroje, ze kterých tyto státy budou žít. V souladu s tím je ta otázka, jak se bude dále rozvíjet situace ve světě, otázkou zásadní.
Proto Putin publikoval v Handelsblatt velký programový článek o G20, ten článek je velice zajímavý, a je jakoby doporučeno si ho přečíst. Tedy bez "jakoby". Pro pochopení procesů řízení a toho, jak probíhal ten summit G20 v Hamburku, si ho musíte přečíst. Je-li to tedy opravdu ponorka, tak se jedná o velice závažný a symbolický znak a není důležité, jak je interpretován. Některé zdroje uváděly, že se jednalo o potopenou ponorku, která byla vyzvednuta, a potom prodána. Já jsem se ale ani v jednom zdroji, který by zasluhoval pozornost, nesetkal s informací, že by šlo o potopenou ponorku. Proto tady... A navíc zda to byl opravdu její symbol... V každém případě však Siluanov vytvořil egregor, egregor symbolu, a teď už se tomu nedá nijak vyhnout, byl naplněn energetikou a bude dál existovat. Summit v Hamburku bude vždy spojován s tím, že všichni měli na G20 odznak ponorky.
Našli se tam však dva lidé, kteří dali přednost symbolům svých států. Byl to americký prezident Trump a kanadský premiér Trudeau, kteří měli vlastní odznaky.
Vlajky svých států.
Ano vlajky svých států.
To podání ruky zde v podstatě nehraje žádnou roli. To ponecháme Fake News, mám na mysli CNN. Oni ať omílají toto téma. Na tom podání ruky je hlavní to, že přistoupili na určitý dialog. Hostitelskou, tou hlavní stranou byly USA, a ty byly naladěny přívětivě. To znamená, že byly naladěny na dialog. A to bylo na tom setkání to hlavní.
Co se týká té Melanie, tak zde je třeba si uvědomit jednoduchou věc. V Trumpově okolí nejsou lidé jeho úrovně, kteří by věděli, kdy a jak mají postupovat. Tedy jsou tam lidé jako Tillerson, ale ti jsou všichni vytíženi. A Tillerson se navíc té schůzky účastnil. Šlo o schůzku v úzkém formátu. Z naší strany tam byl Putin a Lavrov a z jejich Trump a Tillerson. Tillerson byl na té schůzce.
Podle programu bylo té schůzce vyčleněno půl hodiny s možností jejího prodloužení na 45 minut. Proto samozřejmě ti lidé, kteří zodpovídají pouze za formu, za vnější atributy, kteří nerozumí podstatě řídících procesů... Je ale třeba chápat, že jestliže se dvě hlavy států setkají na schůzce, která ve své podstatě nic neřeší... Obecně je třeba si zapamatovat jednoduchou věc, že když probíhají nějaké oficiální návštěvy, při kterých jsou podepisovány všechny ty smlouvy, které jsou předkládány jako výsledky dané schůzky, tak to, velmi mírně řečeno, neodpovídá realitě.
Ta věc se má tak, že všechny ty smlouvy jsou připravovány předem a pouze se ta procedura časově přizpůsobuje dané schůzce. Ty smlouvy mohou být potom v průběhu schůzky buď podepsány, nebo také ne. Jsou-li podepsány, návštěva byla úspěšná. Nejsou-li podepsány, návštěva úspěšná nebyla. Proto také říkám, že Trump skvěle zvládnul své první zahraniční turné.
Jestliže se při takové schůzce v průběhu jednání objeví nějaká perspektiva nového rozvoje dvojstranných vztahů, tak se podepisuje Protokol o záměrech. Jako první krok v dané věci. Nic víc. Proto zde na tomto setkání... Toto setkání mělo vyřešit otázku... Jak jsem říkal, že Kissinger k nám nepřijel jen tak, že měl za úkol tu schůzku připravit. Měla být vyřešena otázka nejoptimálnějšího provedení té schůzky, aby byla přinejmenším státní elitou vnímána jako porážka, aby mohli tuto schůzku využít jako porážku, a aby v perspektivě napomohla další práci.
A skutečnost, že trvala více než dvě hodiny, dělá čáru přes rozpočet státní elitě v její zoufalé snaze přesvědčit, že ta schůzka byla k ničemu. Očividně při ní došlo k rozhovoru lidí, kteří mají zájem o spolupráci a ne o konfrontaci. A na tom má zájem celý svět. Nadarmo Lavrov, tedy Tillerson, neříkal, že je celý svět prosí, aby navázali s Ruskem normální styky. Takže USA na to přistoupily a začaly jednat.
V New York Times v tom Trumpovi nahráli, když napsali, že celých 40 minut mluvil o zasahování do voleb. Kdyby Trump byl ruským agentem, tak proč by o tom měl mluvit 40 minut? Jen tak pro protokol by se zeptal: "Zasahovali jste do našich voleb?" "Nezasahovali!" A vše by bylo OK. Tím, že tomu věnoval těch 40 minut, předvedl svou státní pozici, svůj zájem hájit zájmy USA. Všichni přece vědí, jak Nikki Haley tvrdila, že se Rusko vměšovalo. A tak si to ujasňoval. Všichni to vědí. A tak se tedy ptal, co a jak.
Peskov ovšem správně poznamenal, že odkud by v New York Times mohli vědět, co se tam dělo? Na koho to poukazují? Na jaký únik informací to narážejí? Vždyť reálně se nic takového stát nemohlo, neboť těch lidí tam bylo jak do mariáše. A to znamená jen jedno, že New York Times, ještě jednou opakuji, že se jedná o globální médium... Napřed se postarali o diskreditaci všech médií, které pracovaly proti Trumpovi, a teď s využitím té vyprodukované protitrumpovské vlny vypouštějí vir a mluví o tom, že Trump hájil zájmy, celých 40 minut je bránil, teprve potom byly řešeny ostatní otázky. To jsou velice důležité věci. Není důležité, že se jednalo o čistě protokolární setkání.
"Máme-li hájit zájmy USA..." Teď mluvím z pozice USA. "Tak musí být probrán celý komplex. Musíme si ujasnit, jakému čelíme partnerovi. Vyzkoušet všechna jeho slabá místa, zjistit, kde se cítí silný, k tomu je potřebný plnohodnotný rozhovor, který se také konal."
Ale opakuji, že lidé, kteří tu schůzku vnímají čistě protokolárně, si řekli, že třicet minut jim na to musí stačit. Oni nechápou, jak se řídí celé země a státy. Ti lidé nevěděli, koho by tam ještě poslali, a tak volba padla na Melanii Trumpovou, aby zjistila, co a jak. Té samozřejmě zdvořile odpověděli, že právě vedou rozhovor, který vyžaduje více času.
Takříkajíc čistě mužský, že?
No v dané situaci skutečnost, že se v čele států nachází více mužů a ženské řízení není natolik efektivní, a jak se ukazuje v praxi, je to spíše více povyku, není důvodem, abychom zde zaváděli nějakou genderovou diskriminaci. Neboť ta situace se vyvinula tak, že se ženy méně účastní řízení. Nicméně praxe ukazuje, že ženy do řízení vstupují. A jestliže hlavou státu bude žena... No řekněme to takto. Kdyby byla zvolena Hillary Clintonová, tak by také došlo na dvouhodinový rozhovor, úplně stejný, aby si osobně otestovala tvrdost ruského prezidenta. Kde a jak by bylo možné ho převézt, kde a jakým způsobem se mu dostat na kobylku.
Fakticky šlo o rozvědku bojem. Cožpak se tomu dá říkat mužský rozhovor? Ne. Proto to v tomto případě nebyla právě vhodná formulace. I když v podstatě z hlediska stylu vztahů, ano. Šlo o mužský rozhovor, neboť byl velice tvrdý. Trump je jako člověk velkým vlastencem své země. A je vůbec třeba říci, že USA mají velké štěstí, že se v takovém přelomovém okamžiku americkým prezidentem stal právě Trump. Ta věc se má tak, že počínaje rokem 1988 byl Trump neustále vyhodnocován jako potenciální kandidát na prezidenta. Neustále. Za tu dobu sám absolvoval nejeden bankrot. A z každého takového bankrotu vycházel silnější.
Co to ve skutečnosti probíhalo? Když byl nalezen a certifikován jako potenciální kádr globální elity, tak ho začali testovat a prověřovat pro následující... Všichni si velmi dobře uvědomovali, že USA bude nutné přeformátovat. A k tomu potřebovali člověka, který by byl na výši a dobře rozuměl řídícím procesům, aby dokázal manévrovat v průběhu vývoje situace, aby se vyznal v tom, jak fungují mechanismy ekonomické, politické, jak jsou řízeny sociální systémy. Proto také není náhoda, že v jeho aktivách je i kasino. To není žádná náhoda.
Periodicky ho tedy vedli k bankrotu, ale zároveň ho nenechali úplně padnout. Pozorovali, jak se z toho dostává, jak vše organizuje a v potřebné míře mu pomáhali se opět postavit na nohy. Připravovali ho na to, že si bude muset stoupnout do čela zbankrotovaného státu, aby byl adekvátní s ohledem na vytyčený úkol řídit právě takovýto stát. Absolvoval proto lekce na trenažéru, na vlastní kůži si to vyzkoušel, natrénoval a teď před ním stojí velice složitý manévr. Musí přeformátovat svůj stát. To znamená dostat ho přes bankrot a jít dál.
Když tedy ty lidi srovnáme podle úrovní chápání procesů řízení, převyšuje Trump veškeré své okolí o hlavu. A je dost problematické, že si nemá na koho vsadit, vůbec na nikoho. Může důvěřovat pouze svému nejbližšímu okolí, proto je zbytečné poukazovat na to, že tam zašla právě jeho manželka. Kdo pomůže a nezradí? Kdo přesně něco splní, přestože třeba nebude chápat, co se za daným manévrem skrývá? Kdo by dokázal daný manévr realizovat natolik, aby si Trump mohl být jistý, že mu to nikde neuvázne, že to dokáže podchytit, vyladit a předat dál? Pouze jeho manželka a dcera Ivanka Trumpová, která zastupovala otce, když odcházel na dvojstranná jednání.
O Jaredovi Kushnerovi, o manželovi Ivanky Trumpové nemluvím, protože tam je ta situace poněkud jiná. Přestože je také z jeho blízkého okolí a může se na něj... Proto přirozeně Trump využívá v plném rozsahu svoji rodinu, a všichni pracují. Není to tak, že by si jeho manželka přála zajít do filharmonie, poslechnout si koncert a podobně. Ona přece také... Jestliže v Trumpově okolí vzniklo napětí, v jeho pracovním týmu, tak je ho o tom třeba informovat, aby to mohl zkorigovat. Když tam zašla, tak dostala určitou odpověď, a když vyšla, tak to napětí snížila. To je vše.
To setkání bylo opravdu velice důležité, takže se díky němu zdržel i Putin. Jen si to představte, Šinzó Abe na něj čekal celou hodinu. Celou hodinu čekal, až to setkání skončí. Všichni si velmi dobře uvědomují, že situace ve světě je závislá na tom, jaké budou vztahy mezi Ruskem a USA. To je to důležité. S ohledem na Japonsko tu je ještě ten aspekt, že se jedná o okupovaný stát, takže si ani nemohou dovolit USA něco říci.
Nicméně Putin se jako dobře vychovaný člověk omluvil za to, že díky té situaci musel čekat. Avšak opakuji, že lídři všech států chápou, že ta situace je vážná, a jestliže Rusko s USA o něčem jednají, tak to není jen tak a řeší se přitom velice důležité věci. Řeší se tam, jak bude dál vypadat globální řízení. A v souladu s tím také došlo ve světě hned k různým pohybům. Jak v Sýrii s těmi zónami deeskalace, územní celistvostí Sýrie i dalšími otázkami. Velmi mnoho věcí se pohnulo ihned, jakmile si promluvili, jakmile si vše ujasnili, načrtli své vztahy. Každý stát si ujasnil svůj vektor cíle a své možnosti jeho realizace. Identifikovali vektor chyby a pohnuli se dál. Tak taková je v podstatě ta situace.
A to, že Melanii posadili vedle Putina?
Ta situace... Nu, jak posadili? V podstatě si na tom obědě, soudě podle videa, které jsem viděl, sedali celkem podle libosti. Trump tam pokračoval ve své práci. A to, že si Putin promluvil s Melanií, je také svého druhu práce. I když šlo o čistě přátelský rozhovor. Navázání přátelských vztahů mezi lídry jednotlivých stran je velmi přínosné.
Ještě jedna otázka s ohledem na rozmístění osob. Proč Trumpa postavili až na okraj takzvané rodinné fotky? A proč si v průběhu fotografování Macron s Trumpem vyměnili místo?
To je zase trochu jinak. Samotný proces rozmísťování opět něco napovídá. Macron stál napřed uprostřed, a potom se velmi rychle prodral k Trumpovi a sám zaujal místo na okraji. Já jsem právě dost dlouho mluvil o tom, že USA měly štěstí, že mají takového prezidenta, který se vyzná a rozumí procesům řízení. Ta situace vznikla... To neznamená, že tam Trumpa na ten okraj někdo postavil. On by v podstatě ten problém mohl vyřešit stejně jako na schůzce NATO. Prostě by odstrčil nějakého toho prezidenta, vždyť co na tom? Ten z Černé hory doposud s nadšením vzpomíná na to, jak ho sám Trump odstrčil! Takové štěstí pro celou Černou horu.
Porošenko jen tiše závidí.
Ano, Porošenko závidí, sám páníček ho odstrčil a ukázal mu jeho místo. Kdyby Trump přistoupil k Merkelové a dal tak najevo, že si přeje zaujmout místo uprostřed, tak vás ubezpečuji, že by ani nemusel nikoho odstrkovat. Všichni by se posunuli, rozestoupili a udělali mu místo. Ale on přišel, když už většina lidí zaujala místa k fotografování, a tak zůstal skromně stát ze strany. Vždyť to není postavení, co krášlí člověka, ale to, co ten člověk dělá. Víte, svého času to samé proběhlo s Putinem. Pamatujete? Ten se vždy v klidu postavil tam, kam bylo třeba. Pokud to bylo ze strany, žádný problém. A ten střed se k němu posouval sám.
A zde se ten střed také celkem dost posunul směrem k Trumpovi. Dokonce do takové míry, že Macron přímo vyběhl ze svého místa, jen aby stál u něj. "Musím posloužit páníčkovi, já ho budu krýt, aby nestál až na samém okraji." I To je v podstatě určitý test. Budeme-li mluvit o Macronovi, tak toho chlapce je mi popravdě řečeno líto. Ta jeho žalostná snaha připodobnit se Putinovi. Jednou letí stíhačkou na letecké výstavě v Le Bourget, jindy se z vrtulníku spouští do ponorky, aby v ní strávil čtyři hodiny. Chtěl se podobat Putinovi a zatím vypadá jako Louis de Funes ve filmu s Fantomasem, kde se také komisař Juve spouštěl z vrtulníku, a potom tančil na...
No, víte, je to prostě parodie. Ale co je principiálně důležité je to, že když sedmého začalo G20, tak bylo ve Francii zahájeno oficiální vyšetřování Macronovy cesty do Las Vegas. To dostal takový malý dárek od globální elity, od globálního prediktoru, přímo ke G20, aby to pochopil, a tak byl poplašený. Víte, on je prostě jakousi parodií na hlavu státu. Ten člověk přišel na schůzku (s Putinem) a začal si vytahovat ponožky. To mu je nemohla pořádně natáhnout manželka?
Chtěl to zvládnout sám...
Já chápu, že on sám se rozhodl, že to právě v tom okamžiku musí udělat... Neustále je takový poplašený, no co s ním? Lituji Francii, ale sami si za to mohou. Mohou si za všechno sami. Mohli pomoci vyhrát Fillonovi, jenže... Takže si to zasloužili.
Nesmíte si tedy hned myslet, že když si Trump stoupnul ze strany, tak ho tam tak postavili, nebo že to snad mělo být nějaké konkrétní znamení. Stoupnul si tam, a to znamená, že USA sklouznou na okraj. Matričně ano. Ale jako úmysl absolutně ne. Trump jednoduše jako chytrý, taktický a... Do určité míry taktický, neboť opakuji, že mohl všechny začít odstrkovat. Už to jednou předvedl. Proč by tehdy také měl dělat ciráty s nějakými lokajíčky?
Ale tady se sešli určití lidé, aby řešili určité otázky, tak proč by je měl zbytečně naštvat? Proč by si je měl proti sobě poštvat? V tom spočívala ta jeho taktika. "Zůstanu klidně stát ze strany, stejně tu vše pořeším." Všichni to velmi dobře chápou. On si stejně vše vyřeší, neboť zastupuje velice mocný stát. I Macron si to uvědomuje, a tak se k němu vrhnul: "Třeba mě potom ta prokuratura nechá na pokoji? A přestane vyšetřovat, jak jsem si zajel do Las Vegas za státní peníze?"
Mimochodem, jsou ty události, ke kterým došlo ve stejný den, toho sedmého července náhodné? První událostí byl útok na hotel, ve kterém se ubytoval Putin, druhou dva výbuchy v Luhansku, třetí, když Ázerbájdžán prohlásil, že zaútočil na arménské pozice v Karabachu, a čtvrtou, když výbor parlamentního shromáždění OBSE podpořil rezoluci o obnově územní celistvosti Ukrajiny.
To nebylo jen o obnovení územní celistvosti, v podstatě šlo o protiruskou rezoluci. Všeobecně však v tomto světě k žádným náhodám nedochází. Jestliže se v nějakém státě něco děje, jestliže Ázerbájdžán prohlašuje, že zaútočil, tak to znamená, že mohl zaútočit dříve a mohl zaútočit i později, ale rozhodnul se to časově sladit. To vše je řiditelné. To znamená, že existovaly určité cíle, kterých mělo být dosaženo.
V Luhansku k těm výbuchům také mohlo dojít dříve nebo později, ale došlo k nim právě tehdy. A s ohledem na všechna fakta je to stejné. Každý se pokouší lovit rybu v kalné vodě. To se státní elity pokoušejí něčeho dosáhnout při řízení svých států. Dosáhnout nějakého svého kšeftu díky této velké události, nebo se za ní schovat, nebo se naopak domoci toho, aby si právě o tomto promluvili. Určitým způsobem se připomenout. Takže náhody to určitě nejsou. Ale ty cíle jsou všechny natolik nevýznamné, že... Dokonce i to parlamentního shromáždění OBSE. Parlamentní shromáždění Rady Evropy splasklo, splaskne i OBSE.
Na jedné straně nám ukazovali summit G20 a na druhé straně takzvaný odpor antiglobalistů. A jak píšou na našem webu, velké mezinárodní akce a nejen ty, narážejí na protesty antiglobalistů. Kdo řídí toto hnutí, a jaké jsou jejich skutečné cíle, ne ty deklarované?
A já se tedy také zeptám, kdy byl poslední velký humbuk podobný tomu hamburskému s těmito antiglobalisty?
No ano, to je otázka, nějak dlouho o těch antiglobalistech nebylo slyšet. To znamená, že teď tu byl důvod. Naposledy to bylo v roce 2009 v Itálii, kde se sešlo G8. Tehdy byl ten humbuk dost veliký, do Itálie byli lidé sváženi vlaky, parníky. Bylo jich tam opravdu hodně. Jen si představte, že přijede vlak a vy si na něj vůbec nemusíte kupovat lístek. Prostě přijdete, posadíte se do něj a jedete na aktivní protestní antigloblistickou akci. A kdo ten vlak zaplatil? Kdo zaplatil ten parník? Kdo zaplatil jídlo a ubytování? Jejich úkolem bylo jenom dělat výtržnosti, demolovat město, aby lidé byli hrůzou bez sebe z toho, co se děje. Aby byli zděšení.
No potom běžel čas a o antiglobalistech ani slechu. Když bylo G7 v roce 2015, tak se tam k protestu sešlo jen sto lidí. Podívali se na sebe, a řekli si: "Dneska to zabalíme, protesty nebudou."
A najednou přišel rok 2017 a oni se dali opět do výtržností. Přičemž velice intenzivních. Musíme se ptát, kdo to vůbec dovolil? Mnohé z toho, co se dělo v Hamburku, připomínalo kyjevský Majdan: Molotovovy koktejly, útok na policejní stanici, spálili několik policejních aut. Vygradovalo to dokonce natolik, že policisté... Přinejmenším se ta informace objevila v místních médiích, ale možná to tak opravdu bylo, že už dokonce varovali, že začnou používat kulomety. Kdo ví?
Takže co se to děje? Nedokázali si s tím poradit? A my víme, že Majdan na Ukrajině byl takový jaký byl jen kvůli tomu, že západní pohlaváři vyžadovali od Janukoviče, aby v žádném případě nepoužil proti místním výtržníkům sílu. Přece šlo o "mírumilovné" protesty!!! Ale v Hamburku to probíhalo trochu jinak. Byla použita jak vodní děla, tak slzný plyn apod. Bylo to tam tedy dost tvrdé, a přesto to pozdvižení bylo takové, že vyvolalo v lidech velké napětí. Spalovala se auta, byly pustošeny obchody a výtržnosti neustále pokračovaly.
Cožpak policie nebyla schopná udělat pořádek? Nedokázala to? Já viděl video, kde ta situace vypadala tak, že tam po ulici jela policejní kolona a cestu jí přehradili antiglobalisté. Jeden stál před tím davem, něco pokřikoval a gestikuloval. Přistoupil k němu policista a dal mu pěstí do brady tak, že ho složil na zem. A co se stalo? Dav se okamžitě vytratil a bylo. A policejní kolona se v klidu opět rozjela. Jakmile policie začala používat sílu v potřebném rozsahu, dav okamžitě pochopil, že tady jdou žerty stranou.
Z toho vyplývá, že všechno, co jsme viděli s ohledem na ty antiglobalisty bylo jasné divadélko, které mělo někomu něco předvést. A tady je důležité komu a co to mělo ukázat? A u koho to mělo vyvolat to největší napětí? No, říkají, že ti, kterým spálili auta, dostanou náhradu z pojistky a to samé ti lidé, kterým vymlátili obchody. Jenže každý obchodník měl určitým způsobem uspořádaný život, splácel nějaké své úvěry, měl navázány obchodní vazby a najednou se provoz jeho obchodu přerušil, ekonomickými vazbami to otřáslo. A obchodník teď musí začít běhat s vyřizováním pojistky, dělat rekonstrukci obchodu. Narušili mu jeho pracovní cyklus. Ti lidé, kterým spálili auta, také musí začít vyřizovat pojistky, došlo k narušení jejich osobního života. Jsou vyvedeni z konceptu, a to v nich vyvolává napětí, vzrůstá nervozita.
A takové momenty, jak například vedení Hamburku vyzvalo rodiče, aby si vyzvedli děti z dětských domovů, oj, tedy ze školek a škol, protože nebudou schopni zajistit jejich bezpečnost? To znamená, že lidé museli všeho nechat, uvolnit se z práce, nějak se domluvit, chápete? To znamená, že to napětí bylo zaměřené na obyčejné lidi, ať už šlo o Itálii, či se to dělo jinde ve světě.
A mimochodem, do Hamburku byli také lidé sváženi vlaky. Ale stále bylo těch antiglobalistů v Hamburku málo, takže přímo tam, na místě museli najímat další protestující. Dostávali 150-200 EUR, aby se aktivně účastnili. Přijdete k pokladně, zapíšete se a dostanete Molotovovy koktejly. Potom jdete, něco roztřískáte, vrátíte se do pokladny a dostanete své peníze za aktivní protest. A všechno to řídí úplně stejně jako tenkrát na Majdanu určití lidé.
Jenže obyčejní lidé jsou v napětí, jsou vyděšení. Celé informační prostředí k nim promlouvá následovně: "Nelíbí se vám globalizace? Ano, my to víme. Tohle je špatně, tamto také, všechno je to na nic. A co tady máme jako alternativu? Antiglobalisty. A ti rozvrátí úplně všechno. To byste si přáli?" A příslušník davu se na to dívá, přemýšlí a nakonec řekne: "Ne, ať už ta globalizace probíhá hůře či lépe, já jsem do toho procesu určitým způsobem začleněn, nějak své problémy řeším, mám svůj život. Kdyby do toho vstoupili tihle grázlové, kteří všechno jen ničí, tak co bude s mým životem?"
Takto je zajišťována stabilita řízení sociálních supersystémů. Cukrem a bičem. Napřed lidi vyděsí a ti potom souhlasí s tím, že k této globalizaci neexistuje alternativa. Globalizace je proces objektivní! Spočívá v koncentraci řízení výrobních sil na planetě Zemi. A tento proces nelze zrušit ani zakázat. Ale řízení tohoto objektivního procesu má subjektivní charakter! A ti, kteří tu globalizaci realizují podle současných pravidel, nechtějí, aby do ní někdo, obzvláště z úrovně většiny lidí nějak zasahoval, proto je také v masách těchto lidí vyvoláváno napětí.
To není vůbec žádná náhoda, že došlo k těm nepokojům v Kolíně nad Rýnem, když v jeho občanech vyvolali napětí pomocí migrantů. Také to není žádná náhoda, když Němce vyhánějí z jejich městských bytů a místo nich tam ubytovávají migranty. Když vlastníka donutí opravit jeho nemovitost, potom tam nastěhují migranty a on je potom povinen udržovat ji v provozuschopném stavu, což pro něj znamená nemalou zátěž. To přece není žádná náhoda!!! To není jen zátěž, to je potlačení protestu, možnosti vzniku vůbec nějakého protestu. Nelíbí se vám to? Tak vás budou řídit antiglobalisté! A když lidé zápasí o holé přežití, kdo má čas protestovat? Takže antiglobalisté jsou nástrojem globalizace v rukou samotných globalistů.
Víte, v devadesátých letech u nás fungovalo takové vydírání. Přišli nějací vazouni, zpustošili obchod, zmlátili jeho vlastníka, obrali ho a řekli, že přijdou zas! Potom přišli hodní hoši a řekli mu: "Tobě ublížili, viď? My tě ochráníme, to není žádný problém, ale sám asi chápeš, že z něčeho musíme žít. A tak nám budeš tak trochu přispívat na svou ochranu." A je to. To samé funguje v případě těch antiglobalistů. Taková je to tedy situace.
Ještě k dalším událostem nějak souvisejícím s Hamburkem. Například Erdogan prohlásil, že podle jeho názoru Německo páchá sebevraždu, když mu zakazuje, aby v Hamburku vystoupil před svými krajany.
Mimochodem prostřednictvím podobných prohlášení si můžete prověřit a zcela jasně uvidět, na úrovni jaké politiky pracuje ten či onen politik. Erdogan pracuje pouze na úrovni vnější politiky. On ví, že existuje nadnárodní řízení, že existuje nějaká ta geopolitika, a že Turecko hraje v této politice určitou roli. Pokouší se tedy vydírat Německo, aniž si vůbec uvědomuje, že jeho vlak dávno ujel.
A co bylo tím jeho vlakem? Na začátku své kariéry a kariéry Merkelové přiletěl do Německa a požadoval od ní, aby v místech s plošnou koncentrací Turků probíhala školní výuka v německých školách v turečtině, neboť turecké děti se musí cítit komfortně. A co na to Němci? No to je přece jejich problém. Ať se učí turecky, je načase. Ta věc... Neustále mluvíme o tom, že v plánu bylo vytvoření Evropského chalífátu, a že ISIL se měl do Evropy dostat přes Turecko. Turecký stát měl organizovat proudy těchto migrantů. Strukturně! Měl je posílat do Evropy a v důsledku toho měla Evropa jako taková padnout.
Erdogan jako hlava státu byl částečně do těchto scénářů zasvěcen, proto věděl, že proud běženců má smést Evropu, kde potom v důsledku toho dojde k přestavbě, vzniknou nové státy, země a národy a také jazyky. On tohle ví a to také bylo to, oč se snažil, když pouze před několika lety organizoval tuto migraci lidí do Evropy. Vše tak probíhalo. Teď se však ten proud přes Turecko vytratil. Erdogan tedy v podstatě říká, že hodlá ten proud znovu zorganizovat.
Jenže kdo mu to teď dovolí? On už teď sám figuruje v úplně jiných scénářích. Přes něho, přes jeho turecké základny má teď Írán proniknout do Kataru a Saúdské Arábie, a to nekonfliktně. Proto by měl Erdogan raději mlčet a ty hrozby si odpustit, neboť vůbec nechápe, že tento scénář je dávno zastaralý. Je to prostě loutka, která globální politiku nechápe. Jemu ani tu geopolitiku pořádně nevysvětlili, obrazně řečeno.
A co je třeba podotknout v tomto ohledu? Ty pohyby, ke kterým došlo v důsledku setkání Trumpa s Putinem, které se rozběhly, o mnohých z nich už jsme mluvili, tak Erdogan je jeden z těch, kteří se pokoušejí chytit tu rybku v kalné vodě. Jedním z konkrétních výsledků G20, přípravných akcí na G20 a samotného setkání Putina s Trumpem, je také změna, přičemž kardinální, radikální změna situace na Ukrajině.
Když jsme mluvili o těch dvou výbuších v Luhansku, tak jsem to neokomentoval. A podstatou té věci je... Nedávno jsem odpovídal na otázku, co bude dál s tou Ukrajinou? S Ukrajinou bude vše v pořádku. Problémem bylo, komu ta Ukrajina bude přenechána? Ukrajina je jako kufr bez držadla. Pro USA je už problematické ji dál nést a Evropa ji spolknout a strávit nedokáže. Jenže také nechtějí přijít o svoji banderovskou líheň. Tak začínají kličkovat. Kdyby měli zájem na velké válce, ať už USA či Evropa, tak by ty výbuchy organizované státní elitou USA byly tím podnětem. A to tím spíše, že ta ozbrojená ukrajinská pakáž je k útoku neustále připravována. Je udržována ve vybuzeném režimu.
Jenže co se v podstatě děje? Z hlediska kyjevské bandy dochází k velice smutným událostem. A vše jsou to události z posledního týdne. 1. července v Itálii zatkli účastníka kárné operace, který bojoval na Donbasu, kde zabíjel ženy a děti. Zatčen však byl za vraždu italského novináře. On má dvojí občanství a byl zatčen, chápete? Už to je tedy ukazatel vztahu evropského státu a tedy i vztahu evropských států, nejen toho jednoho, ale všech, protože Itálie svou činnost musí koordinovat. Jedná se totiž o diskreditaci kyjevské bandy, o diskreditaci kárných bataliónů v očích západního společenství. Itálie musela před tím, než ho zatkla popřemýšlet, jaký ten čin bude mít ohlas. Přesto ho zatkla, to znamená, že jde o dohodnutou politiku EU.
A dále došlo k následujícímu. Ukrajina nebyla pozvána na summit Iniciativy tří moří do Varšavy. Vždy tam byla zvána a najednou ne. A na Ukrajině správně podotkli, že to bylo kvůli postoji EU. Tedy ve smyslu: "Nikdo vás tu nepotřebuje." Na summit G20 také pozváni nebyli. A dále je to už vůbec srandy kopec. Pro Ukrajinu byl jmenován zástupce USA, se kterým má Rusko vést dialog. To znamená, že bude účastníkem... Přestože nepůjde o plnohodnotnou účast v Minském formátu, bude prezentovat postoj USA.
Tillerson se hned vydal do Kyjeva, načež Porošenko prohlásil, že prý má zájem na tom, aby byly odvolány sankce proti Rusku. No to snad ne? Pokud si dobře pamatuji, tak v květnu do Kyjeva přijela delegace z kongresu USA, se kterou Porošenko projednával zpřísnění sankcí a následně byly zavedeny sankce proti ruským občanům a proti sociálním sítím. Bylo to tak? Bylo. Neustále jenom prohlašoval, že sankcí proti Rusku musí být víc a víc a ty stávající musí být ještě zesíleny a najednou prohlašuje, že má zájem na tom, aby ty sankce byly odvolány?
Jen si to vezměte, když z USA přijedou jedni lidé, tak požaduje více sankcí, protože to je přání státní elity. Když z USA přijede globalista, tak říká, že sankce je třeba zrušit. Sankce musí být odvolány. To je ten otrocký postoj VelikoUkrů projevující se ve všem. A to všechno, k čemu v souhrnu došlo, v podstatě ukazuje, že Ukrajina je odepisována. Ukrajina už není žádným subjektem řízení, je pouze objektem řízení. Je to kufřík, jehož osud se teď bude řešit. A to řešení určitě nebude kyjevské bandě ku prospěchu.
Opakuji, že v Itálii byl zatčen účastník kárné operace, vrah žen a dětí, který je zatím obviněn z vraždy italského novináře. Ale to je jen začátek! Dříve si ani Itálie na adresu kyjevské bandy nedovolila nic říci. Konec nadchází. G20 se projevuje. A Putinský přístup, Putinský návrh globalizace, Putinský návrh na řízení, na subjektivní řízení objektivního procesu globalizace je v podstatě přijat. Přestože ne v plné míře, neboť se budou bránit, protože ten model, který Putin navrhuje, se jim nelíbí.
Nicméně Si Ťin-pching před G20 přiletěl do Moskvy, kde mohli všechno projednat. To je důležitý okamžik, že mohli před G20 vyladit své postoje. Byl vyznamenán řádem svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného. A kdy je tento řád udělován? Za velké zásluhy vůči Rusku. To je opravdu velice závažné znamení pro ty, kdo to pochopili. Takže ta situace je taková. Musíme si však stále uvědomovat, že do Číny je přenášeno centrum koncentrace řízení z Velké Británie. A brzy začne další série Hry o trůny, bude třeba se dívat, protože to bude právě o tom.
V REN TV opět začali vysílat celodenní opakování.
Je třeba to vidět v autorské verzi, protože v REN TV to vysílají cenzurované. Ta autorská verze má opravdu velký význam. Je třeba přečíst některé scény, neboť se to tam neobjevuje jen tak pro nic za nic.
Mluvili jsme o Ukrajině a také nám píší, že se opět vynořil Janukovič, který prohlásil, že Krym musí být součástí Ukrajiny. Výsledkem je, že má být souzen nejen na Ukrajině, ale i v Rusku. Otázka: Pořád představuje nějaký projekt? Nebo si prostě odpracovává svou odměnu?
I kdyby si pouze odpracovával svou odměnu, tak to již znamená, že je projektem. Jiná varianta jednoduše neexistuje. Cožpak jste viděli, aby někoho jen tak nechali vystupovat v televizi a ještě mu dělali takovou reklamu? Samozřejmě že to, o čem jsem teď mluvil s ohledem na Ukrajinu, se váže i k této události, i Janukovič do toho zapadá. Připomenuli, že existuje zákonný ukrajinský prezident, který jako původní legitimní prezident předá právní nástupnictví budoucí ukrajinské vládě. Tím bude překlenuto to období banderovského krvavého marasmu, jehož konec na Ukrajině nadchází.
Náš pořad se také chýlí ke konci. To byla poslední otázka.
Co dodat? Ze strany se může zdát, že konspirologie mnohé věci vysvětluje, že symbolika je vždy významná a určující. Pouze z pozic Dostatečně všeobecné teorie řízení, z pozice znalostí, je možné uvidět skutečně probíhající procesy řízení. Tu konspirologii přece také dospělí strýčkové dali malým chlapečkům, aby se jim nepletli do řízení.
Hledejte struktury! Jenže řízení je jak strukturní, tak i bezstrukturní, a také kombinované. A nejmocnějším řízením je to bezstrukturní, které má zato ale tu nejnižší operační rychlost. To znamená, že dosažení toho nejlepšího výsledku, maximálního, současně v operační rychlosti zaostává za kombinovaným a obzvláště strukturním řízením. Globalisté však svět řídí bezstrukturně a kombinovaně prostřednictvím svých globálních elit.
Vyznat se v tomto řízení dokážete pouze v případě, kdy víte, jak jsou řízeny sociální supersystémy. A tyto znalosti naleznete pouze v jednom zdroji. V pracích vnitřního prediktoru SSSR. Čtěte ty tlusté knihy, osvojujte si teorii a pamatujte na to, co říkal soudruh Stalin: "Bez teorie nám hrozí smrt." Buďte šťastni a braňte zájmy své i své rodiny na základě znalostí a chápání průběhu řídících procesů. Na shledanou.
Do příštích setkání.